Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát. Já opravdu jenom velmi stručně.

První – poděkování panu ministrovi. Opravdu i včera jsem to říkal v rámci jiné debaty, že žiju v neparanoidním světě a lidem věřím, to znamená, pokud jsem tady od pana ministra slyšel nějakou trajektorii a v zásadě z mého pohledu standardní kulatý stůl je formou rozběhnutí nějaké veřejné debaty, pak je pánem té vyhlášky samozřejmě ministerstvo, tak pokud tady slyším dneska příslib nějaké trajektorie a cesty k tomu, že bychom tu vyhlášku upravili a ten limit posunuli níže, tak já určitě nebudu navrhovat nesouhlas. Bylo by to z mé strany nekorektní. Takže já věřím slovům pana ministra, že tu debatu odbornou rozběhneme. To je ta první poznámka.

A k paní kolegyni Peštové, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, já potvrzuju, že se v té debatě skutečně může objevit a minimálně já jsem to určitě neprojednával se všemi těmi zhruba 500 komunálními teplárenskými soustavami, ale opravdu s několika zástupci, řeknu, obcí jsem to probíral, které ty menší teplárny provozují. A ony jsou v zásadě připravené na to, že samozřejmě pravděpodobně s případným posunem limitů by se jim zpřísnily právě ty spalovací podmínky měření, když to řeknu jednoduše: jako měření na komíně, by se jim zpřísnily prostě na úroveň těch v současnosti větších zdrojů. Prostě chtějí-li spalovat, tak v zásadě musí splnit prakticky stejné podmínky na komíně jako mají dneska ty větší zdroje. Takže s tím počítám. A může se objevit v rámci té veřejné debaty i požadavek na úpravu samotného zákona.

Tolik za mě faktická. A nenavrhuju nesouhlasné stanovisko.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A nyní zde máme další dvě faktické poznámky: s tou první přichází pan poslanec Roman Kubíček, s druhou potom pan poslanec Petr Hladík.

Poslanec Roman Kubíček: Děkuju za slovo, pane předsedající. Já velmi vítám ten kulatý stůl. My jsme si prošli nějakým procesem v Českých Budějovicích cestou k ZEVO, které už se bude stavět. A na podmínky jednotlivých obcí jsme narazili. Na začátku to všechno brali jako své bohatství v té obci, které by rádi využili. Pak se dostáváme k těm legislativním podmínkám a ono to není tak jednoduché. Ono to je totiž velmi finančně náročné. A musíme si uvědomit, jaké typy těch malých tepláren fungují v těch obcích. Když je to třeba štěpka, tak je to docela jednoduché.

Ale bacha, my se začínáme bavit o tom směsném odpadu a bavíme se i o nebezpečném odpadu. A jak pan ministr dobře ví, u nás bude docházet kapacita těch spaloven nebezpečného odpadu, takže ta legislativa by měla měřit i tímto směrem, zda by to i malým zdrojům pomohlo s financováním, že by získaly prostě tu možnost spalovat i některé nebezpečné odpady. A nebavíme se úplně o těch malých zdrojích, o těch čtyřkových, tam asi není, ale třeba ty 20gigawattové zdroje s nějakým přídavným spalováním už by to dokázaly.

Takže není cesta než toho kulatého stolu, protože co člověk, to bude názor. Pamatuju si to velice dobře. Ale opravdu ta debata v tomto je věcná a měla by nás posunout dále do 21. století. A za to děkuju.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A s další faktickou poznámkou přichází pan poslanec Petr Hladík.

Poslanec Petr Hladík: Krásné dobré dopoledne ještě jednou. Já myslím, že to je velmi dobré téma, které pan kolega otevřel. Myslím si, že bez širších provazeb a debat vlastně s lidmi, jak na úrovni jednoho i druhého ministerstva, tak samozřejmě v kontextu jiných předpisů to nepůjde. A jsem rád, že pan ministr vlastně se tomu chce věnovat.

Tam ještě možná jenom upozorním na jeden aspekt, který tady dneska nezazněl. Co se týká komunálního odpadu, my dneska spalujeme asi 12 procent komunálního odpadu. Jenom bacha, my můžeme spálit maximálně 25. My jsme tam limitovaní vlastně tím. Takže prosím, zaměřujme se jako na obé: jak na systém třídění – pořád jsme stále v systému manuálních třídících, dotřiďovacích linek, kromě Brna a Ostravy, Praha jim nefunguje, tak prostě tam nikde není automatika nebo poloautomatika. Tohle je velký problém.

My potřebujeme zvýšit vytříděnost a fakt dostat do výmětu jenom těch zhruba jednu čtvrtinu a tu pak samozřejmě spálit, ať už v tapu nebo ve spalovnách. My vlastně za naší vlády, a myslím, že tohleto je nepolitický materiál, tak existuje plán odpadového hospodářství. Plán odpadového hospodářství popisuje, jak by se měl komunální odpad v jakých lokalitách zhruba spalovat. Je to na Moravě víc v tapu, v Čechách víc ve spalovnách. Zrovna jižní Čechy jsou na to, řekněme, takové – až moc toho tam plánovali, byť v Písku to zřejmě nepostaví, jestli jsem to dobře pochopil, protože tam neproběhlo, tedy referendum to zakázalo.

Takže debata o výších parametrů je určitě vhodná. Jenom bych nezapomněl na to celkové číslo, abychom tady nenastavili zařízení, a pak tady byl boj o odpad, protože vlastně by se z toho stal poklad, který by vlastně tady nikdo neměl, protože prostě byste neměli ty tuny na to pálení. Tak jenom na to upozorňuju. Děkuju.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Tak v tuto chvíli tady nemám žádnou faktickou poznámku. Rozhlížím se po sále, jestli chce ještě někdo vystoupit. V tom případě, že se nikdo nehlásí, rozpravu končím.

A teď se táži tedy pana poslance Haase, protože říkal, že nebude navrhovat nesouhlasné usnesení, leč musíme mít návrh buď na hlasování o souhlasném usnesení, anebo ukončení tohoto bez návrhu usnesení. Tak poprosím vás, abyste nám řekl, čemu se máme věnovat.

Poslanec Karel Haas: Velmi rychle, pane místopředsedo. Omlouvám se za tu nepřesnost. Já jsem tím, když jsem panu ministrovi avizoval, že nebudu navrhovat nesouhlasné stanovisko, tak jsem myslel, že tento bod ukončíme bez jakéhokoliv usnesení, protože beru na vědomí ten příslib pana ministra, že jsme na začátku nějaké trajektorie vedoucí snad ke změně těch parametrů. Děkuju mnohokrát.

Čili navrhuju, jestli to teď je dost srozumitelné pro stenozáznam, ukončit tuto písemnou interpelaci bez jakéhokoliv usnesení.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Tím pádem ukončujeme projednávání této interpelace.

Máme zde další interpelaci a je to na ministra vnitra Lubomíra Metnara. Ministr vnitra Lubomír... (Pracovnice organizačního odboru upozorňuje, že přeskočil jednu interpelaci.) Já mám tady ale... Aha, tak to se omlouvám, protože došlo k přehození podkladů.

Tím pádem se jedná o interpelaci, která je na ministra dopravy Ivana Bednárika. A vzhledem k tomu, že pan ministr dopravy není, to znamená, že v této interpelaci budeme pokračovat v době, kdy na příštích interpelacích pan ministr bude přítomen.

A nyní tedy k avizované interpelaci na pana ministra vnitra Lubomíra Metnara. Ministr vnitra Lubomír Metnar odpověděl na interpelaci poslankyně Ireny Ferčíkové Konečné věci financování právního poradenství pro žadatele o mezinárodní ochranu. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 177. Projednávání této odpovědi bylo opakovaně přerušeno, naposledy dne 2. července 2026, do přítomnosti ministra vnitra.

Pokračujeme tedy v přerušené rozpravě a ptám se paní poslankyně, zda si přeje vystoupit. Vzhledem k tomu, že vidím, že stojí, tak touto nevrbální komunikací nám sdělila, že vystupovat bude. Máte slovo, paní poslankyně.

Poslankyně Irena Ferčíková Konečná: Děkuju. Dobré ráno, kolegové a kolegyně. A dobré ráno, pane ministře, protože jsme se dlouho neviděli a tahle interpelace už je velmi dlouho očekávaná a řekla bych, že ty věci se posunuly velmi velkým... (Ministr: Dobrým směrem.) A právě proto jsem zvědavá, co mi na to odpovíte a jaký update mi ohledně problematiky dáte.

Jenom pro ostatní kolegy a kolegyně uvedu trošku kontext, čeho se moje interpelace týkala. Týkala se poskytování právních služeb žadatelům o azyl, protože v minulém období tyhle služby byly poskytovány duplicitním způsobem, byly poskytovány jednak advokátními kancelářemi skrze zakázku a ta druhá cesta byla projekt, který je spolufinancován z prostředků AMIF Evropské unie.

V současné době nebo pan ministr se tedy rozhodl, že tuhle situaci přehodnotí a vzhledem k těmhle publicitám tedy se snažil vymyslet nebo vlastně vyhodnotit, jakou cestou se vydá, zda bude pokračovat cestou veřejné zakázky, anebo cestou grantu nebo poskytování příspěvků, které jsou přímo alokovány i v rámci prostředků AMIF Evropské komise. Pan ministr se tedy rozhodl, že nepodpoří grantovou výzvu a že půjde cestou veřejné zakázky. ***