Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.40 hodin)
(pokračuje Olga Richterová)
No a když se podívám na ten přehled toho, co kvalitní státní správa znamená, jaký je ústavní rámec státní služby a jak důležitý je i ten evropský rozměr, vyplývá mi z toho jediné. Uděláte z nás banánovou republiku. Uděláte z nás zemi, která namísto toho, aby řešila relevantní problémy s platovými tabulkami, se vzděláváním, dlouhodobým vzděláváním lidí ve státní správě, namísto toho, abyste řešili headhunting expertů, abyste řešili koncepčně tu politiku lidských zdrojů. Namísto toho to všechno chcete škrtnout. Zrušit jakékoliv záruky nezávislosti a nakonec si chcete opravdu dělat, co chcete. A to není právní stát. To je ta banánová republika, které my za Piráty chceme zabránit, protože by to nebylo dobře pro naše děti, pro budoucnost naší země a ani pro ty aktuální problémy, které naši zemi tíží. Protože třeba řešení krize dostupnosti bydlení je věc, na kterou byste měli zaměřit svou pozornost. Ne rozklad státní správy, tak se prosím věnujte těm skutečně palčivým věcem a ne tomu, jak si vymazat nepohodlné lidi z cesty.
Prosím uustupte z tohohle zrušení zákona, který byl jeden z těch, které po nás chtěla Evropská unie, abychom přijali. Je to jeden z těch zákonů, které zaručují alespoň částečnou nezávislost úředníků. Vy všechno to nechcete smazat. Hanba!
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji za vaše vystoupení. V této chvíli je na řadě Karel Haas. Než začne, přečtu jednu omluvu. Marek Výborný od 18.15 osobní důvody a omluvu ruší Ivan Adamec, který už je přítomen a osobně mi to tady nahlásil. Tak pane poslanče a zpravodaji v jednom, máte slovo.
Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo, vážený pane místopředsedo. Já předem avizuju z důvodu férovosti, že nevystupuju jako zpravodaj. Přihlásil jsem se do té běžné rozpravy, nijak jsem nevyužil přednostního práva zpravodaje, takže teď opravdu vystupuju z pozice poslance, nikoliv z pozice zpravodaje.
Já úvodem chci zdůraznit tři takové klíčové věci a budu tady v poměrně velkém věcném rozporu, tak to v politice chodí, se svými dvěma předřečníky. Za prvé určitě zrušení a teď mluvím o systému, nemluvím o tom provedení, Já pak budu velmi kritický směrem ke kolegům z vládní koalice, směrem k předkladatelům, ale určitě, a já za chvilku uvedu tvrdé důvody, proč tomu tak je, zrušení systému státní služby, jeho nahrazení systémem, který není postaven na principu státní správy a správních rozhodnutí, ale je postaven na principu soukromoprávního zaměstnávání lidí, to znamená přiblížení pozici úředníků územně samosprávných celků určitě není ohrožením demokracie v této zemi. Stoprocentně není, uvedu za chviličku citaci dokonce z analýzy, kterou zadala a její obsah byl zpracován ještě za naší vlády; byla publikována na jaře letošního roku. Čili o žádném konci demokracie, o demontáži funkčního systému, tak jak jsem tady slyšel, tak to určitě není pravda.
To je první fakt. Druhá věc, kterou chci říct zcela vážně – važme si úředníků, ale volání po štíhlém státu, po efektivním systému zaměstnávání lidí pro stát není dehonestací úředníků. Já si výkonných, pracovitých, kvalitních, kompetentních, vzdělaných úředníků, pracujících pro stát extrémně vážím, jsou extrémně důležití, ale zase ten legislativní systém jejich zaměstnávání není to, co by vyjadřovalo nějakou míru jejich dehonestace nebo snižování. To je druhá věc, kterou chci zdůraznit.
A třetí věc, kterou chci zdůraznit a hned za chviličku přijdou ty citace, tady padlo, že samotné zrušení systému státní služby a jeho nahrazení systémem soukromoprávním s nějakými veřejnoprávními prvky, model àla úředníci územních samosprávných celků je ohrožením čerpání případných zdrojů České republiky z Evropské unie. Zase, nic takového není pravda, samo o sobě ten zákonný rámec na tom nehraje roli.
Začnu odzadu těmi citacemi. Všichni máme ke sněmovním tiskům 76 i 77 nemáme sloučenou rozpravu, jsme ve sněmovním tisku 76, tak máme stanoviska Parlamentního institutu z ledna letošního roku ke kompatibilitě návrhu, který teď projednáváme, to znamená sněmovního tisku s právem Evropské unie. A pokud budeme citovat přesně závěr stanoviska Parlamentního institutu a on je opravdu férový a objektivní, tak teď začínám citaci samotného závěru, nepůjdu do citací celého obsahu stanoviska Parlamentního institutu. Cituji: Přestože se návrh na vydání zákona o právních poměrech státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech, v závorce zákon o státních zaměstnancích, v závorce sněmovní tisk 76 primárně týká problematiky, kterou právo EU přímo neupravuje, je nutné upozornit na možné kolize s obecnějšími principy a požadavky EU.
Pokud si rozebereme samotný obsah stanoviska Parlamentního institutu, tak se v něm dočtete přesně to, co jsem říkal. Jestli máme státní službu nebo jestli máme model àla úředníci územně samosprávných celků, není samo o sobě podstatné. Podstatné je to, jak budou nastaveny konkrétní instituty, ať v tom nebo v onom modelu. A oba dva připadají v úvahu.
Možná to, co je z mého pohledu ještě objektivnější, a to je, ještě tady o ní podle mého názoru dnes v debatě ve druhém čtení určitě řeč nebyla, je nejnovější analýza Státní služba 2.0, která byla vypracována sekcí pro státní službu Ministerstva vnitra ve spolupráci s vládním analytickým útvarem Úřadu vlády České republiky. Byla publikována 5. 3. 2026 a v zásadě tu analýzu zpracovávali, protože ona opravdu její zpracování díky její robustnosti trvalo několik měsíců, tak zpracovávali zaměstnanci, kteří fungovali pod naší vládou. Teď to nemyslím samozřejmě z pohledu jakéhokoliv politického ovlivňování, ale abychom všichni brali tu analýzu objektivně.
A teď cituju z bodu nebo kapitoly 5.5 analýzy Státní správa 2.0. Je to strana 47 pro ty z vás, kteří si to chtějí dohledat. „Pro dosahování většiny cílů přitom není určující, v jakém právním vztahu jsou agendy úřadu vykonávány, zda ve služebním nebo pracovním poměru, v závorce srovnatelné je to s úpravou úředníků územních samosprávných celků konec závorky, teď čárka, oba přístupy k úpravě právních poměrů jsou legitimní. Je proto věcí politického rozhodnutí, zda stát zachová veřejnoprávní úpravu služebního poměru nebo se přikloní k soukromoprávnímu postavení zaměstnanců.“ Tolik citace z analýzy státní správy 2.0.
Kolegyně Olga Richterová, a teď to myslím zcela věcně, tady mluvila o panu nejvyšším státním tajemníkovi. Já si jeho práce taky vážím, mnohokrát jsem s ním jednal, tak předpokládám, když argumentovala jeho dobrou kompetencí, jeho dobrým jménem, tak předpokládám, že závěry této analýzy, na které se podílel přímo jak sekce pro státní službu Ministerstva vnitra, tak analytický útvar pod Úřadem vlády České republiky, tak asi nebude zpochybňovat, když nám tito klíčoví zaměstnanci říkají, je věcí politického rozhodnutí, které samo o sobě nenaráží na ty kolize, které tady byly zmiňovány, ať už kolize s demokracií nebo kolize s Evropskou unií a tak dále, tak snad věříme právě těm kompetentním úředníkům, kteří tu analýzu a zaměstnancům státu, kteří se na té analýze 2.0 podíleli, že oba dva přístupy jsou možné a legitimní.
Tolik důležitá sdělení na úvod, která pak rámují to moje další vystoupení. ***
