Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(17.10 hodin)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, takže zapisuji jako druhý bod. A nyní je v pořadí pan poslanec Bohuslav Niemiec.
Poslanec Bohuslav Niemiec: Dámy a pánové, já taky před vás předstupuji se zařazením nového bodu. A na začátek bych rád poděkoval panu ministrovi Metnarovi právě za jeho úvodní slovo, za objasnění situace a spoustu věcí.
Téma, které já chci tady otevřít a bod zařadit, tak jeho název je Podpora výstavby dostupného bydlení a zkusím ho zařadit jako úplně poslední bod programu schůze - uvidíme, jestli to pomůže - s tím, že by mohl být schválen. Já bych právě na základě i vystoupení pana ministra Metnara požádal paní ministryni, paní Mrázovou o to, aby se diskuse o podpoře dostupného bydlení více otevřela, protože Ministerstvo pro místní rozvoj v poslední době uvedlo, že zatím nemá připravenou konkrétní podobu financování programu na výstavbu dostupného bydlení. S její formou paní ministryně nejdříve chce seznámit celou vládu. Dobře tomu rozumím. Ale zároveň si myslím, že jako partneři, jako poslanci se na tom chceme podílet taky. Paní ministryně tvrdí nebo říkala, že pracuje s vícero variantami.
Podle hospodářské strategie naší vlády by mělo vzniknout 50 000 nových bytů v příštích čtyřech letech, to znamená nárůst zhruba o 20 000 bytů ročně. Dobře, to je fajn, to plně podporuju. 10 000 bytů by mělo být obecních, družstevních nebo v režimu takzvaného dostupného bydlení a mělo by to být zhruba třetina. Super. Taky se mi to líbí.
Ale už tady chybí další podstatná věc, a to je vyhrazení finančních prostředků, protože minulá vláda počítala s nějakými 7 miliardami, pak se čtyřmi a půl miliardami. Ale teďka se dozvídáme, že vlastně v rozpočtu zůstala částka pouze 2,2 miliardy na tento program. V minulosti to bylo podrobené silné kritice. Dnes je prozatím ticho po pěšině.
A já bych se rád zeptal, jakým způsobem se tomuto tématu budeme věnovat dále, protože chápu, řešíme stavební zákon, uvidíme jakým způsobem se nám podaří vypořádat v té pojmologii, ať už je to souhrnný pozměňovací návrh, komplexní pozměňovací návrh, další pozměňovací návrhy. A věřím, že když se nějakým způsobem z toho dostaneme ven a schválíme něco rozumného, tak by to mohlo pomoct.
Ale dostupné bydlení, kde já vidím hlavní problém, je právě v tom, že v dnešní době to není pouze problém nízkopříjmových skupin, ale zasahuje už i střední třídu. Hlavní faktory: vysoká cena nemovitostí a nájmů. Ten růst cen dlouhodobě předbíhá růst reálných mezd. Teď, když se k tomu přidá cena pohonných hmot, která zvedne inflaci, tak se nám může právě prodražit i bydlení. Nová výstavba bude dražší, protože doprava bude dražší. A ten problém nám bude růst i v důsledku vyšších cen. Nedostatečná výstavba k tomu, už jsem tady zmínil stavební zákon. Uvidíme, jestli nám to pomůže, nebo nepomůže. Jakým způsobem to dopadne. Další skupina: hypotéky. A tady narážíme opět na vysokou míru inflace. Uvidíme, jakým způsobem hypotéky budou dostupné nebo nebudou dostupné.
Takže když to shrnu, tak vidím více problémů a málo řešení. A právě proto navrhuji zařazení toho bodu, abychom společně hledali řešení a opravdu s tímto problémem, který trápí spoustu lidí v naší zemi, s dostupným bydlením, abychom se posunuli dopředu.
Takže ještě jednou zopakuji téma bodu nebo název bodu, pardon, Podpora výstavby dostupného bydlení a jako poslední bod pořadu schůze. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak mám - jako poslední bod pořadu schůze. A nyní je přihlášen pan poslanec Michal Zuna a potom se může připravit paní poslankyně Julie Smejkalová a potom pan poslanec Jiří Horák. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Michal Zuna: Já vám děkuju za slovo, pane místopředsedo. Dovolte mi, abych navrhl bod, který je v souvislosti s bezpečností. Já bych na úvod chtěl ocenit vystoupení ministra Metnara, který nám podal zprávu ohledně toho pátečního útoku na společnost LPP v Pardubicích i s tím doplněním chystaných opatření na Velikonoce a na další dobu. Nicméně ten můj bod by se věnoval vůbec celkové koncepci a vnímání důležitosti zajištění bezpečnosti stávající vlády ANO, Motoristů a SPD.
Já mám za to, že vláda na ty rostoucí hrozby reaguje úplně zcela opačně, než by měla. A to jenom pro připomenutí, v té situaci, ve které jsme, kdy dochází k útokům na strategické objekty, jako byl například právě ten páteční, a tady je potřeba doplnit, že to není nic ojedinělého, že už s tím jsme se i v minulosti setkávali, ať už například při útoku na Depo Klíčov nebo ve Vrběticích. K tomu probíhá válka na Blízkém východě, pokračuje ruská agrese vůči Ukrajině a zároveň i roste aktivita cizích zpravodajských služeb v Evropě. A my namísto posilování bezpečnosti jsme byli v nedávné době svědky výrazného snížení rozpočtu na zajištění bezpečnosti, ať už v oblasti obrany, nebo v oblasti vnitřní bezpečnosti, a stejně tak i například na zpravodajské služby.
My jsme za TOP 09 navrhovali vrácení těch původně plánovaných prostředků bývalou vládou, ať už to bylo 21 miliard na obranu nebo 300 milionů pro Bezpečnostní informační službu nebo 43 milionů pro Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Nicméně k tomu jsme svědky ještě dalšího oslabování kapacit státu ve smyslu čelit hybridním a teroristickým útokům, a zároveň vlastně stávající vláda i zajišťuje rozklad strategického řízení státu oslabováním klíčových strategických a analytických struktur. Tím mám na mysli nedávné zrušení Stratkomu, nedávné zrušení nebo aktuální - tuším, že to je vlastně platné od 1. dubna - KRITu, tedy Krizového informačního týmu.
To jsou za mě obrovské chyby, která se nám v budoucnu vrátí, které nás v budoucnu budou mrzet, ať už z pohledu potom řešení nějakých teroristických útoků nebo hybridních útoků, ale i zcela řekněme běžnějších, nějakých vnitrostátních problémů typu přírodních katastrof, například povodní, kde je i KRIT, tak by určitě hrál zásadní roli.
A my si potom vzpomeneme třeba na Hasičský záchranný sbor, až budou lidé potřebovat pomoc, a všichni budeme oceňovat jejich profesionalitu a skvělou práci. Ale oni možná se budou pohybovat zase v nějakém chaosu díky tomu, že tyto strategické orgány pro řízení krizových situací stávající vláda úplně úplně zrušila.
Takže já mám za to, že tady můžeme mít důsledek v podobě oslabeného státu v době rostoucích hybridních nebo teroristických útoků, případně i nějakých přírodních přírodních katastrof. ***
