Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Poslankyně Marie Kršková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si znovu navrhnout předřazení bodu číslo 54, sněmovního tisku 28, tedy návrhu novely zákona o rozpočtovém určení daní, která má změnit rozpočtové určení daní pro kraje. K tomuto návrhu se dnes vracím z jednoho velmi konkrétního důvodu. Vláda předložila návrh státního rozpočtu na rok 2027 a kraje v něm na systémovou podporu oprav silnic II. a III. třídy nedostanou ani korunu. Přitom připomenu, jak jsme se do této situace dostali. Původní plán byl jednoduchý. Peníze na opravy krajských silnic už neměly být poskytovány prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury. Místo toho měla proběhnout reforma rozpočtového určení daní a kraje měly dostat více vlastních příjmů. To je řešení, které dává smysl.

Kraje by musely každý rok čekat, kolik jim stát pošle. Měly by stabilní vlastní příjmy a mohly by své investice dlouhodobě plánovat. Jenže reforma krajského RUD neproběhla a peníze na silnice přesto zmizely. A to už podle mě v pořádku není. Dostáváme se totiž do absurdní situace. Stát řekl krajům: Peníze na silnice vám už dávat nebudeme, protože dostanete více peněz prostřednictvím RUD. Více peněz prostřednictvím RUD ale nedostaly a teď jim říkáme: Peníze na silnice také nedostanete. To není reforma financování krajů, to je prostě škrt a dopadne především na kraje, které jsou už dnes současným rozdělením daňových příjmů znevýhodněny. Jedním z nich je Pardubický kraj a právě proto bych se chtěla, prostřednictvím pana předsedajícího, obrátit také na kolegy poslance z vládních stran Pardubického kraje, protože na tomhle jsme se ještě docela nedávno shodovali napříč politickými stranami.

Konkrétně bych chtěla připomenout slova kolegy Martina Kolovratníka, pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, loni jste velmi ostře kritizoval tehdejší vládu za to, že krajům poskytla na silnice II. a III. tříd pouze 2 miliardy korun. Psal jste o děravých silnicích a děravých slibech. Připomínal jste, že v roce 2023 šlo do krajů 6 miliard, zatímco v roce 2025 už jen 2 miliardy. A upozorňoval jste konkrétně na Pardubický kraj, který je podle vašich vlastních slov kvůli nastavení rozpočtového určení daní dlouhodobě podfinancovaný. V tom jsme se shodovali. Jenže dnes jste součástí vládní koalice a návrh rozpočtu na příští rok nepočítá se 2 miliardami, ani s 1 miliardou. Na systémovou podporu oprav krajských silnic počítá s nulou. A tak se, prostřednictvím pana předsedajícího, ptám, pane kolego Korovratníku, platí ještě to, co jste říkal před rokem?

Protože jestli byly 2 miliardy málo v opozici, pak přece nula nemůže být dost ve vládě. A právě toto je podle mě problém politiky, když používáme 1 metr v opozici a jiný ve chvíli, kdy sami vládneme. Já bych byla ráda, kdybychom tentokrát použili metr stejný a proto očekávám, že právě poslanci zvolení za Pardubický kraj podpoří alespoň otevření debaty o změně krajského RUD. Návrh, jehož jsem spolupředkladatelkou, leží ve Sněmovně od 18. listopadu 2025. Neříkám, že je jediným možným řešením, ale pojďme se o něm bavit. Pojďme ho změnit. Pojďme hledat kompromis mezi kraji a nedělejme, že problém neexistuje. Současné rozpočtové určení daní pro kraje je téměř 20 let založené na pevných podílech, nezohledňuje dodatečné změny počtu obyvatel ani reálné náklady na dopravu, školství, zdravotnictví a další služby, které kraje zajišťují.

A teď k této dlouhodobé nespravedlnosti přidáváme další problém. Bereme krajům zdroj na opravy tisíců kilometrů silnic, aniž bychom uskutečnili změnu financování, která měla tento výpadek nahradit. Proto znovu vyzývám vládu. Otevřeme konečně debatu o krajském RUD. Není jednoduchá. Některé kraje si polepší, jiné budou chtít hájit současný systém. Právě proto se jí vlády tak dlouho vyhýbají. Ale od toho jsme politici, abychom řešili i problémy, které jednoduché nejsou. Proto navrhuji předřadit bod číslo 54, sněmovní tisk 28 jako třetí bod dnešní schůze a věřím, že tentokrát můj návrh podpoří minimálně všichni kolegové z Pardubického kraje bez ohledu na to, z které strany jsou, protože naše silnice opravdu nepoznají, kdo je ve vládě a kdo v opozici. Děkuji.

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí pan poslanec Vojtěch Munzar a připraví se pan poslanec Jakub Krainer. Tak pane poslanče, vašich 5 minut.

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, já chci navrhnout bod, který se jmenuje Fiskálně strukturální plán aneb plán bez plánu. Vláda v posledních měsících používá jedno téměř magické zaklínadlo, když se bavíme o veřejných financích a rozpočtu, a to máme fiskálně strukturální plán, který schválila Evropská komise. Říká to paní ministryně financí, říká to vláda, říkají to veřejnosti poslanci koaličních stran. Ve skutečnosti máme dokument, který se tak jmenuje a ten jsme poslali Evropské komisi. Jenže problém je v tom, že tento dokument, tento údajný plán nemá žádný skutečný obsah, má cílová čísla má hezkou trajektorii do roku 2030, ale nemá konkrétní, žádné konkrétní vyčíslená opatření, která by vysvětlila, jak se k těm číslům vláda vůbec chce dostat.

Když jsme se na to ptali minulý týden zástupců Ministerstva financí na rozpočtovém výboru, tak nám bylo řečeno následující, doslova cituji: „Fiskální strukturální plán je nastaven tak, aby jej akceptovala Evropská unie. Opatření zatím nejsou známá.“ Takže máme prezentaci médiím ze strany vlády, české veřejnosti, nám tady v Evropské komisi, že máme nějaký plán, ale ve skutečnosti ten plán nemáme a nemáme plán skutečný, jak dosáhnout těch prezentovaných čísel. Je to, jako kdyby vláda ukazovala cílovou stanici, ale schovávala a neznala jízdní řád. A rozpočet, který teď vláda projednává a sestavuje a navrhuje na příští rok, tento rozpor odhaluje. V tomto plánu, (Ukazuje materiál.) který je předkládán veřejnosti a dali jsme ho ke schválení nebo vláda ho dala ke schválení Evropské komisi, tak je napsáno, že deficit veřejných financí vůči hrubému domácímu v produktu bude v příštím roce 2,8 procenta. Ona se to snažila říct i paní ministryně financí na své tiskové konferenci, když prezentovala ten obří dluh, obří deficit, ale ve skutečnosti je to 3,5. Ona zapomněla a schválně do toho nezapočítávala tu výjimku, ty peníze na obranu. Ten problém totiž není v tom, že se někde ty peníze schovají, že zmizí.

To ten dluh zůstane, i když se vezme na obranu. Jediný problém je v tom, že Evropská komise akceptuje to, že se mohou 3 procenta maastrichtských kritérií předložit, když je tam ta výjimka na obranu. Nicméně dluh není 2,8 procenta, ale 3,5. Takže už na příští rok (opět ukazuje) ten nedávno schválený plán touto vládou zkrátka neříká pravdu a fabuluje pravdu. Já nechci, abychom se vydali vlastně řeckou cestou jako Česká republika, že budeme záměrně zkreslovat naše fiskální výsledky, budeme se tvářit, že je všechno v pořádku a potom dopadneme úplně na dno, stejně jako dopadli v Řecku. Nechci, aby se skutečný stav veřejných financí začal překrývat jenom konstrukcemi a výjimkami tak dlouho, až nebudeme znát rozdíl mezi politickou prezentací a ekonomickou realitou.

Současná vládní koalice naši vládu celé roky kritizovala za údajné rozpočtové triky. Pak je ale potřeba říct, že ten největší fiskální trik, největší fiskální fabulace, (ukazuje materiál) je vydávat jenom samostatnou tabulku budoucích deficitů za skutečný plán na jejich snižování. To si vláda lže sama do kapsy a lže tím i naší veřejnosti a stejně je to tak s údajně investičním booomem, že se proinvestujeme v budoucí prosperitě. Víte, co je napsáno v tomto fiskálně strukturálním plánu? (Opět ukazuje materiál.) Stejně investice, podíl investic je 4,1 procenta nebo 4 procenta každý rok, stejně jako to bylo v roce 2025, žádný investiční boom, žádný investiční boom podle toho plánu, který předložila vláda Evropské komisi, se nekoná. Takže proto chci, abychom si tady položili v rámci Sněmovny a projednali jednoduchou otázku, jaká konkrétní opatření stojí za čísly, které prezentuje vláda veřejnosti, prezentuje nám a nechala si je schválit Evropskou komisí?

Proto navrhuji nový bod Fiskálně strukturální plán aneb plán bez plánu jako první bod dnešního jednacího dne. Děkuji.

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, rozumím, ano. Tak nyní vystoupí pan poslanec Jakub Krainer a připraví se... Jakub Krainer dvakrát.

Jinak přečtu omluvu – pan poslanec Philipp od 12 hodin ruší omluvu.

A vy máte 2 přihlášky, prosím, a připraví se paní poslankyně Renáta Zajíčková. Prosím. ***