Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.40 hodin)
(pokračuje Jan Bureš)
Všichni víme, že tu sněmovní tisk číslo 129 leží. Sněmovní tisk, který má zrušit ten hloupý zákon, který zakazuje prodávat v některých obchodech navíc ve vybraných státních svátcích.
Zkusme se ale na něj tentokrát podívat trošku z jiného úhlu. Z pohledu tvrdé praxe a elementárního selského rozumu. Fascinuje mě ta legislativní obsese magickou hranicí 200 metrů čtverečních, On totiž tento zákon se neustále tváří jako velký ochránce pracujících, ale ve skutečnosti je to absurdní, byrokratický metr, který bez jakékoliv vnitřní logiky řeže trh na dvě poloviny.
Pokaždé si musím klást otázku, proč se stát tváří, že prodavač na 201 metrech čtverečních potřebuje nutně zachránit před prací o vybraném státním svátku, zatímco kuchař, řidič autobusu nebo obsluha na 199 metrech čtverečních jsou mu úplně ukradení? To přece nedává absolutně žádný smysl. Za těch 12 let, co jsem měl tu čest stát v čele radnice, jsem vedl stovky debat s místními podnikateli i se samotnými zaměstnanci. A víte co z těch debat jednoznačně plyne? Lidé nepotřebují, abychom je z těchto lavic vychovávali. Mnozí zaměstnanci o sváteční směny se stoprocentním příplatkem nebo náhradním volnem vyloženě stojí, protože jim to pomáhá. A pomáhá jim to třeba i finančně a my jim tuto možnost tvrdě a paternalisticky zakazujeme. Tváříme se, že umíme lépe než dospělý a svéprávný občan rozhodnout, co je pro něj a jeho rodinu dobré.
U nás na Karlovarsku, kde jsme bytostně závislí na cestovním ruchu a službách, je navíc tento zákon vyloženě ekonomickou brzdou. Představte si to v praxi. Přijedou k nám návštěvníci, lázeňští hosté, cizinci, chtějí podpořit místní ekonomiku, nakoupit si, utratit svoje peníze. A my je přivítáme zavřenými dveřmi jen proto, že je zrovna v kalendáři to správné datum. Takhle se přece nedá budovat sebevědomý region a stát, který si váží podnikavosti.
I samotná vláda k tomuto návrhu zaujala neutrální stanovisko. Vnímám to jako tiché přiznání faktu, že tento relikt zkrátka nemá věcné opodstatnění. Pojďme konečně sebrat odvahu a tenhle legislativní nesmysl vyškrtnout. Nenechme občany při každém svátku luštit kalendář, aby zjistili, co jim stát zrovna dnes dovolí a co ne.
Proto tedy předkládám tento procedurální návrh. Žádám o pevné zařazení sněmovního tisku číslo 129 na pořad této schůze, a to na dnešní den jako druhý bod hned po sněmovním tisku číslo 103, který jsem vám tu představil před chviličkou. Dejme prosím dnes lidem i podnikatelům svobodu, o kterou stojí. Děkuji vám za pozornost a prosím o vaši podporu při hlasování.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní tedy s přihláškou na změnu pořadu pan poslanec Vojtěch Munzar.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuju, pane místopředsedo, za slovo. Já jsem chvilku čekal, jestli mi nastavíte těch pět minut. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, vážení páni ministři, já si dovolím navrhnout bod, který jsem zkoušel už navrhnout tady několikrát, naposledy včera. Považujuho za velmi závažný, proto ho tady několikrát navrhuju. A to je, aby plénum Sněmovny projednalo fiskálně-strukturální plán České republiky. Ten plán není podstatný proto, že se za něj vlastně vládní koalice, vládní poslanci v debatách na veřejnosti, v médiích schovávají, že teď budeme mít vysoký rozpočet, ale oni mají přece schválený plán, který ten deficit snižuje. Ten fiskálně strukturální plán je podstatný dokument, který my jsme prezentovali jako Česká republika Evropské komisi. Je to podstatný dokument, který ukazuje přístup k fiskální politice, jak mají vypadat veřejné finance ve střednědobém výhledu. A je také podstatný právě pro všechny subjekty na trhu, pro investory, pro ratingové agentury, když hodnotí naši zemi.
A ten problém je, že to je plán bez plánu, protože ten plán, ten dokument obsahuje čísla, jak by se měly vyvíjet veřejné finance, ale neobsahuje žádné konkrétní opatření, aby k těm číslům, která tam jsou nakreslená, jak se k nim konkrétně dostaneme? My když jsme projednávali tento dokument na rozpočtovém výboru, tak jsme se ptali velmi konkrétně zástupců Ministerstva financí na tento dokument a byly nám odpovězeny vlastně dvě věty, které z té jejich odpovědi považuju za podstatné.
První věc, ten plán je sestaven tak, aby jej akceptovala Evropská unie. To znamená, ne nikoliv na základě nějaké úvahy, jak se k těm číslům dostat, ale na základě úvahy, co nám Evropská unie odškrtne. To je první věc. První věta. A druhá věta, která zazněla od zástupců Ministerstva financí, opatření, která nás k těm číslům dovedou, zatím nejsou známa.
Myslím si, že tohle je velmi závažné tvrzení na půdě rozpočtového výboru od zástupců Ministerstva financí a my mu přece musíme vědět a zejména tady jde pan ministr za Motoristy, toho se to také týká, protože Motoristé jsou politická strana, která teď se tváří, že by chtěla snižovat deficity veřejných financí, tak bych čekal, že i podpoříte jako Motoristé projednání fiskálně- strukturálního plánu tady na půdě Sněmovny.
A ta závažná věc je totiž o tom, že například na příští rok v tom fiskálně strukturálním plánu my se tváříme vůči ekonomické obci, vůči Evropské komisi jako stát, že budeme mít deficit veřejných financí 2,8 procenta. To je tam napsáno. Ale ve skutečnosti rozpočet, který předložila vláda, je 3,5 procenta deficitu. Takže už nejenom, že neodpovídá ten rozpočet předložený vládou tomu plánu, který si schválila sama vláda v červnu, ale zároveň to neodpovídá tomu, co se prezentuje veřejně jako trajektorie vývoje veřejných financí a neodpovídá to tomu, co jsme poslali Evropské komisi.
Takže vlastně máme plán v uvozovkách, kde jsou vybájená čísla bez toho, aniž by byla nějak podložená, a už při prvním rozpočtu je vláda porušuje. Tak si prosím pojďme říct, jak se k těm číslům vůbec dostat, abychom si tady dlouhodobě nelhali do kapsy a vláda si nelhala do kapsy sama sobě, že má plán, nelhala do kapsy veřejnosti, že má plán, a nelhala do kapsy Evropské komisi, že má plán. Protože žádný plán ve skutečnosti nemá. Proto navrhuji zařazení bodu Fiskálně-strukturální plán aneb plán bez plánu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, pane poslanče, ještě na kdy ho navrhujete?
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji za upozornění. Navrhuju ho jako první bod dnešního jednání. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Tak dalším přihlášeným je pan poslanec Jan Berki, který tedy má tři návrhy. Vidím, že pan poslanec Berki tu není. To znamená, že ho posunuji nakonec. A další přihlášenou je paní poslankyně Zdenka Němečková Crkvenjaš a ta tady je. Tak pustím vám vašich pět minut.
Poslankyně Zdenka Němečková Crkvenjaš: Děkuji, pane předsedající, Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi předřadit řekla bych nekonfliktní bod a je to bod 184 této 30. schůze a je to sněmovní tisk 280. Jedná se o zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven na rok 2026. Pro ty, kteří nejste ze zdravotnictví, jenom tady krátce shrnu, že to je v podstatě rozpočet, s kterým zdravotní pojišťovny hospodaří, a ze zákona mají povinnost ho sestavit, předložit Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu financí a musí projít schvalovacím procesem. Ten schvalovací proces končí tady u nás v Poslanecké sněmovně. To znamená, musí ho schválit poslanci . ***
