Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(15.20 hodin)
(pokračuje Ivan Adamec)
Jen tak mimochodem, když o tom mluvím, víte, co mně strašně vadí? Když tady někdo říká, že developeři jsou syčáci, že to jsou lumpové, na které je potřeba si posvítit. Každý starosta z obce mimo Prahu a velká centra moc dobře ví, že dobrý developer, to je něco jako rodinné stříbro, ten vám může výrazně pomoct s výstavbou jak bydlení, tak čehokoliv. A říkat o nich, že to vlastně oni chtějí takovýmhle způsobem devalvovat, ten stav, podle mě není zodpovědné.
Prosím vás, Česká republika není jenom Praha. Není jenom Praha. My, kteří žijeme mimo Prahu, o tom víme své.
Když jsme vládli minulé volební období, tak musím říct, že mě příjemně překvapila bývalá ministryně Dostálová. Musím to tady říct veřejně, protože ona pochopila, že největší problém rekodifikace stavebního práva je to oddělení od té samosprávy. A napsali jsme to znovu. Začalo to nějak fungovat. O digitalizaci se v tuto chvíli nebavme, toto je jiný příběh. Ale staví se. Staví se. Já to chápu, že je potřeba to urychlit.
Na druhé straně slyším, jak prostě tenhle zákon přijde v platnost, jestli ho koalice schválí, že asi příští rok nastane konec světa v České republice, tak vám chci říct, že nenastane. Nestrašme se, nenastane. Protože pokud oni nebudou schopni dát dohromady ty stavební úřady, ta detašovaná pracoviště a velký Stavební úřad, tak prostě takovýhle návrh zákona nebo takovýhle zákon se vůbec nesmí dostat do praxe. A o té praxi se v tuhle chvíli nebavme, protože to je otázka dalšího vývoje.
A tehdy, když se k tomu přidala Klára Dostálová a řada poslanců z hnutí ANO, tak vlastně se nám podařilo ten zákon schválit. A ne tak jako teď, že koalice si schvaluje, a opozice říká nikdy. No, to je nejhorší, co může nastat. Pro ten zákon by bylo nejlepší, kdyby se tady našel ten průnik. A to se nestalo. To se tady vůbec nestalo. A to já považuju za největší chybu tohohle zákona, který má přijít příští rok do praxe. Fakt je to špatně. A ukáže se to, že to je špatně. Fakt, není to dobře. Není to dobře. A myslím si, že si to ještě povíme mockrát.
Já chápu, že tady je tlak. Jako mně ani nevadí, že to psala Hospodářská komora nebo lidi z Hospodářské komory. Řekněme si na rovinu, že řadu zákonů píše někdo jiný. Nepíšou to ti ministři. Tam je zadání a prakticky to udělá někdo, kdo tomu rozumí, kdo rozumí právu, a napíše to.
To, že někomu, se vám nelíbil postoj paní Landové, tak já zase musím říct, že my jsme s ní spolupracovali relativně velmi dobře i s tím, že věděla od začátku, že nikdy pro tento návrh zákona ruku nezvedneme. Věděla to. Podařily se některé věci. Podařily. Takže tohle já vidím jako nejhorší, co se tam mohlo stát.
My samozřejmě jako klub jsme se bavili o tomto návrhu stavebního zákona, bavili jsme se o tom, co je vevnitř. A zjistili jsme samozřejmě, že ne úplně všechno je špatně. Takže my jsme se zapojili do toho procesu. Já jsem tady říkal, a to si musíte pamatovat, že my ten zákon nebudeme obstruovat. A to jsme splnili. Ale také jsem hned říkal, že v této podobě pro něj ruku nezvedneme.
A když už o tom takto mluvím, vy jste tehdy hlasovali s námi. Takové ty argumenty, že ten předchozí zákon byl zákon roku, to je úsměvné. Zákon roku hodnotí někdo úplně jiný než ti, kteří s ním přichází do praxe. A já jsem zažil zákon roku OZE, myslím, to byla dvojka, a tam bylo 32 pozměňovacích návrhů a 28 z nich bylo mých. Tak si dovedete představit, jak ten zákon se dával dohromady. Zákon roku, to je prostě fikce. To je jenom nějaká soutěž mezi, řekl bych, špičkami právníků, kteří se tímhle snaží zaujmout veřejnost. Takže ne.
Tady padlo takové to jako, kdo si to odskáče? Já to nemám rád, si tady takhle posílat vzkazy, jako že když to zkazíte, tak pak všichni prostě pomalu skončíte někde jinde, než máte. Tak to není. Ale v tento okamžik, v tento okamžik se stane to, že skutečně koalice bude zodpovědná kompletně za to, jak ten zákon bude v praxi vypadat. A to jim nevyhrožuju v tuhle chvíli. Nikomu neposílám vzkazy, co s ním pak vyřídím. Nic takového. Ale nebudete moct říkat, že Sněmovna se takhle rozhodla. Celá Sněmovna. Ne, bude to odpovědnost celé vládnoucí koalice.
Abych to dlouho nezdržoval – to, že tady děláme takovýto zákon poslaneckou iniciativou – a když jsem slyšel, jak pan ministr Havlíček říkal, že vlastně žádný mezirezort není potřeba, protože ten už proběhl před lety, no, to proběhl, ale úplně jiného zákona, jak se ukázalo. Kdyby totiž to tak bylo, tak by těch dalších 150 pozměňováků vůbec nevzniklo. Přece by to bylo naráz podané jako celek a už bychom se k tomu vůbec nevraceli. Ale to tak prostě nebylo. Nebylo to tak.
Na druhé straně já to trošku chápu. My jsme taky dělali zákony poslaneckou iniciativou. A docela důležité zákony – vzpomínám třeba lex (nesrozumitelné). No jo, jenže my jsme to projednali se všemi. A vyžádali jsme si souhlas vlastně všech politických klubů tehdy. Oběhali jsme si to. Dali jsme si s tím tu práci. Vysvětlovali jsme to. A prošlo to. Ale to je speciální zákon. Budiž. Odborný zákon. Tohle je zákon, který se prakticky dotýká každého občana, každého podnikatele, který něco staví. Je to něco jiného. Je to velká odvaha to takhle udělat. Já bych ji neměl.
Navíc představa, že obejdu ta ministerstva, která jsou ta ošklivá a chtějí tam ta svá razítka, protože problém vlastně vždycky bylo to, každý architekt, který dělal stavební řízení, vám řekne, Stavební úřad by vydal povolení hned, ale museli jste mít razítka od těch státních orgánů, dohledových, hasiči a budu jmenovat dál. A tahle razítka získat byl nadlidský úkol. To kolečko bylo děsivé. A tohle chápu. Tady jsme měli začít. Začali jsme někde jinde, prostě udělali jsme z toho státní úřad.
Fakt si myslíte, že ten stát bude lepší než ty obce v tom regionu? Já jsem byl starostou – jak dlouho? – 23 let, 2 měsíce, 6 volebních období. Já si to tedy nemyslím. A proto taky pro to ruku nikdy nezvednu. Já si to fakt nemyslím. Ale když si to myslíte vy, je to vaše rozhodnutí, budiž, uvidíme. Já si myslím, že uvidíme, že to nebude konec světa, jak někdo si myslí, ale že to bude jako pěkný mišmaš, až to začne platit, tak to si myslím, že bude.
Jen tak mimochodem, a neberte to ode mě jako kritiku, prostě tady má někdo jiný názor. Já si myslím, že se měly poslouchat názory lidí, kteří přichází z praxe, kteří věděli, jak to funguje. Já fakt jako prostě, mně tohle nejde, schválit tuhle věc, protože si myslím, že tím se opravdu postaví zájmy obcí proti zájmům státu v řadě případů.
A já jsem tady říkal, pojďme se vsadit, kdy sem přijde první novela, pojďme se vsadit, kdy sem přijde prvního novela. Já říkám, že to bude asi příští jaro, bych tak odhadoval. A proč to říkám? Já vám to řeknu, proč to říkám. Není možné takhle rozsáhlý návrh zákona udělat touhle podobou, bez přípravy jednotlivých ministerstev, bez toho mezirezortního projednávání, které trvá samozřejmě dlouho. Není to možné. A i když to dáte standardním způsobem, tak vždycky v těch zákonech se najdou chyby. Je to logické, protože všechno neobsáhnete, když tvoříte zákon. To prostě ukáže praxe, kde ty chyby jsou.
Tady si myslím, že těch ďáblových čertíků je celá řada. Tady to kolegové zmiňovali. S některými věcmi souhlasím, s některými mám problém – jako to, že tady někdo kritizuje, že podle dálnice 500 metrů, že se může odjímat jednička (?), tak si to přeložte do praxe, já jsem to tady vysvětloval, proč by to bylo potřebné. Před třemi lety jsem to navrhoval já tady u nás v klubu a vyhnali mě s tím, protože nebyla souhra s tehdejší koalicí. A teď se to vrátilo a byl jsem docela jízlivý, říkám, já jsem chtěl 500 metrů, oni chtějí kilometr. No, tak nakonec kolegyně Peštová to dala zpátky na těch 500 metrů, které podle mě v tuhle chvíli asi na začátek jsou dostačující.
Prostě podniky, a je úplně jedno, jestli to je sklad, jestli to je fotovoltaika, prostě ty se staví, ty se staví přece na dopravních tepnách. Přece nechcete, aby vám to stavěli uprostřed vesnic z těch rozbitých kravínů. Ty kamiony pak budou jezdit přes ty vesnice. A tohle tady byl nepřekonatelný problém třeba u některých lidí z KDU-ČSL. Já to chápu, ale prostě praxe úplně jiná. Vždycky se podnikání dělo u dopravních tepen. Bylo to tak vždycky. Ze začátku to byla řeka, voda, protože poháněla stroje. Pak to byla železnice, protože se po ní vozilo uhlí. A vozilo se po ní zboží. Dneska to jsou dálnice. No, tak takhle to funguje.
Ale bych nezdržoval, když to shrnu, nejsem z toho nadšený, že to tady dneska projede. Náš klub k tomu zaujal rezervované stanovisko. Jsme rádi, že nám prošly některé pozměňovací návrhy, které jsou pro dobro věci, ale jako celek samozřejmě to podpořit nemůžeme, a podpoříme návrh Senátu, protože si myslím... A ukazuje se to i v té debatě tady. Jako my jsme to tady nedodebatovali. ***

