Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.30 hodin)
Poslanec Petr Sokol: Děkuji vám, pane místopředsedo. Tento týden by si Poslanecká sněmovna zasloužila projednat celou řadu bodů. Byli jsme svědky toho, jak došlo k bezprecedentnímu útoku na český vzdělávací systém, když předseda vlády začal zpochybňovat soukromé a církevní školství. Teď tady před zraky studentů Gymnázia Jana Amose Komenského v Uherském Brodě musím říct, že je to neuvěřitelné, že by se mělo zaútočit na ten důležitý sektor vzdělávání a na ten samotný princip soukromého podnikání ve vzdělání. Stejně tak bychom si zasloužili, abychom tady projednali nápad vlády začít zdaňovat lidem druhý a další byt, až třeba ten stý, jak říkal pan premiér. I to je opravdu neuvěřitelné. Vláda říkala, že nebude zvyšovat daně a už hledá peníze. Takže třeba člověku, který má 2 byty, tak se bude přemýšlet, jestli mu tam nenapálí nějakou daň. To je opravdu ošklivá marxistická politika. Ale co se dá dělat? Tyhlety body byly zabity už v úterý. Bezpochyby byste je teď vetovali, tak já se budu věnovat dneska něčemu jinému, a to praktické věci, která se týká evropské integrace.
My máme na programu schůze body 110 a 111, což jsou body, které zařadil výbor pro evropské záležitosti, respektive požádal, abychom je projednali tady na plénu, ale z těch bodů, které jsem četl, vidíte, že jsou to body 110 a 111 a mohlo by se stát to, co se stalo na předcházející schůzi před prázdninami, že ty body nebyly nakonec projednány. Jsou to 2 důležité body. Ten první, ten 110, to je sdělení Komise, jednodušší, jasnější a lépe prosazovaný soubor pravidel EU. Ono to zní, že to je takový unijní eurospeak, ale o tom by se dalo tedy asi s úspěchem diskutovat. Ale jde o to, že tam Komise říká, že přestane už uplatňovat nějakou lhůtu, kdy nebude po státech, které něco implementují pozdě, požadovat pokutu, že ty sankce nastanou hned. Tak já myslím, že to je bod, který bychom tady opravdu měli projednat. Takže já tady ten bod 110, je to sněmovní tisk 225-E, navrhuji zařadit dnes jako druhý bod. Bylo dřív dobrým zvykem, že ty evropské body se zařazovali právě ve čtvrtek, kdy máme specifický program, tak myslím si, že bychom mohli krátce tenhleten bod projednat, aby všem poslancům a poslankyním bylo jasné, že skutečně nám do budoucna v případě implementace hrozí docela problémy. Já jsem se jako předseda výboru pro evropské záležitosti na předsedy klubů obrátil dopisem v tomhletom znění, respektive dopisem, který o tomhle je informuje, ale myslím, že by si to zasloužila celá Poslanecká sněmovna.
Já nebudu zdržovat, takže nevyčerpám celé ty dvě pětiminutovky a přejdu teď hned k tomu druhému návrhu, ten je také ze stejného soudku. Je to evropská legislativa. Je to bod, který má v současnosti v programu bod číslo 111 a jmenuje se 28. právní režim pro společnosti takzvané EU Inc. Je to návrh, který jsme projednali na evropském výboru. Ale vzhledem k tomu, že to je v oblasti prohlubování vnitřního trhu nejdůležitější norma, skoro se dá říct po desetiletích, tak by bylo podle mě správné, abychom si tady také projednali to stanovisko za celou Sněmovnu, protože vládu čeká vyjednávání o téhleté legislativě. Ona je naštěstí docela rozumně navržená, ale stále tam visí otazníky o tom, zda a v tom režimu projednávání někoho třeba nenapadne a evropský výbor se velkou většinou vyslovil proti tomu, ale ten mandát celé Sněmovny by byl větší, aby se tady plíživě do toho zařadily nějaké sjednocování daní. O tom to není, má to být o sjednocení toho, aby zejména pro startupy bylo jednodušší založit firmu v rámci celé Evropské unie. Stačila by vám jedna registrace v tom 28. režimu a potom byste mohli podnikat kdekoliv. Je to něco, co by evropské hospodářství nakoplo, bylo by to velké zjednodušení a myslím si pro zemi jako je Česká republika, která je v té oblasti startupu velmi rozvinutá, tak by pro nás bylo velmi výhodné, abychom se v budoucnu mohli stát zemí, kde se tenhleten sektor ještě posílí, tak abychom v té vnitrounijní konkurenci mohli využívat ten 28. právní režim.
Takže abych se dostal ke konkrétnímu návrhu číslo 2, tak já navrhuji, aby se bod, který je nyní zařazen jako číslo 111, to znamená 28. právní režim pro společnosti, sněmovní tisk 226-E, zařadil dnes jako první bod. Já už jsem tady o tom mluvil. Bylo by dobré, kdyby to evropské okénko bylo vráceno, bylo by to dobré pro Českou republiku. Děkuju, pokud tyhlety 2 návrhy podpoříte.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče, máme poznačeno. A s dalšími návrhy přichází pan poslanec Jan Bureš. Máte slovo.
Poslanec Jan Bureš: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně a vážené kolegyně, vím, že tu dnes s tímto bodem stojím již poněkolikáté a věřte mi, že mě to netěší o nic víc než vás. Znovu vás ale žádám o zařazení sněmovního tisku číslo 103. Ono odmítat rozumné návrhy jen proto, že na sobě zrovna nemají vládní razítko, je totiž luxus, který si tato země prostě nemůže dovolit. Když se podívám na to, jak náš stát dnes komunikuje se žadateli o sociální dávky, připadám si občas jako v nějaké staré dobré české komedii z první republiky. Všude samé papírové spisy, obálky s pruhem, složenky a razítka. Skoro čekám, že zpoza té hromady lejster každou chvíli vykoukne Vlasta Burian a začne to tam s gustem úřadovat. Jenže to, co je vtipné na filmovém plátně, je v reálném státním rozpočtu spíš k pláči. Každý rok takto vyhazujeme stovky milionů korun za papír, poštovné a za lidi, kteří ty obálky lepí a pak marně řeší jejich nedoručení třeba Českou poštou.
Vláda ve svém stanovisku mluví o obavách z možné diskriminace občanů Evropské unie a o technické nepřipravenosti systému. Dobře, tak se tedy o tom bavme. Ale kde jinde si o těchto obavách máme otevřeně promluvit než právě tady na půdě Poslanecké sněmovny v otevřené rozpravě. Nejsme přece hluší k argumentům. Pokud někde hrozí kolize s unijním právem, pojďme to vyřešit ve druhém čtení pozměňovacím návrhem. Pokud Digitální a informační agentura potřebuje víc času, tak upravme účinnost opět třeba znovu ve druhém čtení. Ale proboha neshazujme ten návrh se stolu dřív, než o něm začneme vůbec věcně jednat. Tady jde o základní bezpečnost a pořádek. Neustále tu od kolegů slýcháme volání po přísnější kontrole výplaty sociálních dávek. A tisk 103 je přesně tím praktickým nástrojem, který vnese světlo do komunikace s cizinci, kteří pobírají státní sociální podporu. Povinné datové schránky pro tuto skupinu osob znamenají definitivní konec éry fiktivních adres a nedohledatelných příjemců.
Stát získá garantovaný kanál pro doručování rozhodnutí, výzev i kontrol. Chceme skutečně efektivní kontrolu sociálního systému nebo o ní budeme dál jenom mluvit v předvolebních spotech? Každý měsíc odkladu znamená další tisíce zbytečně odeslaných dopisů a měsíce nepřehlednosti v systému sociální podpory. Proto navrhuji pojďme to vyřešit hned. Navrhuji tedy zařadit sněmovní tisk číslo 103 na pořad této schůze a to na dnešní den jako první pevně zařazený bod. Pojďme ten papírový skanzen konečně trochu zmodernizovat a posunout digitalizaci z programových prohlášení do praxe. Děkuji za pozornost a přistoupím tedy hned k dalšímu mému návrhu.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak vydržte vteřinku, já si vás jenom spustím zase na 5 minut. Tak můžete.
Poslanec Jan Bureš: Vydržím rád, pane místopředsedo. Děkuji, děkuji za přenastavení času, běží mi tedy těch dalších 5 minut. Znovu si vás tedy všechny dovolím oslovit. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a vážení kolegové, když se člověk postaví k pultíku se stejným tématem poněkolikáté, hrozí, že sál prostě vypne a přestane poslouchat. Proto vám dnes nebudu opakovat ty přesně stejné argumenty, které už možná znáte nazpaměť. ***
