Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.20 hodin)
(pokračuje Jan Skopeček)
Vedle toho, že přepracovali návrh státního rozpočtu a prohloubili ten schodek, tak začlo zpochybňování nezávislé Národní rozpočtové rady. A tu tady máme bez ohledu na to, jaká vláda zrovna vládne, jaká vláda, jakého zbarvení zrovna je u moci, tak tu máme Národní rozpočtovou radu, aby nějakým způsobem hodnotila a konstatovala, jestli stát, jestli vláda hospodaří dobře a jestli jsou plněna rozpočtová pravidla tak, jak na ně pamatuje česká legislativa.
A protože Národní rozpočtová rada samozřejmě nemohla konstatovat nic jiného, než že Alena Schillerová připravila protizákonný státní rozpočet, tak jsme tady z vlády, která přišla rozpočtově nepřipravená do svých funkcí, slyšeli útoky na Národní rozpočtovou radu, která samozřejmě byla kritická i vůči vládě Petra Fialy a máme ji jako nezávislou proto, aby byla kritická samozřejmě k jakékoliv vládě, která je zrovna u moci.
Ale nebyla to jenom kritika Národní rozpočtové rady. Přišlo i rozpuštění NERVu, poradního orgánu vlády tvořeného ekonomy, což se ani nedivím, protože ti by těžko mohli akceptovat to, že vláda připravuje a nechá v Poslanecké sněmovně vládní koaliční většinou schválit protizákonný rozpočet. Ale co se dozvídáme ze strany pana premiéra, tak je tu další otočka oproti předvolebnímu období, ve kterém hnutí ANO slibovalo, že bude postupně snižovat schodky veřejných financí, protože poté, co jsme schválili ten vysoký schodek, protizákonný schodek 310 miliard korun, tak se pan premiér v médiích nechal slyšet, že v nadcházejícím roce bude pravděpodobně ten deficit ještě větší. Takže lhali nám v tom, že mají připravený lepší rozpočet před volbami, a lhali nám i v tom, že budou postupně snižovat schodky veřejných financí. Podle pana premiéra tomu bude pravý opak, ty schodky a ty dluhy se budou vršit. Protože ony ty dotace do zemědělství a ty jednotlivé populistické sliby, se kterými vláda Andreje Babiše přicházela, ty samozřejmě něco stojí.
Takže toto vláda v té rozpočtové oblasti zvládla za těch 100 dnů. Nemít vlastní rozpočet, který slibovali. Zpackat rozpočet, který připravila vláda Petra Fialy. Prohloubit schodek v době ekonomického růstu na 310 miliard korun. Zpochybňovat a útočit na nezávislou rozpočtovou radu. Rozprášit NERV tak, aby nebyl kritický vůči ekonomickým plánům nové vlády na ještě vyšší zadlužování, než které vláda schválila v tomto roce.
Některé sliby vláda opustila, které slibovala před volbami a to je v některých případech dobře. Vidíme, jak ministr práce a sociálních věcí Juchelka couvá z toho inzerovaného, dramatické změny rozpočtové reformy, kterou schválila vláda Petra Fialy. Už není tak přísný, co se týče toho valorizačního mechanismu. Odkládá nějakým způsobem zastropování prodlužování věku odchodu do důchodu, To jsou věci, za které je určitě já kritizovat nebudu, protože všichni tuší, že ty změny v penzijním systému byly potřebné. Koneckonců je nám doporučovaly i mezinárodní ekonomické organizace, jako bylo OECD. A samozřejmě v souvislosti s tím, jak se vyvíjí demografický trend a jak stárne česká společnost, tak pro udržitelnost našeho průběžného penzijního systému to byly změny naprosto zásadní.
Tak tady jsme rádi, že vláda na ty své předvolební sliby zapomíná. Ale přiznejme si, že to bylo vůči voličům trošičku nefér, že slibovala něco, na co zapomíná hned v těch prvních stech dnech vlády.
To se týká i další věci. Bylo slibováno, jak dojde ke snížení daně z příjmu právnických osob. Nicméně i kdybych já si měl vybrat, jestli firmám snížit daň z příjmu, sazbu daně z příjmu právnických osob, nebo spíše nějakým způsobem zvýhodnit, urychlit odpisy firem například v rámci investic do nových technologií, které by naši ekonomiku posouvaly dál, tak je to rovněž věc, na které bych dokázal najít kompromis, a věc, kterou bych podpořil. Ale znovu je to prostě obrácení o 180 stupňů oproti slibům, které hnutí ANO mělo ve svém předvolebním programu, respektive ve své předvolební rétorice.
Co se té vládě skutečně podařilo, respektive co slibovala, bylo převzetí platby za ty obnovitelné zdroje z faktur domácností a firem na státní rozpočet. Vláda sice nepřesně zavádějícím způsobem říká, že snížila ceny elektřiny, nic takového se samozřejmě nestalo – vláda nesnížila ceny elektřiny, jenom část poplatků přenesla z těch faktur do státního rozpočtu. V kontextu toho, že státní rozpočet samozřejmě nehospodaří s ničím jiným než s penězi daňových poplatníků, tak to jak firmy, tak domácnosti zaplatí jinak, zaplatí to formou daní, které jsou přerozdělovány ve státním rozpočtu, ale to vláda skutečně udělala.
Nicméně je potřeba říct, že to neudělala úplně šťastně, že se mohla nechat inspirovat například v Německu, kde k podobnému kroku přistoupili. Nicméně přistoupili k němu chytře, protože podporují například touto formou zejména firmy a podniky, které jsou v tom sektoru vysoce energeticky náročných provozů. Ve chvíli, kdyby vláda v současné rozpočtové napjaté situaci v tímto touto cestou podpořila zejména firmy, které jsou energeticky náročné, nebo domácnosti, které mají nějaký sociální problém, tak by bezesporu udělala lépe a to plošné odpuštění prostě v současné rozpočtové situaci nedává smysl.
No a co vláda v rámci těch 100 dnů vůbec absolutně nezvládá? To je samozřejmě reakce na stávající energetickou krizi. Vzpomeňme si na útočnou podkopávající nohy rétoriku hnutí ANO v době energetické krize, kdy jsme měli vládu Petra Fialy. Vzpomeňte si ty fotky u čerpacích stanic a to, jakým způsobem jsme od paní ministryně dnešní Schillerové a pana premiéra Babiše slýchali. Vraťte lidem ty peníze, které jim ten stát vybírá prostřednictvím DPH a spotřební daně z těch vysokých cen benzínu! To nepatří státu, to patří lidem. Zastropujte to, vraťte jim to, zrušte DPH, snižte daně! Tak to jsme slyšeli od paní ministryně Schillerové a od pana premiéra Andreje Babiše, když byli v opozici. Když jsou ve vládě, tak co dělají už mnoho týdnů? Monitorují a sledují vývoj cen na energetických trzích. Ale ono není co sledovat, co monitorovat. Ty ceny na čerpacích stanicích v České republice od data útoku na Írán jenom rostou, jenom rostou. Ještě nenastal den, kdy by ty ceny klesly.
Když se podíváme na ceny ropy na mezinárodních trzích, tak včera po vyjádření Donalda Trumpa na chvilku poklesly pod 100 dolarů, ale už jsou tam zpátky a jsou tam dlouhodobě, jsou tam několik týdnů. A na českých čerpacích stanicích se to projevuje tím, že ceny benzínu i ceny nafty rostou. A rostou setrvale, ale vláda a paní ministryně financí to sleduje, monitoruje. Ale ve chvíli, kdy byli v opozici, tak nenechali nit suchou na vládě Petra Fialy, která na rozdíl od stávající vlády přistoupila k tomu, že spotřební daň na pohonné hmoty snížila.
Takže v tomto vláda spí jak Šípková Růženka, nic nedělá, sleduje, monitoruje, ale to si myslím, že firmám i občanům, kteří čerpají stále dražší benzín u čerpacích stanic, to jim opravdu jako nic nepomůže To, že vláda monitoruje, respektive spí, to opravdu občanům ani firmám, kteří čerpají vysoké ceny pohonných hmot, to jim fakt nic pozitivního nepřinese.
A já tedy slovy tehdy paní ministryně Schillerové a pana premiéra Babiše vyzývám stávající vládu, aby si vzpomněla na ta svá doporučení v době, kdy byla v opozici, a něco s těmi daněmi skutečně začala dělat, připravovat, protože všichni dobře víme, že například cena benzínu je, když se na tu cenu podíváme, tak více jak 50 procent z té ceny tvoří právě odvody státu na spotřební dani a DPH. A tudíž je to, jakým způsobem ulevit a snížit ty proinflační tlaky, které jsou s rostoucími cenami pohonných hmot spojeny.
Tak tady vláda spí, tady monitoruje, tady nic nedělá a nechává lidi platit vyšší ceny benzínu, nafty a získává díky tomu do státního rozpočtu více peněz. Ale kde vláda těch sto dnů nespala, to jsou personální otázky. Tam teda byli kolegové velmi akční. Lítá jeden šéf státní instituce za druhým, šéf VZP, šéf Čepra. ***
