Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(17.30 hodin)
(pokračuje Marek Výborný)
Ale já jsem dneska velmi pečlivě, byť v kanceláři, poslouchal úvodní řeč paní ministryně a já se tady musím jednoznačně, na tento mikrofon, kolegyň a kolegů v Senátu zastat, protože mně přijde nehorázné hovořit o tom, že oni nepochopili projednávanou materii, že si ji snad dostatečně nenastudovali, že nebyli připraveni, že z toho udělali politický tyátr. Vážená paní ministryně, tak já jsem to jednání Senátu pečlivě sledoval, já jsem byl v kontaktu s řadou senátorů a senátorek a mohu vás ubezpečit, že takto to skutečně není. Stavební zákon byl dlouho očekávanou normou, senátoři ho sledovali už v průběhu jednání tady v Poslanecké sněmovně a nakonec už tady zazněla opakovaně ta čísla, jestli se nepletu, pane senátore, 55 z 66 přítomných napříč Senátem, dokonce i z vašeho senátorského klubu, tak tímto, pro mě nepochopitelným, způsobem dehonestovat práci horní komory já považuju za nepatřičné, z vašich slov. Možná by stálo za to, kdybyste v závěrečné řeči paní ministryně se kolegům ze Senátu omluvila. Ano, nemusí vám být po chuti jejich rozhodnutí, nemusíte se jejich argumenty souhlasit, ale hovořit o tom tímto způsobem já považuju za něco, co skutečně nepatří na půdu ani dolní, nakonec ani horní komory Parlamentu České republiky.
Já se, říkám, nechci vracet už k těm jednotlivým argumentům. Mrzí mě, že řada těch věcí nebyla v těch drobnostech. Já nepopírám, že celý ten proces je špatně. To jsme tady kritizovali od začátku. Ten zákon, takhle rozsáhlý, takhle důležitý, nemůže takto vznikat, tak, že stále nepřistoupili a říkala to znovu kolegyně Kršková přede mnou, mnozí další v té dnešní debatě, kterou jsem poslouchal, že jste alespoň na některé elementární věci nebyli ochotni přistoupit. Já uvedu jeden konkrétní příklad. Já spolu s dalšími kolegy jsme tady navrhovali, aby se neustupovalo od ochrany toho nejcennějšího, co v krajině, v přírodě máme. A to je orná zemědělská půda, orná zemědělská půda té nejvyšší kvality, ne nějaké kamenité úhory, tak tam samozřejmě možné s nimi pracovat je v rámci developmentu a všeho, ale to, oč úpěnlivě, i mě jako poslance, úpěnlivě prosí lidé z venkova, z vesnic, zemědělci, lidé pracující v zemědělských družstvech. Často nechápou, proč na té nejkvalitnější orné půdě v Polabí, na Hané a jinde je možné dneska stavět sklady, haly, logistická centra, obchodní domy. Tak když jsme to v nějaké shoděi i s vámi, pane vicepremiére, v minulém volebním období schválili, tak tady na základě pravděpodobně nějakého lobbingu, nedokážu si to vysvětlit jinak, tak tuto ochranu, tuto elementární ochranu zemědělské půdy prolamujete? Tak to je jeden příklad za všechny, jo. A našel bych jich mnoho dalších, kdy jsme ty věci chtěli napravit ve druhém čtení vy jste to z nějakých důvodů, paní ministryně to z nějakých důvodů odmítla, tak tu odpovědnost ponese. Paní ministryně, vy skutečně musíte, logicky, tu odpovědnost nést. Stejně tak ponesete odpovědnost za to, jestli ten systém bude či nebude, a ano, nechceme předjímat, ale uvidíme, myslím, velmi brzy a po Novém roce, jestli skutečně státní správa v oblasti stavebního práva bude či nebude fungovat, zda ty lidi budete mít nebo nebudete. Ty zprávy z měst, z krajů, z krajských úřadů jsou poměrně varovné a já si teda zdaleka nejsem jist, že ten systém skutečně bude fungovat. A budeme, věřte, že budeme i po přehlasování, v očekávaném přehlasování senátního veta, budeme velmi pečlivě sledovat to, jak jsou chráněny základní veřejné zájmy, ochrana kulturních památek, kulturního dědictví, protože tady, a nakonec na tom se shodli odborníci, experti z kulturní obce, dochází k fatální prolomení a oslabení památkové péče v českých zemích, a to nejenom u těch nejcennějších památkových zón, ale obecně. Platí to stejně tak i pro přírodní dědictví, pro přírodu jako takovou. Čili tohleto, věřte, budeme velmi pečlivě sledovat.
Stejně tak to, zda ten celý systém skutečně bude fungovat nebo ne. A jak říkám, ty zprávy, nakonec, z regionů, tak jak je dostáváme opakovaně, tak jsou skutečně alarmující. Já jsem přesvědčen, že ty problémy tady budou a pak znovu říkám paní ministryně, věřím, že vy s plnou odpovědností ponesete také tu odpovědnost. Jde za vámi, za vaším týmem, s kterým jste se rozhodla, spolu s vládní koalicí, tuto změnu protlačit brutálním způsobem, prostě hlavou proti zdi. Ano, máte na to hlasy, máte na to většinu, ale zároveň – to chci zdůraznit – nesete a ponesete tu odpovědnost, vaši odpovědnost. Já tady mohu na závěr říci, že jako poslanec KDU-ČSL a ani náš lidovecký poslanecký klub, nepodpoříme přehlasování senátního veta. Jsme zcela v souladu s těmi výhradami, které Senát přednesl. Jsme přesvědčeni o tom, že by vláda jako celek, Ministerstvo pro místní rozvoj se všemi dalšími dotčenými orgány, měly jít tou cestou, jak se standardně v normálních zemích tyto normy, právní normy, připravují, včetně toho velmi rozsáhlého připomínkového řízení.
Nestalo se tak, proto já nemohu hlasovat jinak než v souladu se Senátem, tedy proti tomu, aby tato verze stavebního zákona byla přijata. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Já vám děkuji pane poslanče, nyní je do rozpravy přihlášen pan poslanec Kučera, který ovšem není v sále a již dneska vystupoval, proto já ho odmazávám. Připraví se tedy pan poslanec Bartoš a než se dostaví k pultíku, tak načtu omluvu.
Omlouvá se pan ministr Šťastný od 16.40 do 19.15 z pracovních důvodů.
Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ivan Bartoš: Dobrý den, dámy a pánové, vážení, vážená paní předsedající, já jsem si počkal s tím vystoupením a nerad bych opakoval to, co tady zaznělo od mých předřečníků, kolegů a kolegyň. Nicméně chtěl bych říci pár věcí k návrhu zákona, který představila vláda Andreje Babiše, který novelizuje stavební legislativu. A vrátil bych se trošku do historie této legislativy, konkrétně do období před rok 2021 a zejména do minulého volebního období. Říká se, že dvakrát nevstoupíš do stejné řeky. V politice to neplatí. Tam se do stejné řeky vstupuje mnohokrát. Já si pamatuji závěr volebního období před rokem 2021, kdy i přes původní čistý návrh, který nevznikl na Ministerstvu místního rozvoje, ale byl vypracován panem Korbelem a lidmi v okolí Hospodářské komory a ministerstvo (?) byl implementován, se ministryně Klára Dostálová nechala aspoň rámcově dotlačit ve Sněmovně k nějaké diskusi s těmi odpůrci toho zákona. Ať už to byli odpůrci té institucionální změny, obec architektů, inženýři a další, samosprávy města a obce, a probíhal jakýsi dialog, jehož výsledkem ovšem bylo, že v závěru volebního období roku 2021 následně komplexním pozměňovacím návrhem, byl předložen ten původní návrh Hospodářské komory a následně byl schválen, tady ve Sněmovně, pomocí hlasů SPD, KSČM, poslán do Senátu, ten ho většinově odmítl a pak ho Sněmovna vlastně tou hlasovací mašinou znovu zde přehlasovala.
Já jsem měl, jako kritik toho zákona, možnost podílet se na formování té novely v minulém volebním období a netvrdím, že se spousta věcí povedla nebo nepovedla. Některé jsme přebrali, viz slavná kauza, jak to, že studny teď stojí 10 000, jejich povolování. Ale rozhodl jsem se, že nebudu postupovat stejně jako ministryně Dostálová. Proč to říkám? Protože když jsme přinesli novelu stavebního zákona do Sněmovny a já jsem tady měl uložena čísla, nebudu to teď lovit, na první dobrou to nemůžu najít, ale věřím, že z přítomných poslanců v Poslanecké sněmovně, myslím, že pro ten návrh bylo 155 hlasů pro, včetně hlasu ANO a SPD. A když jsem s tím návrhem potom šel do Senátu, tak tu novelu toho zákona schválil Senát, myslím bez jedné paní poslankyně, pokud se nemýlím Kovářová, nezařazená poslankyně, tak Senát ten návrh schválil jednomyslně. ***
