Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(9.30 hodin)
(pokračuje Zdeněk Hřib)
My jsme to tenkrát ale plánovali trochu jinak. Tehdy jsme to plánovali jako směnu těch pozemků na Bulovce. Problém Bulovky se mezitím vyřešil, ten majetkový, který Praha měla, takže ten základní argument vlastně padl. Proto se teď pídíme po tom, jak se to tedy chystáte celé reorganizovat, i když říkáte, že tam budete stahovat nějaké provozy z jiných nemocnic. Ale to je jiná záležitost, o tom se budeme bavit co nevidět znovu na zdravotním výboru. Já řeším to, že když by se tedy stavěla ta nová nemocnice třeba na tom pozemku ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, který jako Praha jsme vám zajistili, milá vládo, není zač, jo, protože tam byly nějaké majetkové problémy s nějakými tenisovými kurty a tenisovými kluby, které se řešily v posledních letech, tak jenom díky tomu se to tam bude moct stavět. Ale když se to tedy bude teď stavět, tak samozřejmě já bych čekal, že by bylo fajn, aby ta nemocnice odpovídala nějakým standardům.
Problém je, že ta novela stavebního zákona zruší ten preventivní dozor hygienické služby. Tedy se zruší ta závazná stanoviska dotčeného orgánu ve stavebním řízení, což je prostě další z těch krátkozrakých opatření. Protože tyhlety projekty typu nemocnice, školy, sociální zařízení prostě tradičně platí tady veřejný sektor, jo. Ti zřizovatelé jsou města, kraje, stát, takže je celkem pochopitelné, že ten veřejný investor chce tam mít ten preventivní dozor.
A to je zvláště důležité, když ty věci tohoto typu stavíte třeba přes ten takzvaný žlutý Fiebig, pokud nevíte, co je to žlutý Fiebig, mě to nepřekvapuje. Celkem jste taková parta amatérů. Žlutý Fiebig je o tom, že ta samospráva obvykle přesně ví, co si chce koupit, co chce postavit, ale vlastně nechce řešit ty podrobnosti. Ty podrobnosti nechá na tom zhotoviteli. Ten problém je, že samozřejmě tenhle systém motivuje toho zhotovitele postupovat co nejvíce ekonomicky, stavět za levno. Což samozřejmě může mít důsledek v tom, že se tam potom něco snaží jako vošulit. A to, aby nedošlo k tomu vošulení, to prostě musí někdo pohlídat. A doteď mohli ti veřejní zadavatelé spoléhat na to, že to pohlídá tady ten dotčený orgán státní správy. Jenomže teď to za ně nikdo hlídat nebude. A to je ten základní problém. To znamená, teď se nebude kontrolovat, zda to splňuje ty limity, které chrání ty budoucí uživatele, než se začne stavět.
A znovu, bavíme se tady o nemocnicích pro lidi, kteří mají nějaký zdravotní problém, nepřijdou tam prostě úplně zdraví lidé. Bavíme se o zařízeních sociálních služeb, třeba pobytových, kde můžou být křehcí senioři. Bavíme se o školách, kam dáváme naše děti na velkou část dne. No, a to bude ten problém, protože když se zbavíme toho preventivního dozoru, tak to bude nejspíš generovat spíše nějaké vícenáklady po dostavbě té budovy na nevyhovující vnitřní prostředí těch staveb, které jsou prostě velice citlivé na to mikroklima. Protože pochopitelně předpokládám, že všichni tady chceme stavět zdravotní a školské stavby, kde se bude nemocným dobře dýchat a děti si tam nebudou kazit oči při nedostatečné světelné pohodě.
A tohle budou ty praktické důsledky tady toho vašeho amatérismu, skutečnosti, že vy vůbec nevíte, jak třeba fungují veřejné investice. A tahle parta tady řádí s novelou stavebního zákona, která není domyšlená, všichni vám říkají, že je to paskvil, a vy to tlačíte hlava nehlava.
Takže z tohohle důvodu bych navrhoval dát další bod, který se bude jmenovat Workshop pro zástupce vlády na téma legislativní přípravy a veřejné diskuse o změnách zákonů.
Děkuji. Jako první bod dneška.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak jsem to dopsal, děkuju. Ještě jednou - Workshop pro zástupce vlády na téma legislativní přípravy a veřejná diskuse o změnách zákonů. (Oprava koncovky z pléna.) Ano, veřejné diskuse o změnách zákonů, jako první bod. Děkuji.
V této chvíli je na řadě pan poslanec Petr Hladík, který zastupuje předsedu klubu. Připraví se Jan Jakob.
Je, pardon, já ještě přečtu omluvy, pane poslanče. Marek Benda od 9.15 do 12 z pracovních důvodů, Jiří Mašek od 10.30 do 12.30, pracovní důvody, Kateřina Stojanová od 9.30 do 12, pracovní důvody a Martin Šmída od 9.30 do 12, pracovní důvody, jakkoliv ho tady vidím. Máte slovo. (Reakce na dotaz:) Můžete, ano, děkuji.
Poslanec Petr Hladík: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, krásné, dobré ráno. Lidovci chtějí svolat jednání o důvěře vládě. Proč? Protože tato vláda, její jednotliví představitelé tak popírají svými kroky to, co si sami předepsali ve vládním programovém prohlášení. Ve vládním programovém prohlášení jste se zavázali k tomu, že chcete snižovat dluhy, konsolidovat postupně rozpočet České republiky, až nakonec dojít k vyrovnaným rozpočtům. Dokonce tady Motoristé kandidovali s tím, jak pohlídají Andreje Babiše. Reálné kroky ale ukazují přesný opak. Máme navržen největší deficit v historii. Nemáme ani žádnou vizi nějakých reforem, nějaké změny něčeho, co by konsolidovalo veřejné rozpočty České republiky.
Jednak v tom vládním programovém prohlášení mluvíte o té konsolidaci, zároveň říkáte na další kapitole, že nebudete zvyšovat daně, ale zároveň říkáte, že navýšíte celou řadu dalších mandatorních výdajů. Tahleta rovnice prostě nemůže vycházet, je to trojčlenka. A pokud neprovedete žádné reformy, pokud se nepodíváte do strukturálních problémů České republiky, tak jak jsme ji řešili za naší vlády, tak se nikam nepohneme, ty dluhy a ty deficity se budou jen a jen prohlubovat.
Ano, teď vnímáme jakýsi rozpor u vládních představitelů mezi pozicí hnutí ANO, Motoristy a SPD. Můžeme se ptát, není to náhodou divadlo? Co vlastně přinesli Motoristé nebo SPD za návrhy na takzvané škrty v návrhu rozpočtu? Není to jenom předem domluvené divadlo, že tedy ten rozpočet nebude 389 minus, ale bude nakonec 369 minus? I tak by byl nejhorší v historii České republiky. A vlastně je to jenom takové divadlo na voliče.
My chceme dát prostor. Chceme dát prostor téhleté Poslanecké sněmovně, protože to patří na plénum Poslanecké sněmovny, protože se to nedotýká jenom nějakých budoucích virtuálních generací, jenom nějakých dětí a vnuků, jak o tom často mluvíme. Ne, to se dotýká každého občana České republiky, každého seniora, každého člověka, který pracuje, který vydělává. Protože to, jak se České republice daří, to, jak roste nebo neroste hospodářský růst, tak se projevuje v daních, v dávkách, také v důchodech jako takových.
Karel Havlíček má neustálou mantru o hospodářském růstu. Nikdo mu ji nebere. Hospodářský růst přináší vyšší daně a samozřejmě investice jsou správné. Pokud stavíte dům, rekonstruujete byt, půjčit si na investici není něco problematického. Musíte tu investici samozřejmě potom splatit. Ale úplně každý viděl paní ministryni Schillerovou, jak jí v televizi položili jednoduchou otázku – no, ale vy projíte celý ten rozpočet, berete si půjčku 390 miliard, ale na investice jenom jde 290 miliard. Takže celý rozpočet plus 100 miliard jde na ty základní výdaje, na topení, svícení, stravu a základní potřeby, když si to přeložíme do toho, jak se chová rodina. ***
