Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.50 hodin)
(pokračuje Ivan Bartoš)
Já jsem rád, že vláda konečně schválila plán legislativních prací, tedy některé položky, které plánuje, jsou pro mě jako liberálního politika dosti děsivé, ale tak plánují se až třeba na druhou polovinu příštího roku, takže se s tím snad dá i něco dělat, viz jak rychle se vláda - zatím tedy nedohodla, že nebudou tady prosazovat ruský zákon, ale zajímalo by mě, zda tato legislativa je plánovaná a kdy bude předložena do Sněmovny.
To je vše a já doufám, že tento bod podpoříte. A ještě jednou zdůrazním, že jsem rád, že - mě to vlastně trošku překvapilo - že tady ráno s tou bleskovou informací vystoupil i pan Metnar, nicméně tyto otázky jsou spíše dlouhodobějšího charakteru a takovéhle kroky a sabotáže se prostě můžou opakovat. A evidentně je vidět, že pokud to nebudeme probírat nějakým způsobem koncepčně a naopak vláda se bude snažit oslabit rozvědku, vojenskou zpravodajskou službu nebo BIS, tak se rozhodně o tom s předstihem nedovíme, tak aby Česká republika se mohla bránit tím, že takovým útokům fakticky předchází. Děkuji. (Poslanec Bartoš odchází od pultíku.)
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pardon, pane poslanče. Já jsem si tedy napsal - jestli jsem to napsal správně, jeden bod (Poslane Bartoš mimo mikrofon: Jeden bod.), ty ostatní byly jenom otázky - Jak přesně zvýší obranyschopnost vlaková trať na Karlštejn...
Poslanec Ivan Bartoš: ...státu trať na Karlštejn. Můžeme tam přidat i vlaková, jak se vám to... (Místopředseda Nacher: Jaká?) Můžeme tam dát i vlaková. (Místopředseda Nacher: Já jsem napsal vlaková.) Vlaková trať na Karlštejn. (Místopředseda Nacher: Ano.) A jako první bod.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, mám napsáno. V této chvíli je na řadě Marian Jurečka, který tedy to poctivě tady napsal, ty dva body, jestli to bude tedy platit. Připraví se Jaroslav Foldyna a František Talíř. Jinak děkuji těm, kteří se odhlásili z rozpravy, je tam asi přibližně teďka 17 nebo 18 poslanců.
Přečtu jednu omluvu: Zdeněk Hřib od 16.15 do 18 z pracovních důvodů.
Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, dobré pozdní odpoledne. Je vidět, že se toho v posledních dnech děje opravdu hodně na té vládní, celostátní úrovni, takže poptávka po tom, aby některé aktuální informace případně zazněly i zde, na plénu Poslanecké sněmovny, je evidentně na místě.
Já nechci být dlouhý a taky dlouhý nebudu. V zásadě možná ten jeden bod bych vůbec nepřednášel, kdyby tady vystoupil premiér, v 15 minutách (?) řekl to podstatné, pokud jde o současnou bezpečnostní situaci v České republice a šel pryč, tak si myslím, že i mnoho jiných kolegyň a kolegů by vůbec (s) takovouto tématikou nepřicházelo. Protože jsem to nezaznamenal, nenavnímal jsem, že by taková vůle a chuť pana premiéra byla, ať už dnes, nebo třeba zítra, tak si tedy dovoluji navrhnout dva body: a jeden bod je právě aktuální bezpečnostní situace po incidentu v Pardubicích, tedy Informace vlády o zabezpečení strategických a obranných provozů po události tedy v Pardubicích.
Mně jde o to, že když jsem pozoroval výsledek jednání Bezpečnostní rady státu a to, co říkal premiér České republiky se svými vládními kolegy, tak si myslím, že rozhodně v takové situaci a poté, co se stalo v tom provozu, není možné, aby - a teď parafrázuji slova pana premiéra - byla především odpovědnost na těch daných firmách v tom, ať si ony zabezpečí své provozy, a ještě, aby bylo bez ohledu na to, jak dopadlo to vyšetřování, z úst premiéra řečeno, že daná firma neměla adekvátně zabezpečený plot, a tudíž vlastně je to do určité míry vina té dané firmy.
A myslím si, že adekvátní situace zodpovědného premiéra a vlády, která dbá o bezpečí svých občanů, svých podnikatelských subjektů, by měla být: uděláme všechno pro to, abychom tyto vytipované objekty, kterých je několik stovek, společně s lidmi, kteří té problematice opravdu rozumí, abychom jim poskytli součinnost, pomohli jim bezpečnostní opatření zlepšit, a tam, kde to vyhodnotíme, budeme na té bezpečnosti pracovat společně se složkami, které má Česká republika k dispozici - ať už jsou to bezpečnostní informační služby, ať už je to Policie České republiky; a zároveň bych čekal reakci, že premiér řekne: rozhodně to je pro nás priorita, budeme do toho investovat společně s těmi firmami a děláme kroky k tomu, aby vlastně jakéhokoliv případného agresora něco takového odrazilo. Místo toho jsme slyšeli: v zásadě je to problém těch firem, ať si ty firmy poradí. Něco podobného jsme slyšeli před zhruba pěti lety v covidu: když nejsou roušky, tak si je ušijte. Já myslím, že takhle není možné postupovat.
Já bych byl moc rád, aby tady premiér, ministr vnitra, ministr obrany v tom bodu, který jsem navrhl, přišli a dali informaci o tom, jaké konkrétní kroky česká vláda s nástroji, které má, je schopna teď učinit pro to, aby zvýšila bezpečnost těch firem, lidí, kteří tam pracují, protože to jsou tisíce lidí, kteří v těch provozech pracují, a také je celá řada lidí, kteří bydlí v bezprostředním okolí těch objektů. A myslím si, že to potřebuje slyšet nejenom podnikatelská veřejnost, ale právě i ti lidé, kteří tam pracují, kteří v okolí bydlí, kteří tam žijí, mají tam své děti - ale zároveň je potřeba, aby to slyšeli ti, kteří o takových útocích případně uvažují, že Česká republika opravdu tomu věnuje pozornost, že česká vláda tomu věnuje pozornost a je připravena udělat maximum pro to, aby se to neopakovalo.
Myslím si, že fakt není šťastné to, když se dočítáme, že vlastně Ministerstvo vnitra oproti plánovanému rozpočtu má škrt minus 4,9 miliardy korun v letošním roce, rezort obrany - to číslo je známé - zhruba víc jak 21 miliard korun škrt, BIS minus 240 milionů korun, NÚKIB minus 91,9 milionu korun. To myslím, že v současné bezpečnostní situaci ve světě i tady v regionu střední Evropy rozhodně není zodpovědný a dobrý krok vlády.
Pokud jde o bod číslo 2, tak ten bod si dovolím pojmenovat jako Informace vlády o plnění zákona o právu na digitální službu a o skutečných prioritách vlády v oblasti digitalizace a umělé inteligence - nebo případně pan předsedající použije to, co jsem napsal heslovitě na přihlášení k úpravě programu této schůze.
Tady chci říct jenom několik stručných věcí. Jsme v situaci, kdy pan premiér vzal na sebe zodpovědnost, že on je předsedající takzvaného RVISu. Máme anebo jsme měli donedávna zmocněnce pro digitalizaci kolegu poslance Králíčka a máme vládního zmocněnce pro AI. Já bych byl rád, abychom tady slyšeli v tom bodu, který navrhuji, z úst pana premiéra, případně vicepremiéra Havlíčka, co jsou vlastně cíle, které chce tato vláda dosáhnout v oblasti digitalizace - teď nemyslím jenom digitalizace úřadů a zákona o právu na digitální službu, který se má naplnit - to beru jako základní podmínku, to nepovažuji za nějakou nadstavbu, ale zajímá mě to z hlediska obecně digitalizace napříč státní, veřejnou správou, napříč podnikatelským sektorem, napříč snižováním byrokratické zátěže. Pak by mě to zajímalo i z pohledu, kam se chceme posunout, pokud jde o AI, její implementaci v oblasti firem, v oblasti celoživotního vzdělávání, jak podpoříme konkrétní subjekty v tom, aby opravdu jsme se v tom posunuli výrazně kupředu, a co jsou vlastně ty konkrétní indikátory, jak to budeme za půl roku, za rok, za dva, za tři, za čtyři vyhodnocovat.
Pan premiér tady při představování vládního - programu vlády, když jsme hlasovali o důvěře, tak velmi kladl důraz na to, že chce, aby ty věci byly měřitelné. Tak já bych chtěl, aby v oblasti digitalizace, v oblasti implementace, daleko širšího používání umělé inteligence v české ekonomice, v české společnosti, v České republice zazněly za vládu konkrétní měřitelné cíle, které bude možné vyhodnocovat v čase. Například: jak se mění a zvyšuje podíl firem, které využívají umělou inteligenci; jestli k tomu máme nějakou ambici; jestli třeba k tomu budeme mít i nějaké konkrétní nástroje, jak toto podporovat, například v podobě uznatelných odečitatelných položek, stejně jako je to třeba na vědu a výzkum. To jsou za mě věci, které mě zajímají, protože když vidíme třeba to, co se děje ve Spojených státech amerických - tam se například do implementace umělé inteligence šlape opravdu velmi intenzivním způsobem. Tak já bych chtěl slyšet konkrétní plán vlády, konkrétní cíle, konkrétní indikátory v průběhu času, kterými toto budeme schopni měřit a vyhodnocovat.
Tak to jsou dva body, které jsem si dovolil navrhnout, pane předsedající, uvedl jsem v přihlášce také i do které části programu schůze to navrhuji a děkuju moc za pozornost.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ano, já vám za to děkuji. To znamená, Aktuální bezpečnostní situace po události v Pardubicích - jako třetí bod; a Digitalizace státu, AI jako priorita vlády - jako čtvrtý bod dnešního jednání. Já děkuji.
Poprosím Jaroslava Foldynu o jeho přednes, připraví se František Talíř, Bohuslav Němec, Michal Zuna. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo. Čekal jsem na něj a jsem rád, že ho můžu přednést. Dnes je 24. března. 24. března, den, který se zdá jako obvyklý, ale já vám chci říct, že před sedmadvaceti lety, 24. března 1999, to nebyl obvyklý den, to začalo NATO, Aliance, aliance 19 velmi silných států bombardovat Jugoslávii v rozporu s mezinárodním právem, v rozporu s Washingtonskou smlouvou - a v té době přestalo platit mezinárodní právo. ***

