Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Bez ohledu na to, že jsou to ředitelé, kteří tam byli třeba i několik volebních období, přestože... (Ministryně Schillerová vznáší námitku.) Pardon, Mera, nebo koho jste odvolali?(Ministryně Schillerová: Mera.) Mera, pardon, děkuju za opravu. Tak přestože to byli ředitelé, kteří v těch institucích fungovali poměrně dlouho, třeba i několik volebních období, přinášeli velmi dobré finanční výsledky pro své instituce, které řídili - jako tomu bylo například v případě VZP - tak s těmi se vláda rozloučila velmi rychle. Takže v takových těch systémových věcech, které vyžadují nějakou znalost a nějakou kompetenci, tam se té vládě nic moc nedaří. Když přijde na personální čistky, tak tam se hnutí ANO a nová vláda opravdu nezakecala.

Tak to je taková inventura těch 100 dní nové vlády - protizákonný rozpočet, útoky na nezávislé instituce typu Národní rozpočtové rady, rozpuštění NERVu, aby jim ekonomové nekecali do dalšího rychlejšího zadlužování, nicnedělání, co se týče růstu cen pohonných hmot. Ale když přijde na to, aby mohli nějakého ředitele setnout a poslat do té instituce svého člověka, tak v rámci toho se během těch 100 dnů opravdu nezakecali.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Jenom tedy jestli jsem to dobře sledoval, tak jste nenavrhl žádný bod? (Poslanec Skopeček: Ne.) Dobře. V této chvíli tedy přichází na řadu řadoví poslanci bez přednostního práva. Ivan Bartoš už se toho chopí, tak ještě malý moment. Já jsem to počítal, opravdu je tady 20 přihlášek, takže jsem se trefil přesně, tak abyste věděli to pořadí a mohli se připravit. Poté je na řadě Marian Jurečka, Jaroslav Foldyna, František Talíř a Bohuslav Niemiec, v tomhletom pořadí. S přednostním právem Martin Kupka bude až nakonec. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Vzhledem k tomu, že máme novou schůzi, já bych i s ohledem na to, co se stalo v posledních dnech, chtěl zařadit nový bod a ten bod by se jmenoval: Jak přesně zvýší obranyschopnost státu trať na Karlštejn? To je název toho bodu.

Já bych se chtěl obrátit zejména na pana premiéra, možná na pana ministra Metnara a na pana ministra Zunu a chtěl bych ocenit, že i v souvislosti s tím útokem na objekt v Pardubicích tady pan ministr Metnar ráno vystoupil. Nicméně, ať už to byla situace v jednání o rozpočtu i několik následujících jednání výboru pro obranu, já bych se chtěl vrátit v tomhletom bodu - i vzhledem k současnému vývoji na domácí půdě i mezinárodní - a otevřít otázku financování jak projektu Ministerstva obrany, tak i defundaci jednotlivých bezpečnostních služeb tady toho státu, včetně Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Když se sestavoval rozpočet pro tento rok - byla to už vláda Andreje Babiše, vycházela tedy z původního návrhu Petra Fialy a jeho vlády, kde byly určeny peníze na obranu, ale i na jednotlivé složky státu, zejména na služby, které se zabývají obranou a bezpečností. Mě trochu zaráží - a viděl jsem několikrát pana premiéra Babiše, jak mává takovými grafy, že my vlastně dáváme víc, než kdy bylo. Přitom v porovnání v návrhu rozpočtu minulé vlády - jejíž tedy součástí už jsme nebyli - tak ty částky byly výrazně vyšší.

Navíc, když se bavíme o škrtech, které byly v rezortu obrany provedeny - to je těch 21 miliard korun - tak se ukázalo, že to škrtání skutečně jde na vrub Ministerstva obrany a armády, zatímco věci, které naprosto nesouvisí s obranyschopností České republiky, jako již zmíněná - a to není vtip - vlaková trať na Karlštejn, v ní zůstávají s jakousi falešnou představou, že nám naši spojenci, až budou vyhodnocovat, zda Česká republika naplnila dvě procenta hrubého domácího produktu, toto uznají.

Jak už jsem zmínil, vláda Andreje Babiše - škoda, že tu pan premiér není, chtěl jsem se obracet rovnou na něj - ve finále krátila rezort obrany o 21 miliard korun. Pokud se podíváme na tajné služby nebo na služby státu, na ty, které mají tu položku rozpočtovou viditelnou - tedy nejsou skryty pod nějakou kapitolou - tak samozřejmě i Národnímu úřadu pro kybernetickou bezpečnost nebo i Bezpečnostní informační službě.

Namísto aby se vláda rozhodla plnit ten zákonný závazek na obranu investicemi do reálné modernizace, tak si pomáhá různými rozpočtovými kouzly. Nemám před sebou ten článek - myslím, že dneska vyšel na serveru Novinky.cz, ale podobných analýz již vyšla celá řada - tak do výdajů státu jsou skutečně schovány běžné civilní dopravní stavby, jako je třeba již zmíněná optimalizace železniční trati Karlštejn - Beroun a řada dalších.

Já bych se možná tady k tomuhletomu vrátil, protože tu debatu jsme vedli i na výboru pro obranu, jehož jsem členem. Ty uznatelné náklady, které potom zpětně vyhodnocuje aliance, to není tak, že vy se rozhodnete, že postavíte silnici nebo dálnici odsud tam a ty kilometry dálnice prostě vezmete a uplatníte to jako náklad na obranu. Ono to funguje trochu jinak. Vy máte nějaký plánovaný rozvoj infrastruktury státu, třeba mosty, třeba železnice, třeba i ty silnice a dálnice, a v nějaký moment můžete navrhnout pro zvýšení obranyschopnosti - je to častá debata - že tu stavbu nějakým způsobem posílíte.

Například stavíte most, který máte zaplánovaný, a protože Česká republika je země, která plní například i v rámci aliance jakousi roli logistického hubu, tedy místo, přes které by případně na východní křídlo putovaly ať už nějaká vojenská technika, tak i nějaké části armády, tak přes Českou republiku v podstatě - a měli jsme to historicky v těch jednotlivých třeba i cvičeních - přejíždějí konvoje. My máme poměrně těžké tanky. Ano, tyto tanky by měly být schopny přejet přes naše mosty.

Tedy pokud se uplatňují infrastrukturní investice, tak my máme most, ten chceme postavit - třeba přes Berounku - nebo obnovit, a pokud chceme, aby unesl ty tanky, uděláme druhou investici a tu už nám samozřejmě v rámci nákladů na obranyschopnost České republiky Aliance do těch dvou procent uzná, což je trošku něco jiného než posílení železniční trati a její optimalizace Karlštejn - Beroun. Ale rád se - pokud bychom tento bod otevřeli, jak přesně zvýší obranyschopnost státu trať na Karlštejn - rád se dozvím, jaká je za tím úvaha. Třeba mi něco uniká, zatím nevím.

Tady už bylo zmíněno - vystupoval tady i pan ministr Metnar - že v době, kdy se bavíme o tom, zda jsou či nejsou dobře financovány zpravodajské služby, dochází... Není to první útok na infrastrukturu. V minulém roce jsme měli několik sabotáží na zbrojní nebo respektive na fabriku v Pardubicích. Jsou to právě zpravodajské služby, které tedy ty první tři měsíce, respektive dva a půl měsíce, do momentu schválení již platného rozpočtu pro tento rok byly financovány v rámci rozpočtového provizoria pouze jakýmsi podílem z rozpočtu loňského roku, tedy reálně měly méně, než by bylo v případě, kdyby vláda neudělala škrty v navrhovaném rozpočtu, který předložila oproti návrhu Petra Fialy. Tak skutečně jsou to právě zpravodajské služby a jejich operativci, kteří mají takovýmto útokům ve své činnosti předcházet, získávat informace a případně jim zabránit.

Často slýchám, že Česká republika je bezpečnou zemí. Samozřejmě spousta informací - o některých informují média, některé mají členové vlády, členové Bezpečnostní rady státu - tak to, že Česká republika je relativně bezpečnou zemí i z pohledu nějakých teroristických útoků a sabotáží, tak je to právě proto, že zpravodajské služby, Bezpečnostní informační služba a další jednají. Jejich práce se nám proto může jevit jako běžným občanům neviditelná, nicméně je podmíněna tím, že mají stabilní financování.

Představa, že tomu teroristickému útoku, jako byl ten v Pardubicích, zabrání nějaká nová trať nebo investice do lepší čerpací stanice - což je jeden z dalších případů - by mohla být zábavná, kdybychom skutečně nehazardovali se životy českých občanů a dlouhodobě i se zájmy České republiky. Když jsem se o tom incidentu dozvěděl a byl jsem dotazován i novináři, co si o tom myslím jako opoziční politik, zdůraznil jsem: Buďme rádi, že v souvislosti s tím pardubickým incidentem nedošlo k žádným ztrátám na životech. V takovémto případě by se jednalo i o životy civilní. ***