Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.10 hodin)
(pokračuje Karel Haas)
Protože ta hranice 20 megawatt je vlastně nedůvodná, nemá žádné environmentální odborné odůvodnění, byla nastavena v zásadě jako výsledek nějakého kompromisu všech aktérů a to nezpochybňuju, všech aktérů legislativního procesu, ale nemá opodstatnění v tom, že když to řeknu úplně polopatě, jestli máte městskou teplárnu o výkonu 15 megawatt nebo 21 megawatt, tak pokud máte stejnou technologii spalování, tak z pohledu dopadů na životní prostředí je to prostě ten tepelný výkon jedno.
A ta má prosba k aktualizaci a k odstranění tady té nedůvodné regulace je vedena tím, že jsem u ERÚ, u Energetického regulačního úřadu, zjišťoval, kolik komunálních, primárně komunálních tepelných soustav a jsou to v zásadě menší města, městyse, obce v zásadě do 20 000, 30 000 obyvatel, tak kolik těch tepelných soustav, které jsou někde v intervalu v zásadě mezi 4 a 20 megawatty a nevejdou se nad ten limit stanovený tou vyhláškou, tak kolik jich je. A je to téměř 500 licencovaných, normálně standardně licencovaných, provozovaných za splnění všech podmínek, téměř 500 licencovaných soustav. A v zásadě jsou to opravdu menší teplárenské soustavy pro vytápění sídlišť, pro vytápění nějakých lokalit rodinných domků, pro vytápění třeba služeb jednotlivých měst. Mohu vést příklady: Lovosice, Turnov, Volary, Sedlčany, Postoloprty, Trhové Sviny a tak dále. Nebudu to všechno číst.
Takže závěrem mé interpelace vlastně shrnu prosby a nebudu uvádět všechny tři dotazy, které jsem kladl. Ten první dotaz je, zda na Ministerstvu životního prostředí probíhá nějaká odborná iniciativa, platforma, která by vedla k novelizaci této vyhlášky a která by směřovala ke snížení té hranice tak, abychom tuhle nedůvodnou regulaci, která skutečně nespočívá v kvalitě té spalovací technologie, nedotýká se nijak složení toho paliva, které vzniklo z tuhého odpadu, tak zda na Ministerstvu životního prostředí probíhá nějaká odborná iniciativa, která by po třech letech účinnosti vedla ke snížení té hranice.
Já navrhuju v té interpelaci snížení té hranice na 5 megawatt. Je to samozřejmě na odborné debatě. Proč navrhuju těch 5 megawatt? Není to nějak vycucáno z prstu, pane ministře, ale my máme nebo Ministerstvo životního prostředí, tím pádem Česká republika má obdobný prováděcí právní předpis vlastně pro paliva z kapalných a plynných odpadů. A v obou těch právních úpravách je vlastně, ony jsou pozdější a je nastavena hranice 5 megawatt. To znamená snížením hranice na 5 megawatt bychom vlastně nastavili stejný limit, stejný limit pro paliva ze všech typů odpadů, jak z tuhého, kapalného, tak z plynného.
Takže to je vlastně moje prosba a je iniciovaná, jak uvádím, několika stovkami samospráv, primárně komunálních. Vím, že jsme probírali a za to moc děkuju za to, že jsme to nějak neformálně probírali, že tam byl, řekněme, věcný odbor ze strany Asociace krajů, ale tady si myslím, že by větší slovo a ministerstvo by mělo popřát většího sluchu primárně obcím, protože ty teplárenské soustavy v zásadě až na naprosté výjimky nejsou provozovány kraji, ale opravdu dominantně jsou provozovány obcemi. Takže tolik obsah té mé interpelace a mnohokrát děkuju za vaše vyjádření.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Ještě než se bude mít šanci vyjádřit pan ministr – a zmizela faktická poznámka, ztratila se, takže pane ministře, máte slovo.
Ministr životního prostředí ČR Igor Červený: Dobrý den. Jménem pana předsedajícího, pane poslanče Haasi, já s vámi naprosto souhlasím. Já se skutečně domnívám, že těch 20 megawattů je zbytečně vysoké číslo. Vzešlo ale bohužel z mezirezortního řízení, kde obzvlášť kraje apelovaly na to, že nechtějí dávat nižší čísla. Ale já si dokonce myslím, že podle těch dat, co jste mi ukázal, a já když jsou ta data věcná, tak já neposuzuji člověka, jestli je v koalici nebo v opozici – vaše data byay naprosto věcná a já si myslím, že bychom měli dokonce jít pod těch pět. Protože jak jste mi ukázal, spousta těch tepláren má spíš výkon nedosahujících pěti, mez 4,5 až 4,7, takže já bych se klidně potom v rámci té debaty dostal na číslo 4, abychom to množství těch obzvlášť tepláren, které mají to centrální vytápění pro ty obce, dostali a pomohli jim.
Nicméně bohužel v tom předchozím mezirezortním připomínkovém řízení v roce 2023 bylo příliš mnoho těch iniciátorů a těch účastníků toho řízení, kteří dávali prostě negativní stanoviska. Ale já jsem se domluvil s paní předsedkyní výboru pro životní prostředí, že na toto téma uděláme v brzké době velký kulatý stůl, kde bychom pozvali všechny ty zúčastněné strany a začali bychom s nimi skutečně diskutovat.
Za prvé, máme zde vyhlášku, evropskou směrnici, která nám jasně říká, že od roku 2030 nelze mít skládkování. To je prostě fakt.
Druhá věc je, a to víme, protože jsme vycházeli vstříc Ministerstvu průmyslu a obchodu, že jsme zajistili, že dneska už můžete spalovat, například jak jste řekl vy, některé typy odpadů, které jsou ale nebezpečné, například jako jsou pražce, za velmi specifických situací. To Ministerstvo životního prostředí dovolilo, jenom když jste ta teplárna nebo elektrárna, tak bohužel musíte požádat o novou EIA. Což je ironie, protože například v Drážďanech mají teplárnu, elektrárnu, teda ty pražce spaluje. U nás ta elektrárna na druhejší straně, která už dokonce i za kontroly AOPK a České inspekce životního prostředí má výborné výsledky, ale to řízení EIA aby zabralo x měsíců, takže bohužel řeší, jak se k tomu postavit.
Ale za mě s tím naprosto souhlasím, pokud toto zařízení splňuje po té technické stránce veškeré nutné parametry a vzhledem k tomu, že musíme pomoci, aby to teplo a energie byly levnější a na druhé straně, co budeme dělat s tím odpadem, který už nepůjde skládkovat – naprosto s vámi souhlasím. Já osobně budu navrhlovat číslo 4, abychom to klesli až na 4 megawatty, abychom pomohli co největšímu množství obcí. A domluvím se s paní předsedkyni výboru, abychom v brzké době k této věci svolali velký kulatý stůl, kam samozřejmě zveme všechny, které vás to zajímá. Pozveme tam všechny ty partnery, kteří tam byli v tom roce 2023, a pokusíme se všechny přesvědčit, aby tentokrát našli tu vhodnou střední cestu k tomu, abychom to mohli aplikovat.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji, pane ministře. Máme tady dvě faktické poznámky. S první přichází paní poslankyně Berenika Peštová, s druhou potom pan poslanec Karel Haas. A než přijde paní poslankyně, tak od 10 hodin do 12.30 hodin z pracovních důvodů je omluven pan poslanec Tomio Okamura a od 11 do 13.30 z pracovních důvodů pan poslanec Vladimír Pikora.
Poslankyně Berenika Peštová: Tak já děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěla zareagovat věcně tedy, nebojte se Karle, prostřednictvím pana předsedajícího, tam jde spíš o to, že v současné době už ten zákon o ovzduší hovoří o 50 megawattech, kde je to vlastně povinnost a měří se tam všechno, co se nejčastěji měří, jsou to NOxy, je to CO2 a tak dále. Pak se samozřejmě hovoří o kategorii od 20 nebo od 30 do 50 megawatt, kde jsou povinnosti právě u těch pevných a kapalných. A potom se dostáváme na těch 20 megawatt a jakmile půjdeme ještě níž, tak tam už ta povinnost legislativně ukotvena není.
A já rozumím té diskusi, která vznikla v rámci toho mezirezortu a tak, jak jsem se kolegů ptala na ministerstvu, tak byla velice výživná, protože opravdu některé skupiny, ať třeba já nevím, Svaz průmyslu chemického nebo Hospodářská komora a tak dále se snažily právě se dostat níž, ale tam naráželi na tu legislativu. Oni to dostali do vyhlášky. Nejdřív samozřejmě se dělá vyhláška o tuhých alternativních palivech a tady se bavíme o vyhlášce o kapalných alternativních palivech. Tam oni to zakomponovali do toho, i když možná to občas je takové až na hraně. Možná že by to mělo být některé věci v těch tuhých, ale samozřejmě potom tam dochází k určitým chemickým procesům, takže oni to nějak odůvodňovali.
Ale říkám, problém potom nastává u toho, že ta malá zařízení nemají ty povinnosti ze zákona, co všechno mají kontinuálně měřit. A mohlo by se stát, že se nám do toho ovzduší budou dostávat věci, které bychom sami nechtěli. A teď ještě záleží, druhá věc, jestli vůbec ta zařízení dokážou a jsou schopna spalovat to, co jim tam bude naváženo a bude řečeno, že už to není odpadem a stává se to vlastně výrobkem, který může být spálen právě na těchto zařízeních. Takže já si myslím, že to nebude jenom o té vyhlášce, že asi se bude muset sáhnout i do zákona o ovzduší, protože tam se to musí taky ukotvit. A abychom potom zase nenarazili, když máme zase ne ambice, (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) ale musíme snižovat určité zatížení emisní, tak abychom tam nenarazili.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Karel Haas. Tak pouštím vaše dvě minuty. ***

