Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.10 hodin)
(pokračuje Petr Bendl)
Potřebu odstranit starou ekologickou zátěž nikdo nezpochybňuje. Zpochybňuji ale způsob, jakým ministr životního prostředí Igor Červený informuje veřejnost.
Ministr použil výraz přírodní katastrofa. Přitom jde o starou ekologickou zátěž způsobenou činností Československé armády, jak jsme se od ministra dozvěděli, a už samotné označení přírodní katastrofa je proto věcně poměrně zavádějící.
Ještě závaznější je chaos kolem chemických látek. Filip Turek nejprve oznámí yperit, potom své tvrzení změní na unikající fosgen. Nakonec hovořil o látkách, ze kterých by fosgen mohl vzniknout při požáru. Státní úřad pro jadernou bezpečnost následně uvedl, že průzkum neprokázal yperit, sarin, látku VX, ani jiné látky používané jako chemické zbraně. Nebyly nalezeny ani nádoby s fosgenem. Potvrzeny jsou rtuť, arzen, dioxiny, furany, polycyklické aromatické uhlovodíky, chlorovaná rozpouštědla a další nebezpečné látky. To je vážný důvod k odborně vedené sanaci. Není to ale omluva pro šíření tří vzájemně odlišných verzí během jednoho jediného dne z Ministerstva životního prostředí.
Ministr proto musí odpovědět:
Za prvé, jaké konkrétní látky byly laboratorně prokázány, v jakých koncentracích a v kolika nádobách.
Za druhé, vychází údaj o přibližně 200 sudech a tisíci tunách kontaminované zeminy z měření, z odborného odhadu, nebo pouze z vizuálního průzkumu.
Za třetí, kolik nádob skutečně netěsní a jak bylo zjištěno ministrovo tvrzení, že některé ztratily až třetinu obsahu, jestli u toho v průběhu několika let byl, nebo jak poznal, kolik tam toho bylo předtím. Ale když už to tvrdí, měl by tedy to nějak prokázat.
Za čtvrté, existuje v tuto chvíli prokázané ohrožení obyvatel, povrchových vod nebo zdrojů pitné vody? Kontaminace podzemních vod zatím potvrzena nebyla a hydrogeologický průzkum má teprve proběhnout.
Za páté, z jakého odborného posudku vychází tvrzení o možnosti vzniku látky na principu fosgenu? Které konkrétní chemikálie mají takovou reakci vyvolat a za jakých podmínek.
A konečně, kdo předal Filipu Turkovi informace o yperitu a fosgenu a proč ministr tato nepravdivá nebo nejméně nepodložená tvrzení okamžitě jednoznačně neopravil.
Sněmovna musí dostat úplnou zprávu Dekonty, laboratorní protokoly a stanoviska Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a dalších odborných institucí. Nestačí fotografie sudů a dramatická tisková konference. Potřebujeme rozlišit doložené nebezpečí, možné budoucí riziko a pouhou politickou spekulaci. Ministr životního prostředí má veřejnost přesně informovat, nikoliv nejprve vyděsit a teprve následně opravovat vlastní stranické kolegy.
To je bod číslo 1, který navrhuji, pane předsedo, jako druhý bod dnešního jednání.
Druhý bod, který navrhuji, je Informace vlády ve věci Národního parku Šumava – kdo co věděl a kdy jednal. Ministr Červený tvrdí, že předchozí vedení ministerstva o problému vědělo tři roky a nekonalo. Tak závažné obvinění však musí být založeno na úplné časové ose, nikoliv na politicky vybraném začátku příběhu. Ekologická zátěž vznikla činností Československé armády v prostoru využívaném od roku 1952 do roku 1991. Jednotlivé chemické nálezy se zde řešily nejpozději od roku 2020. V roce 2021 objednala Správa Národního parku Šumava likvidaci chemických látek v bunkru. V roce 2023 následoval průzkum bývalého vojenského cvičiště a další likvidace chemických látek. Za tyto práce stát zaplatil společnosti Dekonta více než 2 miliony korun.
Ministr Červený tvrdí, že výsledná zpráva byla 29. srpna 2023 předána ministerstvu a doporučovala další rychlou sanaci. Bývalí představitelé rezortu naopak uvádějí, že zpráva byla projednána, bojové chemické látky nepotvrdila a část nálezu byla odstraněna. V roce 2025 mělo Ministerstvo životního prostředí obdržet nové informace a předat je Ministerstvu obrany kvůli možné spoluúčasti na sanaci. Na konci dubna 2026 oba rezorty o lokalitě jednaly. V červnu 2026 zadalo nové vedení Ministerstva životního prostředí další průzkum společnosti Dekonta.
Tvrzení, že předchozí vedení neudělalo vůbec nic, tedy neodpovídá zveřejněným smlouvám ani popsaným jednáním. Proto ministr musí odpovědět, kdo přesně obdržel závěrečnou zprávu z roku 2023, kdo byl uveden mezi jejími adresáty a kdo se účastnil jejího projednání. Co přesně zpráva doporučovala. Rozlišovala mezi již odstraněnými nádobami a další dosud neprozkoumanou částí lokality? Jaká opatření provedla Správa Národního parku Šumava bezprostředně po průzkumu v roce 2023? Jaké nové informace obdrželo Ministerstvo životního prostředí v roce 2025 a kdy je předalo Ministerstvu obrany? Jaký je závěr jednání obou rezortů z dubna 2026? Proč se tehdy podle dostupných informací hovořilo o tom, že není vizuálně patrné bezprostřední nebezpečí? A co udělalo nové vedení ministerstva mezi zadáním průzkumu v červnu a tiskovou konferenci v září? Pokud šlo o bezprostřední ohrožení, proč tři měsíce neinformovalo obce a veřejnost? Ministr ohlásil trestní oznámení, musí proto uvést, na koho směřuje, jaké konkrétní povinnosti měly být porušeny a o jaké dokumenty své podezření opírá.
Trestní oznámení nesmí nahrazovat věcnou odpověď ministra za stav rezortu. Nechci nikoho předem zbavovat odpovědnosti, ale jestli někdo odborné varování ignoroval, musí být pojmenováno. Stejně tak ale vláda nesmí vymazat práce, které prokazatelně proběhly a vytvořily (vytvořit?) dojem, že ekologickou zátěž objevila až současná politická reprezentace.
Proto navrhuji tento druhý bod zařadit jako bod číslo 3 dnešního jednání Poslanecké sněmovny, pane předsedo.
Bod číslo 3. Informace vlády, Národní park Šumava – Zakázka pro Dekontu. Současné vedení Ministerstva životního prostředí zadalo v červnu 2026 společnosti Dekonta nový průzkum údajně za 3,2 milionu korun a bez otevřeného výběrového řízení. Ministr Červený uvedl, že použil ministerskou výjimku. Zakázku prý bylo nutné zadat rychle kvůli závažnému bezpečnostnímu a environmentálnímu riziku a Dekonta byla vybrána proto, že lokalitu znala z předchozích let. Takové vysvětlení ale nestačí.
Výjimka ministra není kouzelná formule, kterou se nahrazuje transparentní zdůvodnění. Pokud byla situace natolik naléhavá, že nebylo možné oslovit více odborných firem, musí ministr vysvětlit, proč současně několik měsíců neinformoval místní samosprávu. Pokud byla naopak lokalita uznána už z průzkumu roku 2023, musí vysvětlit, v čem spočívala nepředvídatelnost, kterou nyní používá jako argument pro rychlé přímé zadání.
Zásadní je rovněž přesná cena. Částka 3,2 milionu korun může mít jiný právní význam podle toho, zda je uváděna včetně DPH, nebo bez DPH. Ministr musí přestat pracovat s přibližnými čísly a předložit konkrétní dokumenty. Proto se ptám, jaká je přesná cena zakázky bez DPH a včetně DPH? V jakém právním režimu byla zakázka zadána a podle kterého ustanovení byla vyloučena otevřená soutěž? Kdo připravil a kdo podepsal ministerskou výjimku? Kdy byla výjimka schválena, kdy byla zveřejněna a kde? Byly před zadáním osloveny jiné odborné společnosti? Pokud nebyly, jak Ministerstvo životního prostředí ověřilo, že cena odpovídá? Jak přesně byly vymezeny výstupy průzkumu? Kdy je Dekonta odevzdala a kdo potvrdil jejich úplnost? ***
