Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.50 hodin)
Poslanec Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně pane předsedající, já jsem chtěl poprosit o zařazení bodu, který jsem nazval informace ministra spravedlnosti o rozhodování české justice ve věcech dětí. Já jsem toto téma zde podrobně odůvodňoval na poslední schůzi v srpnu 25. 8., kdy jsem poukazoval na to, jak narůstá množství excesivních rozsudků české justice ve věcech dětí, jak v té občanskoprávní linii, tak v té trestněprávní linii a mluvil jsem zde o případu, kdy otec, který totálně zanedbal péči své dcery, dcera ve třech letech půl roku žebrala před supermarketem nebyla schopna vydávat žádná slova, totálně ji takto jaksi zanedbal, tak dostal od českého soudu pouze podmínku, podmíněný trest, ten rozsudek ještě půl roku nebyl ani řádně doručen, to dítě už je dneska naštěstí v náhradní péči, a prosil jsem vládu, aby toto téma začala systematicky řešit. A to i s ohledem na to, že to nejsou jenom excesivní rozsudky, o kterých píší noviny, ať už ve vážné nebo bulvární podobě, ale že to zkrátka je obecný trend, růst násilí na dětech, a to jak v rodinách, tak mimo ně. A poukazoval jsem na článek, který uvádí statistiky a informace ze 4. srpna tohoto roku v Seznam Zprávách, kde jsou i statistiky OSPODu otištěné a ty říkají, že v roce 2025 bylo 11 441 případů zneužívání, zanedbávání, týrání anebo znásilnění dětí a že to číslo je meziročně o 1 286 případů více. Ten článek je alarmující, uvádí fakta a informace, byli tam údajně osloveni zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí, aby se k tomu vyjádřili. Vyjádření tam není, nevím nakolik to je nebo není pravda, proto jsem ji chtěl aby tento bod byl zařazen zde na plénu.V každém případě bohužel trend násilí na dětech narůstá. Já bych byl velmi rád, aby tahle Sněmovna vedle řešení kauz kolem zvířat a tak dále, věnovala trestné činnosti anebo neprávním postupu vůči dětem mnohem větší pozornost.
A dneska tady vystupuji proto, že uplynulo několik dní a noviny opět plní jedna otřesná kauza – a tady chci poděkovat iRozhlasu za to, jak se té kauze systematicky, věcně věnuje – a to je případ ze severu Čech, kdy muž, který zneužíval, sexuálně zneužíval půl roku dva chlapce, dvě děti, dostal u krajského soudu podmíněný trest. Já jsem z toho absolutně v šoku, děkuji panu ministrovi, že se k tomu vyjádřil negativně, že snad Ministerstvo spravedlnosti prozkoumá ten spis, že ministr zváží nějaký opravný prostředek. Asi by to byla stížnost pro porušení zákona, která ovšem má akademický význam, ale toto je další kapka, která ukazuje systémový problém – násilí na dětech, které bohužel státní orgány, v tomto případě, bagatelizují a dávají za ně tresty, které vysílají jasný signál pachatelům. No v zásadě, když někoho zneužíváte, pácháte tuto, podle mého názoru, mimořádně závažnou a společensky škodlivou činnost, tak dostanete u Krajského soudu v Ústí nad Labem podmínku. Já tady nebudu rozebírat další detaily. Na jedné straně oceňuji to, že soudkyně je ochotna veřejně obhajovat svůj právní názor, to si myslím, že je správné a patří to k té diskusi v právním státě, aby soudce obhájil svůj postup, který rozhoduje. Na druhou stranu musím konstatovat, že ty argumenty jsou úplně šílené. Dokonce jedna advokátka řekla, že ty argumenty jsou téměř perverzní. Já jsem fakt v šoku z toho, že soud konstatuje, že dotyčný pachatel, predátor sexuální, si zaslouží pouze podmínku a to proto, že cituji z toho novinového článku: Chlapec, ta oběť té trestné činnosti už byl narušený, a teď parafrázuji: už ostatně snad dokonce páchal nějakou formu prostituce a tak dále, protože byl ze sociálně slabého prostředí, neměl peníze na jídlo a tak dále. A ta soudkyně tam v tom odůvodnění rozděluje, že je rozdíl mezi tím, když predátor sexuální zaútočí na bezúhonné dítě někde před školou – soudkyně hovoří přímo o naprosto nezkušeném dítěti – a když predátorů zaútočí na dítě, které už provádělo dětskou prostituci za peníze. No, je to naprosto nepřijatelné. Je to šokující, že míra společenské škodlivosti u sexuálního útoku na nezletilce se posuzuje podle toho, zda ten dotyčný už má, či nemá, nějaké zkušenosti a je narušen. Takže já moc prosím, pojďte ten bod zařadit, pojďme se o tom fakt bavit, to téma tady narůstá, je to další a další kauza a my bychom to měli opravdu řešit na plénu Sněmovny. Děkuji vám.
Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Michal Kučera a připraví se Jan Bartošek. Tak prosím, vašich pět minut.
Poslanec Michal Kučera: Dobrý den dámy a pánové, děkuju za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych navrhl tady bod s názvem ministr Červený vyvolává paniku a nezvládá řídit resort životního prostředí. Dámy a pánové, já jsem takovou tu jistou neohrabanost ve vystupování a výrocích ministra Červeného přičítal tomu, říkám si, je to nový poslanec, nový ministr, tak se časem otrká, nějakým způsobem se to zlepší, nicméně ono to je spíše horší a horší. A ta poslední kauza ministra Červeného znamená, ta kauza odpadu na Šumavě, ta byla s takovou poslední kapkou k tomu, abych tady dnes vystoupil a požádal o zařazení tohoto bodu, aby se Sněmovna zabývala právě nekompetentním působením ministra Červeného. Jeho chaotickou komunikací, pochybnými zásahy do odborných institucí, personálními rozhodnutími, které vyvolávají otázky, a samozřejmě i nekompetentními rozpočtovými škrty, které oslabují schopnost resortu plnit jeho základní úkoly. To jsou prostě věci, které skutečně vyvolávají obrovské otázky, obrovské pochybnosti nejen v odborné veřejnosti, ale samozřejmě i u těch, kteří odpovědně přistupují k řízení České republiky. Věřím, že stejné otazníky má i celá řada jeho kolegů z vlády, kteří vystupují poměrně kompetentně, na rozdíl právě od ministra Igora Červeného.
Samozřejmě já jsem tady zmínil některé body. Možná zkusím ještě v krátkosti připomenout, samozřejmě ten chaos v komunikaci u vážné ekologické zátěže na Šumavě, to je typický příklad nekompetentního jednání ministra životního prostředí. Místo aby tuto situaci řešil, řešil ji odborně, řešil ji s příslušnými institucemi, vyvolává jakési tiskové konference, kde, já to řeknu lidově, plete páté přes deváté u tak závažných věcí, které vyvolávají paniku mezi lidmi, vyvolávají paniku v České republice, to je naprosto naprosto nepřípustné. I takovéto příliš rychlé hledání politického viníka – naprosto trapné z jeho pohledu. Tam, kde by měla být odbornost, chladná hlava, tak naopak je tam ještě více posilování paniky mezi mezi lidmi. Já připomenu samozřejmě, a už to tady bylo několikrát zmiňováno, tu otázku Heřmanické haldy. To rozhodnutí, komentovala to celá řada tady kolegů, rozhodnutí zastavit to řízení z pozice ministra životního prostředí – naprosto bezprecedentní a upozorňuju, že tak slabého ministra životního prostředí jsme tady neměli skutečně od roku 1990, tam na Ministerstvu životního prostředí se na těch postech objevovaly skutečné persony, skutečné osobnosti. A pokud je někdo nováčkem, pokud je někdo nezkušený, tak k takto velkým krokům by jednoznačně neměl přistupovat žádná z těchto velkých osobností, o kterých tady mluvím, na postup ministra životního prostředí, si nedovolili takovýto krok, že by ze své pozice zastavili právě řízení, jak to udělal nováček Igor Červený.
Samozřejmě velké otázky jsou nad personální politikou a na takovým tím kamarádíčkováním, to znamená posilováním a přihráváním pozic svým známým a podporovatelům. Asi ta největší je na postu České inspekce životního prostředí. Ta instituce by měla kontrolovat dodržování ekologických zákonů a rozhodovat v citlivých správních řízeních. A tam je právě ta důvěra v odbornou nezávislost zásadní. A ministr ji svými personálními kroky musí posilovat, on naopak ji spíše oslabuje. Zmínil bych také podfinancování jednotlivých organizací, ať to jsou národní parky, Agentura ochrany přírody a krajiny a další. Jenom Národní park Šumava – víme, že má nižší rozpočet zhruba o 40 procent. Víme sami, že o 40 procent, kdyby se to stalo například v resortu zemědělství, že by nějaká organizace dostala o 40 procent méně, tak by okamžitě skončila, něco podobného samozřejmě je u každých dalších organizací. ***
