Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.50 hodin)
(pokračuje Zdenka Němečková Crkvenjaš)
Do doby, než poslanci schválí zdravotně pojistný plán, tak vlastně pojišťovny hospodaří v provizoriu. Hospodaří se stovkami miliard. Tento rok je to skoro 600 miliard, což možná některým nepřipadá mnoho, když se podívám, jaký je schodek státního rozpočtu, tak je to jenom o něco víc, než je ten schodek. Nicméně za mě to jsou podstatné toky peněz, i když u pojišťovny to provizorium nespočívá v tom, jako u provizoria státního rozpočtu, že jenom jednu dvanáctinu může utratit, tam jede normálně podle toho plánu. Nicméně za mě to je podstatné, protože oslabuje transparentnost a veřejnou kontrolu nad takovým obrovským tokem peněz, a proto si myslím, že by bylo důležité co nejdříve ten zdravotně pojistný plán schválit.
Podotýkám, že tady už i v minulých letech bylo zvykem to odkládat. A v podstatě někdy se stalo, že nebyl schválen zdravotně pojistný plán ani před předložením státního závěrečného účtu, což si myslím, že by se dít nemělo.
A jenom tady podotýkám, že Sněmovna si ve svém usnesení dala povinnost, že ten zdravotně pojistný plán bude schvalovat. Takže myslím, že bychom to měli dodržovat a nenechávat to až někdy na prosinec. A kdybychom to předřadili teďka jako třetí bod dnešního jednání, tak vám budu všem velmi vděčná za tu podporu. Děkuji. (Potlesk z lavic ODS.)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. A nyní paní poslankyně Jana Černochová, která tady má tři přihlášky, přičemž tedy dvě se nazývají úplně stejně, jestli to není chyba.
Poslankyně Jana Černochová: Ano, ale návrh na program bude mít nějaký konkrétnější název.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Dobře, tak děkuji. Pouštím vám vašich prvních 5 minut.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuju, pane místopředsedo. Dámy a pánové, asi tušíte, v jaké věci tady dneska chci vystoupit a požádat vás o podporu zařazení několika bodů, protože pan ministr obrany Zůna zcela pohrdá parlamentní demokracií. Zcela pohrdá tím, aby chodil na jednání výboru pro obranu, aby chodil na plénum Poslanecké sněmovny. Stejně tak vlastně při nějakých diskusích se členy výboru, tak těm se vyhýbá.
My jsme se doteďka nedozvěděli, proč ještě nám nebyl předložený KVAČR, což je Koncepce výstavby Armády České republiky, přestože v květnu ministr obrany Zůna sliboval veřejně i Andreji Babišovi na tiskové konferenci, že v květnu bude Koncepce výstavby Armády České republiky předložena. Dosud se tak nestalo. Je konec září. Je před námi projednávání státního rozpočtu na rok 2027.
Z čeho tedy bude vycházet návrh za Ministerstvo obrany? Z toho našeho KVAČRu? Ten náš KVAČR byl nadčasový, byl dobrý. Mně to určitě nevadí. Jenom mně vadí to, že tady prostě se od května diskutuje to, že nám bude něco předloženo, a nic nám předloženo nebylo.
Mimochodem strategické zakázky, které vlastně jsem já předkládala výboru pro obranu, následně jsem je předkládala vládě, vláda tyto zakázky označila jako strategické. A pak vlastně to jsou zakázky, které jsou v režimu zákona 222 o financování obrany. Tak něco takového nám také pan ministr obrany Zůna nepředložil. A měl to předkládat v květnu. Znamená to, že pod jeho vedením nebude mít Ministerstvo obrany žádné strategické zakázky? To jsou všechno věci, na které je legitimní, abychom se ptali.
A já opravdu se už z čirého zoufalství budu obracet na vedení Sněmovny, na vedení politických stran, protože jenom třeba za devět měsíců, kdy je ve funkci pan ministr Zůna, tak si představte, že se zúčastnil čtvrtečních interpelací pouze dvakrát. To asi nepřijde normální nikomu. Já dneska mám na pana ministra Zůnu připravených 7 interpelací, ale pokud se tady opět dozvím, že je omluvený, tak mám to předkládat do prázdného sálu, ty interpelace? Nebo je podám písemně?
Víte, kdybychom měli tu možnost s ním mluvit na tom výboru nebo kdyby tady seděl a mohla jsem za ním přijít tak, jako celá řada z vás chodila za mnou, když jsem byla ministryně obrany, a vždycky jsem si na vás udělala čas, ať jste byli z koalice, nebo jste byli z opozice, tak bych tady nepostupovala tímhletím směrem, že bych tady dávala 7 interpelací. Prostě bych měla možnost jako poslankyně Parlamentu České republiky ptát se ministra této vlády, která podléhá kontrole této Sněmovny, na věci, které nás zajímají a které zajímají i občany České republiky.
Pan ministr obrany Zůna je nominant SPD. SPD tady celou volební kampaň tvrdilo, jak strašně bude pracovat pro lidi. Pracuje pan Zůna pro lidi, když si z Ministerstva obrany udělal cestovní kancelář? Jako na výboru 1. září nemohl být, protože byl v zahraničí. Pan poslanec Flek, předseda Flek, výbor tedy nesvolal. Řeklo se 15. září, dáme všechny body, pan ministr bude. My se dozvídáme, že 15. září pan ministr nebude, protože má být v Číně. A zároveň se včera dozvím, že pan ministr nebude ani 29. září na výboru pro obranu, protože opět bude v zahraničí. A hádejte, kde je pan ministr dnes? Dnes je pan ministr v Soulu.
Takže opravdu, kolegové, zamyslete se nad tím. Já jsem také jezdila do zahraničí, ale rozhodně jsem se neúčastnila každé konference, které se účastní z nějakého pro mě nepochopitelného důvodu pan ministr Zůna, místo aby seděl na baráku a pracoval.
Z tohohletoho důvodu si dovoluji navrhnout bod, který se jmenuje: Ministr obrany Zůna pohrdá parlamentní demokracií. A navrhuji ho zařadit jako první bod po pevně zařazených bodech.
Pan ministr Zůna pohrdá parlamentní demokracií – první bod.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak tím pádem vám pouštím vašich dalších 5 minut.
Poslankyně Jana Černochová: Ano, moc děkuji. Já toho mám opravdu na srdci hodně. Kdyby tady pan ministr obrany Zůna seděl, tak se ho na to zeptám, a určitě v tom nebudu sama, určitě celá řada kolegů, a tady si dovolím dokonce i připustit, že kolegů nejenom ze současné opozice, ale kolegů i z koalice by se ráda pana ministra obrany Zůny zeptala, z jakého důvodu se rozhodl zakázat cestu na bezpečnostní konferenci současnému náčelníkovi generálního štábu panu generálu Hlaváčovi?
Ta konference, která opravdu je velmi zásadní pro rozvoj schopností i Armády České republiky, tak se koná v Kyjevě. Určitě to není taková destinace, kam by opravdu jako jezdili lidé, když tam jezdit nemusí nebo nechtějí nebo nemají tam nějaké zásadní věci k jednání. Vy víte, že dnes už bývá častokrát i právě bombardovaný Kyjev. Kolega Žáček, který se vrátil teďka z čerstvé cesty, mi ukazoval videa, že vlastně i oni byli svědky toho bombardování. Takže tady opravdu, když bych to řekla lidově, když dám na misku vah cestu pana ministra na týden do Soulu a cestu pana generála Hlaváče, náčelníka generálního štábu, do Kyjeva na bezpečnostní konferenci na pár hodin, tak já v tom tedy vidím podstatný rozdíl.
A přijde mi naprosto nepochopitelné, že místo toho, aby ministr obrany, notabene tříhvězdičkový generál, který dlouhé roky sloužil této zemi a moc dobře zná reálie, které v tom vojenství jsou, tak zatrhne cestu náčelníkovi generálního štábu do země, která je už vlastně čtyři roky zmítaná válečným konfliktem. ***
