Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.10 hodin)
(pokračuje Jan Jakob)
Takže prosím, pojďme ten bod zařadit. Je to poměrně jednoduchá, ale velmi důležitá novela. Myslím si, že by nám to nemuselo zabrat víc než několik málo jednotek desítek minut. Prosím, zvažte to. Je vidět, že Ministerstvo kultury - to bylo ještě vlastně za minulé vlády, tak je to důkazem, že umí komunikovat s odbornou veřejností, tento návrh je velmi pečlivě připraven a myslím si, že bychom to mohli zvládnout velmi rychle. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane předsedo. Jenom abych to upřesnil. Ten váš první návrh - se přihlašujete k panu předsedovi Rakušanovi, který tady přečetl. Ten váš druhý návrh je sněmovní tisk číslo 10, který je teďka druhý v pořadí, tam ponechat jako druhý v pořadí po tom senátním návrhu. (Poslanec Jakob souhlasí.) Dobře, děkuji, mám zaznamenáno.
V této chvíli je na řadě Zdeněk Hřib - mám tady poznámku bez návrhu na projednání.
Poslanec Zdeněk Hřib: Ano, děkuji. Já budu velice stručný. Já jenom, jak už jsem avizoval v tom svém prvním projevu, tak se chci přihlásit k tomu bodu, který byl načtený panem předsedou Rakušanem s tím názvem Snaha vlády Andreje Babiše ohrozit financování a tím i fungování a nezávislost médií veřejné služby ČT a ČRO.
Pochopitelně já nechci tady to nějak prodlužovat, ale skutečně ve stručnosti - je zcela zjevné, že tady nejde jen o změnu financování těchto veřejnoprávních médií. Mnohem více tady sledujeme záměr o jejich zestátnění bez náhrady, a to i tak, že tam vlastně není žádný návrh nějaké kompenzace na to, aby nedošlo k ohrožení těch jejich stávajících realizovaných, třeba investičních záměrů a podobně.
A ano, i za nás je debata o financování médií, veřejné služby určitě možná. Můžeme se bavit také o transparentnosti. My prosazujeme to, aby tam byl možný ten dohled NKÚ. Můžeme se bavit o spoustě různých možností. Já si dokonce dokážu představit, že bychom se mohli třeba shodnout na tom, že veřejnoprávní média jsou natolik zásadním prvkem celého toho systému, že by třeba měla být nějak podchycena ústavním zákonem. O tom všem se můžeme bavit. Ale dost obtížné je vést tu debatu, pokud se tady něco pytlíkuje někde takhle pokoutně a vlastně ta veřejná debata není možná.
A co se týče toho aktuálního návrhu, tak jak je to uvažováno, tak to je samozřejmě ten problém. Je problém zejména ten motiv, se kterým se to dělá. Ale problém je i ta praktická stránka, jak by to vlastně vypadalo v momentě, kdyby se převedlo to financování do rozpočtu.
Tak problém je samozřejmě hlavně ten motiv, protože, jak zmiňoval i Zdeněk Svěrák na té Letné, tak říkal - no, rozdíl není v tom, že bychom to neplatili my všichni, protože teď ty poplatky platíme všichni. No a když se to převede do daní, respektive do rozpočtu, no tak to budeme všichni platit z daní, takže tam žádný jiný rozdíl nebude, protože přece jenom kdo jiný by to vlastně platil. Ale ten rozdíl je v tom, že vláda chce získat rozhodující vliv v těch médiích a to přípustné opravdu není. A jak jsem zmiňoval, ty zkušenosti z V4 jasně ukazují, že tohleto je vlastně ten základní problém. Pokud neexistují veřejnoprávní média, tak neexistuje ani férová politická soutěž. A to rozhodně připustit nemůžeme.
Druhý problém tedy je i to, že vlastně my tady sledujeme takové neustálé vaření mlhy. Vaření mlhy. Neustále vidíme nějaký chaos, kdy jedna ruka zjevně neví, co dělá ta druhá, ale celé to probíhá s jakýmsi záměrem rozložit tady tu naši občanskou společnost a i ty principy, na kterých je založena liberální demokracie. A to je velký problém a tomu tedy rozhodně nemůžeme přihlížet.
Takže ještě jednou - my se připojujeme k návrhu toho bodu tak, jak tady byl načten - Snaha vlády Andreje Babiše ohrozit financování a tím i fungování a nezávislost médií veřejné služby. Děkuji.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji, pane předsedo. V této chvíli je na řadě Martin Kupka, kterého tady ovšem nevidím, takže propadá dozadu z přednostních práv. A na řadě je poslední s přednostním právem Jan Skopeček.
Protože se mě neustále ptáte, kolik vás je, tak je tady přibližně dvacet potom dalších přihlášek do pořadu schůze. Tak jenom abyste to věděli.
Jedna omluva. Pane místopředsedo, ještě počkejte. Renata Vesecká od 18.45 - pracovní důvody A máte slovo.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, určitě jste zaznamenali, že v těchto dnech máme sto dnů od okamžiku, kdy byla jmenována nová vláda Andreje Babiše. Sto dnů je tedy příležitost udělat určitou inventuru, podívat se na to, jakým způsobem se vláda v těch uplynulých dnech, sto dnech projevovala, s jakými návrhy přicházela, co zvládla ze svého programového prohlášení, co rozpracovala, co se jí nepodařilo. Koneckonců i včerejší jednání vlády bylo ukončeno tiskovou konferencí, v rámci které pan vicepremiér Havlíček velmi vyzdvihl těch uplynulých sto dní, holedbal se, co všechno vláda stihla, a čím mě nejvíc pobavil, tak konstatoval, že se prokázalo, že vláda přišla do svých funkcí připravena a od prvního dne pracuje na tom, co slibovala nebo co má zájem v tomto volebním období prosadit.
No já si myslím, že tak optimistický pan vicepremiér Havlíček by být neměl, protože když se skutečně objektivně realisticky podíváme na těch uplynulých sto dní, tak se pojďme podívat na to, co se během těch sto dní odehrálo. Nebudu mluvit samozřejmě o všem, nicméně zastavím se alespoň u těch ekonomických nebo hospodářskopolitických rozhodnutí a témat, které jsou s novou vládou Andreje Babiše spojeny.
Tak za těch sto dní vláda dokázala schválit protizákonný rozpočet s deficitem 310 miliard korun. My jsme před volbami slyšeli stesky a vlastně kritiku na připravovaný schodek 286 miliard korun, který navrhovala vláda Petra Fialy. Slyšeli jsme od tehdejšího hnutí ANO v předvolební kampani, že mají připravený lepší, kvalitnější rozpočet, který přinese nižší schodek, než je těch 286 miliard korun.
Co se stalo po volbách, jsme viděli v přímém přenosu. Nejprve jsme byli kritizováni za to, že nechceme poslat už podruhé do Poslanecké sněmovny návrh rozpočtu z dílny vlády Petra Fialy, a to proto, abychom se vyhnuli rozpočtovému provizoriu. Když končící vláda Petra Fialy ten rozpočet do Poslanecké sněmovny poslala, tak jsme se dozvěděli, že rozpočtové provizorium stejně bude. A následně byl ten návrh přepracován tak, že ačkoliv přišla lepší makroekonomická čísla, lepší makroekonomická prognóza, tak se plánovaný schodek 286 miliard korun prohloubil na 310 miliard korun.
Tak bych se chtěl pana vicepremiéra Havlíčka zeptat, kde byla připravenost té vlády na to převzít odpovědnost, když před volbami nás kritizovali za schodek 286 miliard, aby po volbách využili náš rozpočet, prokázali, že lhali v předvolební kampani, protože žádný svůj návrh rozpočtu připravený do položek, jak tvrdili voličům před volbami, neměli, museli využít ten návrh předcházející vlády a ten návrh přepracovali tak, že prohloubili schodek na 310 miliard korun? To je připravenost na vládnutí par excellence. Tvrdit, že mám připravený lepší rozpočet, přijít do vlády a využít rozpočet nebo návrh vlády Petra Fialy a ještě ho zpackat, zhoršit tím, že prohloubím v době ekonomického růstu ten schodek na 310 miliard.
A zatímco prohloubili schodek na 310 miliard, zvýšili státní přerozdělování, tak ještě v tom rozpočtu oproti návrhu Petra Fialy snížili výdaje na obranu a bezpečnost. Tak to je to, co se podařilo v rozpočtové oblasti té údajně připravené politické reprezentaci, která se čtyři roky tady zodpovědně připravovala. Nepřipravovala se na nic. Ukázalo se hned den po volbách, hned den po nástupu vlády Andreje Babiše, že co se týče rozpočtu, lhali a nemají připraveného vůbec nic. ***
