(pokračuje Jiří Barták)

66.
Usnesení ke jmenování členů vlády

Prosím, aby se slova ujal navrhovatel tohoto bodu, poslanec Boris Šťastný, který se, bude-li souhlasit, zároveň stane i zpravodajem. (Ministr Šťastný: Milerád.) Prosím, pane ministře a poslanče.

 

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, ctěná vládo, paní poslankyně, páni poslanci, dnes tu nestojíme kvůli jednomu jménu. Nestojíme tu kvůli jednomu rezortu. Stojíme tu kvůli Ústavě České republiky. Kvůli tomu, zda platí vždy, nebo jen tehdy, kdy se to zrovna hodí. Prezident republiky odmítl jmenovat pana Filipa Turka ministrem životního prostředí, a to i přesto...

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Pardon, pane ministře.

Prosím o klid v sále. Děkuji.

 

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Děkuji. Prezident republiky odmítl jmenovat pana Filipa Turka ministrem životního prostředí, a to i přesto, že byl řádně navržen předsedou vlády. Učinil tak bez ústavního podkladu, bez časového omezení a bez odpovědnosti vůči této Sněmovně. Toto není maličkost, toto není detail. Toto je zásah do ústavní rovnováhy moci. Ústava je v tomto bodě zcela jasná. Prezident republiky jmenuje člena vlády na návrh předsedy vlády. Nevybírá si, nehodnotí jeho názory, neposuzuje jeho vhodnost a už vůbec nečeká, až se mu politicky zalíbí. Pokud by prezident republiky mohl svévolně odmítat kandidáty, pak by se z něj stal spoluautor vlády a to ústava nepřipouští. V České republice nemáme prezidentský systém. Žijeme v parlamentní demokracii a v tuto chvíli nastal ten čas, kdy je potřeba ji bránit.

Možná se dnes někomu líbí, že prezident republiky blokuje právě tohoto kandidáta, ale ptám se, co až příště zablokuje kandidáta jiného a co až příště zablokuje kandidáta, kterého navrhne někdo z vás, strany dnešní opozice? Ústava nefunguje a nesmí fungovat podle sympatií. Funguje buď pro všechny, nebo přestává fungovat úplně. Prezident republiky nemá politickou odpovědnost této Sněmovně, vláda však ano, a právě proto jen Poslanecká sněmovna rozhoduje o tom, zda vládě vysloví důvěru, nebo ne. Jen my máme právo říci: Ano, tento kabinet obstál, nebo ne, tento kabinet neobstál. Včera jsme demokraticky rozhodli. Přesouvat však tuto pravomoc na Hrad je nebezpečný precedens. Dnes je to jeden ministr, zítra to může být celá vláda. Proto dnes tady neřešíme, zda se nám pan Turek líbí, nebo nelíbí. Dnes řešíme, zda prezident republiky dodržuje ústavu.

Jsme přesvědčeni, že čl. 68 odst. 2 Ústavy České republiky hovoří jasně. Předsedu vlády jmenuje prezident republiky, na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízení ministerstev nebo jiných úřadů, přičemž ústavní zvyklost a výklad dodává, že by tak měl činit bez zbytečného odkladu, což je zmíněno v souvislosti se jmenováním předsedy vlády.

Na závěr proto navrhuji přijmout toto usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá prezidenta republiky, aby respektoval Ústavu ČR a bez zbytečného odkladu jmenoval členy vlády, jsou-li mu předsedou vlády navrženi. Posuzovat vhodnost jednotlivých kandidátů na členy vlády je úlohou Poslanecké sněmovny, která pak jedině vyjádří, nebo nevyjádří vládě svou důvěru." Děkuji vám za pozornost a k tomuto usnesení se ještě přihlásím v podrobné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane předsedo. Než postoupíme dál, tak tady mám další dvě omluvy: paní poslankyně Zuzana Ožanová od 10 hodin z rodinných důvodů a pan ministr Ivan Bednárik celý den z pracovních důvodů.

V tuto chvíli zahajuji všeobecnou rozpravu, to znamená, že teprve v tuto chvíli je možné se hlásit s faktickými poznámkami, tím pádem paní poslankyni Adrianu Chochelovou v tuhle chvíli odmazávám.

Jako první s přednostním právem se do rozpravy přihlásil předseda klubu TOP 09 Jan Jakob.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já jsem se do rozpravy přihlásil vlastně v řádu několika minut poté, co jste tento bod v úterý zařadili, tedy bod Usnesení ke jmenování členů vlády, aniž my v opozici jsme tušili, co tady budete navrhovat, byť to bylo poměrně nabíledni a ten návrh usnesení jste nám dali k dispozici včera večer. Dalo se tušit, že budete chtít touto formou okopávat panu prezidentovi kotníky. Já chápu, že je to evidentně koaliční nezbytná úlitba jednomu z koaličních partnerů. Nicméně, jak jsem říkal, nepřihlašoval jsem se v době, kdy jsem znal váš návrh, vycházel jsem z názvu toho bodu, proto se teď já nebudu vyjadřovat k vašemu návrhu samotnému, to za náš klub učiní kolega Pospíšil dál v rozpravě. Já se chci vyjádřit k návrhu usnesení, které budu sám navrhovat. A navážu na diskusi, kterou jsme tady vedli předchozí tři dny, navážu zejména na vyjádření TOP 09, které jsme tady říkali k vyslovení důvěry vlády, tedy v našem případě nepodpory důvěry vlády.

Já jsem se věnoval oblasti veřejných financí. A tady musím ještě jednou upozornit na to, že právě v této oblasti je koalice v obrovském vnitřním rozporu, chcete-li ve schizofrenii. Na jedné straně slyšíme slova, silná, jednoho z koaličních partnerů, což jsou Motoristé, o vyrovnaných rozpočtech, o cíli, aby byl státní rozpočet na konci volebního období vyrovnaný. Na straně druhé tady máme předvolební sliby hnutí ANO, které jsou drahé a strukturálně neudržitelné. Tyto dvě pozice prostě nejdou dohromady. Nejde zároveň na jedné straně slibovat vyrovnané rozpočty a na druhé straně rozdávat miliardy. Z hlediska krátkodobého v řádu příštích let tak z vašeho programového prohlášení je zřejmé, že v příjmové části rozpočtu salda rozhodně nezachráníte. Daně chcete snižovat, jediný nástroj významný, který navrhujete pro zvýšení daňových příjmů, tak je EET v jakési formě dva. Pokud - a já to předpokládám i vzhledem k tomu, že už drtivá většina plateb v České republice, a to jak co do objemu, tak do počtu, probíhá bezhotovostně a vzhledem ke zkušenosti s EET číslo jedna, které jste mimochodem sami přerušili v době pandemie, kdy výnosy v řádu jednotek miliard není vůbec jisté, zda dosáhly nákladů, které to způsobilo, ať už státu, ale zejména podnikatelům, takže efekt dopadu nejenom na státní rozpočet, ale i na ekonomiku jako takovou, je minimálně diskutabilní a já jsem přesvědčen, že z rozpočtového hlediska ten efekt nebude v řádu vyšší než maximálně jednotky, nižší jednotky miliard, pokud vůbec.

Takže tady se ničeho, žádného konsolidačního úsilí, nedočkáme. A na straně výdajů už vůbec ne, protože chystáte celou řadu plošných opatření. Uvedu tři příklady:

jedno plošné opatření jste už zavedli, a to je platba za obnovitelné energie v účtech za spotřebu elektřiny. Je to krásné, líbivé, že údajně snížíte, zlevníte cenu elektřiny, ale to je prostě hoax, tak to není, cena se nesníží, jenom to nebudou platit spotřebitelé podle toho, kolik spotřebují, ale všichni ze státního rozpočtu.

Další příklad, co chcete zavést: slevy na jízdném, plošné slevy na jízdném, které opravdu nemají smysl, jsou v rozporu s hospodárným přístupem k tvorbě rozpočtu.

Poslední příklad, a to je další líbivé, to je populistické gesto, tak vyhrožujete tím, že zrušíte televizní a rozhlasové poplatky, ale ty prostředky nezmizí. Opět dojde, tak jak tedy to je zatím z vašich vyjádření, k platbě přímo ze státního rozpočtu. Tady já pevně doufám, že až na to jednou dojde - já tedy doufám, že to nakonec ještě přehodnotíte, jestli vyhodnotíte, že je mnohem důležitější nezávislost médií veřejné služby pro budoucnost naší demokracie, než to je ovládnout, ale když už půjdete touto cestou - a slyšel jsem i včerejší jeden interpelační bod k této záležitosti, tak se nevydáte tou děsivou cestou Maďarska a Slovenska, která je opravdu pro nezávislost likvidační, ale když už - a to, prosím, rozlišujte, vy to v diskusi zmiňujete, že formou státního rozpočtu je to ve většině zemí Evropské unie, ale vy tam zařazujete i země, kde tak doslova není, třeba příklad skandinávských zemí, kdy je to určená nějaká část z výnosu některých daní, nebo třeba příklad Švédska, kde je to přímo konkrétní daň nebo forma poplatku, kterou platí, a ta jde přímo médiím veřejné služby. Takže tolik příklady vašich plošných opatření. Takže z krátkodobého hlediska nemáte jakoukoliv šanci konsolidaci udělat.

Co je ještě horší, je pohled dlouhodobý. A tady jsou to dvě oblasti, které bych chtěl zmínit. V první řadě je to to, co avizujete v programovém prohlášení i ve svých vyjádřeních, a to je změna klíčových parametrů důchodové reformy. To je opravdu velké riziko, hazard s budoucností příštích generací. Bude to mít obrovský dopad na stabilitu veřejných financí a v konečném důsledku na to, aby příští generace měly důstojné důchody. Druhá oblast je oblast eura. Vy jasně říkáte, že jste proti euru - z dlouhodobého hlediska - nebudu teď tady zabíhat do detailů, vysvětloval to tady předevčírem velmi podrobně, analyticky, náš pan předseda Havel. Z dlouhodobého hlediska je euro pro rozvoj naší ekonomiky, jeho přijetí, naprosto klíčový faktor.

Takže realita je taková, že za vaší vlády, která už má tedy důvěru Poslanecké sněmovny, k žádné konsolidaci nedojde, ne proto, že by v tom konsolidačním úsilí nešlo pokračovat, ale protože nechcete, protože chcete dělat líbivou populistickou politiku. Takže nás čeká rozpočtový armagedon, což mě opravdu trápí.

První věc, kdy budeme tady na půdě Sněmovny projednávat vaše zhmotněné návrhy, tak bude projednávání návrhu státního rozpočtu na tento rok. Tady bych dokonce i souhlasil s mnohými z vás. Myslím, že paní ministryně financí Schillerová to říká, že státní rozpočet není cíl, ale nástroj. Samozřejmě, že to je nástroj, ale ten nejsilnější nástroj, který vláda má, a nástroj, který má vést k nějakému cíli. A tady už se neshodneme, protože je zcela evidentní z vašeho programového prohlášení vlády, že váš cíl je jednoznačný: plnit předvolební sliby hnutí ANO a tedy nehorázně utrácet. Na straně druhé nenavrhujete žádná opatření konsolidační, ať už na příjmové nebo na výdajové stránce rozpočtu. Z mého pohledu, z pohledu TOP 09, je ten cíl zcela odlišný. Cíl je dlouhodobá udržitelnost veřejných financí a podpora budoucnosti, podpora budoucího růstu, zodpovědnost i vůči budoucím budoucím generacím. Ne tak jako vy, kdy vy žijete ne ve světě pro budoucnost, ale ve světě minulosti a když už, tak přítomnosti a vašich konkrétních zájmů. Ale o tom tady byla řeč také předchozí tři dny.

Aby k tomu rozpočtovému armagedonu nedocházelo, tak máme zákon, ten zákon se jmenuje Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Dovolte mi, abych kratičkou část, která se právě tohoto týká a dává základní limit pro sestavování státního rozpočtu, abych kratičkou část tohoto zákona ocitoval. Je to konkrétně § 10 odst. 1: "Ministerstvo stanoví částku celkových výdajů sektoru veřejných institucí jako součet částek nejvýše jednoho procenta prognózovaného nominálního hrubého domácího produktu, nestanoví-li § 10a jinak, a prognózovaných celkových konsolidovaných příjmů sektoru veřejných institucí upravených o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací na příslušný následující rozpočtový rok. Celkové výdaje sektoru veřejných institucí se konsolidují o jejich vzájemné finanční vztahy a stanoví se podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravených evropským systémem národních a regionálních účtů v Evropské unii." Ještě doplním, že tohoto roku se týká právě i § 10a, který stanovuje to konsolidační úsilí, to snižování, takže ten rámec není 1 procento, ale 1,75 procenta. Co to znamená v praxi, tak to víme taky už tady z projednávání toho původního návrhu rozpočtu ještě staré vlády v prvním čtení, tedy že ten limit salda je zhruba na úrovni 239 miliard bez dalších výjimek. Ano, v tom návrhu tehdejším byly dvě výjimky, a to jsou náklady na obranu nad ten rámec 2 procent, tehdy to bylo něco málo přes 30 miliard, a náklady na rozšíření kapacity jaderné elektrárny Dukovany, což bylo něco málo přes 18 miliard.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, promiňte, pane předsedo, já jsem se v tom se trošku ztratil. Jsme teď v projednávání bodu Usnesení ke jmenování členů vlády.

 

Poslanec Jan Jakob: Já už se za malou chvíli dostanu, zdůvodňuju usnesení, které za chvíli přednesu. (Předsedající: Děkuji.) Ale je to pro budoucnost této země zásadní. Já myslím, že na tom usnesení se nakonec můžeme shodnout. Opravdu už nebudu dlouhý. A to je základní rámec pro sestavování rozpočtu a já předpokládám, že jak jsme tady, tak chceme dodržovat zákony a v tomto případě určitě nebude argumentem, a já tady mám obavu, že by nemusel být tento rámec dodržen, proto i teď vystupuji a navrhnu to usnesení, a nemám tu jistotu i vzhledem k těm vyjádřením, která ve veřejném sektoru zaznívají o tom, jak bude to saldo rozpočtu na tento rok vyšší. A není argumentem, že státní rozpočet je také zákon, stejně jako zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Jednak státní rozpočet neschvaluje Senát a jednak musí ten návrh dodržovat platné zákony, obecně platné zákony, které se stanoví na to, jak má být sestaven.

Konečně teď se dostávám k tomu návrhu usnesení, které předkládám, a ten návrh je následující: "Poslanecká sněmovna vyzývá ministryni financí, aby při sestavení vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2026 byl dodržen zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, v platném znění, zejména § 10 a § 10a, které se týkají stanovení celkových výdajů sektoru veřejných financí." Tolik návrh, ke kterému se přihlásím ještě v podrobné rozpravě.

Myslím si, že s tímto návrhem usnesení a s hlasováním pro něj by neměl mít nejmenší problém kterýkoliv z dvou set zákonodárců, protože vyzývá jenom k tomu, aby byl dodržen platný zákon, abychom dodrželi zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Takže budu rád, když bude mít širokou podporu a všichni získáme jistotu, že tento zákon bude při sestavování rozpočtu dodržen. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane předsedo. Přibyly nám další omluvy: pan poslanec Martin Kupka do 13.30 z pracovních důvodů, paní poslankyně Kateřina Stojanová do 12 hodin ze zdravotních důvodů a pan ministr Martin Šebestián po celý den z pracovních důvodů. Děkuji.

Nemám tady už žádnou přihlášku s přednostním právem, a tím pádem se můžeme přesunout k těm, kteří přednostní právo nemají, a já bych u mikrofonu rád přivítal pana poslance Michala Zunu.

 

Poslanec Michal Zuna: Já vám děkuji za slovo, pane předsedající. Já se chci jenom pozastavit nad tím, když tady včera Patrik Nacher připomínal, jak to bylo s účastí vlády při jednání Poslanecké sněmovny, tak tak to netrvalo moc dlouho. Stoosmička dala vládě důvěru a zůstává tady jedna paní ministryně, druhá odchází, takže zase dvojí metr Patrika.

Já si dovolím začít reakcí na to načtené usnesení, které pan Boris Šťastný načetl. A když jsem ho poslouchal, tak jsem se nestačil divit, protože jsem si vyhledal zatím mezitím to, jak členové Motoristů vlastně reagovali na jmenování vlády před čtyřmi lety v roce 2021 a já si dovolím citovat z facebookového profilu pana ministra, pana nepřítomného ministra Petra Macinky, jak se vyjadřoval ke krokům Miloše Zemana. Cituji, jedná se o vyjádření z prosince 2021. Cituji: "Geniálně naformulované stanovisko prezidenta, myšleno Miloše Zemana, kašpárkovi s dredama to sice asi nikdy úplně nedocvakne, ale dokud budou trvat na tom svém nevycválaném frackovi Lipavském, který se tolik líbí Schwarzenbergovi, bude tady vládnout Babiš s Hamáčkem a Maláčovou forever. Nenajde-li totiž Fiala ve Sněmovně 126člennou protizemanovskou většinu, která by schválila žalobu na prezidenta pro velezradu, mohou tak akorát šoupat nohama, vztekat se po nedělích u Václava Moravce a retweetovat pohádky tisíce a jedné propité noci v lese od Džambulky Stehlíkové." Konec citace.

No a já se ptám, tohle myslíte vážně? Tohle myslíte opravdu vážně, že dnes načítáte usnesení, aby prezident dodržoval ústavu a zároveň v rámci stejného postupu, tak se ministr Petr Macinka vyjádří tak, jak jsem odcitoval? Nepřijde vám to pokrytecké? Nepřijde vám to groteskní? Nepřijde vám to schizofrenní? V roce 2021 vám stejný postup nevadil, dokonce jste ho prostřednictvím pana Macinky tímto způsobem oslavovali. Tak já bych se chtěl zeptat pana Petra Macinky, za čím si stojí, jestli si stojí za výrokem z prosince 2021, anebo jestli si stojí za načteným usnesením Borise Šťastného? Ať nám to přijde říct na mikrofon, co dnes platí, zdali platí to, jak se vyjadřoval nebo dnes bude podporovat zcela opačný a odlišný názor. Zároveň bych chtěl připomenout, že Poslanecké sněmovně, tak se zodpovídají ministři, zodpovídá se jí vláda, nikoliv prezident, ale o tom bude více do hloubky hovořit můj ctěný kolega Jiří Pospíšil.

No a teď mi dovolte, abych načetl ještě další dvě usnesení. To první usnesení, tak je určeno panu ministru Jaromíru Zůnovi. Já si ho dovolím načíst, pak odůvodnit a pak ho ještě připomenu. "Poslanecká sněmovna vyzývá ministra Jaromíra Zůnu, aby při výkonu své funkce jednal v zájmu České republiky podle svého vědomí a svědomí nezávisle na pokynech či vlivech jiných osob."

Teď mi dovolte, abych to usnesení odůvodnil. Začnu pozitivně. Já jsem byl mile překvapen, když pan ministr Zůna na prosincové tiskové konferenci se vyjadřoval ohledně prvních kroků na rezortu obrany, kdy zaznělo, že Ukrajina se brání agresi Ruské federace, kde ocenil českou muniční iniciativu, což byl projekt bývalé ministryně Jany Černochové, a ocenil rovněž nákup stíhacích letounů F-35. On ostatně neřekl nic jiného, než k čemu se hnutí SPD přihlásilo již v únoru 2022 usnesením Poslanecké sněmovny, které bylo schváleno jednomyslně 166 hlasy ze 166 přítomných poslanců, kdy v tom usnesení se říká, ano, že kategoricky odsuzuje neomluvitelnou nevyprovokovanou agresi Ruska, že vyjadřuje jednoznačný souhlas se lživou a agresivní rétorikou politického vedení Ruské federace, a to usnesení rovněž vyzývalo vládu České republiky, aby pokračovala ve svém úsilí na podporu Ukrajiny a tak dále. To usnesení má devět bodů, ale je zcela v souladu s tím, o čem hovořil ministr Jaromír Zůna na tiskové konferenci.

No, ale copak následovalo? Následovala nejenom kritika premiéra, ale zejména to nedůstojné a potupné vláčení chodbami Sněmovny, to umlčování a vlastně diktování, co má pan ministr říkat, co si má myslet, takže já mu chci tímto usnesením pomoci. Já si myslím, že to není nic proti ničemu, abychom mu usnadnili jeho výkon funkce v pozici ministra obrany.

Tak a ještě mi dovolte načíst druhé usnesení, to je pro pana ministra Macinku, stále nepřítomného, a zní: "Poslanecká sněmovna vyzývá ministra Petra Macinku, aby při výkonu své funkce neprodleně zajistil, že zahraniční cesty poslanců pozvaných nebo vyslaných ministrem nebudou sloužit k šíření ruských propagandistických narativů, ani k poškozování dobrého jména a bezpečnostních zájmů České republiky."

Tak a krátké odůvodnění, opět začnu pozitivně. Já jsem byl rovněž mile překvapen a ocenil jsem vystoupení ministra zahraničí Petra Macinky na brífinku při jeho návštěvě v Kyjevě, kdy se vyjádřil pochvalně ve smyslu, že návštěva Kyjeva, tak je jeho druhá zahraniční návštěva hned po Slovensku, že to je určitý signál, že vyzdvihl přínosy a důležitost muniční iniciativy, vyzdvihl, že Ukrajina má zájem o mír a že je čas na to, aby Rusko učinilo další kroky. A také jsem ocenil, že zdůraznil, že jestli někdo lže, tak je to to Rusko. On na tom brífinku vysvětloval i ten jeho výraz pošuk, který zazněl někdy, tuším, v České televizi. A on tam vlastně objasňoval, co tím myslel, že to označení pošuk tak se netýká jeho kolegů, ale týká se to veřejnosti, která podporuje Ruskou federaci. Také uvedl, že se vysmívá něčemu, čemu se říká ruská propaganda, že to nemá na něj ani na nikoho v jeho okolí žádný vliv, což je velmi oceněníhodné a já jsem za to byl opravdu rád. Jenže pak následovalo to, co jsme všichni viděli, a to byla scéna, kdy Filip Turek stojí před rozbombardovaným panelákem, a tu ruskou propagandu, které se pan ministr Macinka údajně vysmívá, tak tam v podstatě v přímém přenosu začíná šířit. A to prostřednictvím toho, že prohlásil, že za válku na Ukrajině může rozšiřování NATO. Za válku rozhodně nemůže rozšiřování. Já jsem tady o tom hovořil v projevu během důvěry vlády. Žádná dohoda, žádný závazek, ani žádné memorandum o nerozšiřování neexistuje. Tady pan poslanec Turek není přítomen, já bych se ho zeptal, že pokud nějaký takový závazek zná, ať nám ho tady sdělí. Je to naopak. Severoatlantická aliance je založena na principu otevřených dveří. Každá země, která má zájem o vstup, tak může vstoupit, a o tom pak rozhodují členské státy.

A já bych se to panu Turkovi pokusil i vysvětlit na takovém příběhu, na příběhu o tom, jak si diplomaté Švýcarska a Ruska povídají o rozšiřování NATO. A představte si důstojnou místnost, kulatý stůl, červený koberec, broušené vázy, kde hodinu a další hodinu ten ruský diplomat si stěžuje, jak je to hrozné, jaká je to bída, když každých 20 let vstoupí nějaká země do NATO a že už vlastně pět procent její suchozemské hranice sousedí s NATO. A ten Švýcar, který má vlastně hranici se členskými státy NATO v rámci 90 procent svého území, tak mu na to po té hodině může říct pouze jediné: Ono to není tak hrozné, pokud nejsi úplný kretén.

A to si myslím, že je všeříkající, jaký problém je rozšiřování NATO. Já bych tedy chtěl podpořit ministra Macinku, aby měl i mandát Poslanecké sněmovny k poučení své delegace. A proto jsem načetl i to druhé usnesení. Já ho mám, pane předsedající, i písemně, tak vám ho předám, aby to pro vás bylo snadnější při řízení schůze. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Já jsem vás chtěl také požádat, abyste vzhledem k tomu množství obě dvě ta usnesení předal pro snadnou orientaci i zpravodaji a panu ministru Šťastnému, aby to měl k dispozici. Děkuji. Máme tady omluvu, dorazila v průběhu. Od 9 do 9.10 hodin se z pracovních důvodů omlouvá předseda Sněmovny Tomio Okamura. A nyní bych předal slovo s faktickou poznámkou místopředsedovi Sněmovny Patriku Nacherovi. Vaše dvě minuty.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane předsedající. Já jsem se přihlásil, protože jsem byl tady jmenován mým ctěným kolegou Michalem Zunou. Já bych mu rád vysvětlil to, že on opravdu má asi špatnou paměť, jak je to s tou účastí členů vlády. Ať se podívá do steno záznamu. Za prvé, já jsem včera i předevčírem hovořil o účasti vlády při projednávání vyslovování důvěry, případně někdy i nedůvěry vládě. A tam se podívejte i historicky do toho, že zatímco tato vláda tady seděla v zásadě v plném počtu, občas někdo odešel, tak za vás to bylo tak, že tady seděli i docela po dlouhou dobu tři, čtyři ministři. V této chvíli jsme ale u jiného bodu, jsme u bodu usnesení ke jmenování členů vlády. A já tady zase připomenu, že když se třeba projednával rozpočet, což je nejdůležitější zákon roku, tak tady často seděl jenom ministr financí, někdy ani ten ne a střídal se.

Prosím pěkně, teďka tady vidím čtyři a vlastně ještě předkladatel, pět členů vlády. Tak prosím, nejdřív si to vyřešte, jak jste to dělali vy ty čtyři roky, než nás tady budete poučovat.

A potom, pokud jde o ten dvojí metr, co kdo říkal v roce 2021, tak když Miloš Zeman nechtěl jmenovat člena vlády, tak Petr Fiala řekl: Podle mě prezident má respektovat po uvedení svých výhrad stanovisko předsedy vlády. V tomto smyslu je podle mě nutno interpretovat ústavu i vzhledem k odpovědnosti, kterou vláda má vůči Poslanecké sněmovně a svým voličům, musí mít možnost určovat si personální složení.

Dokonce i bývalý předseda Ústavního soudu konstatoval, že současný ústavní model, zejména v případě odvolávání, jmenování ministrů, svěřuje jednoznačně tuto pravomoc do kompetencí předsedy vlády a prezidentovi neposkytuje žádný prostor pro diskreci, tedy uvážení. Mě by teda zajímalo, co se změnilo mezi roky 2021, 2022, 2025, 2026. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane předsedo. Máme tady ještě faktickou poznámku. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Michal Zuna.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuju, já jenom krátce. Já jsem rád, že Patrik Nacher zdůraznil tu přítomnost ministrů v rámci bodu při vyslovení důvěry vládě. Já mám za to, že tento bod Usnesení ke jmenování členů vlády, tak je doprovodným bodem. Zařadili jste ho hned za bod důvěra vládě a je to doprovodný bod. Takže já mám za to, že by tady stále měli být všichni ministři, byť ne na základě usnesení, ale z nějaké logiky věci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Stále ještě, prosím, pane předsedo, (Hřibe) se nedostanete k řečnickému pultu. Neboť se přihlásila s faktickou poznámkou paní poslankyně Helena Langšádlová.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Prostřednictvím pana předsedajícího, Patriku Nachera, já si myslím, že tady ta diskuse je tady nerelevantní. A to proto, stejně tak bychom mohli zkrátka citovat to, co před pár lety, když byl prezidentem prezident Zeman, říkali zástupci stávající koalice. To znamená, jasně říkali, že prezident nemusí jmenovat. Dá se to říct mnohokrát a myslím, že je to úplně nerelevantní tady tu diskusi vést. Protože to je opravdu o vztahu mezi panem prezidentem, panem předsedou vlády, stávající koalicí a myslím si, že to sem vlastně nepatří.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Tato faktická poznámka vyvolala další dvě faktické poznámky. S tou první přichází pan poslanec Libor Vondráček.

 

Poslanec Libor Vondráček: Dobrý den. Vážený pane předsedající, já bych rád reagoval na paní Langšádlovou. Přece jenom si myslím, prostřednictvím pana předsedajícího, přece jenom si myslím, že citovat 20 let ve funkci předsedu Ústavního soudu, pana Rychetského a citovat své politické soupeře, je rozdíl. Političtí soupeři budou vždycky zpochybňovat to, co se jim hodí v rámci jejich politického boje, ale pokud předseda Ústavního soudu řekl, že prezident nemá možnost vlastního uvážení při jmenování toho, kdo bude ministrem, tak si myslím, že to má docela jinou váhu z hlediska ústavně-právního.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. A s faktickou poznámkou přichází první místopředseda Poslanecké sněmovny pan Patrik Nacher.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl říct vlastně něco podobného. Vážená paní kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího, já bych tady nevystupoval v tomhle tom bodě, kdyby mě tady nejmenoval kolega Zuna, který tady vlastně mluvil o nějakém dvojím metru. On vlastně řekl, co řekl Petr Macinka před čtyřmi lety. Na to já jsem oponoval, co řekl Petr Fiala. Ale na to jsem vám dal jako prémii to, o čem mluvil můj kolega Libor Vondráček, že jsem použil citaci někoho nezávislého, ne politický souboj. A ten nezávislý, to snad uznáte, je bývalý předseda Ústavního soudu a ten to řekl úplně jednoznačně. A buď to platí, anebo to najednou v roce 2026 neplatí. To je jednoduché.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo další faktickou poznámku. Prosím paní poslankyni Kateřinu Stojanovou z Pirátské strany. Tak faktická poznámka je zrušena, odvolána. A já tím pádem zvu k řečništi pana předsedu Pirátské strany Zdeňka Hřiba.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Tak já děkuji. Já bych rád zareagoval na to, co tady bylo řečeno před chvílí. Asi jenom velmi stručně. No, pane první místopředsedo Patriku Nachere, dvojí metr to nepochybně je, a to zejména v kontextu těch historických výroků zástupců vaší koalice. A kromě toho je to jako velice nevyspělé, to, co tady předvádíte tady s tímhle tím usnesením, protože tady v tomto státě platí nějaké rozdělení moci. Moc výkonná, moc zákonodárná, moc soudní. Myslím, že to je učivo tak druhého stupně základní školy, možná mě někdo opraví, že je to možná ještě dřív, kdy se to vyučuje na školách.

Každopádně pro vás to důležité, co byste si měli pamatovat, je, že vy nestojíte nad těmi pravidly. Vy jste součást toho systému, účastníte se demokratických voleb a ta pravidla prostě budete respektovat, ano? A nebudete tady předvádět to, co tady předvádíte. Já chápu, že to je jakási zjevná ochutnávka, ale prostě se smiřte s tím, že ta pravidla tady platí i pro vás.

Tady zkonstatoval můj předřečník nějaké historické výroky pana Macinky o kašpárkovi s dredy a nevycválaných fraccích, tak já bych rád dodal, že kašpárek s dredy si tehdy svého nevycválaného fracka prosadil, a to je ten velký rozdíl proti aktuální vládě, kdy slabý premiér Babiš si není schopen prosadit svou. To je ten velký rozdíl.

A připomenu, že také pan Macinka nebyl jediný, kdo tehdy psal v tom smyslu, že vlastně prezident to právo má. 10. prosince 2021 na facebookovém účtu dost podobnou věc napsal i pan předseda Radim Fiala. Prezident má právo nejmenovat ministra, pokud pochybuje o jeho odbornosti. Hlava státu není podřízena předsedovi vlády. Ano? Takže tohle je tedy zjevně dvojí metr, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího.

Ty důvody, připomenu, že jsou faktické. Nejde o žádnou osobní antipatii pana prezidenta vůči nějakému konkrétnímu člověku a pan prezident ty důvody jasně uvedl ve svém dopise, který je veřejný, každý si ho může přečíst. Za prvé, jde o ochranu ústavního hodnotového řádu republiky. Pokud proti němu navržená osoba vystupuje, respektive pokud existují důvodné pochybnosti o jeho loajalitě k němu, tak - a je tady i nějaká judikatura Ústavního soudu, podle které je demokratický právní stát oprávněn požadovat po veřejných funkcionářích splnění požadavků politické loajality.

Za druhé, je tam řečeno, že je tady prostě celá řada okolností, které často jednotlivě, ale hlavně ve svém souhrnu důvodně zpochybňují jeho loajalitu, tedy loajalitu pana Turka, vůči základním hodnotám ústavního řádu. Ve svých různých vyjádřeních a jednáních opakovaně adoroval či přinejmenším bagatelizoval jeden z nejhorších totalitních režimů 20. století, nacistické Německo. Další, co tam je uvedeno, je, že zpochybňoval důstojnost a rovnost žen a příslušníků různých menšin. Minimálně zlehčoval násilné činy z nenávisti, a to i spáchané vůči malým dětem. A také pan prezident podotýká, nešlo přitom o jednorázové excesy.

A já připomenu, že to, že nemá být pan Turek členem vlády, si nemyslí jenom pan prezident, který byl zvolen 58 procenty hlasů. Dostal nějakých 3 359 151 hlasů. Připomenu, že vaše strana Motoristé sobě získala nějakých 6,77 procent hlasů, to je nějakých 380 601. To znamená - a připomenu ještě, že ve volbách do Poslanecké sněmovny se opravdu nekandiduje do vlády. Tam kandiduje do parlamentu. A připomenu také, že to, že pan Turek je nevhodným kandidátem na ministra, si myslí také 63 procent lidí, jak vyplývá z průzkumu Kantar pro Českou televizi, dokonce za velmi nevhodného na funkci ministra ho považuje 46 procent respondentů, za spíše nevhodného 17 procent, a to je průzkum z přelomu listopadu a prosince.

Takže ještě jednou. Nemáte žádný ústavní nárok na to, abyste měli konkrétního člověka ve vládě, tak se s tím prostě smiřte, anebo podejte tu ústavní žalobu. Když kandidujete ve volbách, tak jste se vědomě rozhodli respektovat ten systém, tak prostě podejte ústavní žalobu, tak jak máte podle toho systému, nechte Ústavní soud rozhodnout, pokud tedy máte pochybnost, pokud si na to vůbec troufá slabý premiér Babiš, a nevymýšlejte nesmyslné deklarace. Děkuji. (Potlesk poslanců Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu předsedovi Hřibovi. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. S první přichází pan poslanec Matěj Gregor.

 

Poslanec Matěj Gregor: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já tady jenom v krátkosti zareaguji prostřednictvím pana předsedajícího na pana předsedu Hřiba. O těch nesmyslných formulacích bych docela pochyboval vzhledem k tomu, co jsme tady poslední tři dny z dílny Pirátů a pana Hřiba konkrétně, prostřednictvím pana předsedajícího, poslouchali. Ale já těm argumentům úplně nerozumím. Vy se na jedné straně zabýváte ústavou, říkáte, že je potřeba respektovat systém, ale pak tady čtete nějaký hodnotící dopis. Ta ústava přece neříká, že prezident republiky na návrh předsedy vlády hodnotí kandidáty, že komentuje kandidáty, že nějakým způsobem vyjadřuje svůj politický postoj ke kandidátům. Já rozumím, že se vám ten dopis pana prezidenta líbí. On víceméně kopíruje kampaň Pirátské strany, kterou jsme slyšeli už půl roku před volbami. Ale ta ústava pouze říká: prezident jmenuje na návrh předsedy vlády ministry, a to je podstatný rozdíl. Takže myslím si, že když už tedy chcete vyzývat, ať někdo respektuje ta pravidla, mrkněte do té ústavy. Možná budete překvapeni tím, co tam najdete. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A dalším, kdo je s faktickou poznámkou, tak je pan poslanec Václav Pláteník.

 

Poslanec Václav Pláteník: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já tady chci krátce zareagovat na pana předsedu Hřiba, vaším prostřednictvím. On tady několikrát označil pana premiéra jako za slabého. Já s tímhle výrokem zásadně nesouhlasím. Myslím si, že pan předseda Hřib pana premiéra dost podceňuje.

Tak jenom si shrňme, čeho pan premiér Babiš tady dosahuje. Jak jsem říkal včera nebo kdy. Zametl s SPD, která si ani nesmí dát do vlády vlastní ministry. Jsou to takové osobnosti, že je třeba pan poslanec Foldyna ani neumí vyjmenovat do médií, protože je nezná a nemá k nim žádný vztah, a za dalšího koaličního partnera má o ministra méně, a tomu jednomu musí dát dva rezorty. Pan Babiš je v bezvadné situaci a svými koaličními partnery může dokonale smýkat a bohužel právě jednomu z nich, straně Motoristů, potom nezbývá než Sněmovnou se snažit tady protlačit dalšího nominanta. Takže naopak, pane předsedo Hřibe, prostřednictvím předsedajícího, já myslím, že pana premiéra docela podceňujete. On se svými koaličními partnery docela solidně vysmýkává. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou se přihlásil předseda Pirátské strany Zdeněk Hřib.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Děkuji. Tak já nemohu souhlasit se svým předřečníkem panem poslancem Pláteníkem. Pan Babiš je zjevně slabý premiér, a to nejenom proto, že si to nedokáže prosadit u prezidenta, to, co tam donese, ale vůbec, že to tam musí donést, že musí vůbec donést prezidentovi ten papír s návrhem na jmenování člověka, který je zjevnou mezinárodní ostudou České republiky, protože prostě pan Babiš je zjevná loutka naopak v rukou svých koaličních partnerů, protože přece jenom oni ho drží pod krkem kvůli tomu, že on od nich potřebuje tu ochranu před spravedlností, aby se mohl jako papaláš schovat před svým trestním stíháním. A proto vůbec musí donést na Hrad tu nominaci, se kterou vlastně nejspíš ani sám vnitřně nesouhlasí.

Takže nesouhlasím jednoznačně s panem poslancem Pláteníkem, Babiš je velice slabý ministr, nedokáže si prosadit svou a je to loutka v rukou svých extremisticko-populistických kumpánů. (Potlesk poslanců Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Máme tady další dvě faktické poznámky. S tou první bude pan poslanec Igor Červený, s druhou paní poslankyně Helena Válková.

Ale ještě prosím před tím pro stenozáznam - v 10 hodin se dostavila paní poslankyně Stojanová, to znamená, že je přítomna. Pane poslanče, máte své dvě minuty.

 

Poslanec Igor Červený: Děkuji. Vážený pane premiére, vážená vládo, vážení poslanci, já zde mám pro pana Hřiba, jménem pana předsedajícího, několik informací. On rád říká data, tak já bych mu také nějaká data rád připomněl.

Tak za prvé, že jste měli silnou vládu, která si prosadila u pana prezidenta Zemana všechny své ministry, tak toto je vyloženě lež. Vzpomeňte si na pana Hladíka, kdo že ho jmenoval na pozici ministra? Nebyl to pan prezident Zeman. Nebyl. Takže to je bod číslo 1.

Bod číslo 2. Říkal jste tady nějaká data ohledně oblíbenosti a neoblíbenosti pana poslance Filipa Turka. Tak já jenom pro připomenutí.

Premiérovi Petru Fialovi nedůvěřuje 78 procent lidí, a to je, prosím, z jeho období vlády, kdy byl několikrát po sobě hodnocen jako nejhorší premiér všech zemí, v uvozovkách, Evropské unie, potažmo celého světa. Takže když už chceme říkat nějaká data, pane Hřibe, prosím, vždyť máte titul Ph.D., víte, jak se s daty a informacemi zachází, říkejte je věcně a pravdivě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Prostřednictvím předsedajícího. (Poslanec Červený se obrací k předsedajícímu a souhlasí.) Tak nyní je s faktickou poznámkou přihlášená paní poslankyně Válková.

Ale já bych s dovolením předtím opět sdělil nějaké omluvy. Takže celý jednací den ze zdravotních důvodů se omlouvá paní poslankyně Berenika Peštová a od 11 hodin ze zdravotních důvodů pan poslanec David Pražák.

Vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Mě trošku zvedl zase ten výraz extremisticko-populističtí kumpáni. Já si myslím, že tady se pomalinku, ale jistě odchylujeme od nikoliv příliš vysokého standardu, který jsme měli v minulém volebním období. Ale ten standard nebo ta úroveň těch současných vyjádření je na začátku tohohle volebního období opravdu znepokojující. Tak to je první. Takže opravdu doufám, že si přečtete ta pravidla pro etické chování.

To druhé moje připomenutí je, že bychom měli respektovat i náš vlastní jednací řád a podle toho jednacího řádu posuzování toho, co bude a stane se ve věci vydání, nebo nevydání poslanců Andreje Babiše a Tomia Okamury, o tom rozhoduje až mandátový a imunitní výbor, respektive opravuji, doporučuje Sněmovně, jak má rozhodnout, mandátový a imunitní výbor. Takže od toho jsme ještě tak několik kroků vzdáleni.

Takže rozebírat to tady politicky samozřejmě lze, na to má každý poslanec právo, ale už předem činit nějaké závěry, naznačovat řešení a říkat definitivní soudy se mi nezdá politicky vhodné. A opravdu ten jednací řád na to pamatuje právě tím zřízením, obligatorním zřízením toho svého orgánu mandátového a imunitního výboru, kde jsou všichni zastoupeni podle výsledků voleb, myslím všechny politické strany a hnutí. Takže si počkejme, prosím.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. Zase pro orientaci, stále se nacházíme ve všeobecné rozpravě a prostor má pan poslanec Karel Dvořák.

 

Poslanec Karel Dvořák: Dobré ráno, dámy a pánové. Já bych na prvním místě rád poděkoval právě odcházejícímu panu ministru Šťastnému za to, že otevřel debatu vskutku ústavní úrovně. Vůbec čeština je zajímavý jazyk a je zajímavé, jak slovo ústav a ústava se v těch přívlastcích často dají zaměnit.

Každopádně obávám se, že pan ministr Šťastný, jak se říká, pláče na špatném hrobě. Usnesení Sněmovny je jistě věc prospěšná, může v něčem napovědět, může nějakým způsobem kultivovat právo, ústavní pořádek a ústavní zvyklosti, ale tím řešením té nerudovské otázky je úplně něco jiného, a to je ta známá a stále zmiňovaná kompetenční žaloba.

Pan ministr Šťastný navrhuje Sněmovně ke schválení usnesení. Já přicházím s protinávrhem, který později představím, ale rád bych ho teďka krátce odůvodnil.

V posledních dnech se zde vede debata, která je často zjednodušována na otázku, zda prezident republiky hodnotí kvalitu kandidátů na ministry. Domnívám se ale, že takto položená otázka míjí podstatu věci. Prezident republiky v tom zveřejněném dopise, který je podstatou toho, co zde řešíme, totiž netvrdí, že by měl být spolutvůrcem vlády ani že by si osoboval právo posuzovat politickou či odbornou způsobilost kandidátů. Argumentuje jinak a podle mého názoru velice precizně a dobře odůvodněně. Vychází totiž z ústavního hodnotového řádu, z judikatury Ústavního soudu a z principu, že výkon vrcholné veřejné funkce předpokládá loajalitu k základním hodnotám demokratického právního státu. Nejde tedy o sankci, nejde o trest, nejde o hodnocení názorů. Jde o preventivní ústavní úvahu, zda v konkrétním bezprecedentním případě nejsou důvodné pochybnosti o tom, zda by člen vlády tyto fundamentální hodnoty respektoval a chránil.

Zároveň je ale potřeba říct - a to ve svém usnesení nebo ve svém návrhu usnesení zdůrazňuji, že politickou odpovědnost za vládu nese premiér a vláda vůči Poslanecké sněmovně, a to si myslím, že se nemění. Prezident se nestává hodnotitelem ministrů obecně a toto usnesení z toho žádné obecné pravidlo nedělá.

Pojďme tedy už k tomu samotnému návrhu, který potom jak předkladateli, tak panu předsedajícímu rád předám v písemném vyhotovení. Tedy:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

za prvé konstatuje, že Česká republika je demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana, lidské důstojnosti, rovnosti a odmítnutí totalitních a autoritářských ideologií, jak vyplývá z Ústavy České republiky a Listiny základních práv a svobod;

za druhé připomíná, že výkon veřejné moci, včetně výkonu funkce člena vlády předpokládá loajalitu k ústavnímu pořádku České republiky a k jeho fundamentálním hodnotám a že veřejný funkcionáři jsou povinni tyto hodnoty respektovat a chránit;

za třetí zdůrazňuje, že odpovědnost za složení vlády a její politické působení nese předseda vlády a vláda jako celek se zodpovídá Poslanecké sněmovně, která vládě vyslovuje důvěru, či nedůvěru;

za čtvrté konstatuje, že ochrana ústavního pořádku a jeho základních hodnot je společnou odpovědností všech ústavních orgánů, každého v mezích jeho ústavních kompetencí, a že aktuální postup prezidenta republiky nelze zaměňovat s hodnocením odborné či politické kvality kandidátů na členy vlády;

za páté vyzývá předsedu vlády, aby po dohodě s koaličními partnery navrhl na funkci ministra životního prostředí osobu důvěryhodnou a kompetentní a již dále nezatěžoval veřejnost nedůstojným kabaretem, a to zejména v současné mezinárodní situaci, kdy je potřeba se soustředit na skutečné společenské problémy, nikoliv na boj o funkce a prosazování osobních zájmů."

Smyslem tohoto návrhu, přál bych si to, je uklidnit debatu, vrátit ji na ústavní půdorys a jasně oddělit dvě věci - ochranu ústavního hodnotového řádu na jedné straně a politickou odpovědnost vlády vůči této Sněmovně, na straně druhé.

Bohužel vás v jedné věci, dámy a pánové, ctění kolegové, musím zklamat. Toto usnesení nedovede odpovědět na tu vskutku nerudovskou a legendární otázku - kam s ním. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Další přihlášenou je paní poslankyně Helena Langšádlová.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, členové vlády, já bych ráda také vystoupila s usnesením k bodu jmenování členů vlády, protože mám vážné obavy, že někteří jmenovaní členové vlády svými postoji ohrožují naši budoucnost.

Chtěla bych se zaměřit na dvě oblasti, a to ty, které já považuju za naprosto zásadní pro naši budoucnost, a to je otázka bezpečnosti a otázka životního prostředí.

Víte, je spousta politik, které můžeme měnit, to, jestli děti budou chodit do školy od pěti nebo od šesti let, to, jestli budeme jezdit 120 nebo 130 na silnicích, to všechno a mnohé další můžeme změnit. Ale jsou dvě oblasti, které budou mít velké dopady na celé další generace a na kvalitu našeho života. Je to bezpečnost a je to životní prostředí, ve kterém budeme žít. A bez bezpečnosti a kvalitního životního prostředí totiž nebude ani ta prosperita, o kterou určitě všichni stojíme.

A proto navrhnu usnesení nejdříve k té bezpečnosti: "Poslanecká sněmovna vyzývá členy vlády, aby se seznámili s věcnými informacemi o průběhu války na Ukrajině i s hybridními útoky, které probíhají proti členským státům Evropské unie a NATO a posílili výdaje na obranu a odolnost země."

Já se samozřejmě k tomuto přihlásím a odůvodním potom v podrobné rozpravě. V tuto chvíli to lehce odůvodním, navážu na to, co jsem říkala včera.

Z vyjádření členů vlády, z vašeho programového prohlášení, naprosto zřejmě vyplývá, že některá rizika pro naši zemi zásadně podceňujete. Nejenom, že kousek od nás je válka, ale naprosto zásadně se mění geopolitické uspořádání.

A vy některá rizika zkrátka ignorujete. Ignorujete! Já si kolikrát kladu otázku, když jsem tady mluvila o vlivových operacích a informačních operacích, jestli jste oběťmi nebo aktéry právě těchto informačních operací. Protože to, co tady vlastně zaznívá, často zaznívá od vás z médií, tak jsou opravdu ruské narativy. A my se musíme všichni dobře seznámit s tím, co se na Ukrajině odehrává, co tomu předcházelo a jaké další úmysly Rusko má, z otevřených zdrojů. Je jasné, že zpravodajské služby Ameriky, západních zemí, jejich představitelé, mají opravdu relevantní podezření, že to nekončí Ukrajinou. Že vlastně se jedná o zadržovací válku, že to je jenom čas pro nás, abychom posílili naši obranu a odolnost. A stejně tak, jak jsem o tom včera mluvila, pokud zkrátka se k tomu nějak nepostavíte, tak já o tom budu mluvit dál.

My jsme opravdu cílem hybridních útoků. Já mám celý seznam toho, co se v Evropě odehrává, to opravdu jsou věci, které ohrožují naši budoucnost, protože cílem Ruska je dostat nás znovu do sféry svého vlivu. A já vám garantuju, že budu dělat všechno pro to, aby se tak nestalo Stejně tak s ostatními kolegy ze stávající opozice, proto toto usnesení.

A další usnesení se týká životního prostředí. Řeknete si, možná to vůbec nesouvisí, proč to považuji za prioritu. Moje usnesení zní: Poslanecká sněmovna vyzývá ministra životního prostředí, aby při svých aktivitách respektoval výsledky vědeckého poznání v oblasti změny klimatu.

Já jako bývalá ministryně pro vědu, výzkum a inovace jsem v častém kontaktu s vědci a opravdu, já z toho nemám radost. Vliv člověka na změnu klimatu je, a je závažný. A je samozřejmě naší velkou odpovědností, jakým způsobem a v jakém stavu předáme tu zemi (Zemi?) dalším generacím. Pro mě jako pro křesťana je to i zpráva vlastně o stvoření, o tom, jak tady budou žít. A to, že se například v Asii rozpustí ledovce, z kterých bere vodu miliarda lidí, a to je jenom zlomek té informace, tak je zkrátka závažné a my se můžeme bavit o tom, jestli víc dávat peníze do mitigace nebo adaptace a jakým způsobem k tomu přistoupit, ale to je opravdu úkaz, který může výrazně ovlivnit život dalších generací. A proto právě toto usnesení, o kterém jsem mluvila. Děkuji vám. (Potlesk z řad opozice.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. A nyní máme k faktické přihlášeného pana poslance Reichla, kterého tímto pozvu k řečnickému pultu. Pane poslanče, vaše dvě minuty, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jindřich Rajchl: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Zdravím vás, kolegové. Já se musím vyjádřit k těm neustálým nehorázným obviněním, nesmyslným lžím, které tady opakuje propagandisticky paní kolegyně Langšádlová. Paní kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího, já si vám dovolím přečíst tweet ředitelky amerických tajných služeb Tulsi Gabbardové. Váleční štváči z hnutí Deep State a jejich propagandistická média se opět snaží podkopat snahy prezidenta Trumpa o nastolení míru na Ukrajině a vlastně i v Evropě falešnými tvrzeními, že americká zpravodajská komunita souhlasí s názorem Evropské unie a NATO, že cílem Ruska je napadnout, dobýt Evropu, aby si získala podporu pro svou proválečnou politiku. Pravdou je, že americké zpravodajské služby odhadují, že Rusko nemá ani schopnost dobýt a okupovat Ukrajinu, natož pak na invazi a okupaci Evropy.

Takže, vážená paní kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího, buď věříte těm propagandistickým médiím, anebo věříte ředitelce amerických tajných služeb Tulsi Gabbardové, musíte si vybrat. Já věřím Tulsi Gabbardové a jsem přesvědčen, že další šíření těchto naprosto poplašných zpráv, nesmyslných tvrzení pouze stupňuje eskalaci tohoto konfliktu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vaše faktická poznámka vyvolala dvě další faktické poznámky. S první vystoupí paní poslankyně Stojanová Kateřina. Paní poslankyně, prosím, vaše dvě minuty máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Stojanová: Děkuji za slovo. Tak je to tady, pane kolego Rajchle, prostřednictvím pana předsedajícího. Jednoprocentní strana podle posledního průzkumu, reprezentovaná vámi, už tady papouškuje otevřeně prokremelskou propagandu. Pak máte video na svoje sociální sítě se zaplacenými účty z ruské trollí farmy a snažíte se tady ovlivňovat bezpečnostní narativy České republiky a vystavovat nás hrozbě. Super! Skvělé! Tak já doufám, že ty vaše zaplacené účty z trollí farmy to ocení. Ale já aspoň dokážu ocenit jinou věc, byť jsem včera této vládě z velmi závažných důvodů důvěru nevyjádřila, a to, že navzdory tomu, že mají ve své partě takovéhle jedince, jako jste vy, nás tady aspoň včera ubezpečili, že ty základní bezpečnostní záruky, které Česká republika vybudovala jednak v rámci muniční iniciativy a jednak v rámci dlouhodobé práce Ministerstva zahraničních věcí i Ministerstva obrany vůči Ukrajině i pomoci ze strany České republiky, budou zachovány. Aspoň to, to je ostuda vám (?) a vaší slabosti politického vyjednávání, a zaplaťpánbůh za to. (Potlesk z řad opozice.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí pan poslanec Jurečka s faktickou poznámkou a připraví se pan poslanec Rajchl. Tak, pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Já tady navazuji na to, co říkal poslanec Rajchl, a jelikož je místopředseda výboru pro obranu, tak já bych především očekával od takovéhoto člověka, který je navíc z uskupení, které má svého nominanta na pozici ministra obrany, že bude především věřit českým zpravodajským službám, určitě víc než americkým. Jako člen vlády bývalý jsem vždycky věřil především českým zpravodajským službám. Doporučuju, obzvláště vy, kteří říkáte, že chcete hájit české zájmy, stavět toto na těch opravdu českých zájmech a prioritách, tak si poslechněte představitele českých zpravodajských služeb. Doporučuju. A pak si můžete srovnat to, co tady říkáte, jestli Rusko ohrožuje, nebo neohrožuje celé území Ukrajiny a celou Evropu, především země bývalého východního bloku. Takže prosím pěkně, napřed si ty lidi poslechněte, je to součást popisu vaší práce, a pak tady choďte něco říkat. Ale to vlastně vy nechcete, vy potřebujete prostě tu svoji linku, tak to dělat budete, ale my tady budeme chodit a budeme ty věci vždycky takhle dávat do těch souvislostí, které jsou prostě pro myslícího člověka, který zná historii a nechci ji opakovat, tak jsou poměrně dané a jasné. Děkuju. (Potlesk z řad opozice.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí pan poslanec Rajchl s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Bureš. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jindřich Rajchl: Děkuju, pane předsedající. Tak já jsem věděl, že ti Piráti jaksi na tom intelektuálně nejsou úplně dobře, to jako je docela známý fakt. Mimochodem, já bych chtěl říct jenom tu věc, že ty zaplacené účty je absolutní fake informace, budu na to podávat žaloby, takže si dávejte pozor, protože samozřejmě tam žádné zaplacené účty nejsou. Je to absolutní lež, výmysl. (Smích z řad opozice.) Uvidíte.

A za druhé, ona to koneckonců potvrdila i Česká televize, že to nejde, takže možná, že máte Českou televizi za dezinformační médium.

Ale, vážená paní kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího, jestli je Tulsi Gabbardová, ředitelka amerických tajných služeb, zdrojem ruské propagandy, tak jste se museli definitivně zbláznit. Na to já nemám co říct.

A vážený pane kolego Jurečko, prostřednictvím pana předsedajícího skutečně jsem přesvědčen, že americké tajné služby, zpravodajské služby mají lepší informace než ty české. A pokud Reuters hovoří o tom, že se jedná o zpravodajské informace amerických tajných služeb a ředitelka amerických tajných služeb to popře, tak si tady někdo vymýšlí, buďto Reuters, nebo Tulsi Gabbardová. Já jsem přesvědčen, že si vymýšlí Reuters. S ruskými informacemi to nemá nic co společného, já tady cituji ředitelku amerických tajných služeb. Pokud jí nevěříte, pak nevěříte našemu hlavnímu spojenci v NATO, to si musíte srovnat v hlavě sám.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji za dodržení času. S další faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Bureš, připraví se paní poslankyně Šebelová.

 

Poslanec Jan Bureš: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem chtěl taky reagovat na pana Rajchla. Já mám docela rád historii, a tak si o tom čtu spoustu knížek a zajímají mě i ty odborné publikace, tak bych možná připomněl, že třeba Neville Chamberlain, to byl dokonce ministerský předseda tehdejší velmoci, nad kterou slunce nezapadalo, nad britským impériem, s jednou z nejlepších zpravodajských služeb. Prostě jednoznačně nevěřil tomu, že Adolf Hitler zahájí válku, že mu stačí pouze územní požadavky, které deklaroval v několika svých projevech, podobně jako to slýcháme dneska od některých jiných představitelů jiných velkých států. A že mu bude stačit, když mu dají Česko, respektive Sudety, a když mu dají Rakousko. Koneckonců tak, jak to potom dopadlo, tak to jsme potom možná viděli nejenom po 15. březnu 1939, ale i po 1. září téhož samého roku. A já si myslím, že Nevillle Chamberlain měl jistě informace od svých zpravodajských služeb.

A možná bych ještě jenom na okraj připomněl, že na rozdíl od jiných zemí jsou funkce ve Spojených státech amerických obsazovány politicky. Nejsou to odborné nominace. Takže stejně jako paní Tulsi Gabbart je politickým nominantem, tak je to i u spousty jiných funkcí, které ve Spojených státech jsou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní vystoupí paní poslankyně Šebelová. Prosím vaše dvě minuty, paní poslankyně. Připraví se pan poslanec Dvořák.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Děkuji za slovo. Pane předsedající, řeknu větu, kterou tady myslím vždycky říkal Patrik Nacher, kterou jsem si myslela, že neřeknu. Nechtěla jsem k tomu, budu vystupovat. Ale opravdu pan poslanec Reichl vaším prostřednictvím musím na něho zareagovat, mě vyprovokoval. Včera jsme tady od několika kolegů z vládních lavic slyšeli výzvy k tomu, ať se tady nenálepkujeme, neříkáme si diagnózy. A prostě to, jakým způsobem vy jste vystoupil vůči paní poslankyni Stojanové, to je naprosto za hranou. Myslím, že posuzovat něčí intelekt je úplně mimo, není to důstojné této Poslanecké sněmovny. Myslím si, že jste si to mohl odpustit. Takto bychom se tady k sobě chovat neměli. Považuju to za naprosto nedůstojné.

A jestli něco vyčítám Tomio Okamurovi jako předsedovi Sněmovny, je to, že umožnil, že strana s tak extrémními názory zosobněná ve vaší osobě, která má úplně marginální podporu veřejnosti - jedno procento - získala takový hlas a takovou možnost ovlivňovat veřejný prostor. To je jedna ze zásadních chyb, které se SPD dopustilo, že obešlo zákon, nevytvořilo koalici. Ano, je to jako možné, ale bylo to zbabělé, protože vaší největší chybou bude, že vy jste dostal prostor tady na tento pultík šířit opravdu slova proruské propagandy. A vymstí se to jednou nám všem. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Rajchl a připraví se pan poslanec Jurečka. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jindřich Rajchl: Děkuji mockrát. Já skutečně jaksi nechci naplňovat slova pana Wericha, že když se bavíte déle než 30 vteřin s blbcem, už se baví dva blbci. Ale pokud tady někdo mě napadá, že jsem nějaká hlásná trouba prokremelské propagandy v momentě, kdy cituji slova ředitelky amerických tajných služeb, tak skutečně prostě buďto je na tom intelektuálně velmi špatně, nebo mě neposlouchal. A to, paní Šebelová, že jaksi vy jste z toho nervózní, že já tady jsem, já se tomu nedivím. Tak vy už jste ode mě dostala debakl v televizi několikrát. Ono se to bude pravděpodobně opakovat. (Smích a výkřiky zprava.)

Tudíž já se na to těším, vy pokaždé jenom kroutíte hlavou. Pak si z toho dělají legraci celé sociální sítě. A myslím si, že si to užijeme celé čtyři roky. Takže já jsem nesmírně rád, že vy jste z toho nervózní, protože prostě jenom prokazujete, že na mou argumentaci nemáte žádnou odpověď. Lidé si udělají obrázek sami, věřte mi.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuju za dodržení času nicméně poprosil bych všechny poslance, pokud se navzájem oslovují, aby to dělali prostřednictvím předsedajícího. Taková máme pravidla. A nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Jurečka, připraví se pan poslanec Vlček.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo. Pan poslanec Rajchl to vlastně říká proto, aby tu citaci využil k tomu, aby, jinými slovy, tady vlastně říkal, ruská agrese, válka, kterou Rusko rozpoutalo na Ukrajině, se Evropy vlastně netýká, neohrožuje nás. Proto to tady vlastně takhle zaznívá. To se takhle pojmenujme. A používá tady jeden výrok, který se jako tak jako dobře tady vytrhl tu jednu část citace. A když se člověk podívá do zdrojů a pamatuje si spoustu jednání z Bezpečnostní rady státu se špičkami opravdu českých bezpečnostních služeb, se špičkami české armády, tak ten pohled je trošku jiný.

Protože když se například člověk začte a podívá se na výroční zprávu americké zpravodajské komunity, tak ta definuje Rusko jako přímou hrozbu. Rusko zůstává nejvýznamnější a přímou hrozbou pro bezpečnost spojenců. Jsme spojenci nebo nejsme? Jsme spojenci. Usiluje o zásadní rekonfiguraci euroatlantické bezpečnostní architektury. Využívá hybridní nástrojů. Zpráva uvádí, že Rusko využívá nátlakovou energetickou taktiku, dezinformace, toho jste vy součástí, špionáž, vojenské zastrašování a tak dále, aby prosadilo své zájmy vůči státům EU i NATO. O tom se tady vlastně vede ta debata.

A mě trošku jako mrzí, když tady sedí za námi pan premiér. Já bych teď čekal, že prostě u tak zásadního tématu ten premiér tady přijde a ve 30 sekundách ty věci jasně pojmenuje. Protože Česká republika už čelila hrozbě Ruska. Já jsem zažil jako ministr útok na Vrbětice, pan premiér Babiš taky. Pak byl následně Andrej Babiš premiérem ve vládě, která řešila ty důsledky, kdy se ukázalo, kdo přesně udělal ten útok. To znamená, u nás umírali lidé v tomto století poměrně nedávno díky ruské agresi. Chce tady ještě pořád chodit a tvrdit, že nás ruská agrese neohrožuje?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji za dodržení času a zatím s poslední faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Vlček, kterého poprosím, aby využil své dvě minuty.

 

Lukáš Vlček: Pane předsedající, já děkuji za slovo. No, já bych, asi to nebudete čekat, já bych chtěl reagovat na svoji kolegyni a předsedkyni našeho klubu a kolegyni Šebelovou. Milá kolegyně, jak se říká, klasik říká, nekrmte jednoprocentního trolla. A pan Rajchl má pravdu, pan Rajchl je právník. (Smích zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuju za dodržení času. To byla poslední faktická poznámka. Vrátíme se k obecné rozpravě a do té je přihlášena paní poslankyně Langšádlová. (Hlasy z pléna, že už hovořila.) Už... Pardon, my jsme se střídali ve schůzi, tak to se omlouvám. Jako další je přihlášen pan poslanec Hladík.

 

Poslanec Petr Hladík: Vážený pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové. Pěkné dobré dopoledne. Já myslím, že teďka trochu musí kolegy z vlády a z vládních poslaneckých lavic mrzet, že musí tady sledovat a poslouchat to, že Motoristé si prosadili tenhle ten bod na pořad schůze. My už jsme se mohli věnovat věcným věcem, sociálnímu pojištění, jednacímu řádu, stavebnímu zákonu a místo toho tady znova opakovaně, stále donekonečna, řešíme Filipa Turka, pana poslance, prostřednictvím pana předsedajícího. Tak jenom chci říct pro všechny, kteří nás sledují, že jsme tady mohli řešit dávno věcné věci, kdyby tady prostě Motoristé si neprosadili tento bod, který Sněmovnu zdržuje a nebyly tady útoky pana poslance Rajchla, prostřednictvím pana předsedajícího a dalších.

Tak my tady máme dvojí metr. Protože pan kolega Zuna už tady citoval citáty pana ministra Macinky v době, kdy prezident Zeman nechtěl jmenovat pana kolegu Lipavského, pak nechtěl jmenovat mě, předtím pana Pocheho, předtím pana Šmardu, protože si vyřizoval svoje osobní účty. Zdůvodnil to vždy jenom mediálně a řekl, že ten nemá kompetence k tomu, aby ministra dělal nebo třeba vzdělání nebo něco podobného. My ale v tom případu, který tady řešíme, a já musím říct, že nejmenování člena vlády po návrhu premiéra je věc závažná. Je věc závažná a opravdu je do značné míry precedentní, protože Ústava České republiky hovoří jasně. Zároveň ale pan prezident na rozdíl od prezidenta Zemana svoje rozhodnutí odůvodnil.

Odůvodnil ho písemnou formou a svoje argumenty shrnul a jsou všem známé. Já se omlouvám, možná všichni poslanci a poslankyně ho nečetli. Tak já ho tady přečtu, protože si myslím, že je potřeba znát argumenty, které pan prezident dal na stůl. "Jsem naprosto přesvědčen" - a cituji pana prezidenta - "že na straně magistra Filipa Turka existuje množství okolností, které mnohdy jednotlivě, ale především ve svém souhrnu jeho loajalitu vůči fundamentálním principům a hodnotám ústavního řádu důvodně zpochybňují. Ve svých různých vyjádřeních, v jednáních opakovaně adoroval či přinejmenším bagatelizoval jeden z nejhorších totalitních režimů 20. století, nacistické Německo, které mělo na svědomí nejhorší válku v lidských dějinách, genocidu milionů nevinných lidí a trýznivou okupaci mimo jiné i českých zemí. Svými výroky vážně zpochybňoval důstojnost a rovnost žen a příslušníků různých menšin. Minimálně zlehčoval násilné činy z nenávisti, a to i spáchané vůči malým dětem. Různými svými kroky opakovaně prokazoval nedostatek respektu vůči základní hodnotě právního státu, vůli k dodržování právního řádu našeho státu. Počet, intenzita a dlouhodobý charakter svědčí o tom, že v jeho případě nejde o jednorázové excesy, kupříkladu z mladické nerozvážnosti. Nemám též pochybnosti, že lze takto jednání magistru Filipu Turkovi přičíst natolik, aby u veřejnosti dlouhodobě vyvolala pochybnosti o jeho loajalitě vůči ústavnímu řádu našeho demokratického právního státu, jak se o tom Ústavní soud zmiňuje především ve svém nálezu z 5. 12. 2001, který byl v tomto pohledu potvrzen též nálezem z 11. 2. 2020. Konečně považuji celou situaci týkající se členství magistra Filipa Turka ve vládě za ojedinělou, od přijetí ústavy zcela bezprecedentní, naprosto nesrovnatelnou s jakýmkoliv předchozím případem uplatňování výhrad či odmítnutí jmenování ve vztahu k navrhovaným členům vlády ze strany minulých prezidentů republiky.

Z výše uvedených důvodů proto považuji ústavně přípustné důvody pro nevyhovění vašemu návrhu na jmenování magistra Filipa Turka členem vlády a pověření jej řízením Ministerstva životního prostředí za naplněné a své jednání za souladné s ústavním pořádkem." Konec citace.

Já chci zdůraznit, že nejmenování člena vlády po návrhu premiéra země je závažná věc, ale zároveň na rozdíl od všech předchozích případů, tak v tomto ojedinělém případu tak, jak pan prezident zdůvodnil, musím říct, že se s ním ztotožňuji. Proto to usnesení, které v obecné formuli tak, jak jej pan poslanec ministr Boris Šťastný prostřednictvím pana předsedajícího navrhl, podporuji. Tak v případu, o kterém tady konkrétně jednáme, podporuji pana prezidenta republiky, protože na rozdíl od všech předchozích případů svoje jednání zdůvodnil písemně, podložil rozhodnutím Ústavního soudu, jasně veřejnosti v souladu s ústavou dal najevo, proč tak učinil. Není to ani vrtoch starce, ani vyřizování si účtů, ani žádné osobní jednání. Kdyby tomu tak bylo, tak by pan prezident republiky totiž nemohl jmenovat některé ze současných ctěných členů vlády, protože on by měl dost drobného si s některými z členů vlády vyřizovat své účty. Neučinil to a jednal tak konkrétně jenom v jednom jediném návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku pana poslance Žáčka, tak ho poprosím, aby ji šel přednést. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Žáček: Dobrý den, vážení kolegové, mám trošku zpoždění, běžel jsem z kanceláře ještě reagovat na pana kolegu, zní to zvláštně, kolegu Reichla. Byli jsme konfrontováni s jeho protiamerickými názory nebo kritickými vůči Spojeným státům na výboru pro obranu. Týkaly se války v Iráku, týkaly se války v Afghánistánu. Na druhou stranu mu nevadí, když potřebuje účelově využít jeden tweet, který je spíše politický, k tomu, aby nám ho tady opakoval. Domnívám se, že to je zpochybňování evropských a našich národních bezpečnostních autorit. Poslouchejme vlastní zpravodajské služby, poslouchejme vlastní bezpečnostní autority, poslouchejme vlastní vojáky, náčelníky generálních štábů a nakonec i generálního tajemníka NATO. Proč posilujeme mimochodem pod tlakem, pod tlakem Trumpa a jeho administrativy, východní křídlo? Protože tady ta hrozba ze strany Spojených států, pardon, protože tady ta hrozba ze strany Ruska pochopitelně, opakuji Ruské federace, opravdu je. Čili my bychom se měli soustředit na novou definici obranných kapacit, novou definici obranných plánů, které se týkají Evropy. Vidíme, co se kolem nás děje jak ve Spojených státech, i dále na východě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. A nyní vystoupí pan poslanec Pospíšil v řádné rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v obecné rozpravě naváži na své kolegy z TOP 09, ale i ostatní diskutující z opozice a zdůvodním, proč poslanci TOP 09 nepodpoří to základní usnesení. Padly tady politické argumenty, srovnávání různých historických momentů při kreaci českých vlád za posledních 30 let. Byly pojmenovány různé příběhy vztahů tehdejších prezidentů vůči premiérům a ministrům. Já se do té debaty nechci pouštět. Ale ta debata sama o sobě ukazuje, jak je to neuralgický bod. Třicet let po účinnosti české ústavy stále není jednoznačné, jaká je pravomoc prezidenta republiky a jak velké je jeho diskreční právo odmítnout určitého kandidáta na ministra.

Převážná část ústavní teorie se shoduje, že tam určitá diskreční pravomoc zkrátka je. Neplatí jednoznačně, že prezident vždy musí jmenovat kteréhokoliv kandidáta na ministra. Ústavní právníci se liší v šíři té diskrece. Většina z nich uvádí například bezpečnostní důvody. A já osobně si myslím, že dokud zde nebude autoritativní jednoznačný výklad Ústavního soudu, tak ty debaty budou mít politický a akademický charakter.

My to usnesení, pane ministře, nepodpoříme z toho důvodu, že vy se jím snažíte nahradit rozhodnutí Ústavního soudu. Vy tam v zásadě interpretujete ústavu stylem, že prezident má povinnost ještě v zásadě bez prodlení, což ústava neobsahuje, jmenovat kandidáta navrženého premiérem. Ale toto je určitý politický pohled. Není to autoritativní rozhodnutí, vyložení ústavy.

Vy jste zde hovořil, pane ministře, o ústavní rovnováze mocí. Hovořil jste zde ve svém vystoupení, že dnes posuzujeme, zda prezident republiky dodržuje ústavu nebo ne. Ale to není naše pravomoc při rozdělení moci v této zemi. Prezident je přímo volený lidem. Byl jsem autor té novely, tak přesně vím, jak vznikala. Prezident je součástí moci výkonné, není odvozen od parlamentu, a my tu nejsme od toho, abychom interpretovali, autoritativně vykládali a konstatovali, co má či nemá dělat prezident. My to samozřejmě můžeme přijmout, ale jaký dopad takové usnesení má? No, žádný. Kdyby to bylo ještě v době, kdy byl prezident volen Poslaneckou sněmovnou a Senátem, to znamená, odvozoval svoji moc od parlamentu, ano, řekl bych, můžeme přijmout takovéto usnesení a má jistou míru politické a společenské závažnosti. Ale dnes, když je prezident volen lidem - a já jsem tomu rád, tak jakou formu, váhu toto má?

My můžeme úkolovat, vyzývat orgán výkonné moci, který je od nás odvozen, a to je vláda - včera získala důvěru. My můžeme takto přijímat usnesení k vám, jednotlivým ministrům. My můžeme přijímat takto usnesení k premiérovi, panu premiérovi. Takže pokud chcete, pane ministře, aby Parlament sehrál nějakou logickou roli, logickou roli ve sporu o výklad usnesení ústavy, zda prezident musí či nemusí jmenovat každého kandidáta na ministra, tak navrhněte logické usnesení, které přísluší Poslanecké sněmovně. A to usnesení bude, že Poslanecká sněmovna vyzývá premiéra, aby podal kompetenční žalobu. Toto je jediné logické usnesení, které, když přijme Poslanecká sněmovna, tak zapadá do struktury veřejné moci v České republice, my můžeme vyzývat premiéra a pan premiér se pak rozhodne, samozřejmě je to jeho právo, ale pokud tak učiní, tak my konečně po letech debat, které se furt opakují - já jsem těchhle debat jako dneska tu zažil x za posledních 30 let v různé podobě - tak my konečně budeme vědět autoritativně nálezem Ústavního soudu, jaká tedy ta pozice prezidenta je a zda vůbec nějakou diskreční pravomoc má či nemá - zda je automat na podpisy, anebo spolutvůrce, řekněme, personální podoby vlády. Jinak se to nedozvíme. Takže já to nabízím jako radu, berte to jako radu od starého právníka, pojďme přijmout usnesení, které má logiku, (nesrozumitelné) za pana premiéra, ať podá tuto žalobu. Vy se jí z mě neznámého důvodu vyhýbáte. Já to nevidím jako útok na pana prezidenta, já bych naopak byl také rád, kdyby se permanentní téma, které naplňuje naše debaty - v ústavní rovině - právníků zde ve Sněmovně posledních 30 let, kdyby se vyložilo a byl zde nějaký výklad, třeba jako zaujal Ústavní soud k zákonu o střetu zájmů. Takže ano, klidně můžeme to usnesení, které vy navrhujete, přijmout, ale chci tím konstatovat, že trošku - promiňte - alibisticky nahrazujete nález, rozhodnutí Ústavního soudu vůlí většiny v Poslanecké sněmovně. Chci říci ale, že to možná bude znít hezky před (médii), před občany, ale fakticky to nemá žádný dopad z pohledu české ústavy a českého ústavního pořádku a je to pouze nějaká politická, možná pro někoho nátlaková akce. Takže pojďme to řešit tak, jak to má logiku a přijmout usnesení, které odpovídá nám jako parlamentní republice, Parlamentu, od něhož je odvozena jenom ta část moci výkonné, která se týká vlády, premiéra a jednotlivých poslanců.

Takže tolik tedy můj návrh, já ho předložím v podrobné rozpravě a opakuji, nejsme Ústavní soud, Poslanecká sněmovna nemá tuto roli a nemůže rozhodnutí Ústavního soudu nějak suplovat, ani nahrazovat. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní v pořadí vystoupí pan poslanec Jurečka.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, pane premiére, dámy a pánové, já se trošku ještě vrátím také i ke včerejší diskusi na téma právě jmenování a nominace Filipa Turka na člena vlády, ale také ještě dám určitou i konkrétní historickou zkušenost tím, co jsem prožil já u tohoto tématu s prezidentem Zemanem. Tenkrát jsem dával návrh na jmenování Petra Hladíka jakožto předseda koaliční strany premiérovi Petru Fialovi, ten (ho) odeslal na Pražský hrad Miloši Zemanovi, aby byl Petr Hladík jmenován ministrem životního prostředí. Dokonce jsem toto i předjednával, původně mi to bylo přislíbeno a pan prezident se potom rozhodl, že je nebude jmenovat, aniž by dal nějaké písemné oficiální zdůvodnění, proč tak neučiní. Tenkrát - ano - jsme i nějakou krátkou debatu o možnosti podat kompetenční žalobu vedli, ale nicméně s ohledem na to, že vlastně byly v lednu prezidentské volby a velmi brzy nastupoval nový prezident Petr Pavel, tak jsme se rozhodli, že kompetenční žalobu podávat nebudeme, protože než by se o ní vůbec stihlo rozhodnout, tak si myslím, že by ty tři měsíce už byly uplynuté.

Nicméně je tady jedna podstatná rozdílnost a chci na ni upozornit, protože někteří, především zástupci současné vládní koalice, v médiích na to poukazují, ale ty dva příklady nejsou srovnatelné. Často jsem slyšel, že jsem tedy byl ministrem životního prostředí a reálně ten rezort vedl Petr Hladík. Já jsem Petra Hladíka jmenoval náměstkem od 1. ledna 2023 a zákon - a to je plně v souladu se zákonem - umožňuje, aby ministr nějakou část agendy, kterou jasně definuje ten ministr v rozhodnutí, dal do kompetencí danému náměstkovi. Takto jsem to učinil, nicméně stále jsem pravidelně chodil na jednak porady a na jednání, která souvisela s rozhodováním, s agendou, s řízením Ministerstva životního prostředí. To znamená, je tady podstatný rozdíl v tom, že Petr Hladík nebyl poslancem, nebyl členem Parlamentu České republiky, ale byl plně člověkem, který dělal na full time práci náměstka ministra životního prostředí. Tak já jenom poprosím, aby kolegyně, kolegové, kteří to v médiích občas používají, aby si tuto výraznou rozdílnost uvědomili.

Zpátky teď k tomu, oč tu běží poté, co vláda tento týden přijala své usnesení o jmenování Filipa Turka zmocněncem pro klimatickou změnu a pro Green Deal. To je prostě něco, co je neslučitelné s legislativou a právním řádem České republiky. Není možné, aby poslanec nebo senátor byl v rozporu se zákonem o střetu zájmů zaměstnáván na jakémkoliv ministerstvu nebo jiném ústředním orgánu a aby měl vyplácené finanční prostředky v rámci zaměstnaneckého poměru nebo v nějaké formě dohody. To prostě není možné. Já se písemně obrátím také i na ministra spravedlnosti, aby v té věci Ministerstvo spravedlnosti dalo také jasný výklad, protože tady v ten okamžik otvíráte bezprecedentní situaci jednak z pohledu porušování zákona a můžeme tady ty věci do budoucna také případně řetězit v jiných situacích.

A já se samozřejmě budu ptát velmi rychle na Ministerstvu životního prostředí podle zákona 106 o tom, jestli tedy takovýto právní vztah byl uzavřen, jestli jsou vyplácené finanční prostředky nebo nikoliv. A já jsem se tedy v té věci ještě rozhodl, byť včera bylo hlasováno o návrhu usnesení, to usnesení upravit, zestručnit a k tomuto bodu bych požádal znovu Poslaneckou sněmovnu, aby o tom návrhu usnesení hlasovala s tím, že vlastně především odkazuji na zákon o střetu zájmů, cituji konkrétní paragraf, který to jasně říká. Nikdo nikdy si nedovolil ho v minulosti překročit, tato vláda přichází a vlastně říká - nám je to úplně šumák, jaký je tady zákon, co říká ten zákon, my ho jdeme porušovat a chceme to takovým způsobem, tady vytvořit politickou trafiku pro Filipa Turka. V podrobné rozpravě ten návrh usnesení ještě načtu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní vystoupí v pořadí pan poslanec Sokol v obecné rozpravě a připraví se pan poslanec Rajchl. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Sokol: Vážený pane předsedající, pane premiére, členové vlády, my tady projednáváme takový docela plačtivý bod, plačtivé usnesení, o kterém všichni víme, že až bude schváleno, že bude úplně k ničemu, vede to k tomu, že tady probíhají celé dopoledne politické přestřelky. Já chápu, že někdo se tady chce přihlásit ke kamarádce Bašára Asada, jak to udělal pan poslanec Rajchl, ale na konci dne zjistíme, že jsme prodiskutovali celé dopoledne a nic se vůbec v ústavním systému nezmění.

Podstatné je třeba říct, že Sněmovna nemůže v žádném případě vykládat ústavu. V Ústavě České republiky je jasná dělba moci a to, co se tady snaží koaliční strana Motoristé sobě dneska vyřešit, tak je přece věc, která má mířit k soudu. Bod, na který to míří v ústavě, tak ten samozřejmě sporný. Máme tady tři výklady: Dva jakoby pólové, na jedné straně, že prezident je tím pověstným automatem na podpisy, na druhé straně to, že by si prezident mohl jako v nějakém poloprezidentském systému vybírat ministry jako z jídelního lístku, a pak je tady varianta, kterou dnes vybral prezident Petr Pavel.

Já osobně si dokážu představit - a je mi možná nejbližší varianta, že by prezident měl skutečně tu nominaci přijmout, ale my jsme tady poslanci a nemůžeme ovlivnit rozhodnutí prezidenta. Je jediné řešení, to je kompetenční žaloba. Ona v podstatě už byla jednou vyřešená nebo byla jednou použita a ministr předcházející vlády Jan Lipavský byl vlastně jmenován v situaci, kdy premiér předcházející koalice Petr Fiala chystal kompetenční žalobu. A na základě toho došlo k tomu, že prezidentem zpochybňovaný ministr byl potom jmenován. Samozřejmě, že kompetenční žaloba není všelék, ona by byla pro jeden případ a v budoucnu by Ústavní soud mohl rozhodnout zase jinak, ale bylo by to jasné - a rozhodčí, který tady na hřišti je, by to posoudil.

Takže neztrácejme tady čas, pojďme řešit problémy téhle země a rychle to usnesení odmítněme. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji. A další přihlášený v obecné rozpravě je pan poslanec Rajchl. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jindřich Rajchl: Děkuji mockrát, pane předsedající, za slovo. Pokud by to tady ještě někdo nevěděl v sále, tak já jsem právník. Jsem rád, že to pan Hladík připomněl, možná trošku závidí, ale to ještě uvidíme.

Dámy a pánové, já tady dnes chci vystoupit na podporu Filipa Turka, ale nejenom na podporu jeho jakožto člověka, který získal největší počet preferenčních hlasů co do procentuálního zastoupení v rámci všech našich kandidátů, kteří tady sedíme, ale zároveň a zejména na podporu Ústavy České republiky a jejího dodržování. My tady dnes nejednáme o Filipovi Turkovi kvůli Motoristům, ani kvůli Filipovi Turkovi. My tady jednáme kvůli tomu, že prezident republiky odmítá splnit svou ústavní povinnost a jmenovat jej ministrem. Ústava je v tomto ohledu poměrně jednoznačná, jasná a snaha ji jakkoliv ohnout nebo dokonce zlomit, je podle mého názoru velmi nedůstojná a je motivována jednou jedinou snahou, a to je prostě zabránit Filipovi Turkovi v tom, aby se mohl stát ministrem a je motivována a vedena vaší antipatií. A to je za mě, dámy a pánové, velkou ostudou. Měli bychom zachovávat ústavu, ať už se nám to líbí nebo ne.

Já jsem tady v předchozím období nebyl, ale musím říct, že i když bych stokrát nesouhlasil se jmenováním Jana Lipavského ministrem zahraničí, protože si prostě myslím, že na tu funkci neměl předpoklady a protože coby pirát rád citoval Lenina, tak bych nikdy za žádnou cenu nesouhlasil s tím, aby prezident odepřel tento požadavek tehdejšího premiéra a jmenoval jej ministrem. Kdybyste, vážení kolegové prostřednictvím pana předsedajícího, tady vystoupili a řekli: máme problém s Filipem Turkem, nelíbí se nám jeho názory, nelíbí se nám, co dělá a jakým způsobem vystupuje, ale musíme ctít Ústavu a musíme apelovat na prezidenta, aby jej jmenoval ministrem, neřekl bych ani slovo. Bohužel toho nejste schopní a musím říct, že tím porušujete svůj slib, který jste tady před nedávnem složili.

Ústava rozlišuje v mnoha článcích, mohl bych ji tady citovat, nebudu se tím úplně dlouho zabývat, ale v momentě, kdy Ústava dává právo, pravomoc, jakoukoliv diskreci, tak používá sloveso může. Článek 30 odst. 1: pro vyšetření veřejného zájmu může Poslanecká sněmovna zřídit vyšetřovací parlamentní komisi. Článek 34 odst. 3: v době přerušení zasedání může předseda Poslanecké sněmovny nebo Senátu svolat komoru ke schůzi. Článek 35 odst. 1: Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky. Naopak ve všech situacích, kdy Ústava používá právě toho tvaru: poslanec složí slib, senátor složí slib, Senát projedná návrh zákona a vyjádří se k němu do třiceti dnů, tak to neznamená, že dává možnost nám slib složit nebo nesložit. To neznamená, že dává možnost Senátu projednat nebo neprojednat. To znamená, že ukládá povinnost ten slib složit, respektive Senátu takový zákon projednat. A dokonce se to týká i prezidenta. V článku 50 odst. 1 najdeme: prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon. Kdyby zákonodárce zamýšlel možnost jmenovat či nejmenovat, dát právo prezidentovi jmenovat či nejmenovat, určitě by článek 68 odst. 2 formuloval jinak, konkrétně tak, že prezident má právo jmenovat ministra. Tak to tam ale není, je tam napsáno: prezident jmenuje ministra na návrh předsedy vlády. To znamená, že prezident v tuto chvíli porušuje Ústavu a dělá to zcela svévolně jenom z důvodu antipatie vůči konkrétnímu kandidátovi.

Bohužel si ve své krátkozrakosti neuvědomujete, že podporou tohoto jednání, které rozhodně není v souladu s Ústavou, vytváříte precedent, vytváříte precedent do budoucna, kdy jakýkoliv další prezident si bude ukazovat prstem na toho či onoho ministra, možná i vícero ministrů, a bude si rozhodovat, zdali ho do vlády jmenuje nebo nikoliv. To je prostě věc, kterou snad nikdo v České republice nechce a nemá v úmyslu, aby byla zaváděna. Reálně tím přestupujeme od parlamentní republiky k prezidentskému systému a to je skutečně naprosto zásadní změna, naprosto zásadní posun, který byste měli mít na mysli v momentě, kdy jednáte tak, jak jednáte, a měli byste si uvědomit dopady svého jednání.

Víte, veškeré ty citace, které tady byly z hlediska dopisu toho prezidenta, jsou z mého pohledu jenom prázdnými floskulemi, protože jsme neslyšeli jeden jediný konkrétní právní důvod. Filip Turek v současné době není obviněn z žádného trestného činu, Filip Turek není podezřelý ze špionáže pro nepřátelskou moc, tudíž v dané situaci neexistuje jediný právní důvod pro jeho nejmenování. Nějaké pochybnosti a nějaké vývody a subjektivní závěry prezidenta z jeho postu na sociálních sítích já považuji za naprosto nerelevantní a rozhodně se nejedná o právní důvody. Mimochodem, řada z těch postů je velmi pochybných a musím říct, že tak, jak jsem Filipa tady poznal osobně, tak jsem si jist, že řadu z nich rozhodně nepsal. (Výkřiky vpravo.)

Tedy závěrem, dámy a pánové, chci říci, že z mého pohledu je situace naprosto jednoznačná. To, čeho se tady dopouštíte, to, že legitimizujete svévolné jednání prezidenta, jenž se vzepřel Ústavě a dal přednost svým antipatiím před tím, aby ctil nejvyšší zákon této země, je věc vašeho svědomí, stejně tak, jako je věc vašeho svědomí, abyste si porovnali, kdo koho tady soudí. Protože ruku na srdce, a pojďme se zeptat, pojďme si tu otázku položit, co je více morálně odsouzeníhodné? To, že si někdo dělá nějaké vtípky na sociálních sítích, nebo to, že někdo zcela vážně adoroval a schvaloval okupaci naší země vojsky Varšavské smlouvy, která stála životy několik desítek našich spoluobčanů, jenom proto, aby se na kariérním žebříčku v totalitním státě posunul o příčku výš. Dejte si ruku na srdce a odpovězte si na tuto otázku. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak vaše vystoupení vyvolalo několik faktických poznámek. Jako první vystoupí paní poslankyně Válková, připraví se pan poslanec Jurečka. Než paní Válková dorazí k řečnickému pultíku, načtu omluvu. Omlouvá se pan ministr Tejc od 11 hodin z pracovních důvodů. Tak paní poslankyně, vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuju, pane místopředsedo, po těch silných slovech se pokusím o klidnější tón a doufám také věcný. Paradoxně budu navazovat jak na projev pana poslance Pospíšila vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, tak na pana poslance Reichla také vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, ač se to zdá teď celkem nepředstavitelné. Ale mně tam v obou projevech něco chybělo, společný jmenovatel. My tedy se snažíme posunout to buď, abychom zavázali premiéra, aby podal kompetenční žalobu, nebo tady budeme deklarovat, že prezident neplní svoje povinnosti. V obou případech si najdeme argumentaci pro a proti. Ale my máme jako poslanci, a o tom jsme přece, pane kolego Pospíšile vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, hovořili i v tom našem televizním duelu a shodli jsme se, aspoň já jsem to tak pochopila, že tady je i úloha Sněmovny, byť vy jste říkal, že je to obtížné a že si, dovoluji si to tedy parafrázovat, těžko dovedete představit, že se nám to podaří, ale v zásadě jste souhlasil. My můžeme to znění toho článku 68 odst. 2, o kterém tak přesvědčivě hovořil pan poslanec Reichl, že je jednoznačné, ale jak vidíme, tak v praxi vzbuzuje pochybnosti a různé formy v závorce ústavního a neústavního řešení napravit. V únoru se má sejít stálá komise pro Ústavu jako první a já tam navrhnu, abychom otevřeli i znění tohoto článku 68 odst. 2 a pokusili se my, kteří jsme dostali mandát od občanů, o tak jednoznačné znění, které už v budoucnosti nebude dávat možnost k takovýmhle diskusím a pochybnostem a prezident bude muset konat tak či onak. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další vystoupí pan poslanec Jurečka s faktickou poznámkou. Tak prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Tak já bych v té své faktické se zaměřil na dvě věci, ta první ještě bych chtěl poprosit, protože Radek Vondráček se mnou v pondělí v televizním duelu na Prima CNN říkal, že případně Filip Turek tu práci bude dělat zadarmo, tak kdyby to mohl Andrej Babiš vysvětlit, protože Andrej Babiš říkal po tiskovce na vládě, že to nebude placeno z peněz Úřadu vlády, to tak jako vypadalo, že to vlastně nebude placeno odnikud. Z té přílohy usnesení, kterou jsem načetl, tady v úterý, vyplynulo, že tam teda ten zaměstnanecký poměr nebo nějaký jiný bude a budou za to nějaké finanční prostředky. Tak žádám premiéra, by mohl jasně říct, jak to tedy bude, jestli to bude tedy nějakým způsobem nastaveno smluvně a bude tam nějaká odměna, a jaká? Děkuju. To je první věc, protože to zaznívá veřejně, bylo to řečeno, že to bude zadarmo, tak já potom nechápu, proč tam ten bod v tom statutu toho zmocněnce vlastně je.

Ale teďka k tomu, co říkala kolegyně Válková. Tak já bych tomu věřil, to, co říkala, kdyby takto vystupovala i v těch předchozích volebních obdobích, kdy prezident Zeman odmítl jmenovat. Je to tedy opakovaně. Máme několik situací, kdy prezidenti odmítli jmenovat a vždycky to skončilo dohodou politickou na tom, že se nakonec našlo jiné řešení, buďto jiný kandidát, nebo se to jmenování odložilo v čase. A teď je za mě, podle mě vlastně zase opět to jediné, co je možné a buďto se na politické úrovni najde řešení nominace jiného kandidáta a premiér s prezidentem se dohodnou. Anebo prostě to druhé řešení na tom podání kompetenční žaloby. Nic mezitím vlastně jako není. A já osobně dneska po těch dlouhých letech, o kterých se tady o tomto tématu bavíme, říkám, podle mě je férovější, jasně, jednou, když vedeme spor (jestli je?) ústavně nebo není, můžu na to mít názor a nebudu říkat verdikt, protože mi to nepřísluší, od toho je Ústavní soud. Takže já podporuju to, co říkal Jiří Pospíšil a prosím, klidně to Sněmovna, ať to podpoříme, ať prezident, pardon, premiér má k tomu nějaký mandát vůbec, nebo silnější mandát, on ho má dneska jasně definovaný a neberu to jako nějaký osobní spor z prezidenta republiky. Beru to jako krok k tomu, jak toto vyjasnit jednou provždy.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Talíř, připraví se pan poslanec Benda. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec František Talíř: Pane poslanče právníku Rajchle, prostřednictvím pana předsedajícího, všechno, co jste tady prezentoval, nechte si to vyložit od vašeho přítele Miloše Zemana, co znamená slovo návrh, jak moc se tím má cítit člověk vázán nebo ne. Sejděte se s ním, mluvím na vás, sejděte se s ním, on vám to velmi rád, velmi rád vám to celé odvypráví, prostřednictvím pana předsedajícího.

A vy, milí Motoristé, vy, milá vládo, máváte tady dneska prostě usnesením a dobře víte, že je úplně k ničemu, pokud jste takoví hrdinové, jak se tak rádi prezentujete, tak jděte do té kompetenční žaloby. Proč se toho vlastně bojíte? Prezident se jí nebojí a já za ním plně stojím. Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pan poslanec Benda vystoupí s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Pospíšil. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane předsedo vlády, vážené dámy, vážení pánové, já jsem si z hygienických důvodů v podstatě řekl, že nikdy nebudu reagovat na pana poslance Rajchla, protože to pokládám za zbytečné, ale protože zaútočil na ministra zahraničních věcí Jana Lipavského, za mě úplně zbytečně a nemoudře, abych neřekl to slovo hloupě, tak bych rád řekl, že Honza Lipavský byl dobrým ministrem zahraničních věcí a tuto zemi reprezentoval důstojně. Doufám, že pan ministr zahraničních věcí současný Macinka dokáže alespoň, alespoň to, co dokázal Honza Lipavský. Zatím se mu to úplně nedaří, protože si na cesty bere lidi, kteří za něj říkají věty, které nejsou příliš moudré.

A druhá poznámka k tomu, co zaznělo. My nelegitimizujeme žádný postoj prezidenta republiky. A říkali to tady opakovaně mí kolegové, my jenom říkáme, Poslanecká sněmovna tady není od toho, aby vykládala zákony, není od toho, aby přijímala, to si pleteme, to bylo opravdu za komunismu, ale takhle to dneska není. Dneska máme dělbu moci a zákony vykládají soudy až po Ústavní soud. My nemáme co vykládat zákony, a proto my proto usnesení nehlasujeme, protože ctíme dělbu moci a nebudeme vykládat, jak zákony mají fungovat nebo nemají fungovat. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Zatím s poslední faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Pospíšil.

 

Poslanec Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedající, vůči mé oblíbené paní kolegyni, paní profesorce Válkové, vůči, skrze vás, pane předsedající, krátká poznámka. Ano, my jsme vedli velmi přátelskou debatu na téma novely ústavy, ale paní profesorko, skrze předsedajícího, dobře víte, že případná novela ústavy vůbec neřeší aktuální kompetenční spor, který v tuto chvíli je na stole. Vy, respektive váš koaliční partner, chce do toho sporu vtáhnout Poslaneckou sněmovnu a my zde vykládáme, proč je to naprosto nevhodné a ústavně nekomfortní a jsme tak féroví, že nabízíme řešení, pokud chcete, aby se k tomu Sněmovna vyjádřila, než se přijme usnesení, že váš premiér má podat kompetenční žalobu, protože vláda a váš premiér je vůči nám odpovědný, takové usnesení má ústavněprávní logiku. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. To byla zatím poslední faktická poznámka. Do všeobecné rozpravy se také nikdo nehlásí. Zeptám se, jestli se někdo hlásí ze sálu? Pokud tomu tak není, tak končím všeobecnou rozpravu a ptám se, zda je zájem o závěrečné slovo a vidím, že se pan zpravodaj Šťastný hlásí, tak prosím vaše závěrečné slovo.

 

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Vážené kolegyně a kolegové, děkuji za poměrně kultivovanou debatu, která se týkala Ústavy České republiky a v podrobné rozpravě se přihlásím ke svému pozměňovacímu návrhu a jako zpravodaj potom navrhnu proceduru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji za závěrečné slovo. A nyní tedy přistoupíme k rozpravě, do níž se přihlásili podle pořadí. Pan poslanec Zuna jako první vystoupí, ještě s přednostním právem, pan poslanec Jakob.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju. Vážené dámy, vážení pánové, já se tímto v podrobné rozpravě hlásím k návrhu usnesení, které jsem přednesl v rozpravě všeobecné a v té jsem ho i patřičně zdůvodnil. Návrh v písemné formě má jak pan zpravodaj, tak pan předsedající, proto ho nebudu opakovat. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. S dalším přednostním právem se hlásí pan ministr Šťastný.

 

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Děkuji. Omlouvám se, že jsem použil slovo pozměňovací návrh, jsem se přeřekl. Přihlašuji se tímto k návrhu usnesení, které jsem načetl v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, další se hlásí pan poslanec Zuna.

 

Poslanec Michal Zuna: Já vám děkuju za slovo, pane předsedající. Já se tímto přihlašuji k usnesením, které jsem podrobně odůvodnil v obecné rozpravě. Já jenom pro pořádek, tak je raději ještě načtu, byť pan navrhovatel je má i v písemné podobě.

"Poslanecká sněmovna vyzývá ministra Jaromíra Zůnu, aby při výkonu své funkce jednal v zájmu České republiky podle svého vědomí a svědomí, nezávisle na pokynech či vlivech jiných osob."

A to druhé je následující: "Poslanecká sněmovna vyzývá ministra Petra Macinku, aby při výkonu své funkce neprodleně zajistil, že zahraniční cesty poslanců pozvaných nebo vyslaných ministrem nebudou sloužit k šíření ruských propagandistických narativů, ani k poškozování dobrého jména a bezpečnostních zájmů České republiky."

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji. Další do podrobné rozpravy se hlásí paní poslankyně Langšádlová, připraví se pan poslanec Dvořák.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Já bych se v tuto chvíli také chtěla přihlásit k usnesení, které jsem přednesla a odůvodnila v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Dvořák, připraví se pan poslanec Jurečka.

 

Poslanec Karel Dvořák: Dobré poledne, dámy a pánové. I já se tímto hlásím k usnesení, které jsem zde představil a podrobně odůvodnil v obecné rozpravě. Díky.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Jurečka, připraví se pan poslanec Pospíšil.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, já si dovolím tedy ty body, to usnesení, které jsem v písemné podobě také předložil, ještě přečíst, protože to zestručnění toho, co jsem tady prezentoval včera, ale i dnes v té obecné rozpravě k tomuto bodu.

To znamená "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky I. Vyjadřuje nespokojenost s postupem vlády při vytvoření pozice vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal a jmenování pana Filipa Turka do této funkce dáno usnesení vlády ČR 2026/30. II. Konstatuje, že touto formou nelze nahrazovat odpovědnost jednotlivých ministrů za svěřené rezorty, jak je stanoví Ústava České republiky a příslušné zákony. A poslední bod III vyzývá Vládu České republiky k revokaci předmětného usnesení a jeho přílohy tak, aby jmenování vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal bylo v souladu s právními předpisy České republiky, zejména se zákonem č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, konkrétně s ustanovením § 5 odst. 3 respektovalo ústavní vymezení odpovědnosti členů vlády a principy výkonu státní správy." Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Zatím jste poslední, kdo se do podrobné rozpravy přihlásil. Ptám se, jestli je, ještě pan poslanec Pospíšil, ano, hlásil se, omlouvám se.

 

Poslanec Jiří Pospíšil: Dámy a pánové, v logice svého vystoupení v obecné rozpravě si dovoluji předložit návrh usnesení, cituji: "Poslanecká sněmovna vyzývá předsedu vlády, aby podal kompetenční žalobu ve věci jmenování ministrů vlády České republiky." K odůvodnění ještě doplním jednu větu. V žádném případě mně nejde o to, aby zde eskaloval nějaký konflikt mezi ústavními institucemi. Já jsem rád a to vítám a říkám to otevřeně, že pan premiér se snaží mít dobré konsenzuální vztahy s prezidentem. Na druhou stranu i ta dnešní debata jasně ukázala, že pokud zde bude nález Ústavního soudu, který autoritativně, jednou provždy vyloží tento článek ústavy, tak se nám všem v tuto chvíli, ale i do budoucna uleví a posílí to politickou kulturu v této zemi. Takže já to předkládám z toho důvodu, aby byla vyložena autoritativně ústava, ne z toho důvodu, že bych chtěl posilovat nějaké konflikty mezi ústavními institucemi. A doufám, že to ony zmíněné ústavní instituce takto případně budou vnímat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji. Vy jste byl zatím poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Ptám se zase ještě nikdo jiný hlásí. Není tomu tak. Končím tedy podrobnou rozpravu. Poprosím o závěrečné slovo, respektive i o načtení procedury nebo seznámení s procedurou pana navrhovatele.

 

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Ano, děkuji mockrát. Tento bod vedle návrhu předkladatele vygeneroval ještě sedm pozměňovacích návrhů., A to pana poslance Jakoba, dva pozměňovací návrhy, promiňte z návrhu usnesení jeden pana poslance Jakoba, dva návrhy usnesení pana poslance Zuny, jeden návrh paní poslankyně Langšádlové, dále pana poslance Dvořáka, pana poslance Jurečky a pana poslance Pospíšila. V tomto ohledu navrhuji, aby bylo hlasováno v pořadí procedura takto. V pořadí předkladatele, to znamená návrh poslance Šťastného, a pak v pořadí, jak se jednotliví poslanci a poslankyně přihlásili ke svým návrhům usnesení. To znamená, pak bychom hlasovali o návrhu usnesení pana poslance Jakoba, o dvou návrzích pana poslance Zuny, dále o dvou návrzích paní poslankyně Langšádlové, a to zvlášť, o návrhu pana poslance Dvořáka  en bloc a návrhu pana poslance Jurečky a nakonec pana poslance Pospíšila, pokud takto sněmovna bude na váš návrh souhlasit a nebudou námitky.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuju pěkně. Máme tu návrh procedury, ptám se, zda se někdo hlásí s jiným návrhem procedury nevidím, ale přesto si myslím, že bychom si tu proceduru mohli odhlasovat. Takže nyní budeme hlasovat o tom, ano, zaznamenal jsem zájem o odhlášení, tak vás odhlásím a poprosím, abyste se svými identifikačními kartami přihlásili opětovně. Než se počet poslanců ustálí, tak zopakuju, že budeme hlasovat nejprve proceduru, kterou pan zpravodaj Šťastný před chvílí načetl.

 

Počet poslanců se ustálil a já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro navrženou proceduru tak, jak ji přednesl pan poslanec (Správně ministr.) Šťastný, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 52 bylo přihlášeno 180 poslanců, pro hlasovalo 178, (proti 0) a navrženou proceduru jsme přijali.

Poprosím tedy pana poslance, aby nás seznamoval s jednotlivými návrhy usnesení,  o kterých já dám následně hlasovat. Pane poslanče, máte slovo.

 

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Děkuji, pane předsedající, prosím, abyste jako první nechal hlasovat o návrhu usnesení poslance Šťastného.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak asi souhlasíte s tím, že budeme hlasovat bez toho, aniž bychom znali ten text toho usnesení, nebo chcete přečíst? (Ministr Šťastný: Přečíst.) Chcete přečíst. Pane poslanče, poprosím, abyste přečetl.

 

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Takže návrh usnesení. "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá prezidenta republiky, aby respektoval Ústavu ČR a bez zbytečného odkladu jmenoval členy vlády, jsou-li mu předsedou vlády navrženi. Posuzovat vhodnost jednotlivých kandidátů na členy vlády je úlohou Poslanecké sněmovny, která pak jedině vyjádří nebo nevyjádří vládě svou důvěru." Tak zní návrh tohoto usnesení.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: A já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 53 bylo přihlášeno 183 poslanců, pro hlasovalo 101, proti 77. Návrh byl přijat.

 

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Děkuji. Podle platné procedury je dalším návrhem návrh usnesení pana poslance Jakoba, které zní: "Poslanecká sněmovna vyzývá ministryni financí, aby při sestavení vládního návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2026 byl dodržen zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti v platném znění, zejména § 10 a § 10a, které se týkají stanovení celkových výdajů sektoru veřejných institucí." Prosím, abyste nechal hlasovat.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takové usnesení? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 54 bylo přihlášeno 183 poslanců, pro hlasovalo 82, proti 101. Návrh byl zamítnut.

 

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Děkuji. Podle schválené procedury následuje první ze dvou návrhů usnesení pana poslance Zuny, které zní: "Vyzývá ministra Jaromíra Zůnu, aby při výkonu své funkce jednal v zájmu České republiky podle svého vědomí a svědomí nezávisle na pokynech či vlivech jiných osob." Prosím, nechte hlasovat.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh takového usnesení? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 55 bylo přihlášeno 183 poslanců, pro hlasovalo 81, proti 101. Návrh byl zamítnut.

 

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Děkuji. Pane předsedající , zde je druhé ze dvou usnesení pana poslance Michala Zuny, které zní: "Vyzývá ministra Petra Macinku, aby při výkonu své funkce neprodleně zajistil, že zahraniční cesty poslanců pozvaných nebo vyslaných ministrem nebudou sloužit k šíření ruských propagandistických narativů, ani k poškozování dobrého jména a bezpečnostních zájmů České republiky." Prosím, nechte hlasovat.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 56 bylo přihlášeno 183 poslanců, pro hlasovalo 82, proti 101. Návrh byl zamítnut.

 

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Děkuji. Můžeme přistoupit k návrhům usnesení předloženým paní poslankyní Helenou Langšádlovou. První z těchto usnesení k hlasování zní: "Poslanecká sněmovna vyzývá ministra životního prostředí, aby při svých aktivitách respektoval výsledky vědeckého poznání v oblasti změny klimatu."

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh takového hlasování? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 57 bylo přihlášeno 183 poslanců, pro hlasovalo 62, proti 99. Návrh byl zamítnut.

 

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Děkuji. Dle navržené procedury je tady druhý ze dvou návrhů usnesení paní poslankyně Langšádlové, a které zní:

"Poslanecká sněmovna, vyzývá členy, aby se seznámili s věcnými informacemi o průběhu války na Ukrajině i s hybridními útoky, které probíhají proti členským státům Evropské unie a NATO, a posílily výdaje na obranu a odolnost naší země." Nechte, prosím, hlasovat.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh usnesení? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 58, bylo přihlášeno 183 poslanců, pro hlasovalo 81, proti 101. Návrh byl zamítnut.

 

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Můžeme přistoupit k návrhu usnesení pana poslance Dvořáka, které má celkem pět bodů, a pan poslanec navrhoval, aby bylo hlasováno en bloc, nicméně tyto body tedy přečtu:

1. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky konstatuje, že Česká republika je demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana, lidské důstojnosti, rovnosti, odmítnutí totalitních a autoritářských ideologií, jak vyplývá z Ústavy České republiky a z Listiny základních práv a svobod.

2. Připomíná, že výkon veřejné moci, včetně výkonu funkce člena vlády, předpokládá loajalitu k ústavnímu pořádku České republiky a k jeho fundamentálním hodnotám a že veřejní funkcionáři jsou povinni tyto hodnoty respektovat a chránit.

3. Zdůrazňuje, že odpovědnost za složení vlády a její politické působení nese předseda vlády a vláda jako celek se zodpovídá Poslanecké sněmovně, která vládě vyslovuje důvěru či nedůvěru.

4. Konstatuje, že ochrana ústavního pořádku a jeho základních hodnot je společnou odpovědností všech ústavních orgánů, každého v mezích jeho ústavních kompetencí, a že aktuální postup prezidenta republiky nelze zaměňovat s hodnocením odborné či politické kvality kandidátů na členy vlády.

A konečně 5. Vyzývá předsedu vlády, aby po dohodě s koaličními partnery navrhl na funkci ministra životního prostředí osobu důvěryhodnou a kompetentní a již dále nezatěžoval veřejnost nedůstojným kabaretem, a to zejména v současné mezinárodní situaci, kdy je potřeba se soustředit na skutečné společenské problémy, nikoliv na boj o funkce a prosazování osobních zájmů. Prosím o hlasování.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh usnesení, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 59, bylo přihlášeno 184 poslanců, pro hlasovalo 83, proti 101. Návrh byl zamítnut.

 

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Děkuji. Dalším bodem k hlasování je návrh usnesení předložený panem poslancem Jurečkou, který se sestává ze tří bodů:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyjadřuje nespokojenost s postupem vlády při vytvoření pozice vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal a jmenování pana Filipa Turka do této funkce, dáno usnesením vlády ČR 2026/30.

Konstatuje, že touto formou nelze nahrazovat odpovědnost jednotlivých ministrů za svěřené rezorty, jak ji stanoví Ústava České republiky a příslušné zákony.

A za třetí, vyzývá vládu České republiky k revokaci předmětného usnesení a jeho přílohy tak, aby jmenování vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal bylo v souladu s právními předpisy České republiky, zejména se zákonem č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, konkrétně s ustanovením § 5 odst. 3 a respektovala ústavní vymezení odpovědnosti členů vlády a principy výkonu státní správy. Prosím o hlasování.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování  60 bylo přihlášeno 184 poslanců, pro hlasovalo 83, proti 101. Návrh byl zamítnut.

 

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: A máme tady poslední návrh usnesení z pera pana poslance Pospíšila, který z ní:

"Poslanecká sněmovna vyzývá předsedu vlády, aby podal kompetenční žalobu ve věci jmenování ministrů vlády ČR."

Prosím o hlasování.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh usnesení? Ať stiskne tlačítko zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 61 bylo přihlášeno 184 poslanců, pro hlasovalo 18, proti 101. Návrh byl zamítnut.

 

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Vážený pane předsedající, domnívám se, že jsme tímto vyčerpali všechny návrhy podané jednotlivými poslankyněmi a poslanci.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně za spolupráci, a pokud je tomu tak, tak končím projednávání bodu číslo 66.

 

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: K faktické poznámce, a to si myslím, že bylo předčasné hlasování, byl přihlášen pan poslanec Adamec, ale to byl omyl.

 

A budeme pokračovat v našem schváleném programu. Dalším bodem je

Aktualizováno 17. 1. 2026 v 13:36.