Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(9.50 hodin)
(pokračuje Petr Hladík)
Tohleto jsou závažná závažná obvinění a závažné problémy, které není možné vysedět a není možné vystát. A jestli si myslíte, že my toho necháme jako opozice, jestli si myslíte, že my nebudeme trvat na tom, aby se tyhlety věci dořešily, tak to se mýlíte. My budeme hájit zájmy občanů České republiky, my budeme hájit zájmy veřejného zdraví, my budeme hájit zájmy ochrany životního prostředí právě proto, aby rozhodnutí, která se činila, tak byla odborná, podložená a ne flagrantně zpackaná, tak jak to tady můžeme vidět v jednom případě za druhým. Ta včerejší a předvčerejší situace, kdy tady celá země usíná v pondělí večer s tím, že možná tady jsou látky bojové, chemické někdy z první republiky, že jsou možná takového rozsahu, že by mohly zamořit velké území, aby se nakonec prokázalo, že je to území kontaminované, ale je to stará ekologická zátěž, která tam je desítky let a bezprostředně, bezprostředně teď nemůže ohrozit, je potřeba sanovat, to jsou dva úplně rozdílné příběhy. Jak už jsem zmínil, to zásadní je bod, který jsem nazval Heřmanická halda.
Poslední věc... a vlastně se mně o tom mluví trošku... a chci volit tón, jak o tom hovořím, a to je otázka pohonných hmot a co s tím vláda bude dělat. Kdyby tahleta situace byla v České republice za vlády Petra Fialy, tak by tady byla Fialova drahota, tak by tady byl obrovský problém, tak by tady byli neustále vyskakující, ať už Andrej Babiš nebo ostatní členové jeho hnutí – a my máme situaci, že máme pohonné hmoty na čerpacích stanicích přes 50 korun, my máme situaci, že když tankuju náš sharan, tak je to přes 3 000 korun na nádrž – a vláda to nějakým způsobem neřeší. Já vím, že ta situace a nebudu populisticky tady chtít po vládě, aby něco srazila ze dne na den, a já vím, že ta situace je složitá – na druhou stranu, pojďme si říct fakta: Od 22. července, kdy skončila uplatnění (opatření?), která uplatňovala vláda, tak nafta je dražší zhruba o 4,5 koruny, tedy víc jak přes 10 procent.
Zarážející je také trend posledního týdne. Ceny pohonných hmot vzrostly průměrně o 1,2 koruny – za týden. A tohle už je prostě něco, co se propisuje do každodenní situace každého člověka. Tak já nevím, jestli máme tu situaci toho, že dřív jsme měli Fialovu drahotu a na tu jsme nadávali a tu jsme potřebovali změnit – a teď máme takovou tu selským rozumem prezentovanou, takovou tu normální, naši domácí, Babišovu drahotu, tu, ve které se nám dobře žije, takovou tu, za kterou se nemusíme stydět, protože to nejdůležitější, co se změnilo, je to, že už tam není Fiala. A ono to, dámy a pánové, takhle není.
Ceny pohonných hmot ovlivňují všechno: ceny dopravy, ceny potravin, ceny služeb, které každý den kupujeme – a mají velmi negativní proinflační tendenci. Proto se ptám a chci tady informaci od předsedy vlády, ministryně financí a pana vicepremiéra Havlíčka: Co bude dělat s narůstající tendencí cen pohonných hmot? Tedy název bodu zní: Pohonné hmoty a co s tím budete dělat? Děkuji.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já to shrnu, jestli můžu, pane poslanče. Můžu to shrnout. Napsal jsem si: Financování soukromých a církevních škol. Vy jste to dal jako téma, já jsem to napsal jako bod – jest tak? – Heřmanická halda, jako bod; a potom Pohonné hmoty a co s tím budete dělat? Tři body. (Poslanec Hladík přikyvuje.) A v pořadí jedna, dva, tři, aby to mělo nějakou logiku. (Poslanec Hladík opět přikyvuje.) Dobře, děkuji.
V této chvíli na řadě pan předseda... ne, pan předseda Jan Jakob. Pak bude ještě s přednostním právem Olga Richterová a pak Andrea Hoffmannová.
Než sem přijde pan předseda, přečtu tři omluvy: Marek Benda – to už jsem četl – od 9.15 do 12 – pracovní důvody, Zdeněk Hřib od 9.40 do 12 – pracovní důvody, Oto Klempíř od 16.30 do 18 z pracovních důvodů.
Pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Jan Jakob: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já vám s tím vaším šíleným návrhem rozpočtu a s vaší rozpočtovou odpovědností nedám pokoj. Navrhuji zařadit nový bod s názvem Příjmová část státního rozpočtu a chybějící daňová reforma. Příjmová část státního rozpočtu a chybějící daňová reforma. A poprosím zařazení jako první bod. A řeknu rovnou, proč takový bod navrhuji. Nejenom proto, že dnes budeme projednávat EET a zítra zmrazení dálničních poplatků, což s tím souvisí, ale hlavně jde o to, že o státním rozpočtu se často mluví jako by měl jen jednu stranu, a to výdaje: kolik se rozdá, kolik investuje, kolik se z toho slíbí.
Rozpočet má ale dvě strany. Každá koruna, kterou chceme vydat, musí mít svůj protějšek. Buď je to příjem, nebo je to dluh. Právě o příjmech vláda odmítá vést poctivou debatu. Má jednotlivé nápady, má marketingová hesla, má seznam dalších daňových výjimek – nemá však vyčíslený plán, jak budou příjmy státu v příštích letech odpovídat jeho výdajům a jeho vlastním fiskálním závazkům. Proto chci svůj dnešní návrh shrnout do jedné věty: bez reformy příjmů není konsolidace, je vlastně jen odkládání účtu.
Ministerstvo financí na konci srpna předložilo vládě návrh státního rozpočtu na rok 2027. Příjmy 2 biliony 189 miliard korun, výdaje 2 biliony 578 miliard korun. Schodek 389. Jak jsem říkal včera, vlastně i můžeme říkat 419 miliard korun, tedy formálně o 79 miliard vyšší než pro letošní rok.
Národní rozpočtová rada upozorňuje, že takový návrh by znamenal deficit veřejných financí kolem 3,5 procenta HDP, při realističtějším pohledu dokonce 3,7. Strukturální saldo se má meziročně zhoršit přibližně o 1 procentní bod. To není konsolidace to je prudké sešlápnutí plynu ve chvíli, kdy máme razantně brzdit. A pozor, neděje se tak v recesi a neděje se to kvůli propadu daňových příjmů. Národní rozpočtová rada uvádí, že letos inkaso hlavních daní a pojistného roste velmi svižně. Výběr daně z přidané hodnoty má růst o 8,3 procenta, daň z příjmu fyzických osob o 12, pojistné o 6,4, daň z příjmu právnických o 6,5 procenta. Příjmy tedy rostou, ekonomika není v žádném útlumu, a přesto vláda vyrábí mimořádný schodek. To je první důvod, proč se i příjmovou stranu musíme zabývat nyní, ne až tehdy, kdy vláda přijde s narychlo sestaveným rozpočtovým balíčkem a řekne, že už není jiná možnost.
V programovém prohlášení vlády vláda říká dvě jednoduché věci: stát nebude zvyšovat daně a bude řádně vybírat ty stávající. Současně slibuje návrat k téměř vyrovnaným rozpočtům bez konkrétního harmonogramu, bez seznamu opatření, bez částek. Ve stejném dokumentu vláda slibuje snížit daň z příjmu právnických osob z 21 na 19 procent, vrátit školkovné, slevu na studenta a další slevy, zavést nulovou DPH na léky na předpis, zastavit inflační valorizaci daně z nemovitých věcí a rozšířit další daňové úlevy. ***
