Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Poslanec Jiří Vojáček: Dobrý den. Já chci poděkovat panu poslanci Foldynovi za férový přístup a myslím si, že to, jak se tady k sobě chováme a jakým způsobem tady vedeme tu debatu, že to odráží celkovou kulturu nás všech, jak tady sedíme. To ať si každý sám do svědomí sáhne.

Chtěl bych, prostřednictvím pana předsedajícího, reagovat na některé věci, které říkal tady pan kolega Doksanský, a to speciálně když mluvil o tom, že tady zdržujeme tím, jaké zákony se tady projednávají. Jenom si vzpomeňme, dva dny jsme tady jednali o sletu landsmanšaftu a rozhodně to nebylo ze strany opozice. Jenom si vzpomeňme, že podobných předloh tady přišlo několik, které nemají s meritem věci nic společného.

Ale taky, pane kolego Doksanský, jenom si vzpomeňte, že já tady pokaždé navrhuju zákon nebo novelu zákona školského, který by omezil užívání nebo nadužívání mobilních telefonů na školách. (Velmi hlasitě.) Takže váš pláč tady teď, že se nechceme věnovat věcem, které vás tak trápí, tak to je přesně naopak! My to navrhujeme. Ale vy jste to ani jednou nepodpořili. Děkuji.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji za dodržení času. Poprosím o ten hlas – utlumení, je tady docela klid, kdyby tady klid nebyl, tak já ho sjednám. V této chvíli je na řadě Berenika Peštová, připraví se Jindřich Rajchl.

Poslankyně Berenika Peštová: Já budu rychlá. Já bych chtěla zareagovat na pana poslance Talíře, prostřednictvím pana předsedajícího. Františku, musíte tady sedět? My to nebyli. My pouze reagujeme. Jo? To je zákon akce a reakce. Takže někdo vyvolá akci a reakce je, že na to někdo odpovídá. Takže my s tímto (nesrozumitelné) neobstruujeme. Vy jste začali, koukněte se do toho stenozáznamu. Ju? Děkuji.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji. Vždycky mým prostřednictvím. Poprosím Jindřicha Rajchla, připraví se Miloslav Janulík.

Poslanec Jindřich Rajchl: Pane kolego Talíři, nejenom že tady musíte sedět...

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Mým prostřednictvím.

Poslanec Jindřich Rajchl: Pardon, vaším prostřednictvím, pane předsedající. Ale vy nás taky musíte poslouchat. Já jsem ad jedna neříkal, že nás tady zdržujete. Já jsem říkal, že hovoříte pokrytecky, že jste pokrytci, protože tvrdíte, že vy neobstruujete, my jsme obstruovali, zatímco vy jenom rozsáhleji hovoříte. Já jsem o žádném zdržování vůbec nemluvil. Takže prosím, poslouchejte mě pozorně.

A za druhé, co se týče toho počtu. Tak já jsem samozřejmě navazoval na to, co tady řekl Patrik Nacher, a to je počet poslaneckých klubů. To znamená, jinými slovy počet přednostních práv. Proto je vás na to víc. Proto je vás na to víc. Tohle jsem měl na mysli. Takže prosím jenom příště, poslouchejme se. Děkuju.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuju za dodržení času. Poprosím Miloslava Janulíka, připraví se Marek Výborný. Tak vaše dvě minuty.

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, pane předsedající. No já jsa pamětníkem, si pamatuju, když jsem poprvé vstoupil sem do sálu, co se začalo okamžitě odehrávat. Já si myslím, že to meritum té věci, aspoň z mého pohledu, je v tom, že pořád říkáte – my a vy, jako pořád je to proti.

V tom prvním období, když jsme tady před 13 lety, koalice s opozicí komunikovala, na pozitivních věcech velmi spolupracovala. No a pak se to ale najednou začalo rozdělovat my a vy. A to my, to jsou jako že ti lepší, a my jsme ti druzí, to jsou jako že ti horší. A to se prostě najednou začalo objevovat. Vůbec nechápu, kde se začal brát ten kal, tady odtud to vytéká, přes ten mainstream, který se na tom vydatně podílí nebo to možná i iniciuje. Tak to vytéká prostě ven do společnosti a pak je ta společnost rozdělená tak, jak je, a začíná to tady a v těch médiích, teď v libovolném pořadí.

Konkrétně třeba můj předřečník kolega Kučera byl jeden z prvních, který tady na nás hartusil a označoval nás za nějaké hnojomety a podobné. Já si to pamatuju na rozdíl od vás mnohých a to zhoršování se celé té atmosféry, jak probíhá léta, a velmi, velmi, bych řekl sofistikovaně a intenzivně.

Ale já vidím tu pointu v tom, že to je pořád my a oni. A vy jste jako ti lepší a my jsme ti horší. A nevím kde se to ve vás bere, ten pocit. A úplně za mě je to jako naprosto zcestné a protimluvné.

Ale důsledek je tedy ten, že jsme se dostali do bodu, kde jsme se dostali, a to, že je to vysoká pokrytecká s nástavbou selhaní. Tady se klidně tvrdí, že nebe je zelené a tráva modrá a nikomu to vůbec nevadí a ještě si pak k tomu zatleskáte. Díky. (Potlesk.)

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Nyní je na řadě pan poslanec Marek Výborný, připraví se František Talíř.

Poslanec Marek Výborný: Děkuju, pane místopředsedo, za slovo. Vaším prostřednictvím k panu kolegu Janulíkovi. Já si dávám velký pozor na to, abych nepoužíval my a oni a nějaké rozdělování společnosti.

Ale pane kolego, to je přece o tom, co kdo říká, jakým způsobem to říká, na koho útočí, jaké má, nebo nemá věcné návrhy. A chcete připomenout všechny ty věci z minulého víkendu? Já myslím, že vy jste taky z jižní Moravy, tak bych tady mohl citovat vašeho kolegu Macinku. A takhle bych mohl pokračovat, brát jednoho vedle druhého. To jsou ty věcné důvody, které bohužel, já říkám bohužel, mrzí mě to, rozdělí tuto společnost.

A já když jsem slyšel pana ministra Macinku, tak věřte mně, že jsem říkal – tohleto, až jednou skončí nějakým malérem, tak ta odpovědnost půjde jenom a jenom za ním.

Ale já jsem se původně hlásil s reakcí na paní kolegyni Peštovou, prostřednictvím pana místopředsedy. Já doufám, že tohleto nemyslíte vážně. Proč tímhletím arogantním, sprostým způsobem útočíte na kolegu Talíře? Jako nějaké ju? To je normální oslovovat tady a tvářit se u toho jak matka pluku? Jsme ve Sněmovně, každý poslanec bez ohledu na to, jak je tady dlouho, by měl mít respekt svých kolegů. Vy ho máte u mě, tak prosím pěkně, abyste tady takhle vystupovala a nevolila tenhleten tón a tyto způsoby vůči dalším kolegům. Děkuju.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji za dodržení času. Poprosím Františka Talíře. Tak vaše dvě minuty.

Poslanec František Talíř: Děkuju za slovo, pane předsedající. Vaším prostřednictvím na paní Peštovou, která mě oslovuje křestním jménem a já ho mám rád, tak děkuju, že ho vyslovujete celé. Bereniko, cením, že se snažíme pochopit. Vlastně já jsem právě říkal, pokud máte pocit, že teď aktuálně se zdržujeme, tak chci pochopit, proč vlastně pořád jako chodíte k tomu pultíku dál a dál jako tohle konstatovat. Ale dobrý, snažíme se pochopit.

Nicméně když tady zaznívaly a do jisté míry tuhle diskusi rozvinuly nějaké statistiky, tak právě se pojďme podívat na to, proč se děje to, že polovina návrhů, které sem přicházejí do Sněmovny, tak nejsou standardním procesem vládním, ale jsou poslanecké? Proč to tady pak musíme tím pádem zaplevelovat komplikovanou diskusí typicky o stavebním zákonu? Proč to tady opravujeme za pochodu? Vždyť bychom spoustu – pokud vám jde o efektivitu času, tak spoustu času bychom ušetřili, kdyby ty věci procházely standardním mezirezortním řízením a nemusely se prostě nějak pytlíkovat horkou jehlou, jak to zrovna komu přijde, koho to napadne.

Tisíc stránek toho pozměňováku tam v případě stavebního zákona... Chápu, že teď je složité možná pro vás mě poslouchat, ale dokončím tu myšlenku. Tak myslím, že tam je problém té efektivity, že to sem hrnete těmi poslaneckými návrhy, které potom musíme nějak za pochodu opravovat a snažit se je dát zase zpátky na koleje. Tak děkuju za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče. A s další faktickou paní poslankyně Peštová. Paní poslankyně vaše dvě minuty.

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo. Já bych chtěla zareagovat na pana poslance Výborného. Já si nemyslím, že jsem mluvila arogantně a sprostě. Nevím, kde jste to vzal. Je vidět, že váš kolega to pochopil. Nebylo to nic sprostého. Akorát se posloucháme, našli jsme cestu. On to pochopil, vy jste to pochopil jinak a myslím si, že bychom to mohli uzavřít. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní poslankyně. S faktickou pan poslanec Kučera.

Poslanec Michal Kučera: Tak já si myslím, že to byla taková krásná tečka za naší debatou tady ve faktických poznámkách. Buďme k sobě hodní, já to přijímám. Myslím si, že to je krásný vstřícný krok, abychom ty následující tři roky tady strávili v příjemném pracovním prostředí, abychom si nedělali navzájem zle, abychom na sebe neútočili.

Jak znovu říkám, nezmění to změna jednacího řádu, jestli někdo bude mluvit 2 minuty, 10 minut či 15 minut, ale že se změní celkový přístup, o tom to je. A to se tady snažím říct celou dobu.

To, že tomu tak bylo, bylo. Souhlasím s panem kolegou Janulíkem. Pamatuje si to stejně jako já, v roce 2013 támhle seděl předseda klubu komunistů Pavel Kováčik. Asi není člověka, který je mi ideologicky více vzdálen než on. Nicméně jako předseda klubu, pokud on řekl ano, tak to znamenalo ano, pokud řekl ne, tak to znamenalo ne, a v tom jsem ho respektoval. Takže toto je věc další, která teď zmizela.

A myslím si, že pokud se nám podaří nahodit na koleje tyto věci, tak to jednání tady bude probíhat velmi slušně ten zbytek volební období, kterého je ještě větší půlka. ***