Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.00 hodin)
(pokračuje Michal Kučera)
Dámy a pánové, tady to je na poměrně delší debatu, já se k tomuto tématu ještě pravděpodobně budu vracet. Nečekám, že ministr Igor Červený bude odvolán, protože pevně drží v rukou ministra, tedy předsedu Andreje Babiše, ale chtěl bych, aby ministr Červený tyto mé připomínky chápal jako námět na zlepšení. Děkuju.
Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji také za dodržení času. Takže nyní vystoupí poslanec Jan Bartošek, takže vám změřím zase pět minut a návrhy. Prosím.
Poslanec Jan Bartošek: Děkuji, pane předsedo, mám návrhy dva, tak poprosím o dvakrát pět minut. (Předsedající: Ano, je to tak.)
Nejprve můj první návrh. Pane předsedající, kolegyně, kolegové, navrhuji zařadit nový bod s názvem – Informace vlády k zamezení pracovní cesty náčelníka Generálního štábu Armády České republiky na Ukrajinu – jako bod našeho jednání. A také žádám, aby byl zařazen tak, aby na něm byli přítomni jak ministr obrany, tak předseda vlády. Důvod je jednoduchý. Náčelník generálního štábu generál Miroslav Hlaváč měl tento týden poprvé ve funkci vyrazit do Kyjeva na mezinárodní bezpečnostní konferenci YES. Tam se scházejí vojenští velitelé a evropští politici a tam se také mluví o tom, co se naučila ukrajinská armáda v reálném boji, za který platí neskutečné oběti jak na životech, tak materiální. A on nepojede. A to ne, že by neměl čas. Ne proto, že by to naše armáda nepotřebovala, ale proto, že mu to ministr obrany Jaromír Zůna, což je nominant SPD, politicky neschválil. Což o to – neschválil, ale všimněme si, jakým způsobem se to stalo. Podle týdenníku Respekt se k té cestě ministr ani jeho náměstek Vích vůbec nevyjádřili. To znamená, nezakázali to nahlas, neřekli to a vyvlíkli se ze zodpovědnosti, pokusili se tím promlčet. A to já osobně nepovažuju za řízení rezortu, ale za alibismus a zbabělost.
A není to poprvé. Letos na začátku roku psal Respekt o tom, že stejný ministr nepustil tehdejšího náčelníka generála Řehku do Spojených států. Ministerstvo to tehdy popřelo, ale dnes už si o tom obrázek udělá každý sám. Vážené kolegyně, vážení kolegové, nejde o jednu konferenci. Tady jde o to, že SPD v honbě za politickými body zneužívá armádu a bezpečnost nás všech a bohužel premiér Babiš k tomu jen mlčky přihlíží. Přitom má v rukou všechny nástroje, jak takové jednání zastavit. A nepoužívá je, protože buď mu to nevadí a nebo je na svém koaličním partnerovi závislý natolik, že si nedovolí vůbec jakýmkoliv způsobem zasáhnout a kritizovat. Ale ani jedno není omluva. A řeknu to úplně natvrdo, tak jak to vidím. SPD nenávidí Ukrajinu a Ukrajince tak moc, že se od ní nechce učit ani obranu proti dronům.
Ukrajinci dnes vědí o dronové válce víc než kdokoliv jiný na světě a zaplatili za to cenu, kterou si dnes neumí nikdo ani představit. A my máme jedinečnou možnost si tu zkušenost odvést domů, ale bohužel tato vláda nám ji z ideologických důvodů zavírá. A tak až jednou přiletí dron například na naši elektrárnu, nemocnici nebo letiště, tak jak se to stalo v Lipsku, tak nás vaše nenávist k Ukrajině, milá vládo a SPD, neochrání. Neochrání nás ani podlézání Číně, kam právě pan ministr Zuna odletěl. Na Ukrajinu čas nemá, na Čínu ano. Nás ochrání výcvik, technologie a zkušenost. Zkušenost z jediného místa v Evropě, kde se dnes reálně bojuje. A přesně o tu se kvůli politikaření a nenávisti nesmyslně připravujeme. Proto žádám vládu o vysvětlení, kdo konkrétně cestu zastavil, z jakého důvodu a zda o tom rozhodnutí existuje písemný zápis. Ptám se pana premiéra, zda považuje za normální, aby o odborné přípravě naší armády rozhodovaly stranické antipatie a rozhodovaly a převládly nad bezpečností našich občanů a naší země. Jestli vám to nevadí, tak mně ano. A z toho důvodu žádám o podporu tohoto bodu a zařazení na program této schůze. Děkuji, to je můj první bod.
Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, tak mačkám dalších pět minut. Prosím.
Poslanec Jan Bartošek: Děkuji, budu pokračovat druhým bodem. Dovolte mi navrhnout zařazení nového bodu s názvem – Postoj předsedy Poslanecké sněmovny a předsedy hnutí Tomia Okamury k požadavku Alternativy pro Německo na zrušení Benešových dekretů - jako bod našeho jednání. Vysvětlím proč. V květnu tohoto roku jsme tady zažili jednání a myslím, že všichni si ho velmi dobře pamatujete, kdy jsme se my, poslanci KDU-ČSL, ale i všichni opoziční poslanci, nezúčastnili jednání Poslanecké sněmovny. Vládní koalice tehdy z podnětu hnutí SPD přijala usnesení, kde vyzvala organizátory krajanského sdružení, které se tehdy konalo v Brně, aby od své akce upustili.
Týdny předtím jsme poslouchali, jak nad Českou republikou visí hrozba prolomení Benešových dekretů. Stávající koalice k tomu dělala tiskové konference, bylo shromáždění na Moravském náměstí, bylo k tomu jednání Sněmovny. Bylo to veliké téma. Mám k dispozici dokument, je to tisk 19/12049 z Bavorského zemského sněmu z 20. května 2026. Je to naléhavý návrh poslaneckého klubu Alternativy pro Německo. Tento dokument brněnský sjezd vítá, vyjadřuje solidaritu se sudetskými Němci. A v závěru navrhovaného usnesení stojí požadavek, aby Česká republika konečně zrušila Benešovy dekrety odporující mezinárodnímu právu. Není to v roce 2019 nebo není to nějaký zapomenutý program. Toto usnesení bylo načteno k hlasování dva dny před zahájením sjezdu v Brně. Je tam sedm podepsaných poslanců a celý klub AfD.
No a v neděli po volbách v Sasku-Anhaltsku tuto neděli předseda této Sněmovny Tomio Okamura a předseda hnutí SPD Alternativě pro Německo veřejně pogratuloval. Řekl, že jí fandí a vyslovil přání, aby se stala součástí nové zemské vlády. Ptám se tedy, jak může tedy jedna a tatáž politická síla, což je SPD, doma strašit prolomením Benešových dekretů a současně držet palce a přát vládní odpovědnost straně, jejíž poslanci zrušení těchto dekretů přímo požadují. Buď jsou pro hnutí SPD Benešovy dekrety zásadní otázkou českých národních zájmů, ale pak tedy očekávám, že se musí vůči postoji AfD vymezit jasně a nahlas, a to ne jenom nějakou deklarací pro média, ale také konkrétními kroky, které budou něco stát. To znamená ve své vlastní evropské frakci, z které by podle mě tedy měli vystoupit, kde stojí s AfD nebo kde sedí s AfD u jednoho stolu. Anebo jsou Benešovy dekrety jenom povrchním tématem, které se účelově hodí, které SPD zneužívá proti těm, kdo mluví o smíření, ale pak ať to předseda SPD Tomio Okamura řekne na rovinu a nelže. Ať nám řekne, co je tady z toho pravda.
Chci, aby zaznělo vysvětlení. Předseda Poslanecké sněmovny je třetí nejvyšší ústavní činitel tohoto státu. Jestliže on sám udělal z Benešových dekretů téma pro plénum, má tato Sněmovna právo slyšet, jak se jeho postoj srovnává s postojem jeho německého spojence AfD. To je otázka důvěryhodnosti a důvěryhodnost je pouze jedna. Není možné mít jednu alternativu pro Prahu a druhou pro Magdeburg. Protože potom jedno z toho je lež a v tom případě SPD a Tomio Okamura lže. Proto navrhuji zařadit uvedený bod jako bod našeho jednání a chci aby se jeho jednání zúčastnil předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Děkuji vám a žádám o podporu.
Předseda PSP Tomio Okamura: Další vystoupí pan poslanec Petr Bendl a připraví se... (Předsedající listuje.) Vy máte tři, čtyři přihlášky? (Poslanec Bendl: Pět, pane předsedo.) Takže pak se připraví paní poslankyně Svárovská. (Poslanec Bendl: Pět.) Tak prosím.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, já mám pět konkrétních bodů, protože včera vystoupil pan ministr životního prostředí a nedostali jsme možnost diskutovat k tomu problému, který tady představil a já bych se mu rád věnoval.
První bod, který navrhuji, je Informace vlády v Národním parku Šumava – skutečný rozsah nebezpečí. ***
