Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Takže nečekejme, že jednací řád přinese nějakou dramatickou změnu, pokud se nezmění tento přístup. A já právě to vystoupení paní poslankyně Bereniky Peštové beru jako takový vstřícný krok, abychom se k sobě tady chovali lépe. Technické změny a technické úpravy jednacího řádu jsou pouze formality.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuju za dodržení času. Přeju vám hezké odpoledne. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vystřídali jsme se v řízení schůze a budeme pokračovat. S přednostním právem se hlásí paní místopředsedkyně Urbanová. Prosím, máte slovo.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Dobrý den já jsem si schválně počkala až na možnost úplného vystoupení, abych se tady nedohadovala ve faktických. Já bych chtěla totiž shrnout celé to jednání. Nacházíme se ve třetím čtení. Vyjednávání o novém jednacím řádu začalo, pokud se nemýlím, koncem listopadu a samozřejmě my jako zástupci opozice jsme byli v pozici, kdy jsme mohli udělat to, co udělala naše opozice. To znamená odmítnout jednání o novém jednacím řádu anebo se věnovat tomu, aby ten jednací řád odpovídal naší představě o novele jednacího řádu.

Já jsem si tenkrát ten navržený návrh velmi detailně prošla a na všech jednáních, na kterých jsem vystupovala za klub Starostové a nezávislí, jsem říkala, že bych velmi stála o to, aby prostě výsledek byl stejný, jako jsme předložili před rokem, protože z mého pohledu cesta ven z té pasti, ve které my se tady neustále nacházíme, a říká to každé volební období, po každých volbách, kdy opozice samozřejmě hájí svoje práva, vládní koalice prosazuje tu legislativu, o kterou stojí. Tak z té pasti, kdy někteří jsou jenom proti a ti ostatní zase si tady stěžují, že to, co oni chtějí prosadit, není tak rychlé, jak by si představovali, tak se dostaneme jenom tak, že budeme stát zatím, co říkáme jak v té jedné roli, tak v té druhé.

Říká se tomu integrita a pro mě velice a velice důležitá. Takže ve chvíli, kdy my jsme v rámci těch jednání – a my jsme opravdu na ně chodili, pragmaticky jsme tam vystupovali, snažili jsme se navrhnout pozměňovací návrhy tak, aby ten výsledek odpovídal i našim představám, tak ve chvíli, kdy ten výsledný návrh bude úplně stejný, jako jsme předložili před rokem, tak samozřejmě my pro něj ruku zvedneme, ale ještě nejsme na konci třetího čtení a my nevíme, jak kdo bude hlasovat o tom či kterém jiném pozměňovacím návrhu.

Pojďme si také nalít čistého vína. Ten nový jednací řád opravdu nezabrání obstrukcím. To možná pro některé překvapení, nicméně může zpřehlednit to, co se tady děje v tom sále, může méně svítit na tabuli nápis pořad schůze a vícekrát se tam objeví vyloženě ten konkrétní bod. Ano, přednostní práva budou mít omezený čas na vystoupení, ale některá přednostní práva, která tady doposud vystupovala, už se podle toho chovají.

To, co se stalo doteď, to znamená, jak ten procedurální návrh, kterým začalo to projednávání novely jednacího řádu, i všechny ty faktické bude možné dělat i s novým jednacím řádem. Tedy ve chvíli, kdy my ho schválíme, tak my se jako opozice opravdu nepřipravíme o jakékoliv možnosti něco zobstruovat nebo proti něčemu protestovat. Právě naopak, my se možná častěji budeme dostávat k té věcné debatě, protože já vám tedy řeknu – a já opravdu nerada se jako motám v tom, kdo komu tady udělal v jakém volebním období. Ale mám tu zkušenost z toho minulého volebního období, kdy když jsme schvalovali snížení valorizace důchodů, tak ano, byla vyobstruovaná Sněmovna. My jsme to pojmenovávali jako destrukce, to byla ta báječná dobíhání do sálu v jednu, ve dvě, ve tři, ve čtyři ráno. Místo toho, abychom si vyčítali, kdo to komu způsobil, tak si pojďme říct, jak to dopadlo. Samozřejmě, že proti té novele proti té legislativě opozice využila svého práva a podala ústavní stížnost.

Ústavní soud o této stížnosti rozhodl a teď já vám přečtu nějaké části z toho nálezu Ústavního soudu a jenom vám tady řeknu na začátek, já bych se nerada dožila toho, aby v nějakém nálezu o ústavní stížnosti, kterou třeba já připodepíšu, byly ty stejné věty. Takže za prvé, využila-li totiž parlamentní menšina čas stanovený k projednávání návrhu k obstrukčnímu jednání, nemůže se současně dovolávat toho, že jí čas k projednání návrhu zákona nebyl ze strany vládní většiny dopřán. Nebo obstrukce jsou sice právem parlamentní opozice, současně je třeba vzít v úvahu, že ústavně chráněnou hodnotou je politický diskurz na půdě Poslanecké sněmovny a případně směrem k veřejnosti. Byť i obstrukce lze označit za specifickou formu komunikace v rámci svobodné soutěže politických sil, zejména směrem k veřejnosti, pod politický diskurz ji podřadit nelze, neboť jejich smyslem není vést víceméně věcný dialog o důvodech pro přijetí či nepřijetí zákona či jeho konkrétním obsahu, ale zabránit přijetí zákona jako takového nebo v takové podobě, v jaké podporován parlamentní většinou. Je již zcela zřejmé že názor parlamentní menšiny nebude akceptován. A to nejdůležitější: obstrukce proto nemají vést k paralýze legislativní činnosti Poslanecké sněmovny, neboť pak by většina, a to v rozporu s čl. 6 věty první Ústavy, nebyla s to prosadit svou vůli svobodným hlasováním. Vždyť to tady zažíváme v tomhle půlroce už teď s tímhle jednacím řádem, který máme teďka, že nám většina přistupuje k tomu, že nám dá pevné pevný čas na hlasování o nějakém návrhu zákona ve třetím čtení. A my jako opozice má, nemáme trávit čas tím, že tady čteme knížky nebo třeba analýzy toho, proč je ten návrh třeba i špatně, ale třeba s nimi ani nesouhlasíme. To byl ten jedenáctihodinový monolog pana předsedy Okamury tenkrát. On četl dlouhou analýzu, vždycky se u nějakého tvrzení zastavil a zjistil, že to vlastně jde proti jeho přesvědčení. To bylo směšné. A ano, v tu chvíli Ústavní soud přesně toto pojmenoval, čímž chci říct, že my budeme obstruovat jako opozice, je to naše právo, ale chceme to dělat jinak a chceme to dělat obsahově.

A teď se vrátím k tomu, k tomu návrhu o jednacím řádu. Ono opravdu je mnohem důležitější obsah než ta forma. To znamená, ve chvíli, kdy v té novele je něco, co my jsme nejenom chtěli před rokem, ale co nám fakticky neublíží a zpřehlední naše jednání, protože ono to opravdu není jenom o tom boji, který tady svádíme mezi sebou, ono je to i o tom, jak vypadáme před veřejností. Jestli jí jsme schopni přesvědčit, že třeba to, co navrhuje vládní většina, je špatně. Tak v tu chvíli my opravdu – jako já nemám problém s tím návrhem jako takovým – a to ani nemluvím o tom, že mohl opravdu vypadat o dost hůř, než reálně vypadá. A ano, to by tady tenhle parlament vypadal úplně jinak než tohle krásné středeční odpoledne.

My jsme opravdu jako zástupci opozičních klubů – a já jsem na to pyšná – jsme k tomu opravdu celou dobu přistupovali velmi pragmaticky. Snažili jsme se na tom návrhu pracovat a výsledkem té práce je i to, že na ústavně-právním výboru se podpořil pozměňovací návrh, který byl můj a který říká, že v tom novém jednacím řádu nebude možné omezit počet faktických poznámek, což je pro vás možná minimalistické, nebo možná by to byla maličkost. Z mého pohledu je to něco, kde jsme si to naše právo opozice prostě uchránili.

Já bych byla ráda, aby naše dohoda o tom, jak budeme kdo hlasovat v případě kterých pozměňovacích návrhů, platila, protože to bude krásný příklad toho, že když s námi o něčem jednáte, tak je možné k nějakému konsenzu dojít. A my vám celou dobu říkáme i na tom ústavně-právním výboru – dělejte to i v jiných tématech, dělejte to nejenom u jednacího řádu, kde se můžeme shodnout. Co se týče té budoucnosti. Ano, mediální novely pro nás budou zásadní. Stejně tak třeba zákony týkající se justice, státního zastupitelství, střetu zájmů, to všechno my budeme říkat dopředu. A možná tady pan místopředseda Nacher, prostřednictvím pana místopředsedy, teď tady není, možná budeme obstruovat i preventivně, protože znovu – my budeme pojmenovávat, že je v něčem nebezpečí, že je za nás něco špatně. Budeme to dělat v tomhle směru jako vy. Možná to nebudeme dělat tak dlouho. Možná tady nebude ten parlament takzvaně hořet, ale dělat to budeme. Jenom vám to říkáme transparentně dopředu. A v té celé debatě, jestli jsme jako vy, vy jste jako my, já se znovu vracím k té myšlence, kterou jsem říkala na začátku, abychom se nejenom my tady v parlamentu, ale celá společnost dostali z toho klinče, ve kterým jsme, z té rozdělené společnosti, tak pojďme spíš hledat věci, na kterých se shodneme. Pokud to dneska nebo v pátek bude novela jednacího řádu, tak z mého pohledu je to spíš dobrá zpráva pro tuhle společnost, protože aspoň něco se pozitivního stalo. A to pozitivum bude v tom, že ten jednací řád a naše jednání bude přehledné. Z mého pohledu - ano, já jsem vystudovala politologii – možná je to obor, který někomu nikomu nic neříká. Ale z mého pohledu je to jako základ té demokratické debaty, kterou tady máme vést, přehlednost pro voliče, pro občany této této země. To je asi za mě všechno. ***