Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.20 hodin)
(pokračuje Petr Bendl)
Proč ministerstvo dosud nezveřejnilo výsledný protokol, když právě jeho závěry používá jako základ dramatického veřejného vystoupení? Dekonta navíc v lokalitě pracovala už v letech 2021 a 23. Ve vedení skupiny dříve působila také Klára Sovová, současná politička Motoristů. To samo o sobě není důkazem nezákonného jednání. Je to ale další důvod, proč musí být celý postup naprosto transparentní a přezkoumatelný. Ministr musí sdělit, jak byly případné personální nebo politické vazby prověřeny a jak bylo zabráněno pochybnostem o střetu zájmů.
Především však nejde jen o 3,2 milionu korun. Následná sanace má podle ministra stát 192 milionů korun, včetně DPH. Ptám se proto, kdo připravuje její zadávací dokumentaci? Jakým řízením bude dodavatel vybrán a zda se o zakázku bude ucházet také Dekonta? Nebo jí snad chce ministr rozdat z ruky, tu zakázku? To jsou odpovědi, které od ministra očekávám. Firma, která provedla průzkum a pomáhá definovat rozsah problémů, nesmí mít bez řádné soutěže automaticky otevřenou cestu k mnohonásobně větší zakázce. To je bod číslo 3, pane předsedo, a jako bod číslo 4 dnešního jednání Poslanecké sněmovny, prosím.
Bod číslo 4: Informace vlády, Národní podnik Šumava – selhání při informování obcí. Ministr životního prostředí veřejně hovoří o nebezpečí pro obyvatele, unikajících toxických látkách, možné kontaminaci vody, výbuchu při požáru a přírodní katastrofě. Policie dostala pokyn lokalitu střežit. Přesto se starostové z okolí o podrobnostech nedozvěděli přímo od státu. Ministerstvo je mělo pouze odkázat na sledování tiskové konference, přátelé. Starosta Hartmanic ještě několik hodin před jejím zahájením podle médií nevěděl, kde přesně se problém nachází. To není krizová komunikace. To je komunikace připravená pro televizní kamery.
Pokud ministr skutečně věřil, že jsou ohroženi lidé, měl nejprve informovat starosty. Měl informovat kraj, hasiče, zdravotníky, správce vodních zdrojů a další odpovědné instituce. Teprve potom měl svolávat tiskovou konferenci, ne obráceně. Pokud tak neučinil, existují pouze dvě možnosti. Buď zanedbal informování lidí, kteří mají odpovědnost za bezpečnost obyvatel, nebo ve skutečnosti nešlo o tak bezprostřední ohrožení, jaké před kamerami popisoval. Ministr proto musí odpovědět, které obce považuje Ministerstvo životního prostředí za potenciálně dotčené a kdy byl každý z jejich starostů poprvé přímo oficiálně informován? Kdy byl informován Plzeňský kraj, krajský krizový štáb, hasiči, hygienická služba, správci vodních zdrojů a příslušné vodoprávní úřady? Prosím doložit.
Obdržely obce konkrétní mapu vyhodnocení rizik a doporučený postup pro případ požáru nebo úniku látek, o kterých ministr mluví? Existuje jakékoliv omezení pro obyvatele, turisty, lesníky nebo pracovníky Národního parku? Jestliže neexistuje, proč ministr veřejně hovořil o přímém ohrožení lidí? Byly prověřeny nejbližší zdroje pitné vody? Které odběry byly provedeny, kdy a s jakými výsledky? Proč ministerstvo tajilo přesnější lokalizaci také před představiteli samospráv, kteří mají ze zákona odpovědnost vůči svým občanům? Kdo rozhodl, že hlavním informačním kanálem pro starosty bude politická tisková konference?
Vláda musí rovněž vysvětlit, proč Filip Turek dostal prostor šířit postupně tři rozdílné verze o yperitu a fosgenu. Ministr Červený jej omlouval tím, že neměl nejaktuálnější informace. Člověk bez aktuálních informací ale nemá veřejně oznamovat nález bojové chemické látky. Takové jednání může poškodit nejenom turistický ruch, pověst národního parku, ale i pocit bezpečí místních obyvatel. Oprava nepravdivého tvrzení má být stejně hlasitá a jednoznačná jako jeho původní zveřejnění.
Vážnou ekologickou zátěž nelze zlehčovat. Stejně tak ji ale nelze používat jako kulisu pro politickou dramatizaci. Stát musí poskytovat přesné informace těm, kteří je potřebují, nikoliv vyrábět napětí a následně vysvětlovat, co vlastně ministr a jeho stranický kolega mysleli tím, co chtěli říct. To je bod číslo 4, pane předsedo, a navrhuji ho jako bod číslo 5 dnešního jednání.
Konečně bod číslo 5: Národní park Šumava, informace vlády – sanace, její cena a kontrola. Pátým posledním samostatným návrhem je tento bod. Znovu zdůrazňuji, že potřebu sanace nezpochybňuji. Nebezpečné látky a kontaminovaná zemina musí být odborně odstraněny. Právě proto ale nestačí jenom politické prohlášení ministra. Potřebujeme kontrolovatelný plán.
Podle dosavadních informací má první etapa začít 21. září 2026 a trvat do začátku listopadu. Odvezeny mají být nejrizikovější nádoby. Na jaře 2027 má pokračovat odvoz kontaminované zeminy a hydrologický průzkum. Celkem čtyři etapy mají skončit 23. června 2028. Odhadované náklady dosahují 192 milionů korun, včetně DPH. K tomu má stát zaplatit přibližně 30 milionů korun za tříleté střežení. Celkově se tedy bavíme o částce přesahující 220 milionů korun. Sněmovna nemůže takový výdaj přijmout pouze na základě čísel oznámených na tiskové konferenci.
Ministr musí odpovědět, kdo bude zadavatelem jednotlivých etap. Ministerstvo životního prostředí, Správa Národního parku Šumava nebo jiná státní organizace? Jak vznikl odhad 192 milionů korun a kdo jej zpracoval? Vychází z položkového rozpočtu nebo z orientačního odhadu firmy, která provedla průzkum? Jakým zadávacím řízením budou vybráni dodavatelé? Bude zakázka soutěžena jako jeden celek, nebo bude rozdělena do několika etap? Z jaké rozpočtované (?rozpočtové) kapitoly budou práce hrazeny a jsou už peníze skutečně zajištěny? Protože pokud vím, tak Ministerstvo životního prostředí přestalo plnit zákonnou povinnost vyplácení újmy zemědělcům a chybí už řádově 120 milionů korun. Přestože ministerstvo má ze zákona tuto povinnost, tak ji neplatí. Ale tady už hýříme dalšími miliony a neříkáme, odkud ty peníze vlastně vezmeme.
Jakou konkrétní část nákladů platí Ministerstvo obrany, když ekologická zátěž vznikla činností armády? Existuje mezi oběma rezorty písemná dohoda? Na základě čeho bylo vypočteno dalších 30 milionů korun za střežení? Kdo bude tuto službu poskytovat? Kam budou odvezeny nebezpečné kapaliny, nádoby a kontaminovaná zemina? Jak bude kontrolována jejich přeprava, evidence a konečné odstranění? Kolik hydrogeologických vrtů vznikne? Kde budou umístěny a jak často budou podzemní a povrchové vody kontrolovány? Jaká měřitelná kritéria určí, že byla každá etapa řádně dokončena a že lokalita už nepředstavuje nepřijatelné riziko?
Konečně, budou všechny smlouvy, výsledky měření, průběžné protokoly a změny ceny průběžně zveřejňovány? Po zkušenosti s přímým zadáním průzkumu Dekontě nelze vládě vystavit bianco šek na dalších 192 milionů korun. Potřebujeme nezávislý odborný dohled, veřejnou kontrolu zakázek a pravidelné informování Sněmovny i dotčených samospráv. Navrhuji, aby vláda nejméně jednou za šest měsíců zveřejnila zprávu o provedených pracích, výsledcích měření, čerpání peněz a případných změnách harmonogramu.
Skutečným cílem musí být bezpečně odstraněná ekologická zátěž, nikoliv pouze politicky úspěšná tisková konference. Proto navrhuju tento pátý bod, pane předsedo. Nebo můj pátý bod, ale jako šestý bod jednání Poslanecké sněmovny. Děkuju vám za pozornost.
Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuju. Nyní přečtu omluvu. Omlouvá se pan poslanec Václav Pláteník od 11.15 do 13.30 z pracovních důvodů. Další tedy vystoupí paní poslankyně Gabriela Svárovská. Připraví se paní poslankyně Marie Kršková. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Gabriela Svárovská: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, navrhuji zařadit na pořad této schůze bod: Ministr životního prostředí neplní své povinnosti. Nepředložil Národní plán obnovy přírody. Česká republika měla do 1. září předložit Evropské komisi návrh Národního plánu obnovy přírody. Nepředložila. Nesplnila právní povinnost vyplývající z přímo použitelného evropského nařízení. ***
