Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(9.20 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Moderní podobu evidence tržeb pod názvem EET 2.0 jsem veřejnosti představila letos v únoru. Od té doby jsme na Ministerstvu financí odvedli obrovský kus práce. Návrh jsme připravili v úzké spolupráci s podnikatelskými svazy i odbornou veřejností. Nakonec na té tiskové konferenci, kde jsem EET 2.0 představovala, stáli všichni zástupci svazů a komor v této zemi vedle mě.
Následně návrh získal podporu vlády a zamířil do Poslanecké sněmovny, kde prošel – a to si obzvlášť cením a chtěla bych to tady zdůraznit – bez obstrukcí i druhým čtením. To znamená, že ta debata a oceňuji to i ze strany opozice, byla věcná a byť nesouhlasná, beru na vědomí, tak byla prostě k věci a debatovalo se konkrétně o těch bodech. To je obrovský posun od doby, kdy se projednávalo EET.1
Během projednávání zde od tohoto mikrofonu opakovaně zaznívalo, to musím zmínit, že se údajně vracíme do roku 2016 a že obnovujeme původní elektronickou evidenci tržeb, že přijetí toho zákona je špatně a tak dále. Dovolte mi říct jasně, že to není pravda a že Česká republika potřebuje tento zákon a že EET 2.0 není návratem do minulosti. Je výsledkem zkušeností právě z minulých let a zároveň reakcí na to, jak se za poslední dekádu změnilo podnikání, technologie jak se změnily i platební návyky lidí. Nakonec to tady zaznělo i dnes, myslím, že od pana předsedy Jurečky, který už vystoupil.
My jsme si vzali to nejlepší z původního systému. Odstranili jsme jeho slabiny a připravili řešení, které odpovídá dnešní moderní realitě. Neobnovujeme povinnost tisknout účtenky, která byla pro mnoho lidí symbolem zbytečné administrativy. A já si říkám také, proč dnes, v roce 2026, respektive 2027, od kdy EET vstoupí v účinnost, bychom měli účtenky zavádět? Nebudou. Výrazně snižujeme rozsah údajů, které budou podnikatelé státu předávat, nebudou se evidovat informace o prodávaném zboží ani o zákaznících. Stát bude pracovat pouze s minimem údajů nezbytných pro správu daní.
A evidence se navíc bude vztahovat na kontaktní platby: pouze na kontaktní platby, na hotovost, platební karty, QR kódy nebo obdobné způsoby úhrady, kdy dochází ke kontaktu mezi zákazníkem a tím prodávajícím. Naopak běžné převody mezi účty nebo platby uskutečněné na dálku se evidovat nebudou. Jinými slovy, nový systém je jednodušší, přehlednější a výrazně méně zatěžující než jeho předchůdce. Také jsme o 10 let dál.
Stejnou pozornost jsme věnovali i těm nejmenším podnikatelům. Dobře víme, že právě drobní živnostníci často vnímají – a já to samozřejmě slyším, já nežiji v žádné bublině – vnímají novou administrativní povinnost citlivěji než velké společnosti, které mají armádu zaměstnanců. Proto jsme celý systém postavili tak, aby nevyžadoval pořizování nových technologií ani vysoké náklady. To znamená, má-li a má pokladní zařízení podnikatel, tak ho využije, nebude muset si nic pořizovat a naopak my připravujeme, a je to už také ve vysokém stupni přípravy, že Finanční správa nabídne bezplatnou webovou aplikaci a podnikatelé ji budou moci používat ze svého mobilního telefonu, tabletu nebo počítače. Dokonce ta první forma, ta nejjednodušší, kterou zavedeme hned, tak bude schopna vygenerovat i QR kód.
Současně zavádíme nový režim EET.OFF. To je na žádost našich koaličních partnerů. Dívám se na pana ministra (Otáčí se vpravo.), on mě neposlouchá, to nevadí. Na žádost našich koaličních partnerů jsme jako kompromis zavedli EET.OFF určený pro nejmenší podnikatele v prvním pásmu paušální daně s příjmy do 1 milionu korun ročně. A ti budou moci zvolit jednoduchý paušální režim a evidenci tržeb vůbec nevyužívat. Takže když je to takzvaný paušalista, splňuje podmínky, vstoupí do paušální daně, má příjmy do 1 milionu, tak řekne: já chci EET.OFF a tím pádem nám zaplatí místo stokoruny symbolické, kterou platí dneska na dani z příjmu plus samozřejmě další odvody, tak zaplatí navýšenou o 1400, čili 1 500 korun ročně na dani z příjmů a bude v režimu EET.OFF. Myslím si, že právě tento institut nejlépe dokládá, že naším cílem není podnikatele zatěžovat, ale vytvářet systém, který je spravedlivý, přiměřený a administrativně únosný.
Zároveň je potřeba ale říct jednu důležitou věc. EET 2.0 není jen zákon o evidenci tržeb, který omezuje šedou ekonomiku a díky kterému bude stát lépe vybírat daně. Je to také zákon, který pomůže občanům. Chceme totiž část výnosu, který EET přinese, vracet zpět lidem a podnikatelům. Společně se zavedením EET.2.0, já to jenom zopakuji, vy to samozřejmě víte, přinášíme podporu gastronomii prostřednictvím snížení sazby DPH na nealkoholické nápoje podávané ve stravovacích službách na 12 procent. Současně zavádíme jasná pravidla pro dobrovolné spropitné, které bude až do výše 7 procent tržeb osvobozeno od daně i pojistných odvodů. Peníze, které hosté dávají jako poděkování, dobrovolně dávají za kvalitní práci, tak zůstanou těm, kterým skutečně patří – číšníkům, servírkám, barmanům nebo kuchařům. A těmto profesím se tak zvýší oficiální příjmy, čisté příjmy, které budou moci vykazovat, například když žádají o hypotéku nebo o půjčku. Bylo to na žádost tohoto sektoru, pracovali jsme na základě dat, pracovali jsme na tomto dlouho, vychází to z údajů, kolik činí spropitné právě v gastronomii, že toto je oblast, týká se jenom zaměstnanců, předesílám, je to podpora zaměstnanců, to znamená, pokud tam někdo pracuje jako OSVČ, tak se ho to netýká, tak se to vlastně... Je to postaveno na číslech, na tom, že skutečně toto je oblast, kde se odehrává 90 procent spropitného, a to spropitné činí 30 až 50 procent jejich příjmů.
Současně s tím vracíme i některé daňové úlevy, které lidem vzala Fialova vláda. Vracíme slevu na studenta, školkovné, odstraňujeme limity zaměstnaneckých benefitů, aby zaměstnavatelé mohli lépe pečovat o své zaměstnance. To bylo nakonec na žádost jak zaměstnanců, tak zaměstnavatelů. My jsme si to dali dokonce do volebního programu a promítlo se to i do programového prohlášení vlády, protože jsme s tímto slibem šli do voleb, protože prostě ten požadavek tam byl velmi silný.
No a s ministrem zdravotnictví jsme předložili také pozměňovací návrh, který zvýhodní vybrané zdravotní benefity. A všechno to děláme v souladu s našimi sliby. Zdravotní benefity – jenom vysvětlím. Dneska jsou limitovány částkou 50 000 korun na zaměstnance ročně. Mně to připadá dostatečné, byl požadavek to odstropovat. Nevím, kam by to mířilo, nebo respektive tuším, protože si myslím, že málokterý zaměstnavatel poskytne zdravotní benefit zaměstnanci, který by byl vyšší jak 50 000 korun ročně.
No a protože tady prostě byl v rámci připomínkového řízení jakýsi nesoulad, tak jsme přišli s kompromisním návrhem, který je předmětem pozměňovacího návrhu mého a pana ministra zdravotnictví, že pro určité zdravotní oblasti, říkám to neodborně, které zaplatí ten zaměstnavatel zaměstnanci, například preventivní onkologické vyšetření nebo kardiologické, nebo některé diabetologické a tak dále, je to vyjmenováno v tom pozměňovacím návrhu, tak si bude moci dát do výdajů. Je to takzvaný rakouský model. Tady jsme o tom debatovali posledně i v rámci druhého čtení.
Chtěla bych vám říct, že, a ještě se dostanu... Možná to udělám hned, ať potom se k tomu zase nevracím... Momentíček, kdy si otevřu mobil. Ještě bych zareagovala v této fázi na pana předsedu Jurečku, který hovořil o některých oblastech. A já bych se k nim ráda vyjádřila.
Za prvé. Pan předseda hovořil o těch 48 hodinách, kdy vlastně, že se mu zdá tato lhůta krátká. Já bych chtěla ho ubezpečit, že těch 48 hodin je skutečně pouze pro případy, že spadne například internet nebo vypadne signál, což 48 hodin na doposlání si myslím i z těch zkušeností, které máme z minula, stačí. Ale pokud se někomu rozbije zařízení, vypadne elektřina, stane se něco, musí přerušit podnikání a tak dále, tak tam jsou liberační důvody, zákon počítá s takzvanými liberačními důvody, kde se z té sankce vyviní. ***
