Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Poslankyně Marie Kršková: Děkuji za slovo. Já si to dovolím doplnit. Tady na jedné straně je samozřejmě ten proces a na druhé straně je věcná podstata mého pozměňovacího návrhu. A určitě to nebylo zkratkovité o tom, že si tady někdo myslí, že všechny rady jsou zkorumpované. Já jsem byla starostka, takže opravdu by se mě to i osobně dotýkalo, kdyby si někdo myslel, že starostové, zastupitelé jsou náchylní ke korupci. Mně jde o to, že ten proces podle mě má být veřejný. A veřejnost holt může v současnosti zaštítit pouze zastupitelstvo. Aby občané vůbec věděli, že se o tom jedná. Aby ti, co se o věci veřejně zajímají, aby měli možnost na jednání přijít, slyšet a vyjádřit se k tomu. A to bohužel na té radě možné není. A není to o tom, jestli tam je prostor ke korupci nebo není. Je to jeden z dlouhé řady argumentů, proč by se o tom mělo jednat na zastupitelstvu obce a ne na radě. A to si myslím, že (je) to zkratkovité, ono v médiích se to často objevovalo. Ale nemyslím si, že to je podstata mého pozměňovacího návrhu ani té celé debaty.

Takže i tady na začátku už proběhly faktické poznámky a myslím si, že se nemáme bavit o tom, jestli rada je prokorupční. O tom to není. Já jsem prostě neslyšela vysvětlení, proč by to nemělo být na zastupitelstvu. Protože ten argument, zrychlení, to není to důležité, protože zastupitelstvo taky zasedá poměrně často. A podle mě to, aby občané měli možnost se k tomu vyjádřit a vůbec věděli, že se to projednává, to je za mě ten veřejný důležitý zájem, který tady ztrácím. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní poslankyně. Diskuse se nám rozproudila, nyní s faktickou pan poslanec Horák. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

Poslanec Jiří Horák: Děkuju. A možná tu faktickou, já v tom shrnuji těch pár slov, co jsem chtěl říct v tom příspěvku, takže děkuju za slovo. Já si obecně myslím, že změna stavebního zákona je nutná. Vidíme, že často samospráva, státní správa jdou proti sobě, chtějí po stavebníkovi další vyjádření až na konci těch lhůt. Je zjevné, že chceme-li ten proces urychlit, zlevnit, tak některé hygienické normy musí pravděpodobně být méně přísné. Některé stavební normy nesmí být tak přísné. Na tom se všechno (všichni?) shodneme a pod to bych se podepsal.

Ale čemu stejně jako moje kolegyně nerozumím – tak jsem to koneckonců připodepsal ten pozměňovací návrh – tak je, proč by to mělo jít ze zastupitelstev na rady obce? Zastupitelstva jsou svolávána řádně dopředu, visí to na úřední desce. Velmi často se přenáší kabelovou televizí, streamují se. Sedí tam zástupci opozice. Občas tam chodí občané, veřejně se to debatuje. Rady jsou neveřejné. A musíme si říct, že když se mění územní plány, tak velmi často pozemek, který je relativně bezcenný, tak změnou územního plánu najednou je cennější o miliony, desítky milionů korun. A to je velmi důležité. A já říkám, že tady opravdu je korupční riziko.

Já jsem koneckonců téměř deset let starostou a většina starostů a radních, zastupitelů, které znám, tak jsou čestní lidé, za které bych dal ruku do ohně, ale ne určitě všichni. A věřím, že jsou regiony a věřím, že jsou lidé, kteří to budou zneužívat. A já před tím varuji a obávám se, že za velmi krátkou dobu se tento paragraf bude měnit, protože prostě bude zneužíván. A poslední věc, jenom ta zastupitelstva se svolávají sedm dní dopředu. Takže ta úspora časová, jako jestli to je pět dní, tak to není podle mě argument. (Předsedající: Čas, pane poslanče. Děkuji.) Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Nyní s další faktickou paní poslankyně Kovářová. Paní poslankyně, vaše dvě minuty.

Poslankyně Veronika Kovářová: Děkuji. Kolegové to už shrnuli za mě. Nejde o to, že my tvrdíme, že všichni jsou zlí a že všichni chtějí podvádět. Jde o to, že územní plán je společenská dohoda, která má být projednána na zastupitelstvu, protože to zastupitelstvo představuje tyto občany a rada města prostě není veřejná. To je to, o co nám hlavně jde.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní poslankyně. S další faktickou pan poslanec Válek. Vaše dvě minuty, pane poslanče.

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji. Já se kolegyně, kolegové, omlouvám. To není tak, že jsem měl abstinenční syndrom, že dlouho nevystupuju. Ale vzpomněl jsem si na svoji městskou část Líšeň a na projednávání územního plánu a nejkrutější období v zastupitelstvu, když prostě se měly stavět garáže na sídlišti a část byla v zásadě proti a část zásadně pro a občané tam přišli a totéž se stavělo (týkalo?) výstavby a tak dále. Já si myslím, že to je ten hlavní důvod, proč. Kdyby se to projednávalo na zastupitelstvu, tak se k tomu mohou vyjádřit na jedné straně ti developeři, na druhé straně ti občané, může se k tomu vyjádřit opozice. Na radě je to v podstatě otázka jenom členů té rady. Rada není veřejná, nemohou tam přijít občané, nemohou tam přijít developeři. Je to daleko jednodušší – i když je to tedy, já nevím jak kde, já nejsem zase takový kovaný starosta jako většina z vás, nikdy jsem starosta nebyl, jenom místostarosta nebo radní – ale je to nejobtížnější část, co si tak vzpomínám, kromě dotací do fotbalu – jednání zastupitelstva, co se týče naprosto protichůdných zájmů – těch, co soustavně, těch, co tam bydlí, těch, co vedle nich se má stavět, a proto si myslím, že na jednání zastupitelstva to patří, protože tam se často dospělo k nějakému konsenzu, který byl ku prospěchu všech.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče. A nyní se vracíme do obecné rozpravy a do ní je přihlášená paní poslankyně Svárovská. Máte slovo.

Poslankyně Gabriela Svárovská: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, Senát nám vrátil novelu stavebního zákona s mimořádně vážným varováním. Senát návrh odmítl jako celek a vyzval Sněmovnu, aby jeho veto nepřehlasovávala velkou většinou hlasujících senátorek a senátorů. A já se k této výzvě připojuji.

Ve třetím čtení jsem tady už podrobně mluvila o tom, že tato novela oslabuje ochranu přírody a krajiny, zemědělské půdy, památek, veřejného zdraví, vlastnických práv i práv lidí, kteří v dotčeném území žijí. Je to oslabování. Není to, jak tady říkal pan kolega Haas, prostřednictvím paní předsedající, že je to nějaký konec světa, ale je to setrvalý proces oslabování práv lidí, oslabování těch veřejných zájmů. A je to ten pověstný kluzký svah, po kterém se šineme dolů.

Upozorňovala jsem na rušení jednotného environmentálního stanoviska, na oslabování samostatné role odborných orgánů, na zjednodušení kácení stromů – inženýrské sítě máte ve městě v každé ulici, to znamená, že můžete skutečně vykácet stromy z města a ani se to nikdo nedozví – na zásahy do ochrany národních parků, na problematickou výjimku pro výstavbu na nejkvalitnější zemědělské půdě v pásu kolem dopravní infrastruktury a na omezení možnosti odvolat se proti velkým developerským projektům.

Je pravda, ano, že některé nejhorší části původního návrhu byly během projednávání zmírněny díky nezměrnému úsilí různých odborných organizací. Zůstala například ochranná pásma památkových rezervací a zón, závazná stanoviska hasičů pro nejrizikovější stavby a výjimka z ochrany nejcennější zemědělské půdy byla zúžena z jednoho kilometru na pět set metrů. To ale nemění celkovou koncepci ani podstatu našich výhrad. Ano, zrychlení povolování potřebujeme, to jsme si tady řekli všichni.

Potřebujeme stavět dostupné bydlení, školy, energetickou infrastrukturu i veřejné stavby. Ale o dostupné bydlení v novele nejde, už jsme to tady dneska probírali, jeho definici novela vypouští. Dostupnost bydlení není podmínkou ani kritériem pro přiznání privilegovaného postavení velkým bytovým projektům. Vysvětlení paní ministryně proto věcně neobstojí.

Tato novela stejně tak nezaručuje rychlejší, předvídatelnější a kvalitnější rozhodování. Oslabuje pojistky, které chrání veřejný zájem a práva lidí. To je podle mě neoddiskutovatelné. A je jedno, co tu paní ministryně deklaruje. Jde o to, co je v zákoně doopravdy napsané a jakým způsobem je možné to aplikovat. A to nyní potvrdil také Senát a potvrdil to výrazně.

Dnes se proto chci soustředit na závažný problém, který v senátní rozpravě opakovaně zazněl a který Senát velmi výrazně nasvítil, a to jsou ta korupční rizika, o kterých jsme tady dneska už trochu mluvili. Korupce nezačíná nějakou obálkou předanou pod stolem nebo v krabici od vína. Taky to není tak, že tady nás většina v opozici jsou lidé, kteří se dívají na svět černě a každého podezřívají z těch nejhorších úmyslů. ***