Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(17.00 hodin)
(pokračuje Jaroslav Foldyna)
Já se chci zeptat svou poznámkou, o které chci tady mluvit, o tom bombardování 24. března 1999, já se chci zeptat, zdali mezinárodní právo ještě platí nebo platí jen pro někoho nebo platí jen někdy, protože v souvislosti a v kontextu událostí, kterých jsme svědky dnes, ta otázka se nastoluje.
Tehdy americký prezident Clinton - nechci tady mluvit o jeho pohnutkách, těch bylo hodně, rozhodl, že vedení NATO, tehdy to byl Javier Slovana, zahájí útok na suverénní stát, který není členem NATO, tedy bez mandátu Rady bezpečnosti, a my jsme se stali součástí toho NATO, byli jsme tam za týden měsíc v uvozovkách, tak jsme se stali součástí agrese. Agrese, která znamenala přes 2 500 mrtvých civilistů, 89 mrtvých dětí. Například 17. dubna kazetovou bombou, která byla v té době a je i dnes na soupisu zbraní, které civilizované země nepoužívají, tak tou kazetovou bombou 17. dubna ve svém domě byla zabita tříletá Milica Rakic. Bylo těch dětí za těch 78 dní bombardování zabito 89. 89 dětí zabily bomby... Slyšel jsem slovo málo. Škoda, že nevím, kdo to řekl. Rád bych vám vysvětlil, že to bylo hodně. Slovo málo bych vám zdůraznil, že to bylo hodně. Domnívám se, že prostě, a takovéto poznámky sem vůbec nepatří.
Já jsem to chtěl otevřít, protože to porušení mezinárodního práva může být někdy velkým problémem i pro nás, pro malou zemi uprostřed Evropy. Měli bychom si vyříkat tu událost dopodrobna. Měli bychom si říct, zdali mezinárodní právo platí tak, jak bylo napsáno, nebo platí jen pro někoho, nebo jen někdy, protože mi to připadá, že z té agrese na to odpisují i další země, které také nevedou válku, ale přitom útočí na cizí zemi. Je to agrese a my to jako agresi odsuzujeme. Ale tenkrát, když jsme tu agresi dělali my, tak ji neodsuzujeme a to je dost podivné. Já se domnívám, že ten bod by měl, pakli by byl schválen, velký význam v tom, že bychom si vyříkali ty akcenty právního pojetí mezinárodního práva.
Domnívám se, že bod, o kterém tady mluvím, by se mohl jmenovat Zaseli jste Kosovo a sklidili jsme Ukrajinu. Přestalo platit mezinárodní právo, přestalo platit tehdy, neplatí teď. Pojďme si o tom povídat tedy, když se tady vzájemně odsuzujeme, vzájemně se označujeme na toho či onoho. Měli bychom si vyříkat všechny ty akcenty, aby nás malou zemi uprostřed Evropy, něco podobného nepotkalo. To je to, proč jsem chtěl navrhnout tento bod, který by se jmenoval: Zaseli jsme Kosovo a sklidili jsme Ukrajinu. Děkuju.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak já jenom, abych si to ověřil, Zaseli jsme Kosovo, sklidili jsme Ukrajinu.
Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec František Talíř.
Poslanec František Talíř: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, hezké dobré odpoledne. Já navrhuji zařadit nový bod této schůze s názvem Chceme nezávislá veřejnoprávní média? Já věřím totiž, že se na tom plně shodujeme. Tím spíše, že vláda to má ve svém programovém prohlášení - obhajobu nezávislých veřejnoprávních médií. Nicméně každý krok, který ve vztahu k nim dělá, tak svědčí o pravém opaku, protože už ta bizarní situace, že s nimi vůbec, ať už ministr Oto Klempíř, nebo jiní vládní činitelé nekomunikují návrhy, nekomunikují změny například v jejich financování, tak vede přesně k tomu, že oprávněně vzniká dojem, že to není o nějakém novém modelu, ale o snaze tyhle média prostě ovládnout. A protože ta diskuse neprobíhá a protože my na ní stále jako opozice apelujeme na všech možných platformách, tady na plénu Sněmovny, na mediálním výboru. Ráno jsme vyzvali i k jednání s Andrejem Babišem na téma financování veřejnoprávních médií, tak ale protože jaksi nemáme ty partnery k té diskusi, tak zařazuji nebo navrhuji zařadit tento bod, abychom se tady o tom mohli konečně věcně nějakým způsobem pobavit, protože mimo jiné zaznívá celá řada lží a dezinformací. Tak třeba včera předseda Sněmovny Tomio Okamura říkal, že se vrátíme tím poslaneckým návrhem, o kterém ministr Klempíř říká, že o něm nic neví, takže se vrátíme do roku 2024. Nicméně to je lež, to prostě finančně neodpovídá, protože jestli by tento návrh nakonec byl úspěšný a prošel tak by znamenal zhruba minus 700 milionů v rozpočtu Českého rozhlasu a minus 2,1 miliardy v rozpočtu České televize, což opravdu není rok 2024 po té poslední novele, tím rozšířením poplatků, tak ano. Rozhlas nyní dostává zhruba o 400 milionů korun více, Česká televize zhruba o 900 milionů, z toho ale 150 milionů odvádí ještě do kultury.
Nicméně tohle je pokles o minus 700, respektive minus 2,1 miliardy. To znamená útok na ta veřejnoprávní média, který je velmi, velmi, velmi podobný tomu, co se stalo na Slovensku před dvěma lety, a sice, že tam přes noc prostě lusknutím prstu vlády Roberta Fica sebrali třetinu rozpočtu veřejnoprávním médiím. Proč? Aby je destabilizovali, aby je oslabili a tím snáze ovládli. Čili pokud tedy má vláda skutečně ve svém programovém prohlášení snahu zachovat nezávislost těchto médií, tak věřím, že její poslanci tento bod dneska podpoří, protože tím, že bez jakékoliv diskuse s řediteli těchto institucí jim tam hodíte granát v podobě sebíráme vám čtvrtinu rozpočtu, tak to si úplně nemyslím, že jako nějaká snaha o nezávislost České televize a Českého rozhlasu je.
Proto budu rád, když v té diskusi budeme pokračovat. Je to myslím, nutné. Popravdě řečeno, řada z nás opozičních politiků a poslanců se v tom trošku ztrácí, protože ty informace, které jsou protichůdné od vás jako vládních stran ze dne na den, z hodiny na hodinu se stále mění, tak v tom už opravdu se podle mě nemůže vyznat jako nikdo, tak se o tom pojďme bavit tak, aby v tom bylo konečně jasno. Uvedu příklad. Minulý čtvrtek jsem pozval na mediální výbor jak ředitele České televize pana Hynka Chudárka, tak ministra Oto Klempíře, na tom výboru zaznělo z úst pana ministra: S Českou televizí a Českým rozhlasem se nebavíme. Dejte nám klid na práci, nechte se de facto překvapit, co z toho nakonec vypadne. Budeme to mít v červnu. To byla jedna informace ve čtvrtek. Ejhle, pár dní na to, tři dny na to, včera ráno najednou informace od předsedy Sněmovny Tomia Okamury, tak nejen chystáme poslanecký návrh v téhle fázi a chceme vám prostě sebrat čtvrtinu z vašich rozpočtů, nějak se s tím popasujte.
Další informace z dnešního dne od pana místopředsedy Patrika Nachera. Ne, ten poslanecký návrh ještě není hotový, ještě to dělat nebudeme. Jenom mi, prosím vás jako řekněte, nebo na mě nějak destikulujte, jestli tomu vlastně jako rozumíte. Já se jenom ptám, a protože těch otázek je spousta, ty otázky stále přibývají, tak proto navrhuji zařadit tento bod - Chceme nezávislá veřejnoprávní média? Jako druhý bod dnešního jednání. Děkuji za pozornost. ***
