Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.00 hodin)
(pokračuje Igor Červený)
To znamená, tady máte výrobce toho obalu, tady jste vy, výrobce toho jogurtu a normální by bylo, tedy dobře, těch 6 dokumentů pošlete rovnou mně, jako tomu výrobci toho jogurtu. Ne, to se ještě pošle i tomu člověku, co vám to doveze. Pak se to pošle tomu člověku, co to doveze do toho obchodu a pošle se to ještě tomu obchodu, naprosto zbytečně.
Stejně jako v případě odlesňování, kdy se pomocí různých států osekala administrativa o 75 procent, tak teďka děláme na tomhle. Ten cíl není špatný. My musíme skutečně přistupovat k těm zdrojům na území Evropské unie obezřetně, obzvláště k tomu, co se děje kolem nás. Ale nemůžeme k jednomu jogurtu vytvořit 6 dokumentů, to ty firmy zabijeme. Takže já doufám, že jsem to hlavní řekl. To znamená PET i hliník řešíme. A já vás prosím, co vás to skutečně zajímá, přijďte příští týden ve středu na výbor pro životní prostředí, bude tam dlouhá a vášnivá debata. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane ministře. Tak pan poslanec Petr Hladík se hlásí.
Jenom prosím, já využiju chviličky. Z pracovních důvodů se celý jednací den omlouvá pan poslanec Michal Ratiborský.
Vyměnili jsme se při řízení schůze. A máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Petr Hladík: Děkuju, děkuju, pane ministře, za za váš komentář. Já jenom pár poznámek k tomu. No pivo se vrací s účinností... zálohované na pivní láhve se vrací s účinností 98 procent. Takže ta pravděpodobnost, že některá skončí v přírodě, je řádově nižší než u plechovek, které se vrací s účinnosti 30 procent. Ale to je, (Ministr Červený reaguje mimo mikrofon.) Vím, vím. Chci jenom říct, že cíl není 80 procent, ale cíl je 90 procent v roce 2029. A vy jste neodpověděl na tu cestu, jak dosáhneme těch 90 procent, protože tu já tady stále prostě nevidím.
Třetí poznámka. Švédsko zálohuje plechovky od roku 1984, to jsem se narodil. A PET láhve od roku 1994 a mají účinnost přes 90 procent. Jenom pro vaši... Je pravda, že Švédsko se inspirovalo v Česku u jiných typů, ale ne u plechovek a PETek. Já jsem mluvil i s paní bývalou ministryní i současnou ministryní. Ona je nejdéle sloužící ministryně, paní ministryně Švédska. Je to Romina, je stále nejmladší ministryně a na Radě ministrů byla s miminkem. Bohužel když zavedete systém jenom pro ty plechovky, jak vy teďka naznačujete, tak vy vlastně na čtvrtinu objemu materiálu budete mít stejné provozní náklady. To já provážu. Tohle je vlastně ten jako zásadní, zásadní problém, jo. Pilotní testování už se zkoušelo. Já teďka nebudu říkat ty řetězce, vy je víte na ministerstvu, tak můžete tu zpětnou vazbu těch řetězců získat, tak vám ji samozřejmě klidně dají.
Nicméně já se přiznám, že nejsem uspokojen tou vaší odpovědí, proto navrhuji Poslanecké sněmovně, aby vyslovila nesouhlas s tou odpovědí pana ministra Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak samozřejmě můžete reagovat ještě, ještě není ukončená rozprava.
Ministr životního prostředí ČR Igor Červený: Já budu reagovat velmi rychle a věcně. Já jsem ohledně národního parku, ať jsem tady nezmiňoval plechovky, u těch jsem jasně řekl, že to problém je, že ho řešíme. Zmiňoval jsem to vůči klasickému PETu, to za prvé.
Za druhé. Ano, vy zmiňujete ten systém, kdyby to na sebe převzaly ty řetězce. Já jsem zmiňoval tu věc, že tady máme velké bohatství v podobě těch žlutých popelnic a že se s tím dá pracovat i pro sběr toho PETu. A pardon, pro sběr zálohování pro ty plechovky, to je ten zásadní rozdíl. Takže v téhleté věci jsem vám zásadně nelhal. O tom, že jste se s paní Jessicou Roswell(?) Potkal, nezpochybňuju. Já jsem se jí neptal, jestli se s vámi setkala, takže to beru za vyřešené.
A co se týče samotného problematiky, říkal jsem, prosím, přijďme všichni, které to zajímá, příští týden ve středu na výbor pro životní prostředí, probereme to tam do posledního detailu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak já děkuji. Máme zde, prosím, ještě někoho, kdo se hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím, rozpravu tedy končím. A pokud se to nezměnilo, tak pan poslanec Petr Hladík navrhuje nesouhlasné usnesení.
O tomto návrhu je potřeba hlasovat. V případě přijetí návrhu je interpelovaný člen vlády povinen vypracovat novou odpověď ve lhůtě 30 dnů. Tak máme tady požadavek na odhlášení? Není. V tom případě... (Ťukání karet do lavic.) Je požadavek o odhlášení, dobře. Všechny jsem vás odhlásil, přihlaste se prosím opět Vašimi hlasovacími kartami.
Tak vidím, že se nám ustálilo. Tak nyní ještě jednou prosím, o čem hlasujeme. Hlasujeme o návrhu na nesouhlasné usnesení.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro nesouhlasné usnesení? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti nesouhlasnému usnesení?
Hlasování číslo 39, přihlášeno 92 poslanců, pro 43, proti 49. Návrh na nesouhlasné usnesení nebyl přijat. Děkuji.
A nyní se přesunujeme k další písemné interpelaci, která je opět nebo která byla opět na pana ministra životního prostředí Červeného. Ministr životního prostředí Igor Červený odpověděl na interpelaci poslance Karla Haase ve věci potřebné vyhlášky č. 169/2023 Sb., snížení omezující hranice výkonu energetického zdroje z 20 megawattů na 5 megawattů s cílem větší možnosti pro městské teplárny využívat energetickou hodnotu paliv z odpadu vyhovujících evropským technickým normám. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk číslo 148. Projednávání této odpovědi bylo opakovaně přerušeno, naposledy dne 2. července 2026 do přítomnosti ministra životního prostředí. Pan ministr je tady, pokračujeme tedy v přerušené rozpravě a ptám se pana poslance Haase, zda si přeje vystoupit? Vidím, že stojí, že je připraven. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, má interpelace, my jsme ji i trošičku předjednávali s panem ministrem, je ryze apolitická, je odborná a směřuje k omezení z mého pohledu, a to je obsah té interpelace, kterou ve stručnosti, ve velké stručnosti shrnu, tak směřuje k omezení jedné nedůvodné regulace, která dopadá primárně nikoliv na podnikatelský sektor, nikoliv na občany, nikoliv na fyzické osoby, ale primárně nejen ale primárně dopadá na obce a města. V České republice máme vyhlášku Ministerstva životního prostředí, je to vyhláška 169/2023. Pro objektivitu uvádím, že skutečně byla vydána ještě za předchozího vedení ministerstva s tou hodnotou, kterou za chvilku zmíním a jde pouze o jednu hodnotu, která určuje vlastně podmínky, za kterých se tuhý odpad stává palivem, které je umožněno spalovat v tepelných zdrojích. A ta vyhláška kromě jiných naprosto legitimních požadavků – množství spalin na měřících bodech a tak dále, tak stanovuje, že tuhá paliva, tuhé odpady nebo palivo z tuhých odpadů, takhle, palivo z tuhých odpadů může být spalováno pouze ve zdrojích o minimálním výkonu alespoň 20 megawatt.
Já rozumím tomu, že při přijetí té vyhlášky... (Ministr Červený reaguje mimo mikrofon.) Dvacet, dvacet, 169/2023, pět bylo v návrhu a skutečně ještě jsem to raději, pane ministře, ověřoval, teď je aktuálně pořád dvacet nastaveno, pět navrhovalo Ministerstvo životního prostředí v tom roce 2023, což byl podle mého názoru správný návrh Ministerstva životního prostředí. Nicméně po připomínkovém řízení nakonec ta vyhláška byla publikována s tou hranicí pro tepelné zdroje na úrovni 20 megawatt. A vlastně jádro té mé interpelace je v tom, zda by Ministerstvo životního prostředí neiniciovalo uplynulých 3 roky od nabytí účinnosti té vyhlášky, tak si myslím, že se ministerstvo může odborně, ta věc skutečně ryze odborná, nemá nic společného s politikou, tak by se mělo a mohlo podívat na novelizaci té vyhlášky, rozběhnout veřejnou debatu. ***
