Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.50 hodin)
(pokračuje Petr Hladík)
Tedy opět téma bourání 1 400 kdysi památkově chráněných domů v městě Brně existuje.
V ulicích jako je Čápkova, jako je Veveří, s krásnými secesními fasádami, domy, jako je Tivoli a další stovky. Je jich celkem 1 400. Vy jste se totiž tím, že jste ho nedali do připomínkového řízení, tak jste se ani nezeptali. Oni by vám to řekli ti úředníci na Ministerstvu kultury, že tenhleten problém v Brně existuje. V Brně touto změnou opět hrozí bourání až 1 400 velmi cenných domů, které nejsou v současné době památkově chráněny, protože nejsou kulturní památkou. Jsou sice v památkové zóně, ale už tam nebude závazné stanovisko městských památkářů. Tohle je naprosto zásadní změna.
Vy jste tady, paní ministryně, začala obhajovat ve své úvodní řeči to, že se 500 metrů od dálnic, silnic, železnic, vodních toků, současných fotovoltaických elektráren, také letišť můžou stavět na té nejhodnotnější půdě haly, plechové haly a stavby třeba pro fotovoltaiku nebo obchoďáky.
A vy jste říkala, no, tady byla celá řada pozměňovacích návrhů a nakonec to dopadlo tímhletím pozměňovacím návrhem. Ne. Současná právní úprava, současná právní úprava říká, že se na půdě bonity jedna a dva takovéto stavby, plechové haly, velké obchoďáky, fotovoltaiky stavět nesmí. Tuhletu úpravu je platná legislativa. Tuhletu úpravu jsme schválili v minulém volebním období a hlasovali pro ni všichni včetně poslanců současného vládního hnutí ANO. A vy tohleto měníte, vy tohleto oslabujete, vy reálným způsobem jdete proti ochraně půdy.
Tak říkali jste to lidem před volbami nebo jste to těm lidem před volbami neříkali? Že tíhle tím zákonem oslabíte ochranu půdy? To je hezké, že prostě, když je sucho, tak říkáte, jak musíme dělat komplexní opatření, jak musíme chránit půdu před erozí a tak dále.
Ale realita je taková, že všechnu tu zemědělskou půdu podél těch dálnic, silnic, železnic a vodních toků, těch vodních toků máme 100 000 kilometrů v České republice, tak zase necháte zastavit těma plechovýma halama. A ono se to dotýká reálných měst. Ono se to dotýká třeba města Brna, protože tam máme hustou síť dálnic a silnic prvních tříd a máme tam celou řadu půd bonity jedna a dva. Takže tohle jste konkrétním investorům, jste znovu jim šli na ruku. A já se vás ptám, řekli jste to těm voličům? Neřekli.
Kácení bez povolení. Všude jsou v městech ochranná pásma vodovodů a kanalizací. Když bylo sucho, tak jste se holedbali, jak je potřeba víc dávat zeleně do měst, jak ty stromy jsou důležité. A přitom potichu, bez toho, aniž byste to řekli vašim voličům, tak tady dáváte správcům sítí do ruky jednoduchou možnost: Můžete přijet a můžete skácet jakýkoliv strom kdykoliv. Nebude o tom vědět starosta, nebude o tom vědět místní zastupitelstvo, nebude to podléhat žádným povolovacím procesům. Tohleto reálně ti starostové prostě nechtějí. Oni chtějí pečovat o svůj veřejný prostor. Oni chtějí vědět, co se v uličním prostoru děje. Oni chtějí debatovat o tom technickém řešení. A ten starosta není hloupý. On moc dobře ví, že pokud nejde udělat rekonstrukci třeba vodovodu a kanalizace jinak než skácet ty stromy, no tak to samozřejmě povolí a dovolí, protože mu jde přece o ten veřejný zájem jeho obyvatel. A vydiskutuje třeba prostě s těmi síťaři, aby upravili ty sítě takovým způsobem, aby se ty stromy mohly zase zpátky vrátit do uličního profilu.
Ne, vy prostě těm správcům sítí dáte tuhletu možnost, a když to s tou samosprávou debatovat nebudou, protože nemusí, tak se můžou dít v tom veřejném prostoru, v tom uličním profilu prostě takové takové nehorázné věci, které se velmi často stávají. A mně často psali obyvatelé a lidé, kteří si stěžovali na to, že vůbec nevěděli o tom, že se kácí v uličním profilu, že se kácí aleje, že jim mizí stromy před jejich domy.
Vy jste vašim voličům vůbec neřekli, že velmi oslabíte bezbariérovost. Vy jste těm nejchudším, nejslabším, těm, kteří prostě se nemůžou dobře bránit, protože mají nějaký handicap, protože třeba nemají dobré zaměstnání, protože třeba nejsou úplně ti nejrychlejší v tom dravém životě, těm maminkám s kočárky, těm lidem na vozíku, těm lidem handicapovaným, těm lidem neslyšícím, nevidícím, tak jste udělali takové zásahy do těch bezbariérových požadavků na stavbu, že si tohleto prostě nikdo nedovolil.
To pokrytectví, které jste teďka zhmotnili třeba ve čtvrtek na jednání výboru pro evropské záležitosti, kdy jsme probírali posílení strategie pro práva osob se zdravotním postižením do roku 2030 a vaše vláda tam píše, jak je to důležité posilovat ta práva osob se zdravotním postižením a že s tím samozřejmě Česká republika souhlasí a že to bude do toho legislativního procesu dávat. Vy rozdílné věci říkáte a rozdílné věci děláte. Protože vy na jednu stranu říkáte Unii, my budeme posilovat práva osob s handicapem, ale místo toho děláte přesný opak. Říkáte, že investor může ty bezbarové věci nedělat, když jsou pro něj ekonomicky nepřiměřené. Co to je? Týká se to výtahů, týká se to schodišť, týká se to bezbariérových přístupů, týká se to technických požadavků, takzvané bezbariérové normy, týká se to hlukových parametrů a dalších a dalších věcí.
Další věc se týká financí. My vlastně dodneška nevíme, kolik tato novela bude stát. Kolik bude stát? A já bych chtěl a poprosím paní ministryni, máme tady návrh rozpočtu, budete ho brzy schvalovat na vládě, tak kolik tady v té kapitole Ministerstva pro místní rozvoj bude alokováno finančních prostředků? A kolik vlastně reálně tato reforma český stát bude stát? Zatím to prostě nezaznělo.
Už se tady otevřela ústavní rovina toho celého zákona. Já musím říct, že pro mě osobně má celá řada změn velmi diskutabilní parametry týkající se ústavnosti. Protože – a já jsem to zmínil na úvod – ta novela výrazným způsobem oslabuje zájmy veřejné nad zájmy soukromými. A tohleto je vážná principiální věc. Vyvážit osobní a veřejný zájem je vždycky složité, ale jako poslanci a senátoři, jako lidé volení do těchto funkcí, bychom měli v prvním mít na zájmu ten zájem veřejný a až potom ten zájem soukromý. Vaše vláda s tímto poslaneckým návrhem jde přesným opakem.
Tohle je jenom celá řada důvodů tohoto zpackaného návrhu komedie na změnu stavebního zákona. Já jsem za lidovce bytostně přesvědčen, že tento zákon nebude fungovat a že tento zákon dozná ještě změn a novel dokonce v tomto volebním období. A pokud náhodou ne, tak musím říct, že z těch zkušeností a z toho provozu tak získáme zpětnou vazbu a budeme těmi, kteří budou chtít novelizovat, změnit a upravit stavební předpisy v České republice tak, aby byly jasnější, méně byrokratické, přímější, urychlily stavby, ale aby veřejné zájmy ochránily. A to je ten hlavní důvod, proč lidovci se plně ztotožňují s názory senátorů a nemohou tuto normu podpořit. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji pane poslanče. Nyní je do rozpravy přihlášená paní poslankyně Weimerová a než dorazí k pultíku, tak načítám omluvu. Omlouvá se paní předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá od 17 hodin do 18.15 z pracovních důvodů. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Ester Weimerová: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, vážený pane senátore, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi prosím být proti svému zvyku trochu osobnější. Zároveň bych na začátek chtěla připomenout, o co tady vlastně jde. Ono se často říká stavět, stavět, stavět. Tuto novelu zákona chápu tak, že se má stavět i za cenu velkých obětí a dost možná i kroků naopak k nefunkčnímu stavebnímu řízení jako takovému. ***
