Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.30 hodin)
(pokračuje Zuzana Mrázová)
Naším cílem není dát přednost investorovi před občanem. Načím cílem je ukončit stav, v němž občan, obec, malý stavebník i velký investor narážejí na soustavu vzájemně nekoordinovaných postupů, nejasné odpovědnosti a opakované vracení dokumentace na začátek.
Kvalitní povolovací proces má chránit veřejné zájmy, sousedy, ale musí na druhou stranu fungovat předvídatelně, včas a pro všechny srozumitelně napříč Českou republikou. Ochrana veřejného zájmu a efektivní správní proces nejsou soupeři. Bez funkčního procesu se ochrana veřejných zájmů promění v nekonečnou nejistotu. Bez ochrany veřejných zájmů by naopak zrychlení ztratilo legitimitu. Proto vás žádám, abyste při dnešním hlasování vycházeli z právního textu, nikoliv z karikatury tohoto textu. Senátní veto respektujeme jako součást Ústavního procesu a máme však dost důvodů je přehlasovat. Novela přináší potřebné zjednodušení, zachovává základní pojistky ochrany práv a veřejných zájmů a odpovídá na konkrétní problémy, které dnes všichni stavebníci v České republice zažívají. Prosím Vás proto o podporu návrhu novely stavebního zákona v podobě schválené Poslaneckou sněmovnou. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji paní ministryně, my jsme se vystřídali při řízení schůze, tím pádem jsem to já, který může přivítat mezi námi senátora Miroslava Plevného a ještě než mu předám slovo, tak dvě organizační věci. Do tohoto projednávání se s přednostními právy, tedy stanovisky klubu, přihlásili paní poslankyně Marie Pošarová, pan poslanec Michal Kučera a pan poslanec Lukáš Vlček. Zároveň si dovoluji připomenout, že na základě – a ještě pan poslanec Adamec se bude hlásit – zároveň si dovoluji připomenout, že na základě dohody z grémia bude od 13.00 do 14.00 tato schůze přerušena s tím, že ve 13.05 začíná jednání organizačního výboru a nyní prosím, aby se slova ujal senátor Miroslav Plevný. Máte slovo, pane senátor.
Senátor Miroslav Plevný: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, jsem zde, abych odůvodnil zamítnutí návrhu zákona, kterým se mění stavební zákon a další související zákony Senátem. Na úvod si dovolím malou odbočku a zareaguji na paní ministryni, která vlastně měla úvodní slovo. Musím říct, že mě opravdu mrzí vyjádření paní ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové, která zde kritizovala nekorektnost projednávání tohoto návrhu zákonu v Senátu, kdy zmiňovala, že politika dostala přednost před zájmy státu, občanů a rodin. Přitom právě paní ministryně si při rozpravě v Senátu chválila věcnost jednání v Senátu.
A nyní již k mé zpravodajské zprávě. Předkládaný poslanecký návrh zákona představuje podle názoru Senátu další neúspěšný pokus o zásadní systémovou reformu stavebního práva. Návrh významně mění koncepci stavebního zákona, zasahuje do základních principů organizace a výkonu stavební správy, postavení dotčených orgánů. Předložený návrh zákona je opravdu gigantický a značně nepřehledný, což je dáno nejen jeho rozsahem a zpracovávanou materií, ale i skutečností, že byl podán jako poslanecký a nikoliv vládou. Již v prvopočátku tak neprošel standardním připomínkovým řízením a hodnocením dopadů RIA, aby byl navíc v Poslanecké sněmovně zcela přepsán komplexním pozměňovacím návrhem doplněným o desítky dalších, v některých případech s reformou stavebního práva, často souvisejících jen okrajově nebo vůbec. Tím vším se stal jeho výsledek nepřehledným a nesrozumitelným, a to nejen pro laickou, ale i odbornou veřejnost. K lepší srozumitelnosti výkladu nepomůže ani důvodová zpráva, která je po změnách učiněných v dolní komoře prakticky nepoužitelná.
O kvalitě návrhu asi nejlépe svědčí to, jak byl tento návrh schvalován zde v Poslanecké sněmovně. Původní poslanecký návrh měnil stavební zákon a 41 dalších zákonů. Po jeho předložení ve Sněmovně, na základě velké kritiky odborné veřejnosti, byl nahrazen komplexním pozměňovacím návrhem o rozsahu přes 1 000 stran, který počet novelizovaných částí zvýšil na 50. Dalších téměř 60 přijatých pozměňovacích návrhů, přijatých ve třetím čtení, vedly k výsledné podobě, která včetně vlastního stavebního zákona novelizuje celkem 55 zákonů. A jak jsem již říkal, to vše poslaneckým návrhem, bez řádného připomínkového řízení, bez hodnocení dopadu RIA, bez stanoviska Legislativní rady vlády. Na plénu Senátu byl tento návrh projednáván na 29. schůzi dne 29. 8. 2026 v rámci rozsáhlé rozpravy byla zmíněna řada výhrad. Bylo poukázáno na nejasnosti a potenciální chyby v návrhu zákona. Zmíním například tyto výhrady: Návrh posiluje postavení investorů a developerů na úkor veřejnosti. Dochází k velké centralizaci rozhodování, ztěžuje se odvolací a soudní ochrana, zavádí se fikce souhlasu, to je domnělá rychlost řízení, je na úkor oslabení územní samosprávy, práv občanů, místního referenda či opravných prostředků. Vznik nového úřadu rozvoje území budí řadu pochybností, nejasností a zejména praktických otázek souvisejících s jeho fungováním, které návrh zákona ani důvodová zpráva neřeší. Jedná se o personální, materiálové i informační vybavení územních pracovišť, to jest o jde o odborně způsobilé pracovníky budovy, archivy, počítačové sítě a podobně. Nejsou vyčísleny náklady na zřízení nově vzniklého úřadu rozvoje území, tak ani na jeho následný provoz.
A klíčová digitalizace stavebního řízení se přitom odsouvá až do roku 2030. Přestože návrh zákona obsahuje některé potenciálně přínosné změny, již nyní je zřejmé, že v případě jeho schválení bude praxe postavena před nelehký úkol. Vypořádat se při každodenní aplikaci s řadou nových, obtížně řešitelných situací, zvlášť když ji nepomůže ani již zmiňovaná důvodová zpráva, která je po změnách učiněných v dolní komoře, jak jsem již konstatoval, nepoužitelná. Na výborech Senátu zazněla kritika z ústavněprávního i hospodářského hlediska i z hlediska regionální praxe a nakonec vzniknul konsenzus zamítnut tento návrh bez dalšího, který plénum Senátu velkou většinou přijalo. Ovšem při vědomí politické reality byl návrh na zamítnutí doplněn doprovodným usnesením vyzývajícím vládu České republiky, prostřednictvím Poslanecké sněmovny, ke znovupředložení novely stavebního zákona řádným legislativním procesem.
Pan první vicepremiér Karel Havlíček v roli zástupce předkladatelů při projednávání tohoto návrhu zákona v našem garančním hospodářském výboru Senátu, řekl, cituji: je to jeden z nejnáročnějších zákonů. A já s ním plně souhlasím. Proto vás, vážené poslankyně, vážení poslanci, žádám: zvažte doprovodné usnesení Senátu, neschvalujte tuto nepovedenou verzi stavebního zákona a připravme takto důležitý zákon pořádně a podle všech pravidel. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji vám, pane senátore. Nyní mám dotaz, zda se chce k usnesení Senátu vyjádřit zpravodajka garančního výboru, což byl hospodářský výbor a zároveň ústavně-právním výboru poslankyně Zuzana Ožanová. Nechce. Dále, zda se chce vyjádřit zpravodajka výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj poslankyně Veronika Kovářová. Ptám se. Ne? Nechce. V tom případě otvírám tedy rozpravu, do které se přihlásili, tak abyste věděli, jak to jde za sebou. Poslance bez přednostního práva vidíte na obrazovce. ***
