Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Nicméně když se vrátíme zpátky k té struktuře toho rozpočtu, byla to i Národní rozpočtová rada a před ní bezpečnostní experti, kteří upozorňovali, že v tom, jak je ta struktura navržena, kde se škrtá, kde se přidává, tak rozhodně ty podmínky, které Severoatlantická aliance má na uznání naplnění dvou procent a neustále se bavíme, že celkově to je přece 2,1 procenta, tak tyto výdaje neuzná a tento postup je tak obcházením zákona, který jsme schválili ještě v minulé vládě a zavazuje Českou republiku k plnění dvou procent, a faktickým hazardem budoucí připravenosti a bezpečnosti státu, tak je samozřejmě výsměchem i našich spojenců.

Zrovna včera byli zástupci vládní koalice v Maďarsku, obnovují se jednání se sousedním Slovenskem na vládní úrovni. Já si myslím, že spousta věcí, kde se vláda vzhlíží v sousedním Slovensku nebo Maďarsku, jsou rozhodně věci, které bychom v České republice, v demokratické zemi, nechtěli. Ale podívejte se na Maďary, Slováky i na Poláky. Tyto země podle mě již obsolutního projektu přežitého V4, ta procenta plní a plní více. Jsou země, které se již teď blíží k těm domluveným třem procentům. Jsou země, které dávají na svou obranu výrazně více.

My jsme chtěli ukázat jakousi konstruktivní alternativu v oblasti debaty o státním rozpočtu, kde jsme navrhovali přesun zhruba 2 miliard korun na moderní armádu, ať už na věci dronů, protidronovou obranu, kybernetickou bezpečnost, využití umělé inteligence, tak i na reálnou bezpečnost, ne nějaké účetní triky. I Samuel Volpe navrhoval skrze výbor pro bezpečnost a zde i na plénu, aby se vrátily ty plánované rozpočty na tajné služby. Prostě to škrtání v momentě, kdy i jsem slyšel politiky argumentovat, tak si neobnoví vozový park, tak počkají a nekoupí si novější počítače, mi přijde, že buď to je účelová manipulace nebo to je nepochopení, na co jsou ty peníze, zejména v oblasti těch tajných služeb, ale i třeba NÚKIB, potřeba. My stále více a více klademe požadavky například na Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost, nově velmi důležitá věc, která může být velkým rizikem pro Českou republiku. To je NIS2, zákon o kybernetické bezpečnosti, který mimo jiné řeší i bezpečnost dodavatelských řetězců. To je věc, kterou bychom chtěli, aby nejen ve státních institucích, které jsou, jak se ukázalo historicky, kyberneticky děravé jak cedník, tak i v klíčové infrastruktuře a důležitých firmách, které jsou v České republice, jako jsou třeba operátoři, kteří poskytují mobilní a internetové připojení. Je naprosto zásadní, aby Česká republika do budoucna v této oblasti byla bezpečná, byla kyberneticky bezpečná, chránila infrastrukturu, na které v podstatě běží tento stát, zároveň chránila data a životy lidí a já jen doufám, že tento typ sabotáže, kterého jsme byli svědky a není to jenom ta pardubická kauza, nebude přibývat, ale ochrana kritické infrastruktury je jedna ze zásadních cílů té bezpečnosti České republiky v následujících letech.

Bavíme se o tom, a někteří politici stále věří, že Vladimír Putin, Ukrajina, to je jeho poslední štace, že by se zastavil. Teď se nebavíme o nějaké noze ruského vojáka nebo často skloňované tanky v Praze, ale útoky na kritickou infrastrukturu i třeba v souvislosti s válkou v Íránu, který je špičkou v kybernetických útocích a má státem placené hackerské skupiny, což mimo jiné teda Putinovo Rusko má taky, tak je to naprosto zásadní v rámci naší vnitřní bezpečnosti. Nemusí to být drony, nemusí to být rakety, ale skutečně sabotáže na území České republiky a nebo právě kybernetické útoky, to jsou ty reálné hrozby, proti kterým se Česká republika musí umět bránit. A k tomu jsou potřeba peníze. A k tomu je potřeba i potřebná legislativa. Já jsem ostatně dnes oslovil předsedu výboru pro obranu, zda bychom na následující jednání, ať už jako řádný bod nebo dokonce na speciální jednání Výboru pro obranu, nezařadili tento bod i třeba v souvislosti s tím a překvapil mě Andrej Babiš, když se něco v České republice daří, tak on je ten, který to zařídil, ale když se ukáže, že nějaká infrastruktura je nedostatečně chráněná, tak to hodí na komerční segment. Je to přece na nich, aby si to pořešili. Je to přece na nich, aby si to ubránili, což jednak teda není pravda, stát garantuje na svém území bezpečnost jak civilního obyvatelstva, tak samozřejmě i majetku osob podnikajících, takže tady bych si troufnul s panem Babišem nesouhlasit, ale zároveň je potřeba i změnit legislativu. My jsme měli jednání na výboru pro obranu, byl tam pan ministr Zůna, hovořil velmi o tom, že to je úkol pana náměstka Vícha za SPD, mimo jiné bývalý předseda kontrolního výboru Poslanecké sněmovny. Jen pro Tomia Okamuru, až bude tvrdit, že v minulém vedení Sněmovny SPD nemělo žádné funkce, abychom se i podívali, v jaké fázi je příprava potřebné legislativy, ať už na národní úrovni, tak i implementace evropských směrnic, protože Česká republika je v prodlení a já vím, že to je problematické i v implementacích povinných evropských směrnic týkající se kybernetické bezpečnosti a infrastruktury.

Já už se budu chýlit k závěru. Mě mrzí, že tady pan premiér Andrej Babiš není, ani pan Zůna, ani pan Metnar, ale já bych chtěl jasné odpovědi na následující otázky a ty by měly zaznít v rámci toho navrhovaného bodu. A ty otázky jsou tři. My pravděpodobně ve čtvrtek nebudeme mít interpelace, takže jinde než na jednání Sněmovny ani tu odpověď očekávat v tuto chvíli nemohu. A to je za prvé. Z jakého důvodu vláda oslabuje reálnou modernizaci armády a skutečně chybějící miliardy se snaží překrýt tím určitým škrtem, kde jsou například i civilní dopravní stavby, trať na Karlštejn a další, u kterých nejenže hrozí, že je Aliance neuzná jako vládní obranný výdaj, ale fakticky nezvyšují obranyschopnost a odolnost České republiky. Proč se ty škrty nerealizovaly v této části, ale realizovaly se právě ve výdajích na armádu, což jaksi je podkapitola celého toho balíku Ministerstva obrany? Jinak tam je to asi 1,71 procent, tedy ještě méně to, co fakticky jde armádě. A tam je jedna podotázka. Zda, ono se to vyhodnocuje až zpětně, takže ono takové to po nás potopa, nějak to bude, je možná ten přístup, který definuje v tuto chvíli i přístup paní ministryně Schillerové nebo Andreje Babiše, již mají od Aliance předem oficiálně potvrzeno, které ty stavby, které v tuto chvíli jsou navěšeny na ty dodatečné výdaje, uzná a nikoliv. Takže to je první otázka. Proč seškrtalo modernizaci armády v těch dalších výdajích rezortů a zda tedy už je nějaká vize, co z toho lze a nelze uplatnit u Aliance v rámci našeho závazku plnění v tuto chvíli pouze dvou procent.

Druhá moje otázka. Ta skutečně míří zejména do oblasti bezpečnosti a našich služeb. Tam byly realizovány až stamilionové škrty. Samuel Volpe se snažil tady pozměňovacími návrhy, byť byly zamítnuty v debatě o rozpočtu, aspoň nějakým způsobem vylepšit. Takže ta moje otázka zní. Jak vláda garantuje zachování akceschopnosti našich tajných služeb a kybernetické bezpečnosti, zejména NÚKIB, po stamilionových škrtech v jejich rozpočtech, a to ve světle aktuálních hrozeb a nedávných sabotáží na území České republiky?

A pak třetí otázka. Myslím si, že to je velmi důležité, pokud už Andrej Babiš apeluje na soukromý segment, aby nějakým způsobem se sám zabezpečil. Samozřejmě firmy typu mobilní operátoři, datová centra jakousi ochranu mají. Určitě fungují v tom pasivním režimu. Dokáží řešit kybernetický útok, v nějaké míře dokáží řešit i útok, třeba fyzický, ať už je to nějaké pronikání skrze zamčené dveře nebo nějaký let dronů, ale ve spoustě věcí, například při tom dronovém útoku, v podstatě oni se obrací na stát, na bezpečnostní složky, na armádu, aby toto nějak řešila, což v případě třeba takového útoku úplně není nejrychlejší reakce a v momentě, kdy stát dokáže reagovat, je po všem. Takže v jaké fázi přípravy je legislativa, která již byla zmíněna, že se chystá, která by umožnila soukromým společnostem, jako jsou mobilní operátoři a další správci komerčních objektů, efektivněji realizovat zabezpečení této kritické infrastruktury proti možným útokům a sabotážím a kdy by tato legislativa případně byla předložena Sněmovně? ***