(pokračuje Jan Skopeček)

16.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 246/ – druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr dopravy Ivan Bednárik. Pane ministře, prosím, abyste se ujal slova.

Jinak ještě přetlumočím zprávu paní předsedkyně Malé. Je dohoda, co se týče přestávky, že bude vyhlášena poté, co skončíme projednávání tohoto bodu. Pane ministře, prosím, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Ivan Bednárik: Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vláda předložila k projednání stručný návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Cílem návrhu zákona je stabilizovat výši časového poplatku, zjednodušeně řečeno, zastavit zdražování dálničních známek.

Všechno u prvního čtení zaznělo. Prošli jsme si vcelku diskusí, proč to vláda navrhuje. Zkusím to uvést, zjednodušit a zopakovat některá fakta.

Celkový nárůst ceny dálničních známek za posledních pět let 71 procent. Celkový nárůst výběru mýtného, které se týká z větší míry zahraničních kamionů, přesně 19,3 procenta. Proto vláda nepovažuje za systémové, za vzoreček, za nějaké číslo, které propočítává každoročně, zatěžovat dál obyvatele Česka (?).

Jeden bod, který je novým, nebo který hospodářský výbor u svého projednání zařadil, je další úprava, která se týká také přímo řidičů, a to je, přijatý návrh mění platnost jednodenního časového poplatku za užití, zpoplatnění pozemních komunikací na 24 hodin. Snažíme se tak tímto vyjít vstříc i řidičům, kteří dálniční síť nevyužívají tak často a pravidelně. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 246/1. Já prosím, aby se slova ujal zpravodaj hospodářského výboru, pan poslanec Martin Kolovratník informoval, takže je tam změna ve zpravodaji, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil, jsme v druhém čtení, takže nemusíme hlasovat změnu zpravodaje. Pane poslanče, prosím, předneste zpravodajskou zprávu. (Poznámka.) Vy jste ji hlasovali, výborně, tak to tady není uvedeno.

 

Poslanec Marek Novák: Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se nebudu opakovat po panu ministrovi. Hospodářský výbor na svém zasedání projednal tento tisk 3. září s tím že usnesení vám bylo doručeno. Nebudu vám ho načítat, ale zaměřím spíš vaši pozornost na přijatý pozměňovací návrh, který tam byl přijat jeden. A to pozměňovací návrh, který právě upravuje platnost jednodenní známky z jednoho dne na 24 hodin, a myslím si, že to je vše ze zásadního.

A ještě budu navrhovat zkrácení lhůty v obecné rozpravě, takže se tímto do obecné rozpravy i hlásím, tak abyste potom byli připraveni, že budeme na konci hlasovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak, děkuju, pane poslanče, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodaje. Já otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí s přednostním právem pan poslanec Kupka, poté pan poslanec Jurečka, pak tady mám přednostní právo, za klub STAN přednese kolega Sviták stanovisko klubu. Tak, pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážení kolegové, vážené kolegyně, vláda Andreje Babiše se stává naprosto regulérně, prokazatelně mistrem kulatých čtverců, protože říkají, jak musejí dramaticky šetřit, jak musejí zajistit všechny investice a jak předchozí vláda jim předala ten stát vybrakovaný. Kolikrát jsem to slyšel. A co tady najednou předvádí ministr dopravy a vláda Andreje Babiše? No, návrh na to, jak se střelit do vlastní nohy, jak místo toho, aby dál fungoval vzorec, který je zaveden v Rakousku a v dalších místech, tak aby tady najednou vláda, přestože investuje do dálniční sítě, dramaticky rozšiřuje tu dálniční síť, tak aby najednou zmrazila ten poplatek. Vždyť to jde přímo proti tomu, co ta vláda jinde říká. Před malou chvíli jsme slyšeli, že to nepokládala za systémové. No, co je víc systémového, než promítnout do úhrady dálničního poplatku v situaci, kdy, a za to já pana ministra rozhodně hubovat nebudu, rostou investice dál, jenom srovnání mezi lety 2025 a 2027 může vyjít na 23 miliard korun. Dvacet tři miliard korun! A je za těchto okolností naprosto žádoucí, aby stát nezatěžoval těmi dalšími a dalšími investicemi v plném rozsahu všechny daňové poplatníky, a především, protože jsme v režimu deficitního rozpočtu, tak navyšoval ještě dál dramaticky úroky, ale aby v tomto směru pokud možno co nejrozumněji rozdělil tu zátěž mezi reálné uživatele té dálniční sítě. O tom to přece je.

A řeči o nesrovnalosti těch českých poplatků s rakouskými? No, teď jsou v podstatě srovnatelné, pokud vezmeme čistě dálniční známky. A v případě Rakouska do toho ale nesmíme započíst úhradu za tunely, přitom přes Rakousko téměř bez těchto poplatků neprojedete a každý český turista to dobře ví a každý český dopravce stejně tak. Takže ve výsledku ta úhrada, kterou zaplatíme v Rakousku, je mnohem vyšší.

Ale zpátky k tomu věcnému argumentu. Stát kromě toho, že investuje, investuje prokazatelně víc a víc, zároveň s každým kilometrem dálnice roste také náklad na běžnou údržbu, který se musí někde zaplatit. To se nedá vycucat z prstu. A k tomu pochopitelně každá ta práce je zatížená inflačním koeficientem, protože samozřejmě ať už z hlediska nákladů na pohonné hmoty, nákladů na lidskou práci, nákladů na to, co každá ta firma, která provádí běžnou údržbu, musí zaplatit, tak to pochopitelně promítá i do té úhrady, která pak míří směrem ke státu.

Tak kde jsou ta slova o tom, že vláda chce reálně zajistit udržitelné a zdravé finance? Jsou ve vzduchu. Je to jenom blábol, protože když má příležitost tady ve výsledku reálně naplňovat rozumná opatření předchozího období, tak je chce rušit. Střílí se do vlastní nohy. Anebo od téhle chvíle fakt neříkejte už nikdy, že vám vláda Petra Fialy přenechala nějaký problém. Ve skutečnosti úplně bez uzardění, jenom v rámci naplňování populistických slibů, se vy střílíte do nohy a berete si příjmy, které ten stát nutně potřebuje, a příjmy zcela spravedlivé. A znovu je potřeba říct, v ten okamžik nejenom že tím zatížíte všechny daňové poplatníky, ale zatížíte je ještě navíc o úroky, které zaplatíme z dluhů. Takhle jednoduché to je, a na to neexistuje žádná racionální, jiná reakce. Ale protože jste populisticky slibovali, tak prostě tenhleten slib chcete naplnit na úkor budoucnosti České republiky. Na úkor budoucnosti České republiky!

A jaká jsou ta reálná čísla? Změny, které se podařilo prosadit v tom předchozím období v oblasti mýta, a to je významný zdroj financování, v loňském roce se na mýtu vybralo přes 19 miliard korun a za posledních pět let se ta úhrada zvýšila o víc než 30 procent. A zvýšila se zároveň tak, že se vyvažovalo, aby neznamenala další nárůst inflace, aby nezpůsobila to, že lidem v tom období dál porostou ceny produktů, ceny potravin a ceny všeho, co si kupují vlivem zvýšených nákladů na dopravu. Zároveň se podařilo nastavit vzorce i podle jiných zemí, které znamenaly, že by Česká republika dokázala zajistit právě pro výstavbu i pravidelnou údržbu víc peněz z dálniční známky. Čili nárůst o 4 miliardy v mýtném a zhruba o 3 miliardy nárůst dálničních známkách.

A přitom je jasné, že pořád ještě nedosahujeme toho navýšení, které teď Česká republika musí vydávat na investicích i na pravidelné údržbě. A potom slyšíme Andreje Babiše, jak si na hlasitý odposlech vezme pana ministra Bednárika, a ten, první co řekne, ano, šéfe, poslušně hlásím málem, tedy v jiném jazyku, ale to není podstatné, a co slyšíme? Jasně, zvýším mýto bez debat, protože to šéf chce. Úplně bez rozmyslu, úplně bez debaty s těmi, pro které to něco znamená, úplně bez úvahy o tom, co to bude znamenat pro české spotřebitele, protože o tom se uvažuje až v druhé nebo třetí řadě, pokud vůbec. Ale najednou, na základě jako pravděpodobně reakce podobné ústřici, zaznamenáme jeden údaj o tom, jaká je cena mýta v Rakousku a jaká je u nás, zasalutujeme a řekneme, měníme dopravní politiku, kašleme na české dopravce, kašleme na inflaci, kašleme na to, co to bude znamenat pro české spotřebitele, a velíme ke zvýšení mýta.

Tohle je reálná podoba vládnutí Andreje Babiše. Chaos, manažerské nebo mikromanažerské řízení, které si podrobilo ministry tím, že když zavolá velký Andrej, tak salutujeme, říkáme ano, šéfe a plníme úkoly bez ohledu na to, jestli byly někdy promyšlené, jestli mají hlavu a patu, nebo ne. Pro mě naprosto nevídaná věc.

A potom zažijeme, jakým způsobem Andrej Babiš peskuje ministra zdravotnictví, respektive v tomhle nedávném případě ministra školství, že nemá dost peněz ve svém rozpočtu.

Takže zpátky k tomu návrhu. Tohle střílíte Českou republiku, nejenom sebe, do vlastní nohy. Ve výsledku je společný zájem – zájem všech občanů České republiky, aby v okamžiku, kdy investujeme do dopravní infrastruktury, kdy nutně vydáváme víc a víc peněz s rostoucím počtem kilometrů dálnic i na běžnou údržbu tak, abychom dokázali spravedlivěji rozdělit zátěž všech daňových poplatníků a přímých uživatelů a zajistit v tomhle ohledu i pro státní rozpočet a pro rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury víc peněz.

A znovu říkám, rozhodně vás nekritizuji za to, že rostou investice do dopravní infrastruktury. Kritizuji vás za to, že v zájmu naplnění předvolebních dárečků a předvolebních slibů děláte pravý opak toho, co jinde říkáte. Jinde ubezpečujete všechny, jak budete odpovědně hospodařit, a jinde kritizujete předchozí vládu, že vám snad nedala dost peněz. Naopak, i přestože musela překonávat logicky s poctivým vysvětlením, proč dělá nepopulární krok, protože každé zdražení dálniční známky je nepopulární krok, ale je to o rozhodnutí priorit. Jestliže řeknete, zároveň má Česká republika investovat do rozvoje dálniční sítě, potřebujeme ji dokončit, tak součástí tohohle slibu a téhle priority má být také to, jakým způsobem to zajistíte. A pak fakt, pokud myslíte tenhle návrh vážně a zjevně ano, protože je ve druhém čtení, pak ale už opravdu nemáte nikdy právo hovořit o tom, že snad předchozí vláda nedělala hospodárné, promyšlené a odpovědné kroky. Fakt na to už potom nemáte nárok a ponesete si jenom svoje záporné body za to, že dál, hlouběji zadlužujete Českou republiku a že ve výsledku poškozujete i rezort dopravy, protože větší příjem jak z mýta, tak z dálničních známek promyšlený, prodiskutovaný s dopravci, prezentovaný poctivě veřejnosti, je základní předpoklad toho, aby se Česká republika i v téhle oblasti dobře rozvíjela. Děkuju za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Máme jednu faktickou poznámku, ke které se přihlásil pan kolega Kolovratník. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Já to nechci zdržovat, ale musím na pana kolegu Kupku reagovat, protože ta jeho argumentace vůči Ivanu Bednárikovi byla ve velké části nefér. Pan ministr Bednárik tady v tom minulém období nebyl. My jsme tu byli, když se tahle problematika diskutovala.

Tak, pane kolego, za prvé máme nárok vás kritizovat jako předchozí vládu a budeme, ať se vám to líbí, nebo nelíbí, tak to budeme opakovat a budeme opakovat, že přesně před rokem touhle dobou jste nám tu dopravu nechali s dírou 37 miliard. To je ten rozdíl, o kterém dobře víte, mezi připravenými projekty a mezi tím, co jste tehdy navrhovali. A kdybych připočítal ty slevy ve veřejné dopravě, spolufinancování evropských fondů, tak se dostáváme k částce kolem 45. Budeme připomínat přepůjčku z EIB, kterou jste zapojili – a správně – v letech 2023, 2024 a 2025, ale to, co jste neřekli a už neříkáte, že my ji teď splácíme – letos, příští rok, každý rok bude SFDI zatížen tou splátkou vaší přepůjčky, jak jste to vyvedli z rozpočtu. Tohle budeme připomínat.

A do třetice. My jsme konzistentní. OK, můžeme se v tom pohledu lišit, ale fakt to není žádný populismus. A víte moc dobře, že tady ve Sněmovně celé minulé volební období jsem říkal, nezdražujte tu dálniční známku skokově, bylo to z 1 500 na 2 300, a že jsem sem také nosil, logicky neúspěšně, pozměňovací návrhy ne na snížení, ale na zrušení té valorizace. Říkali jsme OK, tak tu cenu nechme, kterou jste zvýšili na 2 300, ale nezvyšujte ji lidem a nezatěžujte je každý rok. Sečteno a podtrženo, jsme si vědomi toho výpadku, který nás čeká, budeme se s ním muset vypořádat; věřte, že vypořádáme, ale zkrátka a jednoduše plníme slib, který jsme lidem dali, a kde jsme říkali, my nebudeme dávat teď snížení na 2 000, na 1 900 nebo jinam. Necháváme tu cenu letošní, jaká už je. Odpovídá asi teda nějaké inflaci, rozšíření dálniční sítě, ale na určité období chceme ten letošek zanechat. Dvě minuty. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji za dodržení času. S faktickou poznámkou se nyní přihlásil pan poslanec Kupka, tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kupka: No, jak se s tím výpadkem vypořádáte? Jednoduše o to zvýšíte zadlužení a zaplatí tím pádem úplně všichni ještě navíc o úroky! No, geniálně jste se s tím vypořádali! A ještě ani nemáte odvahu to lidem takhle jasně pojmenovat. Ale takhle jasně to zní.

A když se bavíme o té konzistenci. Martin Kolovratník to ví, pokud nemá úplnou amnézii. Byl to on, kdo před lety navrhoval daleko vyšší skokové zvýšení dálniční známky až k 2 000 korun. Bereme-li to procentuálně, tak to samozřejmě byl mnohem větší skok. A já ho nekritizujii za to, že to navrhoval, protože to opravdu na místě bylo. Já ho kritizuji za to, že na to zapomněl a že teď úplně pokrytecky přináší opak.

A znovu říkám, co se týče výhledu financování, tak to rozumné navyšování dálničních známek i po vzoru jiných zemí znamená pro Českou republiku příležitost investovat dál, nést náklady na vyšší a vyšší běžnou údržbu na dálnicích i silnicích první třídy a tohle prostě ten stát ponese jako zátěž. A vy místo toho, abyste přijali to, že to má smysl, že to je logické, protože tohle odvádějí ti přímí uživatelé dálniční sítě, tak to přenášíte na všechny daňové poplatníky, a ještě přidáváte navíc úroky. To je vaše turecké hospodářství v celém rozpočtu, které nás ale táhne směrem do zdi!

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a nyní vystoupí s přednostním právem se stanoviskem klubu STAN pan kolega Sviták. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Sviták: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já zde vystupuji jménem poslaneckého klubu Starostové a nezávislí, abych přednesl stanovisko k vládnímu návrhu zákona o pozemních komunikacích, sněmovnímu tisku 246. Ta vládní předloha přichází, tak jak už tady zaznělo, s návrhem na zmrazení cen dálničních známek. Na první pohled jistě líbivé, populistické gesto, ale pokud tenhleten návrh rozkryjeme do detailů a podíváme se na ty reálné ekonomické a infrastrukturní dopady, tak zjistíme, že se jedná o mimořádně neodpovědný krok, který poškodí jak rozvoj naší silniční sítě a dálniční sítě, tak především financování dopravy v našich regionech.

Ta předchozí právní úprava zavedla transparentní, spravedlivý a automatický valorizační mechanismus. Cena dálniční známky se neodvíjela od svévolného rozhodování politiků, ale od jasného vzorce, který reagoval na míru inflace a na to, o kolik kilometrů se reálně rozrostla naše dálniční síť. Tenhleten předvídatelný automat nyní vláda ruší a nahrazuje ho takzvaně ručním, čistě politickým stanovováním ceny. Tady se je potřeba podívat i na srovnání ceny se sousedními státy, například s Rakouskem, protože to často zaznívá, kde je valorizační automat zcela běžným a nezpochybňovaným standardem. A v porovnání s Rakouskem přitom naše dálniční známka rozhodně není předražená, ani dražší.

Sama vládní zpráva zhodnocení dopadů regulace RIA přitom výslovně přiznává, že roční úspora pro jednoho řidiče je z jeho pohledu prakticky nepodstatná, představuje zhruba jednu stokorunu ročně. Pro Státní fond dopravní infrastruktury ale tohleto gesto znamená velkou finanční díru. V roce 2027 bude ve fondu chybět 488 milionů korun a v roce 2028 dokonce 739 milionů korun. A samozřejmě v těch dalších letech ten výpadek bude neúprosně narůstat do miliardových částek.

Sám vládní materiál varuje před přímým důsledkem, kterým bude zhoršená údržba dálnic, a odkládání klíčových investic. Kvůli jedné stokoruně v peněžence, která se dotkne jednotlivce, tak vláda vědomě rezignuje na kvalitní dopravní infrastrukturu.

Největší nespravedlnost tohoto vládního přístupu ale spočívá v dopadu na jednotlivé regiony. Na jedné straně vláda nabízí stamilionové úlevy uživatelům dálnic a na straně druhé však kompletně odřízla kraje od financování oprav a rekonstrukcí silnic II. a III. tříd. Poprvé od roku 2015 nedostanou kraje z fondu SFDI na běžné opravy krajských silnic ani korunu. Tady je potřeba zásadně odmítat argumentaci vlády, že kraje mají na účtech dostatek finančních prostředků. Ty peníze, které se stále omílají, peníze na krajských účtech, nejsou volné úspory určené k utrácení, ale jsou to přísně vázané prostředky na již rozestavěné investiční akce, spolufinancování evropských projektů a povinné rezervy. Silnice II. a III. tříd přitom tvoří základ toho krevního oběhu regionů a slouží pro každodenní dojížďku občanů do práce, škol a k lékařům. Rušením systémových dotací tak vláda přímo ohrožuje dopravní obslužnost a stav komunikací mimo hlavní dálniční tahy.

Jako poslanecký klub STAN však nechceme přicházet pouze s kritikou, nabízíme ale i konkrétní systémová řešení, a to v podobě dvou pozměňovacích návrhů, které tímto předkládáme.

Náš první pozměňovací návrh ruší vládní záměr zmrazit ceny dálničních známek a vrací do hry transparentní valorizační vzorec. Ale zároveň také přichází s novým prvkem v podobě regionální dálniční známky. Tato známka by stála přesně 50 procent ceny běžné roční dálniční známky a byla by určena pro jednu konkrétní dálnici zvolenou řidičem. Jde o vstřícný a cílený krok, který se dotýká řidičů v regionech a těch řidičů, kteří celorepublikovou dálniční síť nevyužívají a potřebují dojíždět pouze po jednom konkrétním úseku, aniž bychom plošně a devastačně krátili příjmy SFDI.

Druhý pozměňovací návrh předkládají naši kolegové poslanci Lucie Sedmihradská a Jan Papajanovský. A ten návrh řeší letitý problém nesystémového financování krajských silnic II. a III. tříd prostřednictvím novely zákona o rozpočtovém určení daní. Tento návrh rozšiřuje daňové příjmy krajských rozpočtů o podíl 6 procent z celostátního hrubého výnosu spotřební daně z minerálních olejů. (Skupina poslanců hlasitě diskutuje v lavicích.) Výnos se mezi jednotlivé kraje rozdělí podle spravedlivého a objektivního kritéria, kterým je poměr počtu kilometrů silnic II. a III. tříd v daném kraji k celkovému počtu kilometrů těchto silnic v celé České republice, přičemž bude vycházet z oficiálních dat Ministerstva dopravy. – (Odmlčí se. Skupina poslanců ztiší diskusi.) Děkuji. – Kraje tak získají nárokový, stabilní a předvídatelný finanční pramen navázaný přímo na rozsah sítě, o kterou se starají, a skončí tak nedůstojné každoroční škemrání o mimořádné dotace.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, vládní návrh nezrušil náklady na infrastrukturu, pouze je nepředvídatelně přesunul z uživatelů dálnic na všechny daňové poplatníky a na obyvatele regionů, kteří budou jezdit po rozbitých silnicích II. a III. tříd. Je potřeba zastavit tento nesystémový populismus a byl bych rád, kdyby byly podpořeny naše pozměňovací návrhy, které zachovávají stabilitu financování dálnic, přinášejí férovou regionální dálniční známku a dávají krajům dlouhodobou garanci financí pro jejich silnice. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane poslanče. V tuhletu chvíli se nikdo s přednostním právem už nehlásí, takže budeme pokračovat s řádně přihlášenými poslankyněmi a poslanci. A poprosím paní poslankyni Smejkalovou Julii. (Hlas z pléna.) Ta tady není, takže ji posuneme na konec. A poprosím pana poslance Zunu.

Než dorazí k pultíku, načtu omluvy: omlouvá se pan poslanec Bauer celý jednací den z pracovních důvodů, pan poslanec Havel Matěj Ondřej do 13 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Hoffmannová Andrea od 13 hodin z osobních důvodů, paní poslankyně Kršková Marie od 14.30 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Martínková Španihelová Lenka od 12.15 do 13 z pracovních důvodů, pan poslanec Niemiec Bohuslav od 12.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Marek Výborný od 12.50 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Zajíčková Renáta od 12.30 do 15 z pracovních důvodů.

Z členů vlády se omlouvá: paní ministryně Schillerová Alena do 13 hodin z pracovních důvodů a pan ministr Šebestyán Martin od 16 hodin z pracovních důvodů.

Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Zuna: Já děkuju za slovo. Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, já jsem nemohl vystoupit z důvodu nepřítomnosti v prvém čtení tady k tomu bodu, takže mi dovolte, abych tak učinil dnes.

My máme před novelu zákona o pozemních komunikacích, tedy novelu, která je na první pohled velmi líbivá, kdy vláda předkládá a říká či navrhuje občanům, že dálniční známku již nebudeme zdražovat – ostatně kdo by byl proti zdražování – ale já mám za to a i s kolegy v TOP 09, že odpovědná politika tak nezačíná otázkou, co můžeme slíbit a co můžeme zlevnit, ale je to především o tom, kde na to vezmeme a kdo to zaplatí. A tady je právě ta velmi tenká linie mezi nějakým příjemným, v uvozovkách, zákonem a populismem.

Vy navrhujete zrušit automatickou valorizaci ceny dálničních známek, která dnes zohledňuje právě inflaci i růst samotné délky dálniční sítě, a dálniční známka tak by měla tedy zůstat na 2 570 korunách a její případná další změna tak bude závislá na další změně zákona. Ale přitom samotná důvodová zpráva tak odkazuje na dva velmi důležité body.

Tím prvním z nich tak je výnos, samotný výnos z dálničních známek, který je jedním z významných zdrojů financování výstavby, modernizace, oprav a údržby dopravní infrastruktury; a za druhé, a to je velmi podstatné, tak vládní návrh bude mít negativní dopad na příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury, a to již v příštím roce, kdy to bude přibližně půl miliardy, a v roce 2028 už téměř další miliarda. A v dalších letech samozřejmě ten výpadek rozpočtu se bude dále zvyšovat, protože to je kumulativní záležitost. A pro lepší představu: jen za tyto dva roky, 2027 (a) 2028, tak díky tomuto populistickému kroku bude chybět v rozpočtu těch přibližně 1,5 miliardy, za což by se postavilo přibližně 6 kilometrů dálnic. Takže je to i otázka, kde se na těch 6 kilometrů dálnic finanční prostředky vezmou. A to je velmi mrzutá situace, která má ale jen dva možné důsledky.

Bude se samozřejmě méně investovat do silnic, dálnic, jejich oprav a údržby, anebo výpadek z příjmů SFDI tak doplatí státní rozpočet, to znamená, půjčíme si na to, tedy další půjčky a další zářez do schodku státního rozpočtu. A zajímavé je, že přesně i tady na tuto variantu, na tuhle možnost tak upozorňuje dokonce samotná vládní RIA, kdy pokud se výpadek nenahradí, tak bude výsledkem méně investic či horší kvalita infrastruktury. A pokud se nahradí, budou peníze muset přijít například ze státního rozpočtu, tedy půjčky, a tím se zase i díky výdajům na obsluhu státního dluhu ještě více prodraží.

Takže žádné kouzlo se nekoná, vláda nic nezlevní, jen přesouvá účet na stát, který ve finále bude ještě dražší. A dělá to vláda právě ve chvíli, kdy Ministerstvo financí předkládá rozpočet na rok 2027 se schodkem téměř 400 miliard korun, tedy s druhým nejvyšším v historii České republiky.

Vyšší deficit tak jsme měli pouze v tom mimořádném covidovém roce 2021 ovšem nepřekvapivě pod stejnou ministryní financí. A položme si jednoduchou otázku. Je opravdu v této situaci, kdy předkládá vláda takto rekordní schodek rozpočtu, tou správnou prioritou vlády hledat další cestu, jak dobrovolně snížit příjmy s příjmy veřejných rozpočtů? Tady přece nejde jen o tu půlmiliardu příští rok, ale jde obecně o princip. Dnes navrhujete zmrazit dálniční známku. Před nedávnem tak stát na sebe převzal poplatky za podporované zdroje energie, tedy za POZE. Občanovi sice zmizela položka z účtu za elektřinu, ale samotný náklad ten nezmizel, ten opět převzal stát, přesunul se jako nedílná součást raketového schodku již v příštím roce. A samozřejmě určitě přijde i nějaký další poplatek nebo další výjimka, ostatně včera tak jste tu výjimku stvrdili například v podobě školkovného, takže je to jedna rána pro rozpočet za druhou a vy pokaždé můžete říkat, že jste něco lidem zlevnili, ale ve skutečnosti ty náklady pouze přesouváte do díry jménem schodek státního rozpočtu a to není úspora, protože občan ve výsledku za obsluhu státního dluhu zaplatí ještě více, než kdyby platil tady ty jednotlivé služby napřímo. A pak se nemůžeme divit, že výsledkem je právě schodek téměř 400 miliard korun.

A já bych se obrátil i na kolegy zejména ze strany Motoristů. Bohužel tady nikdo není kromě pana ministra Červeného. Vy jste ve vašem volebním programu pardon, ještě pan místopředseda, tak třeba budete reagovat. Děkuju za to, že jste se přihlásili. (Se smíchem.) Vy jste ve vašem volebním programu opakovaně měli jako jednu z priorit právě vyrovnaný rozpočet a tvrdili jste, že dnešní dluhy jsou budoucí daně a že nové výdaje musí být kryty úsporami nebo novými příjmy. S tím se dá určitě souhlasit. Jenže ta realita je teď opačná. Vy sedíte ve vládní koalici, která navrhuje schodek 389 miliard, a současně předkládáte zákon, který i podle její vlastní důvodové zprávy připraví dopravní infrastrukturu, a tím i rozpočet, v příštích dvou letech o téměř 1,5 miliardy korun z očekávaných příjmů. Do toho tak se přidávají ty poplatky za OZE. Do toho se přidávají školkovné. To jsou, pane ministře a pane místopředsedo, všechno návrhy zákonů, které vy jste podpořili, odklikali tady a jsou v přímém rozporu s tím, co jste říkali před volbami. Takže jestli vyrovnaný rozpočet nebo levnější dálniční známka, školkovné, přesun úhrad za POZE, přece nemůžete chtít obojí. To je v přímém rozporu. Je to jakýsi oxymóron, prostě nesmysl.

Takže já se i ptám, kde na to tedy vezmete, pokud ze státního rozpočtu v uvozovkách, tak jste pouze vzali zase jeden výdaj z kapsy řidiče, přendali ho do kapsy daňového poplatníka, což žádná úspora prostě není. A já rozumím argumentu vlády, že stabilní cena je pro občany předvídatelnější. Samotný návrh tuto výhodu uvádí. Jenže předvídatelnost ceny není totéž jako rozpočtová odpovědnost a stát, který hospodaří se schodkem téměř 400 miliard, tak si musí u každého podobného opatření položit otázku, zda je to opravdu nezbytné.

A ještě je tu jeden zásadní rozpor, pokud stát a centrální banka dlouhodobě pracují s inflačním cílem kolem dvou, tří procent, tedy s cílem, že peníze občanům záměrně znehodnocuje a v čase ztrácí svou hodnotu, tak nemůže na druhé straně stát stát a tvářit se, že se to netýká veřejných scén a poplatků, protože pochopitelně ty se také znehodnocují a pak ty peníze v té dopravní infrastruktuře chybí. Nemůžeme tedy říkat, že dvouprocentní inflace je normální stav ekonomiky a na druhé straně předstírat, že nominální cena může zůstat navždy stejná bez jakéhokoliv dopadu. A pokud cena dálniční známky zůstane stejná, její reálná hodnota bude pochopitelně rok od roku klesat a ten rozdíl bude muset někdo zaplatit. Buď nižšími příjmy Státní fond dopravní infrastruktury, nebo jej bude muset dorovnat státní rozpočet a v obou případech se jen přesune někam jinam. Zmrazení ceny tedy není bezplatné rozhodnutí, je to pouze rozhodnutí, kdo ten účet nakonec ponese a tato vláda, ale opakovaně se vydává tou pohodlnější, populistickou cestou.

A tady mi ještě dovolte, abych se krátce vrátil k rozpočtu, protože to úzce souvisí právě ten výpadek té 1,5 miliardy, tak abych se k tomu vrátil i s ohledem na to, jak k rozpočtu vláda přistupuje, kdy během projednávání veta zákona o rozpočtové neodpovědnosti, tak já jsem už se nedostal ke slovu, nemohl jsem vystoupit, jste tam dali natvrdo určitý pevný čas hlasování, ale v souvislosti s dalším krácením rozpočtu přes tyto dálniční známky se k tomu jenom v rychlosti vrátím.

Vy jste v minulém volebním období šermovali pojmy jako nová totalita a bylo to právě zejména ze strany hnutí SPD, jejíž ministr teď ten zákon předkládá, ale přitom jste to teď vy, kteří jste nejprve umlčeli opozici novým jednacím řádem a jste také první vláda v historii této země, která vzala pravomoc poslancům volených občany kontrolovat tak naprosto zásadní věc, jako je státní rozpočet. A toto je další krok, kterým likvidujete finanční stabilitu a naši budoucnost, mimo to likvidujete média, obranu, likvidujete zahraniční reputaci naší země a pohromadě vás drží jen vzájemné nevydání spravedlnosti, protože programově jste každý úplně někde jinde, což vidíme ten rozpor mezi například SPD a Motoristy, ale Motoristé teď vlastně ten svůj program nemohou plnit, protože jenom klikají, o co jsou žádáni. A v rozpočtu, tak pak už si budete jenom rozhodovat sami, protože to už jste si prohlasovali právě v tom zákonu o rozpočtové neodpovědnosti. Vaše návrhy včetně tohoto, tak jsou jen likvidací finanční budoucnosti, a další krok ve snahách posunout Česko do nekonečné dluhové spirály. A toto já určitě nemohu podpořit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuju, pane poslanče. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Barták.

Jinak načítám omluvu, omlouvá se z dnešního dne pan poslanec Janda.

Tak prosím, vaše 2 minuty.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Vážené kolegyně, vážení kolegové, na výzvu jsem musel zareagovat. Motoristé sobě v žádném případě neustoupili od toho, co slibovali, a nehodlají ustoupit v tomto ani dál. Ale když jste se mnozí z vás možná v minulosti setkali s tím, že jste chtěli koupit chalupu a podobně, tak jste až potom našli nějaké skryté vady. A přesně tak to bylo i u státního rozpočtu. My když jsme dělali nějaké naše predikce, tak jsme vycházeli z poněkud jiných čísel než z čísel, které se potom ukázaly jako reálná. Ale my jsme taky nikdy neřekli, že snížíme zadluženost státu do půl roku, do tří měsíců, ale ta naše predikce byla rozložena na období čtyř let a úplně stejně vlastně v období čtyř let máme naplánované i teď ty naše kroky, které děláme. Ale to, co jsme udělali hned, tak jsme dokázali snížit nákladovost na námi řízených ministerstvech o nějakých 10 až 15 procent.

A my jsme nerezignovali na to, že bychom dál nebojovali ani za tento rozpočet. Naše jednání dál probíhají, ať už v rámci jednání koaliční rady nebo na jednání vlády, naši ministři stále bojují za to, aby ten schodek rozpočtu byl nižší. Ale bohužel máme nalajnované hřiště, máme mandatorní výdaje a dokud se nezmění některé zákonné normy, tak ten boj za ten nižší schodek je velmi náročný. Ale nerezignovali jsme, snažíme se, jsme hrozní, víme, jdeme proti srsti, víme, ale blokujeme.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas, pane místopředsedo. Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Zuna. Tak prosím.

 

Poslanec Michal Zuna: Já děkuju za slovo. Chci taky poděkovat panu místopředsedovi, že moji výzvu přijal a že zareagoval. Já už jenom krátce na jeho vystoupení. Pane místopředsedo, vy jste začal vystoupení s tím, že jste měli nějaké predikce a že jste počítali s jinými čísly, s jinými čísly ve státním rozpočtu. Ale jak jste mohli počítat s jinými čísly, když jste zároveň říkali ve volbách, že Česká republika je spálená země, že Fialova bída ji zcela zničila a že už horší to být nemůže. Tak to jsou úplně jiné predikce než o kterých o kterých vy hovoříte.

Pokud jste hovořili o spálené zemi a o Fialově bídě, tak jste nemohli počítat, že bude všechno zalité sluncem. A já jsem tady poukazoval na ten přímý rozpor v tom, co říkáte a co děláte. Že pokud vy říkáte, že vyrovnaný rozpočet někdy v budoucnu a nižší schodek státního rozpočtu, že jsou stále váš program, vaše priority – tak proč klikáte pro obnovení školkovného, proč klikáte pro zmrazení dálniční známky? Proč jste klikali pro přesun nákladů za POZE na stát? To je jedna díra vedle druhé a je to další díra do státního rozpočtu. To je v přímém rozporu toho, co vy říkáte a co ve skutečnosti děláte.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji za zdržení času. Teď vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Bureš, připraví se pan poslanec Červený a pak pan poslanec Barták. Tak první faktická poznámka, prosím, pan poslanec Bureš.

 

Poslanec Jan Bureš: Děkuju, pane místopředsedo. Mně to teda opravdu nedá. Já musím říct, že mě fascinuje, že chci snižovat deficity státních rozpočtů a to udělám tak, že deficit roku  2026 310 miliard snížím na příští rok na 389 respektive 415 miliard. To je ta konsolidace. Mě teda trošičku hlava nebere, jak to chcete potom dělat v těch dalších letech. Možná vysvětlíte, docela se na to těším, byť se tedy předem omlouvám, protože mám nějaké důležité jednání, musím teď odběhnout, takže vás budu poslouchat v kuloárech.

Ale ještě dvě poznámečky krátké. Ta jedna je vymlouvat se na to, že jste neměli údaje, když v roce 2025 30. září doputoval do Poslanecké sněmovny návrh státního rozpočtu na rok 2026 včetně všech zákonných příloh, je to veřejný dokument, se kterým jste se mohli úplně krásně seznámit jako každý jiný občan a předpokládám, že snad máte experty, kteří takový rozpočet mohli načíst a mohli se na něj připravit a říct, že v tuto chvíli tady tvrdit, že jste neměli kompletní údaje, je, jak by řekl jednou kdysi dávno jeden náš expředseda, takové falešné a prázdné.

Tak a potom třetí poznámečka, souhlasím s vámi, pane místopředsedo, prostřednictvím pana místopředsedy, že největším problémem jsou mandatorní výdaje. Tak nám prosím, řekněte ty návrhy novel zákonů, které tady leží v Poslanecké sněmovně, z dílny tedy Motoristů sobě, které ty mandatorní výdaje škrtají, které je snižují, tak abychom mohli skutečně docílit toho, o čem tady vy tak plamenně hovoříte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Červený.

 

Ministr životního prostředí ČR Igor Červený: Dobrý den, dámy a pánové. Zaznělo tady několik zajímavých skutečností, že jsme něco mohli vědět a mohli jsme se na to nachystat. Tak za prvé my jsme přece celou dobu viděli v médiích, jak vaše vláda fungovala se státním rozpočtem. Vždycky jste řekli nějaké číslo a na konci roku číslo bylo jiné. Přesouvaly se tabulky, neodpovídaly skutečnosti. To byla první věc, kterou jsme po vás napravili. Rozpočet ukazujeme takový, jaký skutečně je. Není dobrý, ale je pravdivý. To je zásadní rozdíl.

Pak tu máme finanční zdroje. Tak za prvé Státní fond dopravní infrastruktury. No, nachystali jste nám hodně powerpointových prezentací a dokonce uzavřených smluv na realizaci projektů, ale nějak jste zapomněli na ty finance. Téměř 40 miliard korun Zdravotnictví. Pan Stanjura změnil vyhlášku a zdravotní pojišťovny dostávaly komplexní platby za ty čtyři roky kumulativně 20 miliard, přes 20 miliard. Proto v tomto rozpočtu musíme dofinancovávat zdravotnictví o 24 miliard navíc. To jsme nečekali. To máte pravdu, protože jsme čekali, sice země byla spálená, ale vy jste nám ji vykopali a ještě jste ty díry zahrabali jen tak jako na mělko.

Modernizační fond, Státní fond životního prostředí, Ministerstvo životního prostředí – no nechali jste mi tam krásný projekt za minus 10 miliard. Takže nám říkat, že jste nám něco nechali – ne, vy ne. Ta spálená země by byl aspoň benefit. Vy jste nám to normálně vytunelovali. Tam prostě nezůstal kámen na kameni. A já mám minus 10 miliard, které musím doběhnout do konce roku 2030, jinak tento dluh spadne na státní rozpočet.

No a ohledně investic, prosím vás, energetika, ta subvence pomohla nakopnout ekonomiku, to je důležité, co nás tady všechny živí a to byl pravicový krok. Takže ano, nesmyslné poplatky jsme zrušili a subvencujeme je, (Čas, pane poslanče, čas.) abychom nakopli ekonomiku a domácnosti. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní pan poslanec, pan místopředseda Barták vystoupí s faktickou poznámkou.

Prosím.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Tím, že za mě pan kolega Červený většinu řekl, tak já budu asi kratší. Před volbami jsme vycházeli z veřejně dostupných informací, to znamená z informací ke kterým jsme se my jako neparlamentní strana, která nebyla zastoupena nikde, mohli dostat. Potom bylo velké překvapení nejenom pro nás, ale i pro parlamentní strany, jaký byl skutečný stav státních financí. To jenom tady k téhle části.

Co se týče zákonů, tak ano, Motoristé sobě nedali za svoji stranu zatím žádný samostatný zákon, ale pokud jste zaregistrovali, i z hlediska jmen navrhovatelů jsme se podíleli na několika zákonech, které prošly v rámci vládní koalice. A já jsem hrdý na to, že i naše velká práce na stavebním zákoně se projevila a věříme, že například i z hlediska stavebního zákona dojde k ušetření státních peněz a zároveň k tomu, že se zlepší možnosti firem a občanů v České republice. Děkuji tedy i našim koaličním partnerům za to, že se nám tento zákon podařilo dostat na veřejnost. Díky.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nakonec ještě jedna faktická poznámka pan poslanec Munzar.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já začnu slovy nepřítomného klasika: Nechtěl jsem vystupovat, ale musím. Vyprovokovali mě k tomu jak místopředseda Sněmovny, tak pan ministr Červený. No, vy jste tady hlasovali zatím pro všechny zákony, které zvyšovaly výdaje státního rozpočtu. Dokonce a není to tak dávno, je to něco před 14 dny hlasovali pro zákon, který rozpustil, vyprázdnil rozpočtová pravidla.

A najednou jste se probudili a tady nám horečně říkáte, jak jste převzali ve špatném stavu veřejné finance. Jenže vy podle těch vašich vyjádření, vy vlastně máte špatný přístup k těm veřejným financím. Vy stanovujete rozpočet tak, že shromáždíte představy, požadavky a pak říkáte, tam to chybí, místo abyste si řekli, tady máme zdroje, musíme podle toho nastavit rozpočet. To je chyba celé vlády, které jste součástí. To je jedna věc.

A na pana ministra Červeného, který tady plamenně hovořil o tom, jak se přesouvaly tabulky. No tak, když se podíváte vždycky do toho, jak ty rozpočty dopadly, do mezinárodně uznávaných srovnání, mezinárodně uznávaných srovnání, ne jenom o nějakých emocích, které jste tady předvedl, tak zjistíte, že se skutečně snižovala trajektorie zadlužování státních rozpočtů na 2,1 procenta v roce 2025. Vy to zdviháte zpátky.

A víte, co byl ten největší, pane ministře, účetní trik? Tak ten už jste udělali vy, pane ministře. Ten už jste udělali vy, ten největší účetní trik – v době, když se prezentoval výsledek rozpočtu za rok 2025, že skončil hůře, než byl předpokládaný, ale proto, že tam byly výdaje z Evropské unie, a ty příjmy se dostaly až tento rok. A to vám zlepšuje zase váš rozpočet na tento rok. Takže to je ten největší přesun, který tady v historii byl. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A dostáváme se zase do rozpravy. Vystoupí pan poslanec Krainer. Připraví se pan poslanec Papajanovský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Krainer: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, vláda nám předkládá novelu, která má natrvalo zrušit valorizaci ceny dálniční známky a zmrazit ji na letošní hodnotě 2 570 korun. Než ale zvedneme ruku, zkusme se na věc podívat trochu šířeji: v čase, v mezinárodním srovnání a hlavně v kontextu toho, co se v tomto státě děje se silnicemi, po kterých jezdí drtivá většina z nás mnohem častěji než po dálnici.

Nejprve čas. Dálniční známka u nás existuje od roku 1995, kdy stála 400 korun. Postupně rostla její cena na 800 korun v roce 1998, na 900 v roce 2004, na tisícikorunu v roce 2008, na 1 200 korun v roce 2010. V roce 2012 se ustálila na patnácti stech korunách a na této částce vydržela 12 let – přes celou jednu vládu a kus další.

Teprve v březnu 2024 přišel skokový nárůst na 2 300 korun. Spustil valorizační mechanismus, který do zákona vložila předchozí vláda a který každý rok přepočítává cenu podle inflace a podle přírůstku kilometrů nové dálniční sítě. V lednu 2025 tak známka vzrostla na 2 440 korun a letos na 2 570 korun. Od roku 2023 do letoška je to nárůst o 1 070 korun, tedy o více než 70 procent za 3 roky. Nominálně nejrychlejší růst v historii.

Jenže koruny samy o sobě neříkají nic o tom, jak velkou zátěž známka pro řidiče skutečně představuje. Spočítal jsem si proto cenu roční známky jako podíl na tehdejší průměrné hrubé mzdě podle dat Českého statistického úřadu, tedy kolik procent výplaty na ni člověk musel vydat. A výsledek je pozoruhodný. Rekordní rok v tomto přepočtu není 2026, ale rok 1998. Tehdejší cena 800 korun představovala 6,8 procenta tehdejší průměrné mzdy, která činila 11 801 korun.

Letošní cena 2570 je proti letošní průměrné mzdě, která ve druhém čtvrtletí dosáhla necelých 52 000 korun, jen 4,95 procenta platu, tedy zhruba o čtvrtinu méně, než kolik ze své výplaty museli na známku vydat řidiči před 28 lety. Jinými slovy, v korunách je dnešní cena vyšší, ale vzhledem k tomu, kolik si dnes skutečně vyděláme, žádný rekord není. Ten padl v době, kdy o žádném zmrazení nikdo nemluvil.

Vládní odpovědí na svůj vlastní příběh o bezprecedentní zátěži je přesto úplné zrušení valorizačního mechanismu a napevno zmrazená cena na dnešní úrovni bez ohledu na to, co se bude dít s inflací, s cenami stavebních prací nebo s délkou sítě, kterou budeme muset udržovat. Tímto zároveň mizí schopnost státu předvídatelně plánovat příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury.

Sama vláda ve své důvodové zprávě přiznává, že příští rok fond přijde o 488 milionů korun, rok poté o 739 milionů. A s každým dalším rokem, kdy ceny porostou a valorizace nikoliv, se tato díra bude prohlubovat.

Přesuňme se za hranice, protože ministerstvo rádo argumentuje Rakouskem. Je pravda, že rakouská roční viněta stojí 106,80 eura, v přepočtu zhruba 2 585 korun, tedy prakticky na úrovni té naší. Jenže totéž ministerstvo ve svém materiálu rovnou přiznává: Rakousko má nesrovnatelně kvalitnější dálniční síť. Jinými slovy, i vláda sama ví, že to srovnání není úplně fér, a přesto s ním chodí do Sněmovny i do médií.

A když se podíváme dále, obrázek se láme úplně. Slovenská roční známka vyjde na 90 eur, 2 180 korun, tedy levněji než u nás. Slovinská ale stojí 117,50 eura, přes 2 800 korun. Maďarská roční známka vyjde na 61 760 forintů, tedy 3 900 korun, nejvíce ze všech srovnávaných zemí. Německo si žádnou dálniční známku pro osobní auta neúčtuje.

A poslední příklad – Švýcarsko – oblíbený příklad stability. Tam stojí roční viněta 40 franků, 1 050 korun. A ta částka se nezměnila od roku 1995. Jenže Švýcarsko k této stabilitě nedošlo tak, že by cenu jednoho dne prostě vládním nařízením zmrazilo bez ohledu na budoucí náklady. Stojí za ní desítky let promyšleného a transparentního systému financování infrastruktury, ne narychlo připravená novela.

Jinými slovy, česká známka není v Evropě žádný cenový unikát, je zhruba uprostřed žebříčku. Argument, že nesmíme předstihnout Rakousko, je efektní věta pro tiskovou zprávu, ale jako fiskální politika neobstojí. Stejnou logikou bychom mohli říct, že nesmíme zůstat pod Slovenskem nebo že se nechceme přiblížit Maďarsku.

A tady se dostáváme k jádru věci – ke kontextu, který v této debatě chybí nejvíc. Zatímco si vláda nechává tleskat za to, že nezdraží dálniční známku, současně druhým rokem nedává krajům ani korunu na opravy silnic druhé a třetí třídy – těch, po kterých jezdíme do práce, do školy, k lékaři mnohem častěji než po dálnici.

Ještě v roce 2023 šlo z rozpočtu SFDI do krajů na tyto silnice 6 miliard korun, v roce 2024 4 miliardy, loni 2 miliardy. A letos poprvé od roku 2015 nedostaly kraje na tyto opravy ani korunu a vláda rovnou dodala, že totéž bude platit i příští rok.

Pan premiér to zdůvodnil tím, že kraje mají díky rozpočtovému určení daní na účtech dost vlastních peněz a mají si opravy zajistit samy. Pan ministr dopravy hejtmanům sdělil, že peníze nedokáže garantovat ani v příštích letech.

Vláda odmítá vybrat pár set korun ročně navíc od řidičů na dálniční známce, protože je to prý pro ně příliš velká zátěž, ale zároveň v tichosti vzala krajům 6 miliard korun ročně na opravy silnic, po kterých jezdí naprostá většina z nás. To není úspora. To je přesun nákladů z viditelné, mediálně vděčné položky na neviditelnou, o které se nepíše na titulních stranách, dokud se pod koly doslova nepropadne asfalt.

A přesně tomu se říká populismus – rozhodnutí, které dobře vypadá v grafice na sociálních sítích, ale jehož cenu za pár let zaplatí někdo jiný: kraje, které nemají na opravy, řidiči, kteří si poškodí auto na rozbité silnici, a nakonec i ten státní rozpočet, kterému se ta díra ve financování dálniční sítě bude muset stejně jednou zacelit, jen to bude o to dráž.

Vláda nám tu maluje obrázek galantního gesta pro řidiče. Ve skutečnosti jde o přesně vypočítaný mediální tah. Zmrazit viditelnou položku, které si všimne každý u pokladny nebo v e-shopu, a mlčky nechat padnout položku neviditelnou, na kterou se ptá málokdo, dokud nezajede do výmolu. To je populismus v čisté podobě. Ne proto, že by řidiči neměli výhodnou cenu, ale proto, jak nepoctivě se tu argumentuje a na čí účet se to gesto ve skutečnosti dělá. A uzavírá-li Sněmovna dnes k jednomu kousku dálniční politiky, patří do stejné debaty i otázka, kde stát vezme peníze na silnice, které mezitím nechal bez podpory.

Prosím kolegyně a kolegy, aby při hlasování tuhle druhou stranu mince nenechali zamlčet. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Došlo ke změně předsedajícího schůze. Nyní tedy je do rozpravy přihlášený pan poslanec Jan Papajanovský.

Než přijde, přečtu omluvy. Celý jednací den z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Eva Decroix, od 13.45 z pracovních důvodů pan poslanec Jan Skopeček a od 17 hodin z pracovních důvodů paní poslankyně Zuzana Mrázová.

Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Papajanovský: Díky za slovo, vážený pane předsedající. Vážení kolegové, vážené kolegyně, vláda Andreje Babiše kašle na regiony v České republice. Na nové zubaře v regionech peníze nejsou. Agentura pro sociální začleňování je rozložená. Daňové změny, které vláda protlačila, tak nepomáhají normálním pracujícím lidem, ale jenom vyvoleným. A takhle bych mohl pokračovat výčtem dalších a dalších opatření.

Věc, kterou tady dnes chci otevřít, je další případ kašlání na regiony v České republice. To, že vláda v návrhu rozpočtu na příští rok odmítá dát finance na rekonstrukce silnic druhých a třetích tříd, je velká chyba, protože právě tyto silnice jsou významné pro to, aby se statisíce lidí dostaly každý den do práce, za lékařem, za nákupy, za dostupnějšími službami a tak podobně, protože pokud žijete na venkově, tak to není tak, že všude dojedete po silnici první třídy nebo po dálnici, protože to jsou teď ty domnělé priority. Pokud žijete na venkově, tak dennodenně používáte spíše silnice těch druhých a třetích tříd. A je pravda, že jejich stav se v posledních letech výrazně zlepšoval. Od roku 2015 do nich směřovaly i státní peníze a všechny předchozí vlády, ať to byly vlády, ve kterých bylo hnutí ANO nebo ve kterých byli nebo nebyli Starostové, si zaslouží poděkování za to, že do krajských silnic investovali.

No, ale ono je to logické, protože každý motorista, a myslím tím motorista s malým M, který používá osobní vozidlo nebo motorku nebo jiný typ dopravního prostředku, tak platí spotřební daň. Ta spotřební daň jde do Státního fondu dopravní infrastruktury. No, a z toho Státního fondu dopravní infrastruktury by měly být financovány opravy silnic i tam, kde ti občané nepoužívají silnice prvních tříd nebo tam, kde ti občané nepoužívají dálnice.

No, ale bohužel zdá se, že minimálně v tom příštím roce tomu tak nebude. A to je nefér, protože lidé na venkově, lidé v regionech, odvádějí tu daň, lidé v regionech platí spotřební daň z nafty, platí spotřební daň z benzínu, a není prostě spravedlivé, aby z jejich daní se nefinancovaly opravy silnic, po kterých tihle lidé na venkově jezdí.

My jako Starostové jsme konstruktivní opozicí. To znamená, není to tak, že bychom tady jenom nadávali, že bychom se jenom zlobili kvůli těm chybám, které Babišova vláda dělá. My přicházíme s konstruktivními konkrétními řešeními těchto problémů. A jedním z takových řešení je pozměňovací návrh, který jsme připravili společně s naší stínovou ministryní financí Lucií Sedmihradskou, který by tento problém vyřešil. Je to návrh, který by přesměroval 6 procent z celostátního výnosu daně z minerálních olejů, tedy spotřební daně, přímo do rozpočtu krajů tak, aby kraje měly předvídatelný zdroj peněz a mohly financovat právě opravy silnic druhých a třetích tříd.

Myslíme si, že je to výrazně lepší řešení než to, co tady bylo doteď. Protože je sice pravda, že různé vlády dávaly od toho roku 2015 na opravy těch komunikací finanční prostředky, no, ale zároveň nebylo do poslední chvíle nikdy jasné, jestli to budou 2 miliardy, 3 miliardy, jestli to bude 6 miliard. No a kdo z vás dělá nebo dělal v samosprávě, tak ví, že když se až někdy v prosinci dozvíte, že v dalším roce máte utratit stovky milionů korun za opravy místních komunikací, no tak to že je pozdě, že pokud ty opravy máte stihnout udělat po zimě, máte je udělat na jaře, máte je udělat za dobrou cenu, no tak zkrátka potřebujete ty dopravní stavby soutěžit ve velkém předstihu, a právě tento náš návrh by krajům poskytnul předvídatelné financování, umožňoval by jim za stejné peníze zrealizovat mnohem víc oprav krajských komunikací, a tím by zlepšil život lidí v České republice, zejména tedy na venkově.

Vidím tady celou řadu komunálních politiků, vidím tady celou řadu starostů, místostarostů, zastupitelů, máme tady dokonce hejtmany. Já vás všechny, dámy a pánové, žádám, abyste tento pozměňovací návrh podpořili, protože tím zlepšíme život lidem na venkově a napravíme chybu, závažnou chybu, která tady hrozí. Díky za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Julie Smejkalová. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Julie Smejkalová: Děkuju za slovo, pane předsedající. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se tady dneska chtěla zeptat pana ministra Bednárika na jednu úplně jednoduchou otázku, a to je proč, proč přesně teďka v situaci, ve které se nachází naše české veřejné finance, přicházíte s návrhem, jehož hlavním politickým sdělením je, že příští rok nebude dražší dálniční známka? Já rozumím tomu, že se to dobře říká a dobře to zní. Nebudeme zdražovat, zní to hezky, bude se to dobře číst na sociálních sítích, v médiích a bude se to dobře vysvětlovat řidičům a řidičkám.

A určitě se najde spousta lidí, kterým udělá radost, že příští rok zaplatí za dálniční známku stejně jako letos. Jenže stát není hospoda, kde si někdo řekne, že dneska koupí rundu všem u stolu a potom odloží řešení toho, kdo to zaplatí.

A vláda tady právě přináší obrovský schodek státního rozpočtu. Máme výdaje, které někdo musí zaplatit. Máme silnice a dálnice, které někdo musí postavit a udržovat. A máme náklady, které se opravdu neptají, jestli se zrovna politicky hodí říct, že tentokrát se zdražovat nebude. A teďka přijde vláda a řekne, máme řešení, zrušíme automatickou valorizaci dálničních známek. Jenže co bude dál a kdo jiný to zaplatí? Protože dálnice se z toho, že jejich cenu zmrazíte na papíře, levnější nestanou. Asfalt nebude levnější, práce nebude levnější, opravy nebudou levnější a nové dálnice se samy také nepostaví.

Takže jestli vláda tvrdí, že se chová odpovědně, tak bych opravdu ráda věděla, kde přesně ta odpovědnost v tomhle návrhu je. Mně to totiž připadá jako naprosto učebnicový příklad populismu. Je tu problém, který není příjemný, tak ho na chvíli přestanete říkat nahlas. Máme tady automatickou valorizaci, tak ji zrušíte. Máme ceny, které by podle nastaveného systému měly růst, a to mimochodem mluvíme o postupném, pomalém a meziročním růstu ceny, proto se ta valorizace vůbec zavedla, aby cena skokově nerostla, a vy to teďka během rekordního deficitu necháte zmrazené, abyste to mohli prodat voličům a voličkám jako dobrou zprávu. Jenomže dobrá zpráva pro řidiče a řidičky dneska ještě nemusí být dobrá zpráva pro stát za rok nebo za dva roky. Chápu to. Já taky ráda řídím a nezdražená dálniční známka lidi určitě potěší. Ale říkáte lidem, že tuhle nekoncepční a populistickou politiku potom platí celá země a platí i budoucí generace?

Co třeba našim občanům a občankám radši vysvětlovat, proč vůbec k valorizaci dochází? Co vést lidi k finanční gramotnosti a zájmu o veřejné finance? Já každopádně hádám, že to nemůžu očekávat vzhledem k tomu, jak neskutečně finančně neodpovědný je vámi navrhovaný rozpočet.

A právě tohle přesně mi na tom vadí. Nejde jenom o těch pár korun, které člověk ušetří na dálniční známce. Jde hlavně o princip. Když už jednou nastavíme nějaký systém, který má zajistit, že se cena dálniční známky průběžně přizpůsobuje vývoji cen, tak jeho zrušení není žádná dopravní politika. Je to prostě politické rozhodnutí, že teď chcete vypadat dobře, takové nekoncepční a líbivé rozhodnutí, kterým typicky hnutí ANO dlouhodobě zadlužuje Českou republiku. A jestli je toto rozhodnutí součástí nějaké dlouhodobě promyšlené, udržitelné a rozpočtově odpovědné politiky, tak prosím, já bych si ráda poslechla víc, protože tady žádnou koncepci nevidím. Vidím populismus a vidím snahu říct lidem příjemnou věc a náklady té méně příjemné části rozhodnutí nechat na později. A upřímně, v době, kdy máme veřejné finance v takovém stavu, v jakém je máme, mi tohle připadá nejen nekoncepční, ale především nezodpovědné.

A kvůli krokům, jako je právě tento, potom není divu, že vláda přehazuje například zodpovědnost za opravy krajských silnic na kraje, místo aby na ně přispívala ze Státního fondu dopravní infrastruktury jako doposud.

A jestli tedy nová dopravní politika vlády je založená na tom, že když něco zdražuje, tak to prostě zákonem zakážete, tak bych měla ještě pár návrhů, které by možná mohly přijít příště. Mohli byste třeba zastropovat cenu asfaltu? To by bylo určitě skvělé. To by se lidem taky líbilo. Mohli byste třeba zakázat zdražování benzínu, nafty a náhradních dílů do aut. To by řidiči a řidičky taky určitě ocenili. A když už budete u toho, mohli byste taky zastropovat cenu za práci na dálnicích.

Chtěla bych poděkovat vládě za tuhle školu hospodaření a až příště někdo přijde s tím, že na něco nejsou peníze, tak možná konečně budeme vědět, co s tím dělat. Prostě to nezaplatíme, zmrazíme cenu a prohlásíme to za úspěch.

Na závěr mi nezbývá nic než apelovat na vás všechny, na moje kolegy a kolegyně v sále, abychom tady přestali hlasovat o populistických návrzích. Pojďme účelně směřovat finanční pomoc těm, co ji potřebují a přestaňme tady vytvářet iluzi pro naše občany a občanky o tom, že ty stovky milionů nebudou každý další rok chybět někde jinde. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji. Nyní stále ještě v obecné rozpravě požádal o vystoupení s přednostním právem pan předseda... (Poslanec T. Okamura mimo mikrofon: K faktické poznámce.) Jo, faktická je tady, opravdu. Faktická poznámka, předseda Tomio Okamura.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, mám pro vás dobrou zprávu. Naše vládní koalice s účastí SPD nebude zdražovat dálniční známky od ledna. A jsem rád, že tento náš návrh tady navrhuje ministr za SPD Ivan Bednárik jménem vládní koalice. A zrušíme ten valorizační neboli zdražující mechanismus, který zavedla bývalá Fialova vláda. Takže ušetříme vám peníze, nebudeme zdražovat dálniční známky. Můžete se od ledna těšit a plníme tak další bod našeho programového prohlášení naší vlády. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Dostal jsem upozornění; nepustil jsem čas. To je pravda. Bylo mi řečeno, že to budou dvě věty, tak jsem to nezmáčkl. Ale moje chyba. Tak a nyní s přednostním právem pan předseda klubu Marian Jurečka.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, pane místopředsedo. No, já musím zareagovat na to, co říkal pan předseda Okamura. Tak vážení občané, to, co říkal pan poslanec Okamura, tak znamená, že během dvou let bude chybět 1,2 miliardy korun ve státním rozpočtu. Ty peníze si ta vláda půjčí a zaplatíte za deset let jenom na úrocích z té částky zhruba 0,5 miliardy korun. To je dobrá politika, to, co tady prezentoval Tomio Okamura. To znamená, vláda přichází s tím, že říká: ušetříme vám 17 korun měsíčně zhruba. Zároveň ta stejná vláda říká: ale krajům na silnice druhých a třetích tříd, po kterých všichni jezdíme, nepošleme ani korunu. To překládám do češtiny, co tato vláda vlastně dělá.

Pak tady pan ministr ve svém úvodním vystoupení argumentoval tím, že cena dálniční známky stoupla o 50 procent za poslední roky. No, že pan ministr zapomněl také dodat to druhé, kolik let předtím se dálniční známka v České republice vůbec nevalorizovala. Tak to je potřeba tady doplnit.

Ale já mám fakt rád fakta. Tak já musím tady do těch faktů říct to, v čem si samotný vládní materiál pana ministra odporuje. Když se podíváme do toho materiálu, a teď budu citovat, tak v tom materiálu ve zprávě RIA, to znamená studie, která hodnotí dopady, tak doslova hodnotí zvýšení známky o těch zhruba 140 korun v roce 2025 a zhruba o 130 korun v roce 2026 z pohledu rozpočtu občanů a podnikatelů jako, a teď cituji, nepodstatný výdaj, pane ministře. Napsali jste tam, že to je nepodstatný výdaj. Současně ale tady politicky argumentujete tím, že právě ten růst té ceny je tak zásadní problém pro ty občany, pro které to děláte. Nemůžete si odporovat u jednoho stejného legislativního návrhu, že napíšete, že to je nepodstatný výdaj, a pak tady přijde Tomio Okamura, který říká: je to zásadní částka 17 korun měsíčně, kterou vám v uvozovkách chceme ušetřit. Ale zároveň ty peníze chybí někde jinde, takže vy jdete a půjčíte si ty prachy v době nejvyšších nároků na obsluhu státního dluhu a ten občan vlastně k té částce, kterou vy mu ušetříte, zaplatí 1,5násobek. To není odpovědná hospodářská politika. To je Kocourkov, to, co děláte.

Pak vy tady argumentujete a srovnáváte to Rakousko. No, tak řekněme tady poctivě také ty další věci. Tak Rakousko právě má zavedený systém, který má pravidelnou, předvídatelnou valorizaci. Má, pane ministře, nebo nemá to Rakousko zaveden ten systém? Má. Když se půjdu podívat na další srovnávací konkrétní parametry, které by občany měly zajímat. Tak já jsem si dal tu práci, říkal jsem si, vezmeme tu hodnotu české dálniční známky a přepočítáme to na kilometr. Tak když se v tomto srovnání na to podíváme, tak v Česku zaplatí motorista v ceně dálniční známky zhruba 1,66 koruny na kilometr dálniční sítě. V Maďarsku zaplatí 2,08 koruny na kilometr a na Slovensku zaplatí vůbec nejvíc v tomto srovnání: 2,41 koruny na kilometr. Tak to pojďme vždycky doříct. Opravdu, pojďme to doříct, ty souvislosti, jak to vlastně je. Protože Česko má 1 547 kilometrů dálniční sítě, Maďarsko 1 975 a Slovensko 906 kilometrů. Já bych pochopil vaši argumentaci, kdybyste přišli a řekli: dobře, nesouhlasíme s tím, co jste za vlády Petra Fialy nastavili, kdy ten mechanismus má logiku, má předvídatelnost, roste dálniční síť, případně je tady nějaký pohyb inflační, to se promítá do ceny. Kdybyste přišli a řekli: my to přenastavíme jinak. Vypneme třeba tu inflaci a necháme jenom růst dálniční sítě. Tomu bych rozuměl. Ale vy v tom materiálu sami říkáte: my to teď zmrazíme, a píšete v tom materiálu, a uděláme nějaké vyhodnocení po roce a pak si řekneme, co s tím. Tak máme chápat slova pana předsedy Okamury, který tady vystoupil, že celé čtyři roky za vaší vlády tedy nebudete zvyšovat tu cenu dálniční známky? Můžete to tady, pane ministře, říct? Budete to zvyšovat nebo nebudete zvyšovat? Pokud ano, no tak pak nechápu, proč to teďka zmrazujete, proč to vypínáte, nebo proč neuděláte jiný mechanismus.

Zároveň ale dáváte interní pokyn zvýšit cenu mýta. Takže na jedné straně říkáte, argumentujete: chceme tady pomoci českým občanům. Ale ti stejní čeští občané jsou zároveň třeba živnostníci, jsou to majitelé firem. A těm říkáte: vám to půjdeme zvýšit. Tak si to jako vyjasněte. Buďto platí jedno nebo druhé, ale nemůžete si odporovat tady v těchto věcech. A zároveň ta vaše logika je: dobře, tak ti, kteří mají auto a jezdí po dálnicích, tak těm ušetříme 17 korun měsíčně. A já se zeptám: vy snižujete rozpočet na výstavbu a údržbu rychlostních komunikací v České republice? Nesnižuje pan ministr, říká to správně. Takže to vlastně víc zaplatí ti, kteří na těch dálnicích nejezdí a tu dálniční známku si nekupují. Je to tak, pane ministře? Chápu to správně? To znamená, vy říkáte: chráníme ty lidi, snížíme, respektive zmrazíme cenu dálniční známky o 17 korun měsíčně, ale zároveň investujeme do dálniční sítě víc v České republice, což je správné. To znamená, jdete si na to navíc půjčit a toto zaplatí všichni občané této země i ti, kteří po dálnicích vůbec nejezdí.

Prosím vás pěkně, kdo to sledujete, chápete v tom nějakou logiku? Já v tom žádnou logiku tedy nechápu. A jestli máme dělat nějakou politiku ve vztahu k ohroženým skupinám v této zemi, dělejme to adresně, cíleně, přes sociální nástroje. Máme tady dvě cesty. Kromě sociálního systému máme ještě daňový systém, který podporuje přes slevy a bonusy pracující rodiče, pracující občany. Jestli chceme říct, že pro část domácností v České republice je fakt ekonomický a sociální problém cena dálniční známky, tak pak pojďme říct, že to umíme zacílit a adresně nějakou formu podpory doručit těm domácnostem, které to opravdu potřebují. Ale vysvětlete mně, proč například členové Parlamentu České republiky potřebují zmraženou dálniční známku. Tak vy prostě fakt jako v tom, co děláte, to těm občanům vlastně děláte dražší. Vy si na to stejně jdete půjčit, musíte si půjčit o to navíc a ten občan to zaplatí i s těmi nejvyššími úroky. Takže znovu opakuji, za dva roky, vy sami v tom materiálu píšete, že těm občanům ušetříte zhruba 1,2 miliardy korun. Říkám to správně, pane ministře? Ale 1,2 miliardy korun si jdete půjčit a za desetiletý dluhopis z toho zaplatíte zhruba 550 milionů na úrocích. Tak to je výsledek té vaší politiky. Tomu ten občan musí fakt zatleskat a říct: to je úplně skvělý. Děkuji za pozornost. (Potlesk opozičních poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. V tuto chvíli nemám přihlášeného do obecné rozpravy nikoho, nemáme tady ani faktické... (Poslankyně Smejkalová se hlásí z místa o slovo.) A tak pardon. Tak já jsem žil v tom, že jsem si vás neodmazal. Tak prosím.

 

Poslankyně Julie Smejkalová: Děkuju moc za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jen kvůli reakci na faktickou poznámku pana předsedy Okamury, prostřednictvím pana předsedajícího, potřebuju doplnit pro záznam, že všechno, co jsem řekla o populismu hnutí ANO v souvislosti s dálniční známkou, chci aplikovat i na hnutí SPD. Děkuji. (Potlesk opozičních poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Tak v tuto chvíli bych neměl mít žádného řečníka s jakýmkoliv právem přihlášeného a tím pádem končím obecnou rozpravu. Ptám se na případná závěrečná slova? Pan ministr.

 

Ministr dopravy ČR Ivan Bednárik: Pane předsedající, děkuji za slovo. Nechtěl jsem prodlužovat tu agonii toho všeho, co jsem si musel vyslechnout, a proto jsem nešel s nějakou poznámkou. Ale dovolím si narovnat některé informace, které tady zazněly.

Vy jste mě neposlouchali? Já vám od začátku vysvětluji, že střílím do nohy sám sebe? Ne. Já odmítám střílet do nohy občany České republiky a chci vybrat od kamionů vyšší mýto. Tvrdil jsem to předtím, tvrdil jsem to dnes. Rozdíl 71 procent nárůstu cen dálničních známek versus 19 procent za dálnice od profesionálních řidičů, kteří jsou z větší míry zahraniční a ne čeští, je správné. Tečka. To je ten důvod, to je ta kvadratura kruhu nebo nějaká finanční gramotnost nebo populismus? Pak mě asi fakt neposloucháte nebo neumím česky. (Smích v sále.)

Takže k jedné poznámce se musím vrátit. Servilita... Já nevím, jak konkrétně – a teďka nevím, jestli mám oslovovat někoho, kdo tady nesedí prostřednictvím předsedajícího, takže se tomu vyhnu – já nevím, jak se zvedá telefon nadřízenému, když vám volá. Co to má být? Co to bylo za poznámku? Mám se teďka soustředit na to, jak zvedá, prostřednictvím předsedajícího, předseda strany pan Martin Kupka telefon svému podřízenému? Opačně – podřízený Petr Fiala svému nadřízenému? Nebo oč tady jde?

Tady jde o dálniční známku. Já nechápu, proč jsme tady mluvili o státním dluhu, proč jsme tady mluvili o školkovném a o všech těchhle věcech. Tohle s tím nesouvisí. Prosté rozhodnutí parlamentu – části parlamentu, sněmovní – o tom, jestli zdražujeme nebo nezdražujeme dálniční známku. Děkuju. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane ministře.

Tak nyní tedy zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. A do podrobné rozpravy mám přihlášeného pana poslance Papajanovského.

A zároveň na mě mával, že do podrobné rozpravy chce vystoupit, potom pan zpravodaj. Tak prosím.

 

Poslanec Jan Papajanovský: Děkuji, pane předsedající za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já už bych se chtěl pouze přihlásit k pozměňovacím návrhům, které najdete pod číslem sněmovního dokumentu 1731 a 1733, kdy, co se týká odůvodnění těchto pozměňovacích návrhů, tak se odkazuji za prvé na jejich písemnou přílohu a za druhé na to, co zaznělo v obecné rozpravě, ať už ode mě nebo od kolegy Jana Svitáka. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji a nyní pan zpravodaj.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já tímto navrhuji zkrácení k projednávání lhůty ve výborech mezi druhým a třetím čtením na 7 dnů.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak, mám poznačeno. Ještě někdo prosím se hlásí do podrobné rozpravy? Pokud (tomu) tak není, končím podrobnou rozpravu a znovu se ptám, zda bude chtít mít pan ministr nebo pan zpravodaj závěrečné slovo? Ne.

Tak v tom případě budeme přistupovat k hlasování. Tak já ještě jednou přivolám poslance a poslankyně, kteří jsou před sálem.

Než přijdou, přečtu omluvu: od 14.30 se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Jan Síla.

Tak nyní tedy... Jo, někdo na mě klepal? Ne. Nyní tedy přistoupíme k hlasování.

Budeme hlasovat návrh na zkrácení lhůty pro třetí čtení, to znamená lhůtu, kterou mají další kolegové na odborná jednání, na 7 dní. Takže zkrácení lhůty pro třetí čtení na sedm dní. (Ozývá se klepání karet.)

Tak teď už na mě klepete, dobře. Všechny odhlašuji a prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. Tak vidím, že už se i počet ustálil.

 

Tak ještě jednou. Zkrácení lhůty pro třetí čtení na 7 dní.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 58, pro hlasovalo 66 poslanců, proti 24. Návrh na zkrácení lhůty byl přijat.

 

Končím tedy druhé čtení tohoto návrhu.

A hlásí se paní předsedkyně Malá.

 

Poslankyně Taťána Malá: Děkuji, pane předsedající. Já přicházím s procedurálním návrhem a to, abychom vyřadili z této schůze všechny body s výjimkou ústních interpelací tak, aby po ústních interpelacích dnes mohla být tato schůze ukončena. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak je to procedurální návrh, tím pádem o něm budeme hned hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh paní předsedkyně Malé? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 59, pro hlasovalo 85 poslanců, proti 4. Návrh na vyřazení všech bodů s výjimkou ústních interpelací byl přijat.

 

Tímto tedy do 14.30, kdy začnou ústní interpelace, máme přestávku. Dámy a pánové, uvidíme se ve 14.30.

(Jednání přerušeno v 14.07 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Dámy a pánové, vážené poslankyně, vážení poslanci, vítám vás. Já jsem si dnes odpoledne zaskočil sem ze Zastupitelstva Hlavního města Prahy, které máme jako poslední. Dalším bodem, jak již asi víte, jsou ústní interpelace, které jsou určené předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatelky vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace, nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše, poté na ostatní členy vlády. Seznam poslanců podle vylosovaného pořadí byl publikován na webových stránkách Poslanecké sněmovny.

Upozorňuji interpelující poslance i interpelované členy vlády, že ihned po ukončení interpelací na omluveného předsedu vlády budou následovat interpelace na členy vlády. Jinak ty interpelace na předsedu vlády by byly do 16 hodin. Nyní dávám slovo paní poslankyni Lucii Bartošové, která byla vylosována na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády.

Jenom říkám, že předseda vlády je omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně, tak asi to budu muset říkat u každého zvlášť pravděpodobně kvůli stenozáznamu, ale vy to víte.

Ještě než, paní poslankyně, vám dám slovo, tak přečtu tři omluvy. Marie Pošarová od 14 hodin do 14.13 z pracovních důvodů, Jan Richter od 14.30 – zdravotní důvody a Jeroným Tejc od 14.30 – pracovní důvody. Teď nám tam skočila ještě jedna omluvenka. Petr Macinka od 14 hodin – pracovní důvody. Jinak, potom ministry přečtu zvlášť, až budou interpelace na ministry, kdo je omluven.

Takže nyní má slovo paní poslankyně Lucie Bartošová. Já vám zapnu mikrofon a stopnu vám dvě minuty.

 

Poslankyně Lucie Bartošová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný ministře, v úterý jste k soukromým a církevním školám řekl: Proč bychom my jim měli dávat? My tady máme veřejné školy.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Premiére, pardon, premiére. Tak můžete začít znovu. Vy jste řekla ministře. Můžete začít znovu.

 

Poslankyně Lucie Bartošová: Tak, volba ještě jednou. Vážený pane nepřítomný premiére, ovšem. V úterý jste k soukromým a církevním školám řekl: Proč bychom jim měli dávat? My tady máme veřejné školy. Zmínil jste PORG a rodiče, kteří platí stovky tisíc na tomto elitním gymnáziu. Já bych vám ale chtěla ukázat a říct, co by váš krok reálně způsobil.

Stát nestátním školám platí normativ na žáka, tedy hlavně na platy učitelů. Budovy a investice si platí ty školy samy. Chodí do nich 130 000 dětí a většinou to nejsou elitní pražská gymnázia. Například v Libereckém kraji, ze kterého pocházím, za který jsem byla zvolena, je to více jak 15 škol, které suplují stát, pomáhají a nabízejí obory typu třeba krejčí. Tyto obory, které prostě státní školy třeba nemají a suplují tak roli státu.

V únoru jsem třeba byla na Základní škole Klíč v České Lípě, což je jediná soukromá základní škola na Českolipsku. Školné 2 000 měsíčně, čtvrtina dětí s poruchou učení nebo úzkostmi. Když těmto školám vezmete peníze na platy, část z nich skončí a jejich žáci přejdou do veřejných škol, které na ně buď nemají kapacity anebo na ně nemají peníze.

Brněnský biskup Pavel Konzbul to spočítal téměř na 30 miliard. Zbytek zvedne školné na několikanásobek, tak z nich uděláte přesně to, co jim vyčítáte. Školy pro bohaté. Dnes suplují dostupnost a pestrost vzdělávání, které má zajišťovat stát, jehož vy jste premiérem. Vy je za to chcete potrestat.

Proto se vás ptám. Je snížení nebo zrušení normativu pro soukromé a církevní školy záměrem vaší vlády? Ano nebo ne? Bude v rozpočtu na rok 2027 zákonný nárok těchto škol pokryt v plné výši, jak požaduje váš ministr školství Robert Plaga? Děkuji vám za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Nechal jsem vás to dopovědět tak, aby to bylo... Protože jsme začali o 20 vteřin později, takže je to všechno v pořádku. S další interpelací vystoupí pan poslanec František Talíř. Jak jsem řekl, předseda vlády je omluven. Odpoví vám v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Připraví se pan poslanec Jan Berki. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec František Talíř: Děkuji za slovo. Má interpretace (?interpelace) na premiéra se týká dokumentu státní kulturní politiky, protože to, co se kolem toho děje, tak už se vymklo a je to čistý bizár. Krátce shrnu časovou osu. V březnu ministr Oto Klempíř říkal, že předchozí dokument je perfektní. V květnu Ministerstvo kultury popíralo, že by nějaký jiný dokument státní kulturní politiky připravovalo. Když tu náhle na přelomu července a srpna se na webu ne Ministerstva kultury, ale Hospodářské komory objevila nová státní kulturní politika k připomínkování, kam bylo dáno několik dní. To potom po kritice bylo protaženo.

Já se tedy ptám, co s tím dokumentem bude dál? My jsme ho projednávali před týdnem na mediálním výboru, kam jsem pozval pana ministra. Pozval jsem tam zástupce kulturní obce, se kterými nikdo přípravu tohoto dokumentu dopředu nekonzultoval, neprobíral. Je tam spousta otázek, jak celý ten proces tedy vlastně probíhal, protože vypadá to, že vznikl prostě nějak tak pokoutně z pera paní Šťastné. Tím pádem se ptám, kdo se toho procesu vlastně účastnil a také co s tím dokumentem bude dál? Ona ho měla projednat vláda, nicméně na poslední chvíli to bylo staženo.

Ten dokument nemá otazníky jenom kolem procesu přípravy, ale také kolem obsahu. Úplně tam vypadla nějaká velmi důležitá témata, jako například postavení OSVČ v kultuře, což mi přijde zásadní a asi je to jenom čistý amatérismus, že se na ně jaksi zapomnělo. Pak tam jsou ale také věci, které tam dříve byly a teď najednou vypadly, jako je mediální gramotnost, kybernetická bezpečnost. Tak si říkám, co je tím důvodem? Proto se premiéra táži, co bude s tímto dokumentem dál, jakým způsobem bude dále projednáván? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám také děkuji. V této chvíli vystoupí pan poslanec Jan Berki. Jak již bylo řečeno, pan premiér je omluven. Odpoví vám v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Já vám dávám vaše dvě minuty. Připraví se pan poslanec Matěj Hlavatý.

 

Poslanec Jan Berki: Děkuju, pane místopředsedo. Pane premiére, já mám na vás takový – přiznávám to hned na úvod – provokativní dotaz. Trošku mě mrzí, že tu nejste přítomen ani vy ani pan ministr školství, protože jeho reakce na vaši odpověď by mě vlastně velmi zajímala. Ten provokativní dotaz je, kdo řídí školství v této vládě? Zajímá mě, jestli to je ministr školství, anebo jste to vy svými neprojednanými nepromyšlenými nápady?

Druhý poddotaz k tomu je, jestli si myslíte, že je úplně šťastné ty vaše nepromyšlené, neprojednané nápady pouštět do veřejného prostoru ve chvíli, kdy tím ten prostor velmi, velmi vlastně znejisťujete. Děkuju za odpovědi. Těším se na ně, byť budou v písemné podobě.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji za dodržení času. V této chvíli sem pozvu k mikrofonu pana poslance Matěje Hlavatého. Opět připomenu, že předseda vlády je omluven a dle jednacího řádu vám odpoví písemně do 30 dnů. Tedy vaše dvě minuty.

 

Poslanec Matěj Hlavatý: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, podle zprávy Úřadu vlády z 8. července jste na summitu NATO oznámil zvýšení obranných výdajů pro rok 2027 o 36 miliard korun. Dosažení dvou procent HDP letos jste spojil s hledáním dodatečných zdrojů. Prezident republiky už při podpisu letošního rozpočtu upozornil na pochybnosti, zda NATO uzná započítávatelné výdaje na dopravu. Nestačí tedy uvést celkovou částku. Potřebujeme vědět, které položky odpovídají alianční metodice a jaké financování má armáda skutečně zajištěné.

Jsme v září 2026. Jako předseda vlády odpovídáte za rozpočtové priority celého kabinetu. Proto se ptám, za prvé. Jaký je aktuální vládní odhad obranných výdajů na rok 2026 podle metodiky NATO v korunách a v procentech HDP? Uveďte prosím také datum a zdroj použité prognózy HDP.

Za druhé, které výdaje mimo Ministerstvo obrany do tohoto odhadu zahrnujete? V jaké výši a na základě kterých pravidel NATO? Má vláda k jejich započitatelnosti stanovisko Aliance? A pokud ano, zpřístupníte jeho neutajovanou část poslancům?

Za třetí, pokud odhad podle metodiky NATO nedosahuje dvou procent HDP, kolik peněz chybí? A hodlá vláda rozdíl letos doplnit? Pokud ano, z jakých zdrojů a do kterého data rozhodne? Pokud ne, z jakého důvodu?

Prosím o odpověď ke každé otázce. Příslib vyššího rozpočtu pro rok 2027 nevysvětluje, jak vláda zajistí letošní financování obrany.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak, já vám děkuji za dodržení času. V této chvíli je na řadě paní poslankyně Hana Ančincová, připraví se pan poslanec Štěpán Slovák, a opět, i vám, paní poslankyně, odpoví pan premiér, který je řádně omluven, dle jednacího řádu do 30 dnů. A tady máte dvě minuty.

 

Poslankyně Hana Ančincová: Vážený pane premiére, dovolte mi, abych se na vás obrátila ve věci formy podpory společnosti Onsemi. Evropa se snaží posílit právě svou soběstačnost ve výrobě čipů a do polovodičového průmyslu míří stovky miliard korun. Česká republika má v této oblasti jednu mimořádně důležitou investici, právě rozšíření závodu společnosti Onsemi v Rožnově pod Radhoštěm za více než 40 miliard korun.

Evropská komise už schválila veřejnou podporu přibližně 12 miliard korun, jenže dnes není jisté, zda se ta právě ta investice v této podobě uskuteční. Ministerstvo teď argumentuje tím, že Onsemi už nesplňuje původní podmínky podpory a se společností proto dál jedná o změně investičního záměru. Já tomu rozumím. Podmínky se mohou změnit. Stát nemá veřejné finance vlastně rozdávat bez rozmyslu. Ale právě proto se chci nyní zeptat, jaké konkrétní řešení dnes vláda s Onsemi hledá? A jste připraveni jednat i o jiné formě podpory, pokud to bude znamenat, že strategická výroba čipů v Rožnově zůstane a bude dále rozvíjet?

Tento projekt se připravoval už za předchozí vlády. Současná vláda samozřejmě může její kroky kritizovat, ale dokážete i v tomto případě odložit politiku stranou a rozhodovat se podle toho, co je dlouhodobě výhodné pro Českou republiku? Protože Onsemi není investice předchozí vlády, je to investice v České republice. A pokud existuje ekonomicky rozumný způsob, jak ji udržet, měli bychom ho hledat bez ohledu na to, která vláda s tímto projektem začala.

Takže moje poslední otázka je jednoduchá. Udělá tato vláda maximum pro to, aby se investice Onsemi v Rožnově pod Radhoštěm uskutečnila? Nebo riskujeme, že tuto strategickou příležitost přenecháme jiným zemím? A počítá vláda už při přípravě rozpočtu na rok 2027 s konkrétními prostředky na podporu rozšíření výroby polovodičů v Rožnově? Já vám děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji za dodržení času. V této chvíli je na řadě pan poslanec Štěpán Slovák. Připraví se Václav Pláteník, a opět, předseda vlády je omluven řádně a dle jednacího řádu vám odpoví písemně do 30 dnů. Vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Štěpán Slovák: Vážený pane premiére, hovoříte často o miliardových úsporách na lécích a o tom, že SÚKL má častěji přepočítávat jejich ceny. Souhlasím s tím, že úspory ve zdravotnictví musíme hledat, ale mám v tomto směru zásadní obavu, abychom nešetřili způsobem a tam, kde to nakonec zaplatí pacient tím, že se zhorší dostupnost. Pokud totiž budeme jako Česká republika ceny inovativních léků tlačit příliš nízko, může se Česká republika stát pro výrobce méně atraktivním trhem. A já se nechci dostat do situace, kdy budeme moci říci pacientovi, ano, ušetřili jsme tady pár desítek milionů. Ale zároveň českému pacientovi budeme říkat, ten lék, který už mají jinde v Evropě nebo v Americe, pro vás zatím nemáme.

Proto se chci zeptat velmi konkrétně i v souvislosti s tím, jaká je aktuální politika Most Favoured Nation Ameriky, kolik miliard, milionů chcete touto změnou skutečně ušetřit? Z jakých konkrétních položek? A jak máte spočítáno, že se tím nezhorší dostupnost inovativní léčby pro české pacienty? A budete garantovat, že snaha stlačit ceny léků dolů nebude mít za následek horší dostupnost moderní léčby pro české pacienty? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji za dodržení času. Poprosím pana poslance Václava Pláteníka, aby zahájil svoji interpelaci, a opět, předseda vlády je omluven a odpoví vám v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. A připraví se Jan Papajanovský. ... (?) musím vynulovat.

 

Poslanec Václav Pláteník: Vážený pane premiére, já se na vás obracím v naléhavé věci, která se týká obyvatel Zlínského kraje a konkrétně od nás +z Valašského Meziříčí. Vy a vaše hnutí ANO jste dlouhodobě slibovali lidem levnější energie. V některých regionech je ovšem situace úplně opačná. Konkrétně u nás ve Valmezu společnost CZT oznámila skokové zvýšení záloh na dodávky tepla o 18,5 procenta, a to s platností od 1. září bez možnosti na to zareagovat teď na prahu topné sezony. Možná se právem ptáte, proč se někdo tady vyjadřuje o městské firmě. Dávalo by to smysl, ta otázka, pokud by městská firma nebrala jako výhradního dodavatele tepla společnost DEZA, která patří do koncernu Agrofert, to je ta vaše firma, se kterou nemáte nic společného, jen tedy vám posílá několik miliard na dividendách. Ve Zlínském kraji jste kandidovali s letáky o levnějších energiích a teď o pětinu nám Valmezanům energie zrušíte (zvýšíte?).

Když jde o váš byznys, koukám, že na lidech tolik nezáleží. Vy s Juchelke trháte kytke na Lysé hoře, ale pokud jde o nějakou ani ne solidaritu, ale čistě slušnost, třeba rozložení, komunikace s lidmi a podobně, nezajímá to vůbec, je jednoduché Jednostranné oznámení, zdražení o 18,5 procenta. Lidi ve Vallemezu vás volili, tam máte Stržínka, pana Roberta, starostu. Myslíte, že jedná s firmou, třeba o rozložení, čase a podobně? No, vůbec.

Pane premiére, jednoduchá otázka. Proč, když přijde na váš byznys, na lidi kašlete a je ticho po pěšině. A vaše plakáty, které ještě někde v regionech visí nebo nejsou ještě přelepeny, tak ty tam pořád jsou, smějete se na lidi, o levných energiích, ale „skutek utek“. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji za dodržení času, poprosím pana poslance Jana Papajanovského s jeho interpelací, a opět, předseda vlády je omluven a odpoví vám v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Připraví se paní poslankyně Kateřina Stojanová, právě sem vešla. Tak, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Papajanovský: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane premiére, já jsem poslanec za Ústecký kraj a v Ústeckém kraji máme velký problém se zdravotnictvím. Za prvé, máme tam problém s dostupností zdravotnictví. No a kromě toho máme problém tedy druhý, a to je stav Krajské zdravotní, ale to by bylo téma, které bychom zde mohli rozebírat hodně dlouho.

No, a co vy s tím máte společného? Hnutí ANO vládne Ústeckému kraji už šestým rokem. Vy, pane premiére, jste dokonce byl poslancem za Ústecký kraj. Pan ministr Vojtěch byl dokonce předsedou představenstva Krajské zdravotní, takže vaše hnutí je se zdravotnictvím v Ústeckém kraji provázáno tak jako nikdo jiný a nesete za něj přímou zodpovědnost.

No, a já se vás chci zeptat, pane premiére, kdy budeme mít v Ústeckém kraji lékařskou fakultu, kterou vaše hnutí Ústeckému kraji slíbilo. Konkrétně to slíbil váš hejtman pan Brabec před dvěma lety, před krajskými volbami. Pan Brabec slíbil lékařskou fakultu. Je pravda, že asi před rokem oznámil, že už ji tedy zřídil, že už v kraji máme lékařskou fakultu. Já jsem se trochu divil, protože jsem nepostřehl, že bychom lékařskou fakultu v kraji měli. Pak jsem tedy zjistil, že pan hejtman uzavřel memorandum s jednou ze stávajících lékařských fakult, na základě kterého do naší nemocnice začali jezdit studenti na praxi, kteří tam ale už jezdili předtím.

No, takže se chci zeptat, vážený pane premiére, zda tímto považujete svůj slib, zřídit lékařskou fakultu v Ústeckém kraji za, splněný. A pokud ne, a já věřím, že ne, protože to je zřejmé, že to je jenom trik a podfuk, že to není žádná skutečná lékařská fakulta, tak se chci zeptat, kdy a jaké konkrétní kroky podniknete pro to, abychom v Ústeckém kraji měli lékařskou fakultu a aby se tam dostupnost zdravotnictví díky tomu začala konečně zlepšovat. Díky.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, stihl jste to úplně přesně na vteřinu. V této chvíli jsem pozvu Kateřinu Stojanovou a opět připomenu, že předseda vlády je omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Připraví se Martin Kupka. Tak, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Kateřina Stojanová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Tady je střídání stráží, poslanců za Ústecký kraj. Já mám také dotaz na pana premiéra. A mám ho z pozice jedné z nejmladších poslankyň zvolených letos do Poslanecké sněmovny. Pane premiére, Česká republika dnes čelí rozhodnutím, jejichž důsledky nebudou vidět jenom v tom příštím volebním období, ale i za 10, za 20  nebo za 30 let. Veřejný dluh, důchody bydlení nebo investice do vzdělávání nejsou jenom abstraktní čísla v rozpočtové tabulce. Jsou to životní podmínky lidí, kteří dnes ještě nemají volební právo, ale možná se teprve narodí. Budoucí generace u nás ještě nemají svůj hlas, nemají poslance a nemají ani vlastní zájmové nebo lobbistické organizace. O to větší odpovědnost ovšem máme my, kteří za ně rozhodujeme dnes.

Vaše vláda ale místo dlouhodobého plánování volí spíše krátkodobou politiku, utratit, slíbit a nechat účet někomu jinému.

Jenže právě tento účet jednou dostanou do ruky naše děti. Pane premiére, ta skutečná odpovědnost podle mě není v tom, kolik peněz dokážete rozdat dnes, ale v tom, v jakém stavu přenecháte tuto zemi právě těm, kteří přijdou po nás. Mezigenerační spravedlnost znamená férově rozdělit nejen dnešní výhody, ale i dnešní náklady a dnešní rizika. I Česká republika se přitom v roce 2024 přihlásila k deklaraci OSN o budoucích generacích, která požaduje, aby státy při rozhodování zohledňovaly právě i zájmy a potřeby příštích generací, generací dětí a mladých lidí, kteří přijdou po nás. Tak se vás ptám, kdy přestanete považovat budoucnost našich dětí za účetní položku, kterou lze odsunout na další vládu? A jak konkrétně zajistíte, aby rozpočtová politika nebyla politikou ve smyslu po nás potopa, ale politikou odpovědného předávání naší země dalším generacím v dobrém stavu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já jsem vám do toho nechtěl vstupovat, jinak poprosím všechny interpelující, aby dodrželi ty 2 minuty. Nyní poprosím pana poslance Martina Kupku s tím, že předseda vlády je omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Připraví se Benjamin Činčila. Tak, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane nepřítomný premiére, vážená paní ministryně, média na odstřel. To je to, co zažíváme při každé příležitosti na tiskových konferencích vlády, kdy si pan premiér vždycky vyhlídne někoho z novinářů nebo nějaké médium a pustí se do něj. A zároveň z tohohle tahu na média zaznívá pak jednoznačně, že podobný záměr velmi pravděpodobně stojí i za snahou změnit koncesionářské poplatky na úhradu ze státního rozpočtu. Jasně, současná vláda tím opakovaně vyhrožuje. Říká, že to má v úmyslu. Nakonec, jestli jsem se dobře díval, v návrhu rozpočtu takový nový výdaj nefiguruje. Znamená to jediné, že to bylo jenom strašení, že to byla snaha zatáhnout média do koutu a vytvořit na ně patřičný tlak.

Tak já se chci zeptat ve světle těch událostí, co je tedy ve skutečnosti vaším záměrem? To, aby podobně jako v rozvinutých totalitních režimech vaše průhonické nedělní okénko vysílaly všechny rozhlasové a televizní stanice povinně každou neděli tak, aby zaznělo, že – jak to říkáte i svým sledujícím – jedinou pravdu se všichni dozvědí jenom právě na vašich sítích, tak myslím, že všichni, kteří prostudovali aspoň něco z historie, tak ta podobnost s bohužel nejstrašidelnějšími autoritáři historie je víc než nápadná. Ten dotaz je ale naprosto jednoznačný. Jaké jsou ve skutečnosti plány pro změnu financování veřejnoprávních médií? Jaké chystáte pojistky? Co to bude znamenat? Proč opakovaně ty plány měníte? Proč ve výsledku všechny dosavadní pokusy vypadaly spíš jako strašení než jako promyšlený a odpovědný krok? Tohle jsou dotazy, které k vám směřujeme, protože média a nezávislá média veřejné služby v tomto směru jsou důležitou součástí českého demokratického prostoru (Předsedající: Čas!) a bez nezávislých a svobodných médií nemůže fungovat dobře ani český stát. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Poprosím pana poslance Benjamina Činčilu. Opět připomínám, že předseda vlády je omluven a odpoví vám v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. A připraví se Petr Bendl.

 

Poslanec Benjamin Činčila: Děkuju za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, jako premiéra i jako bývalého ministra financí bych se vás rád zeptal na něco, co souvisí možná i s vaším předchozím nebo i současným fungováním, kdy jste často zmiňoval, že stát by se měl řídit jako firma, tak bych se vás rád jako bývalý auditor zeptal, ukažte mi vlastně jedinou firmu, která když se dostává dlouhodobě do ztráty, tak zruší controlling, protože to se vlastně stalo do jisté míry na Ministerstvu financí v letošním roce, kdy byl zrušen odbor výkonového rozpočtování. My jsme jedna z mála zemí, která v rámci OECD nefunguje na výkonovém rozpočtování. Za minulé vládní koalice tak došlo k tomu, že tam aspoň začaly vznikat pilotní projekty, vznikl ten odbor, aby se Česká republika na ty schodky státního rozpočtu, na ten státní rozpočet nedívala jenom účetním obdobím od 1. 1. do 31. 12., ale když zavádí legislativu, aby věděla co za ní chce, aby věděla, jestli to naplňuje, aby to měřila a aby to v konečném důsledku vyhodnotila tak, že v případě, že to nefunguje, tak aby to změnila nebo zrušila.

Jsou to přesně ty věci, o kterých rád mluvíte, že chce po státu byznys, protože na několika sněmech Hospodářské komory nebo Svazu průmyslu přesně tohle byla největší kritika, že stát neměří, nevyhodnocuje, nemění. A tohle oddělení nebo ten odbor byl zrušen, byl výrazně zmenšen a já se ptám, jestli jako premiér se postaráte o to, aby Česká republika najela na výkonové rozpočtování, aby fungovala, aby měřila, aby vyhodnocovala to, za co vydává své prostředky nebo prostředky svých daňových poplatníků. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Poprosím dalšího interpelujícího poslance Petra Bendla a opět připomenu, že předseda vlády řádně omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů. Připraví se Marian Jurečka a tady poprosím, abyste ty dialogy vedli... (Rozhovor ministryně Schillerové a poslance Činčily.) Tak, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Bendl: Vážený pane předsedající, paní ministryně, vážená paní ministryně, vážený pane ministře, vážený pane předsedo vlády, kvůli vašemu možnému střetu zájmů Evropská komise pozastavila proplácení přibližně 75 milionů korun Agrofertu. Vy novinářům stále opakujete, že Agrofert nevlastníte, ale na to vás neptám. Arogantně jste mi neodpověděl na mou předchozí interpelaci, kdo vám dluží více než 2,6 miliardy korun, respektive komu jste půjčil 2,6 miliardy korun. Vaše neodpověď vyvolává dál vážné podezření, že vaším dlužníkem je Agrofert nebo některá společnost z jeho skupiny. Nechcete to přiznat, protože by tím vaše pokračující ekonomická vazba na Agrofert byla naprosto zřejmá? Odpovězte tedy jasně: Dluží vám Agrofert nebo některá společnost z jeho skupiny více než 2,6 miliardy korun? Ano, nebo ne? A pokud Evropská komise pozastavené peníze definitivně neproplatí z důvodu vašeho střetu zájmů, zavážete se, že celý účet ponese Agrofert a ne čeští daňoví poplatníci? Děkuju vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji za dodržení času. Poprosím pana poslance Mariana Jurečku o jeho interpelaci a opět připomenu, že předseda vlády je omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Připraví se Petr Hladík a vám spouštím 2 minuty.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, paní ministryně, pane ministře, já mám dotaz na nepřítomného pana premiéra. Pane premiére, chci se zeptat, vy sám ve svém vládním materiálu říkáte, že chcete pro rok 2028 mít deficit veřejných financí 2 procenta HDP a v roce 2029 1,6 procenta HDP. Chci se zeptat konkrétně, jak toho chcete docílit? Je to poměrně výrazný ambiciózní plán vzhledem k tomu, že na příští rok vaše vláda podle dat Národní rozpočtové rady plánuje státní rozpočet s deficitem 3,7 procenta HDP. To je silně v rozporu s tím, co jste říkal ve svém programovém prohlášení vlády, ve svém programu. Vy jste říkali, že budete mít deficity bezpečně pod hranicí 3 procent, tak jste bohužel nebezpečně nad ní a mě zajímá jedna podstatná věc, a to je občané této země. Jaké konkrétní kroky chcete udělat, abyste dosáhl těch 2 procent v roce 2028 a 1,6 procentního bodu v roce 2029 a 1,2 procenta v roce 2030. Zajímá mě případně, jaké konkrétní reformy budete dělat, v kterých oblastech, zda na nich pracujete, případně z jakých datových setů vycházíte pro to, abyste takovéto reformy připravili. A poslední otázka, jestli stále platí váš předvolební slib, že nebudete určitě zvyšovat daně na rozdíl od vlády Petra Fialy? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji za dodržení času. Nyní sem pozvu pana poslance Petra Hladíka a opět mu sdělím, že předseda vlády je omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Připraví, protože Václav Pláteník to stáhl, takže opět Marian Jurečka, tak aby s tím počítal. Tak, vaše 2 minuty.

 

Poslanec Petr Hladík: Vážený pane nepřítomný předsedo vlády, já bych se chtěl vás zeptat na financování církevních škol. Vy jste se nedávno podivoval, doslova jste položil otázku: Proč bychom jim měli dávat, my tady máme veřejné školy. Zároveň jste v návrhu rozpočtu tam nedali celkem 3 miliardy korun.

V roce 2025 stát poskytl na financování škol zřizovaných obcemi a kraji celkem 202 miliard (?) korun, na církevní zhruba 3,3 miliardy. Církevní školství tedy představuje 1,5 procenta. Je to dohromady 143 církevních mateřských, základních, středních, středních odborných škol. Co je ale důležité: To nejsou peníze pro církev, to jsou peníze na pedagogy, na učitele pro ty děti. I kdyby tady zmizely církevní školy, tak nezmizí ty děti, které v nich jsou. Vy je stále budete financovat. Je to stejná částka, kterou posíláte na školy veřejné.

Já si myslím, že je dobře, že si rodiče mohou vybrat, že tady mají co nejširší spektrum zřizovatelů. Výsledky církevních škol ukazují, že tam rodiče rádi děti posílají, že mají dobré výsledky, dobré zázemí, lepší spolupráci a že se tam také dbá na duševní zdraví. To je zrovna téma, o které vy docela stojíte, anebo o něm alespoň hovoříte.

Já se vás tedy ptám, pane premiére, zda změníte systém financování církevních škol, zda se chystá vaše vláda od roku 2027 snížit zákonné financování církevních škol, o kolik peněz konkrétně mají přijít církevní školy a o kolik školy soukromé? Máte spočítáno, když prosadíte zánik církevního školství, kam tyto děti budou chodit? A připomenu vám slib Komunistické strany, která kandidovala před těmito volbami a nedostala se do této Sněmovny (Předsedající: Čas.) – zrušení církevních škol byl jejich výmysl. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Poprosím o dodržení času. Nyní sem pozvu Mariana Jurečku, pana poslance, a opět říkám a připomínám, že předseda vlády je omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Připraví se Štěpán Slovák, protože František Talíř stáhl svou interpelaci.

Tak, vaše 2 minuty.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající. Pane premiére, chci se zeptat, proč v době ekonomického růstu, velmi nízké nezaměstnanosti jste přišel jako předseda vlády s návrhem rozpočtu na příští rok se schodkem minus 389 miliard korun? A chci se zeptat, čí je to vlastně rozpočet, protože vy ve veřejném vystoupení na televizi Prima jste uvedl, že sám s tím rozpočtem máte problém, že takovýto deficit vlastně není něco, co by se vám líbilo. Tak se vlastně chci zeptat, proč jste neudělal rozpočet, za kterým byste jako premiér stál, který byste dokázal hájit a který byste byl schopen představit veřejnosti, že to je opravdu váš rozpočet?

Jste premiérem vlády, kdy vlastně nikdo z členů té vlády rozpočet naplno nehájí, vaši kolegové, dokonce straničtí, říkají veřejně, že nemají pokryty ani mandatorní výdaje, jako třeba pan ministr Plaga, tak se chce zeptat, jestli jste s těmi ministry o těch věcech vy osobně jednal předtím, než ten rozpočet a jeho návrh byl představen na vládě ministryni financí Alenou Schillerovou? Nepřijde mně logické, že by premiér dopředu neznal detailní parametry rozpočtu, jednotlivých kapitol a že by nevěděl tedy, jaký deficit bude jeho členka vlády navrhovat, a přijde mně zvláštní, že vlastně není schopen se premiér této země za ten rozpočet jednoznačně postavit a říct, že s tím rozpočtem souhlasí, je správný a má své logické opodstatnění – a je schopen mít také třeba i podporu ekonomů, kteří by také ten rozpočet hájili. Neznám žádného ekonoma, který by vlastně stál za tím vaším návrhem rozpočtu a aby ho hájil.

Tak, prosím pěkně, odpovězte mně: Je to váš rozpočet? Stojíte si za ním? Věděl jste dopředu, že tam nebudou finanční prostředky adekvátní, například na Ministerstvo školství, nebo nevěděl? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji. V této chvíli je na řadě pan poslanec Štěpán Slovák (Hledí do pléna.) a vlastně vy čtyři poslanci se teďka až dokonce budete střídat, tak to jenom hlásím, abyste na to byli připraveni, protože kolegové Václav Pláteník a František Talíř svoje interpelace stáhli. Takže vy čtyři poslanci – Štěpán Slovák, Petr Hladík, Benjamin Činčila a Marian Jurečka – se budete teďka střídat.

Tak, vaše 2 minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Štěpán Slovák: Vážený pane předsedo vlády, chci se rovnou zeptat, na základě čeho byla vybrána lokalita nové nemocnice v Praze, protože byla zadána kapacitní studie, na základě které mělo dojít k vyhodnocení nejvhodnější lokality. Mělo být také počítáno s variantou nula, že se v Praze žádná nemocnice nepostaví. Já bych preferoval, aby se nemocnice v Praze postavila, proto souzním s tím, že bylo rozhodnuto, že se taková nemocnice stavět bude, ale nerozumím na základě čeho byla zvolena tady tato lokalita, protože výsledek kapacitní studie nikdo z nás nezná. Podle toho, co bylo dostupného ve veřejných zdrojích, tak ten výsledek ještě není. To máme potvrzeno i z Ministerstva zdravotnictví. Takže na základě čeho jste učinil tohle rozhodnutí o několikamiliardové investici, jedné z největších v českém zdravotnictví? Proč jste vybral Vinohrady? Proč opakovaně preferujete při takto velkých investicích – nebo hovoříte o tom, že byste investice chtěl provádět ve Vinohradech? Děkuji moc.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, pane poslanče. A jak již bylo řečeno, předseda vlády je omluven a odpoví (vám?) v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

V této chvíli poprosím pana poslance Petra Hladíka a připraví se Benjamin Činčila.

Tak, Vaše 2 minuty.

 

Poslanec Petr Hladík: Vážený pane nepřítomný předsedo vlády, obracím se na vás ve věci Heřmanické haldy. Heřmanická halda je věc, o kterou jste se opakovaně zajímal. Byl jste tam spolu s vaším současným ministrem Juchelkou také před volbami, sliboval jste lidem, že tento dlouhodobý problém vyřešíte. Dokonce jste tam byl na debatě s občany 6. května letošního roku.

Co se ale od té doby změnilo? Od té doby se změnilo to, že Ministerstvo životního prostředí vzalo dvě správní řízení ve věci pokuty a také nápravného opatření České inspekce životního prostředí a rozhodlo ve prospěch soukromé firmy, aniž by počkalo na odborné posouzení, zda to, co tam ta firma navezla, prohoří či neprohoří. Zároveň Česká inspekce životního prostředí a nový ředitel Straka, který má pochybnou minulost, zřejmě kriminální, tak zastavil tyto posudky. Rozčiloval se potom váš ministr Havlíček, řešili jste to na vládě.

A já se vás ptám: Souhlasíte s postupem Ministerstva životního prostředí, které zastavilo tyto dvě správní řízení? Já se vás ptám, zda stojíte na straně společnosti Ridera, zda stojíte – na to, aby byla beztrestná? Ptám se vás, pane premiére: Požádáte nebo uložíte ministru životního prostředí, aby využil svoji zákonnou možnost autoremedury, aby vstoupil do těchto správních řízení a zase je zpátky obnovil, i když jsou pravomocně ukončeny? Co si myslíte o postupu Ministerstva životního prostředí, které vyloučilo společnost Koksovny a státní společnost (DIAMO?) z tohoto řízení tak, že se nemohly odvolat? Já se vás ptám: Věříte postupu, který zvolil ministr Červený? Věříte objektivitě České inspekce životního prostředí vedené panem Strakou? A já se vás ptám: Nemáte pochybnosti o tom (Předsedající: Čas.), že to bylo motivováno ze zdrojů soukromé společnosti? Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Poprosím o dodržení dvouminutového času.

V této chvíli sem pozvu pana poslance Benjamina Činčilu. Opět připomínám, že předseda vlády je omluven a odpoví vám v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Připraví se Štěpán Slovák.

 

Poslanec Benjamin Činčila: Vážený pane předsedající, vážený nepřítomný pane premiére, v březnu loňského roku jste společně se svými kolegy z hnutí ANO zvedl ve Sněmovně ruku pro vyšší podporu v nezaměstnanosti v prvních měsících. Sněmovna to tehdy schválila téměř jednomyslně, nebyla to tedy jenom lidovecká reforma, ale vlastně reforma celé Sněmovny. A váš ministr Juchelka ještě letos vysvětloval, že to povede k vyšším příjmům pro státní rozpočet. Tak já se ptám, co se od té doby změnilo? Změnila se nějakým způsobem data nebo změnily se jenom výroky představitelů hnutí ANO? To znamená, proč to chcete teď seškrtat? Data se nezměnila, analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že změna práce může vést (k) až (o) 8 až 12 procent vyšší mzdě v nové práci, v novém zaměstnání. Kdo má prostě čas, může se porozhlédnut po nové práci, tak má taky potom větší výplatu a v konečném důsledku jsou také vyšší příjmy do státního rozpočtu. Takže váš ministr Juchelka to říkal zcela správně. A navíc je to pojištění, které odvádějí občané, zaměstnanci, aby si to zaplatili ze svých odvodů.

Koho ty škrty zasáhnou úplně nejvíc? Maminku po rodičovské, které při rekvalifikaci klesne podpora z 19 na 12 000 korun měsíčně samozřejmě, lidi nad 52 let, kteří hledají práci nejhůř a to ty data úplně ukazují, anebo někoho, kdo pečoval o osobu blízkou. To jsou i vaši voliči, nepřítomný pane premiére. Říkáte, že se lidem nevyplatí pracovat. Jenže podporu čerpá jenom zhruba čtvrtina lidí a vlastně dneska (je) dlouhodobá nezaměstnanost, nejvyšší od roku 2017, přesto pořád poměrně nízká a vy škrtáte podporu v rekvalifikaci, tedy nástroj, který na tuhle podporu přímo míří. Takže se ptám, na základě jaké analýzy hnutí ANO nebo vy, pane premiére, jste přišel na to, že se tahle podpora má snížit, že se tady má ušetřit pár drobných, ale v konečném důsledku snížit lidem mzdy.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Teď jste to měl přesně na vteřinu. Předseda vlády je omluven, jak už jsem vám řekl, a odpoví vám v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Nyní sem pozvu pana poslance Štěpána Slováka a připraví se pan poslanec Petr Hladík. Vaše 2 minuty.

 

Poslanec Štěpán Slovák: Děkuji. Vážený pane předsedo vlády, na poli OSN se momentálně řeší návrh republiky Palau na zákaz nikotinu a Česká republika k tomuhle návrhu zatím nezaujala žádné stanovisko. Například podle think-tanku racionální politiky závislostí by přitom neměla čekat na konečné hlasování CND. Klíčová fáze přijde už během vědeckého výzkumu v roce 2027, ale měla by připravovat stanovisko již dříve. A zajímá mě, jaký je k tomuto tématu postoj České republiky? Jaký je k tomuto tématu postoj vlády České republiky? Ono to souvisí s tím, co se objevilo momentálně v eKLEPu. Je to návrh takzvaného Lex kratom, který byl po mezirezortním připomínkovém řízení takzvaně vylepšen a součástí tady toho vylepšení je de facto zákaz prodeje nikotinových sáčků, protože to, jak je momentálně ten tisk napsán, neznamená nic jiného než snahu prostě zlikvidovat trh s nikotinovými sáčky.

Já netvrdím, že nikotin není problém, ale zajímá mě, na základě čeho jste se rozhodli k tomu, že předložíte takovýhle tisk? Na základě čeho, na základě jakých dat, z čeho vaše analýza vychází a jestli tohle bude pokračovat i potom následně na poli OSN ve věci týkající se zákazu nikotinu jako celku, protože zákazy nefungují. To jistě víte, ale v téhle věci se zkuste ještě nad tím zamyslet a řekněte nám, jak se k tomu vláda České republiky staví a jak se k tomu stavět bude. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji za dodržení času. Nyní sem pozvu pana poslance Petra Hladíka. Opět připomenu, že předseda vlády je omluven a odpoví vám v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. A připraví se Marian Jurečka.

 

Poslanec Petr Hladík: Vážený pane nepřítomný předsedo vlády, interpeluji vás ve věci aktuální situace na České inspekci životního prostředí. Vy jste byl dotazován médii na to, zda věříte a souhlasíte se jmenováním pana Straky do čela této organizace a vy jste odpověděl, že nevíte kdo to je, že to je nějaká funkce na MŽP a že předpokládáte, že byla vybrána v pořádku. Jenomže ředitel České inspekce není jenom nějaká pozice, je to významná instituce, která sama bez působnosti ministerstva vyšetřuje, prošetřuje ty nejzávažnější kauzy, ať už se to týká různých událostí, havárií, problémů nebo třeba přeshraniční přepravy odpadu, ve kterých se točí obrovské peníze. Tento pán, který byl dosazen do čela ministerstva, tak o něm jsou velké pochybnosti, zda vůbec splňuje kvalifikaci, zda má manažerské zkušenosti, zda někdy něco řídil.

Jsou pochybnosti o tom, s jakými důvody vůbec na to ministerstvo vstoupil. O jediné věci, o které víme, že zastavil posudky právě na Heřmanickou haldu. Jsou s velkým otazníkem články, které vyšly o trestní minulosti jeho rodiny v době, kdy žil v té společné domácnosti a kdy v této domácnosti pěstovali ve velkém konopí, které potom vyváželi do zahraničí.

Já se vás tedy ptám, věříte ministru Červenému, že jmenoval správně podle zákona pana ředitele Straku do čela této inspekce? Ptám se, zda věříte nestrannosti a odborné způsobilosti této instituce, když po jmenování pana ředitele Straky odešla celá řada lidí a především ti klíčoví lidé z managementu? Souhlasíte s tím, aby vrcholný státní úředník pracoval jeden den v Praze a zbytek na onlinu nebo z nějaké údajné kanceláře v Brně, když má řídit instituci s obrovským dopadem? Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji. Poprosím nyní pana poslance Mariana Jurečku. Opět připomínám, že předseda vlády je omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Připraví se Benjamin Činčila, bude mít 2 interpelace za sebou.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane premiére, já mám velmi stručnou a jednoduchou otázku. Kolik chybí finančních prostředků v návrhu státního rozpočtu, který byl předložen na jednání vlády? Protože vaši ministři vystupují a říkají, že v jejich rozpočtových kapitolách chybí finanční prostředky, tak kdybyste měl odpovědět, kolik jim tedy chybí podle toho, co oni nárokovali a co by potřebovali? A chtěl bych se speciálně zeptat, jestli výrok pana ministra školství Plagy, že mu chybí zhruba 6 miliard korun mandatorních výdajů, především na provoz, financování církevních a soukromých škol, zda je tedy pravdivý či nikoliv? Pokud ano, jak je to možné, že takovýto návrh byl předložen a jak tuto situaci budete řešit a co tedy mohou na rok 2027 očekávat zřizovatelé církevních a soukromých škol? Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji za dodržení času. Pan premiér vám odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně, neb je omluven. A já sem pozvu pana poslance Benjamina Činčilu, který má 2 interpelace a opět se připraví Marian Jurečka. Takže já to teďka spustím, počkejte. A teďka ta vaše první interpelace.

 

Poslanec Benjamin Činčila: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený nepřítomný pane premiére, v neděli jste, myslím, že na televizi Prima řekl, že se vám schodek vlastního rozpočtu nelíbí. Oceňuji upřímnost, nicméně mě by zajímalo, jaký schodek státního rozpočtu by se vám vlastně líbil. Protože když si to shrneme, tak se nelíbí vám jako premiérovi téhle země, nelíbí se Motoristům. Ty tam chtějí najít někde minus 20 miliard, i když tedy slibovali vyrovnané rozpočty. Nelíbí se ani SPD, ti to taky kritizují. Váš ministr školství říká, že v něm chybí peníze, které mu dokonce ukládá zákon. A vaše paní ministryně financí tvrdí, že se dají ušetřit jen jednotky miliard korun. To znamená, komu se vlastně tenhle schodek státního rozpočtu vlastně líbí?

Máte ve Sněmovně většinu, rozpočet píše ministryně z vašeho hnutí, nikdo vám nebrání napsat takový zákon, který by se vám líbil. Navíc jste si změnili rozpočtová pravidla i na několik let dopředu a místo toho napíšete schodek státního rozpočtu, který ještě navíc podle Národní rozpočtové rady neodpovídá skutečnosti, protože jste do něj nezapočítali některé ty věci, které jste si jako vyvýjimkovali, ale ty dluhy z nich půjdeme platit.

To znamená, mě by zajímalo jednak, jak by vypadal ten schodek státního rozpočtu, který by se vám líbil. A co plánujete za ty velké změny pro ten rok 2028 a 2029, že dojde k tomu jednak hospodářskému zázraku a potom k tomu zázraku, co se týče snižování schodku státního rozpočtu, protože tam budete muset jít o zhruba 150 miliard dolů. Tak já budu se těšit na vaše odpovědi, protože tohle by zajímalo nejednoho ekonoma v naší zemi. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, rovnou tady můžete zůstat. Já toho vynuluji a pojďme se pustit do té druhé interpelace. Jak jsem vám již řekl, na obě vám odpoví pan premiér písemně do 30 dnů, neb je řádně omluven. Teď spouštím druhé 2 minuty.

 

Poslanec Benjamin Činčila: Vážený pane předsedající, děkuju za slovo ještě jednou. Vážený nepřítomný pane premiére, myslím, že byl rok 2011, když jste řekl, že deficit je ztráta, kdyby mi někdo sestavil byznys plán se ztrátou, tak ho vyhodím. Paní ministryně Schillerová dneska nachystala byznys plán se ztrátou 389 miliard. Tak já se vás jednoduše ptám, jestli se ji chystáte odvolat. Vím, že ne nebo předpokládám to, tak bych chtěl vědět a chápu, že vlastně ten rozpočet je schodkový, protože myslím si, že v současné době by byl nesmysl tvrdit, že můžeme mít vyrovnané nebo přebytkové rozpočty nebo minimálně v současné době. Nicméně já bych si to nenapsal do programového prohlášení vlády. A vy jste si tam napsali mimo: Zavazujeme se nezvyšovat žádné daně, tak jste si tam napsali, že prioritou je návrat k vyrovnaným rozpočtům.

Je pár měsíců od té doby, co jste si schválili programové prohlášení vlády. Já se ptám, co se změnilo, co se změnilo ve výroku o tom, že když někdo připraví schodek státního rozpočtu, nebo schodkový rozpočet, takže byste ho vyhodil a vlastně i možná potom bude dotaz prostor odpoledne, ale zeptám se i vás, pane premiére, dneska paní ministryně předkládá o 120 miliard vyšší schodek státního rozpočtu, než když před dvěma lety tenhle schodek označila za nejhorší nekrizový rozpočet v novodobých dějinách. Tak já bych se rád zeptal, jestli teda nějakým způsobem budete kritizovat i paní ministryni Schillerovou, neb jste byli asi jediní dva, kteří o tom schodku věděli, protože ostatní od něj dávají ruce pryč. Tak děkuji a těším se na vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, pane poslanče, za dodržení času. Nyní sem pozvu pana poslance Mariana Jurečku a připomenu, že předseda vlády je omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Připraví se Petr Hladík. Počkejte, já to musím vynulovat. A vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Pane premiére, já se chci zeptat, kde jsou vaše volební sliby a jejich naplňování. Ve vašich volebních novinách a na billboardech jste měli například, že budete podporovat prevenci v oblasti zdravotnictví. Tak se chci zeptat, je očkování nástroj který je určitou formou prevence? Proč snižujete výdaje v rozpočtu Ministerstva zdravotnictví o 90 procent na prevenci a očkování? Je otázka screeningu u onkologických pacientů a jejich koordinace důležitou součástí prevence? Proč snižujete v rozpočtu Ministerstva zdravotnictví o 30 procent tuto finanční položku?

Slibovali jste podporu bydlení. Proč snižujete na Ministerstvu pro místní rozvoj částku na podporu bydlení o 20 procent? Slibovali jste, že uděláte štíhlý efektivní stát. Proč zvyšujete počty pracovníků ve veřejném sektoru zhruba o 9 000? Proč v dnešní době navyšujete o 1 500 stavy policistů? Můžete to vysvětlit? Slibovali jste efektivně štilý stát. Můžete vysvětlit, proč platíte své poradkyni přes 1 000 korun na hodinu a za poradce jste zaplatil za první pololetí víc než Petr Fiala za celý rok 2025? Můžete tyto věci, pane premiére, vysvětlit?

Vy jste sliboval lidem levnější hypotéky, levnější bydlení a přitom máme dnes rekordně vysoké úrokové sazby u hypoték. Můžete vysvětlit, co s ním budete dělat? A takto bych mohl pokračovat.

Prosím pěkně, pane premiére, přečtěte si vaše vlastní volební noviny a dejte odpověď, jak ty volební sliby, které jste dal těm lidem, vlastně naplňujete? Zatím to na žádné naplňování nevypadá.

Poslední moje otázka: Slíbili jste nezvyšovat daně. Dodržíte tento slib nebo i ten porušíte? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji za dodržení času. Nyní sem pozvu pana poslance Petra Hladíka. Připomenu, že předseda vlády je omluven a odpoví vám písemně dle jednacího řádu do 30 dnů. Připraví se Benjamin Činčila a poslední potom interpelující Marian Jurečka. Tak vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Hladík: Vážený pane nepřítomný předsedo vlády, já vás chci zeptat: Přišel ministr Červený na vládu 7. září tohoto roku s návrhem že urychleně musíte dát z ruky na výjimku vlády zakázku pro soukromou společnost ve výši 200 milionů korun? Jak probíhala debata na té vládě? Zeptám se: Souhlasíte s tím, aby tato zakázka byla dána bez výběrového řízení? Zeptám se: Jak jste ověřili nebo vy osobně zda jste ověřil tu výši té zakázky? Zeptám se: Zveřejní ministr Červený a vaše vláda ten průzkum, který si ministr Červený zadal za 3,2 milionu korun u soukromé společnosti DEKONTA, ve které působí paní Sovová, která kandiduje za Motoristy? Souhlasíte s takovým přímým zadáním?

Zeptám se vás na to, v České republice je v databázi kontaminovaných míst celkem 496 prokazatelně kontaminovaných míst. Posílíte finance v rozpočtu a personální kapacitu Ministerstva financí a Ministerstva životního prostředí k další sanaci těchto míst, o kterých se ví? O Prášilech se nevědělo? V databázi nebyly.

Chci se zeptat: Přijde vám adekvátní, že ministr životního prostředí vytvoří nátlak prostřednictvím veřejnosti, prostřednictvím zveřejnění částečných informací na tiskové konferenci po vládě, následně potom poslanec Turek mluví o zakázaných bojových látkách, to se nepotvrdí a ministr Červený dělá konferenci na Ministerstvu obrany, kterou nazve Ohrožení obyvatel nejenom České republiky?

Není tohle jenom vytvoření nátlaku a veřejného zájmu na to, aby se (Předsedající: Čas!) zakázka zadala z ruky? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji. Předposlední interpelace pan poslanec Benjamin Činčila, připraví se Marian Jurečka. Opět připomínám, že předseda vlády je omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Tak pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Benjamin Činčila: Děkuju za slovo, vážený pane předsedající. Vážený nepřítomný pane premiére, vy i paní ministryně financí obhajujete schodek 389 miliard tím, že pomůže hospodářskému růstu. Tak se na to pojďme podívat, jestli to ekonomicky sedí. Za prvé, česká ekonomika už dneska roste a podle odhadu České národní banky by měla růst v příštích letech i kolem dvou procent. Stejně tak mluví i váš fiskálně-strukturální plán, kdy ten odhad růstu máte někde kolem dvou procent. Nezaměstnanost je poměrně pořád nízká. Firmy shánějí lidi. Když takové ekonomice nalijete miliardy na dluh, tak nevyrobíte nic navíc, jenom všechno zdražíte.

Za druhé, úroky. Stěžujete si na Českou národní banku, pane premiére, což nepovažuju za šťastné. Ale dobře, stěžujete si hlavně na to, že drží ty sazby vysoko. No a jak pan guvernér, ale logicky i z ekonomické teorie to vyplývá, ty úrokové sazby musí být vysoko, aby nás chránily před tou inflací, která hrozí po tom, co nás budete takhle hrozně moc zadlužovat. To je jednoduchá teorie v praxi. Svým rozpočtem jí dáváte důvod držet vysoko úrokové sazby a tím neplníte ani svůj předvolební slib, kdy jste tvrdili, že budete mít levnější hypotéky, že my budeme mít levnější hypotéky – ne, vy nám je těmihle kroky, vaší fiskální politikou jenom zdražujete.

No a za třetí, na co si půjčujete? Na investice dáváte rekordních 290 miliard. Hezké. Nicméně schodek je 390 miliard, takže těch 100 miliard si půjčujete na běžný provoz, ze kterých budeme platit akorát úroky z dluhu, které už teď považujete za vysoké. Na druhou stranu těmihle kroky je jenom zase zvyšujete. Skutečný růst dělá produktivita, vzdělání, věda a výzkum a místo toho na tyhle položky jde buď stejně nebo méně peněz. Takže já se ptám, na základě jakého modelu tvrdíte, že 389 miliard korun schodek nám zvedne hospodářský růst. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji a poslední interpelující na premiéra je pan poslanec Marian Jurečka. Připomínám opět, že předseda vlády je omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů. A poslední dvě minuty.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Pane premiére, proč chcete trestat ty, kteří se starají o děti, ty, kteří pečují o své lidi s nějakým typem handicapu, ty, kteří se o sebe postarat prostě, proč chcete trestat pečující a rodiče? Vy jste řekl, že chcete navrhnout změnu v podporách v nezaměstnanosti a vrátit to na hodnoty, které byly před reformou, kterou jsem prosadil já v minulém volebním období, a kterou vy jste podpořil. Prosím pěkně, řekněte data, fakta, čísla, proč ta moje reforma je špatná a proč to teď celé chcete shodit ze stolu.

Vysvětlete všem maminkám, které pečují o děti a po rodičovské se jim stane to, že nemohou hned najít práci, proč je brutálně chcete potrestat a dát jim prakticky nulovou finanční podporu, aby si tu práci mohly najít. Proč chcete potrestat lidi, kteří třeba pět, deset, patnáct let o někoho blízkého pečují, o manžela, manželku, mámu, tátu a tito lidé po té době péče si potřebují najít práci a potřebují třeba první měsíc, dva, tři právě i podporu v nezaměstnanosti.

Proč tyto lidi chcete trestat? Můžete to odůvodnit? Můžete říct nějaká čísla, nějaká fakta? My jsme v té reformě, kterou jsme udělali a kterou vy jste podporoval a pro kterou jste hlasoval, jsme i na tyto lidi pamatovali.

Chci se zeptat, pane premiére, než jste toto oznámil, máte nějaké analýzy, které potvrzují, že Jurečkova reforma podpory v nezaměstnanosti jako celek nefunguje? Na základě jakých dat a analýz teď navrhujete to, že to chcete celé shodit ze stolu a jednu z mála reforem, která opravdu byla, si myslím, velmi dobře odpracovaná na základě analýzy, dat prokonzultovaná s vámi, když jste byli v opozici, tak ji celou chcete hodit do koše.

Pane premiére, prosím, dejte fakta, argumenty proč to děláte. A hlavně proč chcete trestat především pečující a maminky, které se vracejí z rodičovské Díky.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji za dodržení času. Informuji Poslaneckou sněmovnu, že byly vyčerpány všechny přihlášky na premiéra. Nyní tedy budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. Já v této chvíli přečtu seznam omluvených členů vlády , jak jsem ten seznam aktuálně dostal.

Karel Havlíček celý jednací den – pracovní důvody, Aleš Juchelka od 11.30 do 15 – pracovní důvody, Oto Klempíř celý jednací den – pracovní důvody, Zuzana Mrázová od 17 hodin – pracovní důvody, Robert Plaga celý jednací den – pracovní důvody, Martin Šebestyán od 16 hodin – pracovní důvody, Jeroným Tejc od 14.30 – pracovní důvody a Jaromír Zůna celý jednací den – zahraniční cesta.

V této chvíli začneme dle vylosovaného pořadí paní poslankyní Janou Krutákovou, aby přednesla interpelaci na místopředsedkyni vlády, ministryni financí Alenu Schillerovou. A připraví se pan poslanec Jan Papajanovský. Vaše 2 minuty.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Vážená paní ministryně, obracím se na vás ve věci převodu prostředků z fondu zakladatele státního podniku Lesy České republiky do státního rozpočtu. Vláda na svém jednání 31. srpna schválila převod 3,3 miliardy korun. Jde o významnou částku zisku Lesů České republiky za rok 2025, který dosáhl přibližně 5,3 miliardy korun. Stát jako vlastník samozřejmě má právo na přiměřený výnos ze svého majetku. Otázkou je, co se s těmito 3,3 miliardami korun po jejich převedení do státního rozpočtu konkrétně stane.

Strategie samotných Lesů České republiky uvádí, že využití fondu zakladatele je určeno primárně pro zakladatele podniku za účelem rozvoje lesnictví a lesního hospodářství a adaptace na klimatickou změnu. A současně § 58 lesního zákona říká, že finanční prostředky lze použít pouze na podporu činnosti směřující k naplnění účelu tohoto zákona, zákona vodního nebo zákona o pozemkových úpravách.

Proto se vás, paní ministryně, ptám, do jakých konkrétních příjmů státního rozpočtu bude částka 3,3 miliardy korun zaúčtována a jak následně rozdělena? Kolik z těchto prostředků bude skutečně využito zpět na lesní hospodářství, zadržování vody v krajině, adaptaci na sucho a klimatickou změnu? A za třetí, zda uvažuje Ministerstvo financí o tom, že by pro odvody Lesů České republiky existoval transparentní mechanismus, který by zajistil, že alespoň stanovená část těchto peněz zůstane účelově určena pro péči o lesy, vodu a krajinu. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji. Paní ministryně je přítomná a má 5 minut na odpověď.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, schválený rozpočet kapitoly Ministerstva zemědělství pro letošní rok počítá s příjmy z převodu z fondu zakladatele podniku Lesy České republiky ve výši 3,3 miliardy korun, jak jste se ptala. Vláda tuto částku potvrdila v souladu se zákonem o státním podniku svým usnesením číslo 556/2026, kterým vydala předchozí souhlas k převodu finančních prostředků do státního rozpočtu. K dnešnímu dni zatím samotný odvod do příjmů státního rozpočtu proveden nebyl.

Pokud jde o klíčový dotaz, zda tyto peníze směřují na lesy a vodu, odpověď je jednoznačná: na základě novelizace zákona o lesích, a to zákonem č. 250/2025 Sb. s účinností od 1. ledna 2026, mohou být tyto prostředky využity pouze na podporu činnosti směřujících k naplnění účelu lesního zákona, vodního zákona nebo na pozemkové úpravy.

Legislativně je tedy přímo ukotveno, že tyto finanční zdroje slouží právě k podpoře lesního a vodního hospodářství a k péči o krajinu. Odvod z fondu zakladatele do příjmů státního rozpočtu je standardně a odpovědně využívaným opatřením.

Jenom pro dokreslení uvádím, že v roce 2023 činil odvod podniku Lesy České republiky 3,5 miliardy korun, v roce 2024 rovněž 3,5 miliardy a v roce 2025 dosáhl 5,515 miliardy korun. Pro letošní rok rozpočet počítá, jak jste se správně zeptala, s částkou 3,3 miliardy.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Je zájem o dodatečnou doplňující otázku? Je? Není. Není. Dobře. Takže pokud není, poprosím pana poslance Jana Papajanovského, který bude interpelovat přítomného ministra Adama Vojtěcha. Vaše 2 minuty.

 

Poslanec Jan Papajanovský: Vážený pane ministře, vážení kolegové, na Děčínsku je průměrný věk zubního lékaře 57 let, 2 600 lidí připadá na jednoho zubaře, 17 procent pojištěnců v České republice nemá svého zubního lékaře a 72 procent zubních lékařů na venkově nepřijímá nové pacienty. To jsou statistiky, které jsou děsivé a ukazují z mého pohledu na selhání českého státu, protože ten problém v regionech je opravdu významný. A já jako starosta s ním mám zkušenost. My jsme ve městě řešili nedostupnost zubařů. Podařilo se nám čtyři sehnat. Ale víme, že to bylo spíše šťastnou souhrou okolností než systémovým řešením.

Já bych se proto zeptal rád pana ministra, jaké kroky chystá Ministerstvo zdravotnictví ve snaze zvýšit dostupnost zubařské péče zejména na venkově? Protože tam ta nedostupnost je opravdu akutní. Já jsem zaznamenal, vážený pane ministře, že uvažujete o podobném mechanismu, který jste využili pro studenty oboru všeobecné lékařství, tedy objednat si od vysokých škol zvýšení počtu absolventů, ale že zatím o tom není rozhodnuto, protože na to ve státním rozpočtu nejsou alokované dostatečné finanční prostředky.

Tak se chci zeptat, zda je pravda, že o tom uvažujete, zda budou vyjednány finanční prostředky pro příští rok a případně zda navážete na některé kroky, které se tady odehrály v minulosti, i třeba ve vaší gesci, jako byla komise pro dostupnost zubařské péče, která se tím tématem systematicky zabývala.

Takže prosím o odpověď na tyto dotazy. Díky.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Poprosím pana ministra, který má 5 minut na odpověď. Pane ministře, spouštím 5 minut.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pane poslanče, děkuju za interpelaci, určitě je velmi relevantní, protože stomatologická péče je jednou z oblastí, které se Ministerstvo zdravotnictví dlouhodobě věnuje, a identifikuje i ty regionální problémy, o kterých hovoříte.

Asi by nebylo poctivé říct, že všude v České republice je situace ideální, byť z pohledu celkového počtu stomatologů ta situace za nás, aspoň na datech, která máme, není ten největší problém. Problém je spíše jejich koncentrace ve městech, krajských centrech, jako je Praha a velká města, a naopak horší dostupnost ve venkovských oblastech, okrajových regionech, kde je to zkrátka dlouhodobý problém s dostupností, ať je to Karlovarsko, Liberecko nebo třeba Ústecký kraj.

Když se podíváme na data zdravotních pojišťoven, tak možná to bude pro někoho překvapivé, ale počet zubních lékařů, kteří mají smlouvu se zdravotní pojišťovnou, tedy jsou součástí systému veřejného zdravotního pojištění, poskytují péči takzvaně na pojišťovnu, tak v čase stoupá v řádu stovek. Když se podívám na ty poslední roky mezi roky 2023 – 2025, zhruba o 200 nových zubařů, kteří tedy mají uzavřenou smlouvu. Takže z tohoto pohledu se zdá, že se ta situace mírně zlepšuje, ale určitě nemůžeme být spokojeni.

Ta debata v tuto chvíli skutečně, máte pravdu, se odehrává i na Ministerstvu zdravotnictví v rámci komise, kterou jsem založil už hned po svém nástupu, která se vlastně věnuje obecně primární péči. A jedna z těch oblastí je stomatologie, což je součástí primární péče, a hledáme řešení do budoucna, jak stomatologickou péči zajistit.

Jedním z těch nástrojů je, ano, program podpory lékařských fakult, které vzdělávají stomatology, které v tuto chvíli tedy připravujeme. A je to inspirováno, řekl bych, velmi úspěšným programem v oblasti všeobecného lékařství, kde už teď vidíme pozitivní výsledky a nárůst počtu absolventů. U zubního lékařství bychom tedy chtěli touto cestou jít, máme v tomto směru nějaké datové analýzy.

Je to hodně o Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, protože to nakonec vlastně financuje tyto programy, ale jsme v tomto směru zkrátka s Ministerstvem školství v debatě a budeme se snažit najít prostředky tak, aby ten program do budoucna mohl být tedy spuštěn a mohli jsme zajistit řekněme určitou obnovu generační, stárnoucí generace zubařů, která je stejně jako obecně ve společnosti, vidíme demografický vývoj stárnutí populace, tak samozřejmě se to bude týkat i stomatologů.

Takže na tom pracujeme, ale těch kroků je celá řada. Vznikla síť stomatologických pohotovostí, které chceme dále posilovat. Ty informace, které jsou v tuto chvíli, on je to projekt, který je v tomto roce zahájen, tak jsou poměrně pozitivní, a samozřejmě je to pak o roli zdravotních pojišťoven tak, aby v těch nedostatečně pokrytých regionech prostě svou smluvní politikou, úhradovou politikou, se snažila stomatology najít.

A poslední věc, kterou chystáme, je možnost mobilních poskytovatelů zdravotních služeb. To je něco, co se už testuje v některých regionech, třeba v Moravskoslezském kraji, kde vlastně testují mobilní ordinace stomatologů, protože někdy prostě není možné nastálo toho stomatologa získat do nějakého regionu, i když nabízíte prostě obrovské prostředky a tak dále. Ale je tady možnost a jsou tady zájemci o to, že by mohli skutečně zajistit tyto mobilní ordinace, které by vlastně do těchto odlehlejších regionů jezdily. Chceme v tomto směru upravit legislativu, aby to bylo v souladu se zákonem a budeme ji představovat v následujících měsících, protože to je něco, co by mohlo těm regionům odlehlejším pomoci. Díky.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak já děkuji za dodržení času. Je zájem o doplňující otázku? Je. Vaše minuta.

 

Poslanec Jan Papajanovský: Děkuji panu ministrovi za odpověď. Já se pouze zeptám na konkrétní dotaz, protože vy jste, pane ministře, říkal, že vyjednáváte s Ministerstvem školství, tak se chci zeptat, zda tedy vidíte jako reálné, že by ten program mohl být zahájen v roce 2027, protože výhoda u těch zubních lékařů na rozdíl od tedy studentů všeobecného lékařství je, že oni mohou do té praxe nastoupit výrazně dříve. To znamená, kdyby ten program byl zahájen řekněme v roce 2027 s nástupem prvních absolventů během podzimu, tak pak by to znamenalo, že ty nové zubaře bychom mohli mít už v roce 2032 k dispozici.

A můj druhý dotaz. Vy jste správně řekl, že ten zásadní problém je problém regionální dostupnosti, hovořil jste o těch mobilních ordinacích, tak se chci zeptat, zda ještě nějaké další konkrétní kroky v té regionální dostupnosti, ať už pozitivní nebo negativní motivace chystáte, protože souhlasím s vámi, že to je jádro toho problému dostupnosti stomatologické péče. Díky.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji za dodržení času přesně na vteřinu. A pan ministr odpoví, má na to dvě minuty.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Ten program v tuto chvíli je finalizován, je dopočítáván z pohledu těch finančních dopadů. Já bych byl rád, aby se nám to podařilo, samozřejmě budeme o tom jednat s Ministerstvem školství tak, abychom případně mohli tedy přijmout ten vyšší počet zubařů od toho dalšího akademického roku, vlastně tedy 1927 – 2028. My v tom programu kalkulujeme s nárůstem 15 procent studentů zubního lékařství na těch příslušných lékařských fakultách, takže uvidíme.

Ta jednání aktuálně probíhají a souhlasím s vámi, že by to pomohlo s tou generační obměnou i v kontextu toho, že aktuálně pozorujeme, že začíná klesat počet přijímaných studentů na zubní lékařství na lékařských fakultách zejména z ekonomických důvodů, protože to studium je poměrně náročné z hlediska nákladů. Takže je to aktuálně v běhu a doufejme, že najdeme nějaký konsensus.

Pokud jde o ty další kroky, jak jsem o tom říkal, mobilní poskytovatelé, smluvní politika zdravotních pojišťoven, ale často to není jenom o tom vrchnostenském řešení, ale často vidíme, a vy jste i sám na to vlastně poukazoval v té první části, že je to i o zapojení krajů, o zapojení obcí, o skutečně té lokální politice tak, aby vlastně nabídli zázemí pro ordinaci, pro toho lékaře, z hlediska bydlení, z hlediska práce pro jeho partnery, školu pro jeho děti. Takže není to jenom o tom vrchnostenském rozhodnutí, ale i o těch regionálních a municipálních politicích, kteří v tomto směru dělají také nějaké kroky a společně věřím tomu, že se ta situace podaří zlepšit.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Čas. Poprosím všechny o dodržení těch časových limitů.

V této chvíli sem pozvu pana poslance Matěje Hlavatého, který bude interpelovat pana ministra Zůnu, jehož omluvu jsem ale tady četl, takže pan ministr vám odpoví písemně do 30 dnů dle jednacího řádu.

Počkejte, ještě jedna omluva. Aleš Juchelka od 11.30 do 16.30 z pracovních důvodů. To mi tady naskočilo, i když jsem to tady četl.

A vaše dvě minuty.

 

Poslanec Matěj Hlavatý: Vážený pane nepřítomný ministře, ačkoliv radši létáte do Číny, tak mám na vás pár otázek ohledně nových událostí, které se k nám dostaly. V rozhovoru, zveřejněném 8. září, jste označil protivzdušnou obranu a protidronovou obranu za priority nových projektů. Současně mluvčí generálního štábu potvrdila, že generál Miroslav Hlaváč nepojede na konferenci do Kyjeva. Podle Respektu ministerstvo jeho cestu znemožnilo tím, že ji neschválilo.

Bránit vojenskému vedení v odborných kontaktech bez závažného důvodu, který by odporoval českým národním zájmům, je naprosto nepochopitelné a přímo podkopávající bezpečnost naší země. Ukrajinské zkušenosti přitom přebírá řada našich spojenců, kteří jsou za ně ochotni platit, protože jim záleží na vlastní bezpečnosti i ve vztahu k tomu, co Rusko dělá.

Z tohoto důvodu na vás mám několik otázek. Za prvé, proč Hlaváčova cesta nebyla schválena? Kdo a kdy o žádosti rozhodoval? Pokud zůstala bez odpovědi, proč? Šlo o bezpečnostní, služební nebo politické důvody?

Za druhé. Jde o jednotlivý případ nebo o obecné omezení cest vojenského vedení na Ukrajinu? Umožníte náčelníkovi generálního štábu odbornou návštěvu a jednání s ukrajinskými protějšky v náhradním termínu? Pokud ano, kdy?

Za třetí. Jak zjišťujete pravidelné předávání ukrajinských bojových zkušeností českým vojákům, Které konkrétní změny výcviku a požadavků na protidronové vybavení už z těchto poznatků vyplynuly a které zavedete do konce roku 2027?

Budu velice rád, když mně odpovíte písemně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji za dodržení času. V této chvíli pozvu dalšího interpelujícího poslance Petra Hladíka, který bude interpelovat přítomného Igora Červeného. Ano, on tam telefonuje. On se na vaši interpelaci jistě těší. A připraví se Jana Filipovičová, která bude interpelovat paní ministryni Alenu Schillerovou. Spouštím vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Hladík: Děkuji moc. Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci, kterou považuji za velmi závažnou. Ministerstvo životního prostředí nemá dostatek peněz na vyplácení zákonných náhrad újem vlastníkům lesů, zemědělcům, rybářům a hospodařícím subjektům, které státu ukládá zákon o ochraně přírody a krajiny.

Agentura ochrany přírody a krajiny dne 20. srpna oficiálně oznámila, že proplácení finančních náhrad bylo dočasně pozastaveno, protože nemá finanční prostředky, tedy administruje dál, ale neproplácí.

Já se vás chci tedy zeptat, vzhledem k tomu, že se jedná o zákonný nárok, a to na základě § 58 odst. 2 zákona 114/2092, kdy jasně říká, že prostě pokud stát nějakým způsobem omezí vlastníka nebo hospodařící subjekt na základě veřejného zájmu ochrany přírody, má nárok na finanční náhradu ze státního rozpočtu.

Vzhledem k této jasné legislativě a také judikatuře hrozí reálně soudy ze strany těchto subjektů, a proto se vás ptám za prvé, kolik k dnešnímu dni je subjektů a v jaké částce čekají tyto subjekty na proplacení?

Za druhé se vás chci zeptat, co jste jako ministr učinil pro to, abyste získal další finanční prostředky, tedy kolikrát jste jednal s paní ministryní financí, nebo jak plánujete zajistit tyto finanční prostředky do rozpočtu, aby mohly být poskytnuty na základě zákona těmto subjektům? Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak já vám děkuji za dodržení času. V této chvíli pan ministr odpoví. Má na to pět minut. Tak vašich pět minut, pan ministře.

Já vám děkuji za dodržení času. V této chvíli pan ministr odpoví, má na to 5 minut. Tak vašich 5 minut, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Igor Červený: Děkuji. Vážené dámy, vážení kolegové, vážená vládo, jménem pozice pana předsedajícího vůči panu poslanci Hladíkovi, jsme si této věci plně vědomi. Tak jak jste to řekl vy sám, do srpna jsme ty peníze propláceli. Jsme na začátku září a v tento moment já už jsem v jednání skrze našeho ředitele pana Gottwalda, už jsme to probírali s paní Schillerovou několikrát a hledáme a monitorujeme, kolik ještě budeme potřebovat finančních prostředků pro letošní rok. Počet žádostí teď nevím, protože jste mně nedal vědět dopředu. To vám teďka nechci lhát. Ale vím, že se bavíme o tom, že už jsme momentálně vyplatili přes nějakých 160 až 200 milionů korun. Budeme potřebovat dočerpat asi nějakých cirka 200 až 300 milionů ještě podle toho, že je spousta žádostí momentálně v posuzování. To znamená jedna věc, že si podáte žádost, druhá věc, že ta žádost se musí posoudit, vyhodnotit, jestli ten nárok je akceptovatelný. To znamená, my samozřejmě postupujeme naprosto standardně, víme o tom, jsem v komunikaci a brzké době budeme mít samozřejmě informaci pro vás, co jste si podali žádost, jak to dopadne. Já čekám, až se mi část aparátu momentálně vrátí. Takže jakmile – mám naplánovanou schůzku během 14 dní s celým týmem, abychom tu věc posunuli dál. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, pane ministře. Je zájem o doplňující otázku? Dobře, takže máte minutu.

 

Poslanec Petr Hladík: Pane ministře, moc děkuju za odpověď. Ano, já budu rád, pokud mně třeba odpovíte i písemně, kolik vlastně těch subjektů dneska čeká, v jaké výši. Já tomu rozumím, je to věcný problém. Věcně je to tak, abych byl úplně poctivý a pravdivý, že za všech ministrů ty finance občas chyběly. Nechci být tady tolik politický, jenom musím říct věcně, že jste si dobrovolně jako Motoristé snížili rozpočet o 500 milionů vašeho ministerstva. Tak jenom k tomu tolik. Budu za to vděčný, za tu odpověď.

Ještě bych rád podotkl nebo se zeptal na jednu věc, a to je, nemusíte teď odpovědět úplně přesně, protože to asi nevíte, z jakých vlastně zdrojů to bude hrazeno, jestli z pokladní správy nebo jak vlastně ta jednání probíhají, případně budeme asi rádi za třeba nějakou zpětnou vazbu na výboru životního prostředí 30. září. Děkuji za to.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Má pan ministr zájem o doplňující odpověď? Má, takže vaše 2 minuty.

 

Ministr životního prostředí ČR Igor Červený: Já budu opět velmi rychlý. V tento moment tohleto nemohu jakoby informaci poskytnout. Řekl jste to správně, je to v procesu jednání. To znamená, až budeme mít následně tuto věc jasně definovanou, tak ji samozřejmě poskytneme a poskytneme ji i vám, co si u nás žádáte. Takže stát samozřejmě závazky vyplývající ze zákonů bude vždycky dodržovat.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. V této chvíli je na řadě paní poslankyně Jana Filipovičová, která bude interpelovat přítomnou ministryni financí Alenu Schillerovou a připraví se Ivan Bartoš. Takže vaše 2 minuty, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Filipovičová: Děkuji. Vážená paní ministryně, minulý týden jste v televizní debatě na ČT24 na otázku, zda za toto volební období překonáte zadlužení předchozí vlády ve výši přibližně 1,2 bilionu korun, odpověděla: ne, ne, určitě ne. Pokud tedy správně počítám, za první dva roky vašeho vládnutí mají schodky dosáhnout v součtu zhruba 700 miliard korun. Pro rok 2027 vláda pracuje se schodkem 389 miliard korun. Jestli tedy nechcete překonat hranici 1,2 bilionu korun, musel by se už v roce 2028 schodek snížit přibližně o více než 100 miliard korun. Jak toho chcete dosáhnout? Kde chcete tak výrazné úspory nebo dodatečné příjmy najít? Sama připouštíte, že bez dalších opatření budou rozpočty na roky 2028 a 2029 obtížně sestavitelné. Zároveň se už veřejně hovoří i o daňových změnách. To je ale v rozporu s programovým prohlášením vlády, ve kterém jste se zavázali nezvyšovat daně. Rok 2028 přitom není tak daleko, jak by se mohlo zdát. Pokud mají být součástí rozpočtu zásadní legislativní změny, musí se začít připravovat s velkým předstihem. Proto se ptám, jaká opatření připravujete pro roky 2028 a 2029, kdy je představíte veřejnosti a Poslanecké sněmovně a zda platí stále závazek vlády nezvyšovat daně? Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za přesné dodržení času a v této chvíli odpoví paní ministryně, která má na to 5 minut.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, vy jste z klubu KDU-ČSL, pokud se nemýlím a já jsem shodou okolností nedávno slyšela zástupce vaší strany, dokonce včetně pana předsedy Grolicha, jak na otázku týkající se konkrétních receptů na snižování schodku, na zvyšování daní opakovaně otevřeně odpovídali, že sice plán mají, ale že ho neřeknou. To je za mě bezprecedentní ukázka politické manipulace. Tvrdit, že mám v dané věci naprosto jasno, že mám hotovou, propočítanou strategii, ale pro jistotu ji nikomu neukážu. No, není to jako ta pohádková jitrnička, jakou svět neviděl? Takové rázné, lidovecké, možná povýšené na novou úroveň? Tak my, hnutí ANO, se na rozdíl od vás nestydíme za náš program a nemáme důvod se vyhýbat žádným otázkám.

Takže já nevím, jestli jste četla náš volební program nebo naše programové prohlášení vlády. Pravděpodobně nikoliv, protože kdybyste ho četla, nechci vás tedy podezírat, tak byste věděla, že my tam pracujeme s nějakým snižováním salda veřejných financí. A opakovaně jsme hovořili o tempu okolo půl procentního bodu HDP ročně. No a když se podíváte na ten fiskálně-strukturální plán, který nám doporučila ke schválení Evropská komise v červenci tohoto roku, tak tam právě plus minus těch půl procentního bodu ročně je. Takže nic nového pod sluncem. Prostě my jsme náš program přetavili do nějaké realizovatelné, a ano, ambiciózní podoby fiskálně-strukturálního plánu, takového, který na rozdíl od toho, který po sobě zanechala vláda s účastí lidovců, lze myslet vážně a není jen špatným vtipem nekompetentního premiéra a jeho nekompetentního ministra financí.

A vy se ptáte, jak naplníme jeho plnění, a já vám znovu odpovídám: četla jste naše programové prohlášení? Vnímáte to, co dlouhodobě otevřeně říkám? My na rozdíl od minulé vlády nebudeme snižovat saldo tím, že necháme vystřelit inflaci, jako se bohužel stalo za vaší vlády, říkám bohužel, a s ní i HDP o 30 procent. To nebylo žádným vaším úsilím, ale pouze touto nešťastnou pro občany inflací. To je samozřejmě také teoretická cesta, ale myslím si, že voliči vám za ni pěkně poděkovali a poslali vás do opozičních lavic. My budeme také zvyšovat HDP, ovšem nikoliv inflací, jak už jsem řekla, ale reálným růstem. Podle predikce Evropské komise budeme příští rok růst o jeden procentní bod navíc, než je průměr EU. A já si myslím, že díky našemu proinvestičnímu rozpočtu, kde počítáme s 290 miliardami, díky nabíhajícím opatřením z hospodářské strategie, díky novému startupovému zákonu, díky odpuštění poplatku za POZE, že to bude ještě lepší.

Včera jsme tady schválili konečně EET 2.0, máme Kobru 26, za chvíli sem dorazí do Sněmovny, nebo už to tady je, ale nebylo to zařazeno ještě na pořad, takzvané platformové zaměstnávání, kde současně součástí je významná legislativa s právní domněnkou pro Českou správu sociálního zabezpečení. Když tam přijde inspektorát práce, dávno jsme to mohli mít, a dozví se pravidelně na kontrole od zaměstnance: teď jsem nastoupil dnes, tak tam bude platit právní domněnka, říkám to velmi zjednodušeně, že je tam rok. A konečně začneme z úřední povinnosti ty sociální odvody, kde jsou největší úniky, doplňovat, kde je můj ctěný kolega pan ministr práce a sociálních věcí, který je hlavním autorem této právní úpravy ve spolupráci s Ministerstvem financí. Takže my dál rozšiřujeme – digitální Daňová Kobra, rozšiřování kompetencí Celní správy, včera jsme se o tom bavili s panem premiérem, s Celní správou, boj s transferovými cenami, Celní správa se zaměřuje na palčivá místa, která jste nám po sobě zanechali, černý trh s tabákem, kratomem a tak dále. Takže mimochodem, já dlouhodobě říkám veřejně, že připouštím zvyšování některých daní ze závislostí, teď debatujeme hazard, protože my bavíme se o něm. V pondělí na vládě 14. září bude lex kratom. To je vlastně stejné společné dílo s ministrem zdravotnictví a Ministerstvo financí.

O tom jsem mluvila. Protože ten hazard, ještě doplním, tam uvažujeme právě o vyšším zdanění jeho on-line forem. A mezitím přijdou možná nějaké mimořádné daňové tituly. Odjíždím příští týden na ECOFIN neformální do Dublinu, kde budeme debatovat (Předsedající: Čas.) o možná dalších daních na některé oblasti rafinérií. (Předsedající: Čas, čas, paní ministryně.) Dneska se to řešilo na V4 mezi premiéry. Omlouvám se za nedodržení času.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak je těch informací asi hodně. Tak paní poslankyně chce doplňující otázku.

 

Poslankyně Jana Filipovičová: Já jenom malou poznámku. Ano, děkuji za rozsáhlou odpověď. To znamená, (že) budeme zvyšovat nějaké daně, z toho se dá odvodit.

Jinak jenom maličkou třešinku na obhajobu naší hospodářské strategie. Vy jste taky před volbami tvrdili, že máte připravený rozpočet. Říkali jste to všem vašim voličům a přitom tedy, když jsme přišli do Poslanecké sněmovny, tak jste nic připraveno neměli. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji za dodržení času. Paní ministryně chce odpovědět, takže já to musím vynulovat. Tak 2 minuty.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Tak velice krátce. Tak kdybyste četla pořádně naše (programové) prohlášení vlády, tak byste věděla, že my tam máme i boj se závislostmi a s těmito věcmi a velice jsme se do toho pustili. Je to velké téma, převážně premiéra naší vlády Andreje Babiše.

A připravený rozpočet – no, paní poslankyně, se vší pokorou a se vším respektem k vám, abych se vás nedotkla, kdybyste znala, co obnáší rozpočtový proces, tak by určitě jste tohle nemohla říct, protože něco jiného (je) mít nějakou vizi a něco jiného (je) technicky zpracovat velice náročný rozpočtový proces včetně všech příloh a veškeré dokumentace souvisejících kapitol. Ale já rozumím, že se na to díváte politicky. Děkuju vám.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já děkuji za dodržení času.

V této chvíli pozvu dalšího interpelujícího poslance Ivana Bartoše na přítomného Martina Šebestyána. Připraví se Ester Weimerová na Aleše Juchelku, který mezitím dorazil. (Ministr Juchelka a příchozí poslanec Bartoš se zdraví.)

Tak já jsem rád, že jste se pozdravili navzájem. Poprosím vaše 2 minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Já bych chtěl poděkovat panu ministrovi, který byl od 16 (hodin) omluven, je 16 něco a on tady zůstal na tu interpelaci. Budu tedy rychlý.

Vážený pane ministře, Evropská komise pozastavila platbu u dotací v hodnotě 77 milionů korun, které zemědělský fond podle mého přesvědčení nezákonně přidělil společnostem z koncernu Agrofert. Mluvčí Evropské komise konstatovala: „Mohu potvrdit, že Komise po důkladném posouzení dospěla k závěru, že český premiér se nachází v potenciálním střetu zájmů v souvislosti s řízením fondů politiky soudržnosti a zemědělských fondů. Komise se domnívá, že svěřenský fond, který pan Babiš zřídil, tuto situaci dostatečně neřeší.“ Z mého pohledu zemědělský fond by měl logicky zastavit přidělování dotací minimálně firmám holdingu Agrofert a začít vymáhat ty, které nezákonně proplatil, a měl by těch 77 milionů uvolnit na jiné projekty, které jsou v souladu se zákonem.

Fond ale v tuto chvíli jedná přesně opačně. Já dokonce jsem tady viděl článek, který vyšel dnes (zdvihá vytištěný článek z pultíku a čte jeho titulek): „Agrofert už peníze má, Česko zatím ne. Riziko nese státní rozpočet.“ Předpokládám, že dokonce už ty peníze byly uvolněny a Evropská komise nám je pouze neproplatí.

Takže já mám dvě otázky. Proč Zemědělský fond nepřerušil přidělování a proplácení dotací společnostem z koncernu Agrofert a v nejbližší době neplánuje vymáhat 77 milionů těchto nezákonně přidělených dotací? A druhá otázka: Kdy Zemědělský fond začne vymáhat dotace z té první vlády Andreje Babiše, tedy z let 2017 až 2021 – například kdy začne vymáhání 2,5 miliardy korun z národních dotací, které přidělil Zemědělský fond? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak já děkuji za dodržení času. Pan ministr je přítomen i přes omluvu a má na odpověď 5 minut.

 

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: Tak dobrý den. Děkuju za položenou otázku. Tak předně bych chtěl zdůraznit a upřesnit to, co tady bylo řečeno i vyplývá to z konference tiskové zástupce Evropské komise. Nebyly pozastaveny prostředky, byly přerušeny lhůty, to za prvé. Týká se to pouze (Evropského zemědělského) fondu (pro) rozvoj venkova, netýká se to Evropského zemědělského záručního fondu, to znamená fondu, který řeší většinu prostředků, které jdou do zemědělské politiky, i ty zmiňované nárokové dotace a přímé platby, kde Komise nevidí možnost potenciálního střetu zájmů, respektive tam vidí jenom minimální riziko, proto se to i tohoto fondu netýkám.

To, co se stalo, tak jde o sdělení, které má povahu prozatimního kroku, na jehož základě nelze přistoupit k tomu vlastnímu pozastavení plateb tak, jak to známe z toho minulého období – to znamená to, co fond i pod mým vedením udělal v tom minulém období.

Tento krok by bylo možné v rámci procesní bezpečnosti zvažovat až poté, co by bylo vydáno rozhodnutí o pozastavení plateb, respektive o rozhodnutí o vyloučení z financování. Takže teď nás čeká zhruba šestiměsíční lhůta, kdy Komise bude posuzovat a finalizovat si svůj názor.

A jednak ještě bych chtěl ubezpečit a ujistit, že ten proces je jasný a známý, takže vždy členský stát proplácí prostředky dopředu, z vlastních zdrojů, následně jsou komisí refundovány. Čili v současné době byla pozastaveno refundace asi zhruba těch 77 milionů korun a tyto prostředky, pokud by na ně někdy bylo vydáno rozhodnutí o vyloučení z financování, se samozřejmě okamžitě vymáhají. Fond má nastavený započítávání vratek, čili proti té větší části zemědělské politiky. To znamená, (že) rozhodnutí o přímých platbách vždy může tuto dotaci krátit a vymáhat tu vratku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já děkuji za dodržení času. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku? Má. Takže vaše minuta.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já bych měl ještě jednu doplňující otázku. Týká se nevím, jestli teď v tuhle chvíli i zemědělského fondu i Ministerstva zemědělství. Já, když sleduji celé ty věci týkající se střetu zájmů v médiích, tak často vidím, že se stále operuje s posudky od advokátní kanceláře Portos, která dodává různé posudky ať už fondu, taky i Ministerstvu zemědělství. Ta dokonce konstatovala, že přidělováním dotací nebudou evropské předpisy ke střetu zájmů porušovány. Dříve dodala posudky jejich závěry rozcupovaly i české soudy včetně Ústavního soudu. Mě by zajímalo, proč ať zemědělský fond nebo i Ministerstvo zemědělství nespolupracuje s odborníky, kteří dodávají pravdivé závěry, ale stále se obrací a spolupracuje i podle registru smluv s firmou Portos, dříve Češka a Smutný, když se ukázalo, že jejich právní hodnocení z předchozího období není správné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuju za dodržení času. Pan ministr chce doplňující odpověď, takže 2 minuty.

 

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: Tak velice krátce. Ministerstvo a vůbec stát s touto právní kanceláří spolupracuje dlouhodobě. Chtěl bych opětovně zdůraznit, že s ní spolupracovala i předchozí vláda, které jste se účastnili. Nikdy nezačalo žádné vymáhání za uplynulé vlády a ty posudky já beru jako za relevantní a nedomnívám se, že by je jakékoliv rozhodnutí soudů upravilo do té míry, že by se mohla stát tato tato kancelář nedůvěryhodnou. Myslím si, že patří (mezi) jedny z těch odborníků, které tady na tady tu problematiku v českým systému máme. Samozřejmě, že stát si doplňuje tyto posudky i dalšími analýzami od jiných právních anebo advokátních kanceláří, čili to není čistě výhradní. Tady nemá čistě výhradní postavení jenom tato advokátní kancelář. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji za dodržení času.

Další interpelující je paní poslankyně Ester Weimerová na přítomného Aleše Juchelku a já vám spouštím vaše 2 minuty.

 

Poslankyně Ester Weimerová: Děkuji. Vážený pane ministře, přestože ministerstvo plošně nekrátí finance pro krizové linky, dochází k rozporům v rozdělování dotací. Například spolek Dohled na dosah, kde je také zajímavé propojení s unií sociálních služeb a s ministerstvem, získal druhou největší částku z celkem 19 podpořených linek – celkem 22 milionů korun při 3 700 hovorech. Oproti tomu linka Život 90 se 14 000 hovory dostala poloviční dotaci. Linka bezpečí s více než 100 000 hovory dostala 35 milionů.

U krizových linek je důležité, aby byly dobře pokryté zejména ty známé, které se člověku ihned vybaví, když potřebuje pomoc, což zjednodušuje jeho rozhodnutí takovou pomoc vyhledat.

Vytíženost linky obecně odráží její význam a zájem o ni, ale klíčová je její známost a to je další problém. Linka Dohledu na dosah se v době přidělení dotace neobjevovala téměř nikde, dokonce ani na stránkách vašeho ministerstva a s propagací začala až ve chvíli, kdy na to upozornila Investigativa Českého rozhlasu.

Chtěla bych se zeptat. Mohl byste prosím blíže popsat postup ministerstva při udělování dotací krizovým linkám? Proč vzorec použitý ministerstvem nezohledňuje vytíženost a známost jednotlivých krizových linek a tím i jejich skutečný význam pro veřejnost? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji paní poslankyni. Nyní se ptám... Nebo se neptám, já přiděluji. Přiděluji slovo panu ministru Aleši Juchelkovi.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Velmi děkuji, vážený pane předsedající. Vážení poslanci, vážené poslankyně, vážená paní poslankyně, telefonická krizová pomoc je významnou součástí celého systému sociálních služeb a její hlavní přidanou hodnotou je okamžitá, nízkoprahová, často anonymní podpora osobám v akutní psychické nebo jiné tíživé sociální nebo životní situaci, životní krizi.

Registrované služby telefonické krizové pomoci podle zákona číslo 108, o sociálních službách, je však nutné odlišovat od dalších krizových poradenských nebo specializovaných linek, které mohou plnit obdobnou veřejně prospěšnou funkci, ale nejsou registrovanými sociálními službami a nejsou financovány stejnými mechanismy.

Síť registrované telefonické pomoci tvoří celkem 39 služeb. Z toho 21 služeb má nadregionální či celostátní působnost a 18 služeb je financováno v rámci krajských systémů. Z pohledu státu jsou klíčové zejména ty služby nadregionální, které jsou placeny z toho béčkového programu sociálních služeb, protože jejich financování je přímo zajištěno právě tady tímto dotačním titulem.

Financování nadregionálních telefonických krizových linek v posledních letech opravdu roste. V roce 2026 došlo k výraznému navýšení celkové podpory, které je spojeno především s růstem financování kapacity. Počet financovaných úvazků přímé péče vzrostl mezi roky 2025 a 26 ze 111 na 139 jednotek kapacity, tedy přibližně o 25 procent. Celková podpora, která se zvyšovala, se zvyšovala bohužel pomaleji, protože například na jedno místo, bychom řekli, nebo na počet úvazků, průměrná podpora přepočtena na jeden úvazek se mírně snížila, a to z 1 040 000 na cirka 1 milion korun. Takže tam nejde o celkový pokles podpory jako takové, ale o signál, že rozšíření kapacit nebylo plně doprovázeno právě odpovídajícím růstem finančních prostředků z té béčkové sítě, na kterou byly vždycky omezené finanční prostředky.

Z manažerského pohledu je současný systém řízení a financování telefonické krizové pomoci jen částečně přehledný. MPSV má přímý přehled o službách financovaných z nadregionálního dotačního programu. U krajských služeb je přehled závislý na vyúčtování prostředků poskytnutých krajům a není k dispozici v reálném čase. MPSV současně nemá centrálně k dispozici úplná data o grantových podporách krajů a obcí, nadačních zdrojích, projektech, darech a dalších doplňkových příjmech poskytovatelů. To omezuje možnost průběžně vyhodnocovat skutečnou finanční stabilitu linek, porovnávat jejich nákladovost a řídit síť tady těchto telefonických krizových linek nebo telefonické krizové pomoci podle reálné poptávky.

Závěrem tedy je, že telefonické krizové linky jsou systémově významnou službou, jejíž význam bude pravděpodobně i nadále růst. Máme čím dál tím větší počet krizí. Důvodem je nárůst psychické zátěže obyvatel, osamělosti, rodinných krizí, zadlužení, domácího násilí a dalších různých sociálních problémů a výkyvů.

Současně však chybí jednotný celostátní přehled, který by vedle registrovaných sociálních služeb zahrnoval také další krizové a poradenské linky mimo režim zákona o sociálních službách. Bez tohoto přehledu nelze spolehlivě posoudit, zda jsou kapacity krizových linek dostatečné, zda je dostupnost rovnoměrná a zda některé cílové skupiny nebo regiony nejsou pokryty naopak nedostatečně. Rada pro duševní zdraví je vhodný nástroj právě pro toto nadrezortní sledování krizových a podobných linek, které jsou v gesci nejen MPSV, ale i dalších rezortů.

Co se týká samotné služby. Takže, TOP 10 nadregionálních telefonických krizových linek nebo krizové podpory na rok 2026. Je to Linka bezpečí – 35,4 milionu, 22,3 – Dohled na dosah, Senior telefon – 9,5, Linka 116 006 – 9,5, Linka seniorů – 8,6. Takhle bych mohl pokračovat. U Linky na dosah je to plus 16,1 procento, jak mám tady napsáno. Vlastně z 9,3 milionu ta změna byla o 13 milionů. Například u linky 116 016 – ta v roce 2025 neměla žádnou dotaci a poskočila v roce 2026 na 5,7 milionu. (Předsedající: Čas, pane ministře.) Ale všechny splnily dotační podmínky tak, jak byly metodicky udělány. (Poslankyně Černochová si má výhrady, že ministr překročil stanovený čas.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Já jsem říkal čas, pane ministře. Tak ani se neptám. Vidím, že paní poslankyně přišla. Takže doplňující.

 

Poslankyně Ester Weimerová: Vážený pane ministře, děkuji za odpověď. Vy jste vlastně popsal systém přidělování dotací a jak to celé funguje. Já bych ráda chtěla vědět, proč konkrétně tedy, jak konkrétně dochází k rozdělování tady těchto dotací, k čemu konkrétně ministerstvo přihlíží? Proč třeba ty dotace nepodmiňuje adekvátní propagací? Jestli při udělování těchto dotací informovalo všechny dotčené organizace o tom, že bude tady toto navýšení? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní dávám slovo panu ministrovi.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Ano, jenom odpovím. Dotační titul té béčkové sítě sociálních služeb metodicky nějakým způsobem byl v letech 2026... Byl ten dotační titul vypsán a metodicky, bych řekl, dán přehled za rok 2025 na rok 2026 tak, jak jsme ho potom převzali, když jsme začali vládnout. Podle tohoto modelu ta metodika funguje a byla přidělena přesně všem linkám tak, jak ta metodika říká. Je to takhle prostě jednoduše správně.

My budeme na rok 2027 měnit jednotlivé podmínky. To, že někdo má navýšení více a splnil ty podmínky, tak samozřejmě se sleduje. Sleduje se to všemi různými komisemi, orgány a tak dále. To, co podepisují, vlastně všechny ty výplatnice, bych řekl, nebo to, jakým způsobem to bylo přerozděleno, tak jsou tam všichni. Například je tam z Asociace poskytovatelů sociálních služeb její prezident pan Horecký, který také to musí připodepsat. To znamená, že všichni všechno kontrolují. Je to transparentně takhle přerozděleno. Je to přerozděleno za podmínek metodických tak, jak ty metodické podmínky byly schváleny. Je to, tuším, na stránkách MPSV. Je tam metodika jako taková zveřejněna. Nic se netají.

My jsme, i když se tady toto s těmi linkami stalo, jak jste říkala u toho Českého rozhlasu, tak jsme se se všemi kontaktovali. Nebo s Asociací poskytovatelů sociálních služeb i s dalšími lidmi, kteří právě na to jakoby upozorňovali a všechno se jim dle mých informací vysvětlilo. Ale to, že ta metodika asi nebyla dokonalá a že ty podmínky byly splněny, tak to budeme měnit. Dneska právě jsem přijel i o něco později z Asociace krajů Plzeňské, který byl v Plzni, kde jsme taky řekli, že tu metodiku béčkové sítě měnit budeme. Ale nic není netransparentní. Všechno se přerozdělilo podle pravidel, která jsou platná, která byla schválena.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji za přesné dodržení času. Než budeme pokračovat dál, tak přečtu omluvu. Od 16.50 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Petr Hladík.

Nyní dávám slovo poslanci Vojtěchu Munzarovi, který byl vylosován na osmém místě k přednesení ústní interpelace na vicepremiérku a ministryni financí Alenu Schillerovou. Máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, děkuji, že jste přítomna na interpelacích. Chci se vás zeptat na fiskálně-strukturální plán, který schválila vaše vláda v červnu. Tento plán prezentuje trajektorii vývoje veřejných financí, včetně plánovaných deficitů. Kupříkladu saldo veřejných institucí předpokládá pro příští rok 2,8 procenta, s poklesem na rok 2028 na 2 procenta.

Já jsem se také chtěl zeptat na nějaký nástin aspoň nějakých opatření, protože když jsme ten plán projednávali na rozpočtovém výboru, tak zástupci vašeho Ministerstva financí uvedli konkrétně, že ten plán a ta čísla jsou nastavena tak, aby je Evropská komise akceptovala a že konkrétní opatření jsou známa. To je doslova doslovná citace.

Vy jste tady na předchozí interpelaci uvedla některé daně, ekonomický růst, ale oba víme, že ani v těch daních, které jste vyjmenovala, ani v tom plánovaném ekonomickém růstu není potenciál desítky miliard uspořit z roku na rok. Tak mě zajímá, jestli třeba tu odpověď nerozšíříte.

A druhá otázka, která mě zajímá velmi extrémně, protože podle toho návrhu rozpočtu, který jste zatím prezentovali jako vláda, tak ten navržený deficit je ve skutečnosti 3,5 procenta teprve po odečtení únikové doložky na obranu 2,8 procent. Tak mě zajímá, jestli ta čísla v té tabulce, v tom plánu saldo veřejných institucí, kde je napsáno 2,8 - jestli je to tedy už po odečtení těch únikových doložek a jestli si to tak máme vykládat i do budoucna, i do dalších let (?), že ten prezentovaný... celkové saldo veřejných financí, jak je to tam napsáno, je vlastně až po odečtení únikových doložek. Protože já jsem se domníval, že by tam mělo být celkové saldo a udělat tam rozdíl, co je celkové saldo a co je po odečení těch únikových doložek. Protože ty dluhy nikam nezmizí a přece jenom se do toho salda musí započítat, protože jejich splátka bude započítávána i do splátky státního dluhu, do obsluhy státního dluhu. Takže děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má ministryně financí Alena Schillerová.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Tak, děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, když jsem vás poslouchala, tak jsem si uvědomila jednu věc, a to, jakým způsobem snižovala saldo vůči HDP vláda s vaším premiérem Petrem Fialou v čele. A musím to říct proto, abych potom to zasadila do kontextu toho dalšího vývoje.

Tak, za vás se snižovalo funkčními úsporami, nebo ho snižovala inflačním růstem, to byla otázka, funkčními úsporami, nebo inflačním růstem HDP. Tak, já jsem se podívala do jedné z posledních predikcí České národní banky, která nám dává jasnou odpověď. Vláda Petra Fialy snížila saldo veřejných financí v nominálním vyjádření o 17,2 miliardy korun. Opakuji, o 17,2 miliardy korun za čtyři roky. To je vlastně z predikcí České národní banky. Takže to snížení salda, ke kterému tady došlo, nedošlo díky vaší úsporné politice nebo prorůstové, ale vlastně díky inflaci a dopadu na růst HDP, ovšem ne díky reálnému růstu HDP, to by bylo fajn, ale díky toliko inflačnímu růstu. Takže ano, kvůli tomu, že všechno v ekonomice zdražilo průměrně o 30 procent. Takže to si myslím, že není nic, co by byl následováníhodný příklad, spíš jako odstrašující příklad, protože ty škody, které tady tato politika způsobila, od propadu reálných platů přes churavějící ekonomiku, díry ve zdravotnictví a tak dále, to všechno se musí teď napravovat. A proto prostě musíme více investovat do těchto oblastí. Tak.

My to napravujeme mimo jiné rekordními investicemi z národních zdrojů o 47,7 miliardy korun více. Celkově potom kvůli poklesu evropského financování, protože nám končí vlastně víceletý finanční rámec, takže my se ocitáme v takovém zubu, kdy jsou peníze z velké části vyčerpány a nové budou až po schválení nového víceletého finančního rámce, což zhruba přichází v úvahu někdy 2028 - 2029. A startující je i to, jak jsem to vysvětlila, pak ty investice rostou o 26,4 miliardy. Jen čistý nárůst prorůstových investic ze státního rozpočtu společně s nezbytnou finanční injekci do zdravotnictví, bude dělat dohromady téměř 100 miliard korun, tedy mnohem více, než o kolik roste schodek.

A teď k těm číslům. Aktuální návrh státního rozpočtu je v souladu s tím, jak je schválen nebo doporučen Evropskou komisí fiskálně-strukturální plán pro Českou republiku Zjednodušeně řečeno, aplikací hodnot primárního strukturálního salda, tedy strukturálního salda bez úrokových výdajů, vyšel deficit státního rozpočtu zhruba 319 miliard plus minus. Česká republika má na žádost předchozí vlády, o to požádala vaše vláda, aktivovanou únikovou doložku dle nařízení Evropského parlamentu a Rady EU číslo 2024/1263, povolena v létě 2025, která umožňuje navýšit výdaje a tedy i saldo v souladu s evropskými předpisy, o prostředky na obranu v metodice nebo členění KOFO (COFOG?), nad rámec toho, co umožňuje fiskálně-strukturální plán. Z tohoto titulu bylo na základě predikcí Ministerstva obrany přidáno do výdajů zhruba 70 miliard korun, což dohromady dělá těch 389. Prognóza hospodaření celých veřejných financí, včetně vyšších výdajů umožněných vyššími výdaji na obranu, pak činí těch 3,5 - o kterých jste mluvil. Já jsem to nikdy netajila, je to v první tiskové zprávě na dvou místech minimálně řečeno. Takže my máme 2,9 strukturální deficit, 2,8 veřejné finance a k tomu zcela legálně, podle únikové evropské doložky, kterou vyjednala a požádala o ni vaše vláda, to můžeme navýšit o výdaje, které vypočetlo nebo dodalo Ministerstvo obrany, vypočetlo Ministerstvo financí, na těch celkových 3,5. I to je výše, která je pod průměrem EU.

Co se týče investic, tak fiskálně-strukturální plán pracuje s relativně stabilní úrovní národních investic na HDP. To tedy znamená, že investice v absolutním vyjádření rostou, jako roste nominální HDP. Jde o prognózu z dubna, která nemusí úplně odpovídat skutečnosti. Nicméně je třeba si uvědomit, bez ohledu na to, zda prognóza z dubna bude přesně odpovídat skutečnosti, mluvím o té obraně, že ve stejné chvíli, co se investice pohybují na podobné úrovni, ... (nesrozumitelné) HDP, saldo k HDP výrazně klesá. Takže strukturální deficit klesá z počátečních 2,9 HDP na 1,4. Takže relativní váha, a to už je hodně technické,... (Předsedající: Čas.) ... investic je z tohoto pohledu vyšší na konci období, než na jeho začátku.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji paní ministryni a netáži se pana poslance, neboť již přišel. (K řečnickému pultu.)

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Ano. Děkuji, paní ministryně, nicméně mě pobavilo, jako vždycky, když se hodí, tak se používá nominální vyjádření, a když se hodí, tak se používá absolutní vyjádření. Vy jste to sama říkala, že pro mezinárodní srovnávání je lepší to absolutní. To znamená, naše vláda snížila deficit veřejných financí z nějakých 5 procent v roce 2021 na 2,1 procenta v roce 2025. To je to mezinárodní srovnání. Proto jsem se na to ptal i na ten strukturální plán. Vy jste mi odpověděla, že vlastně hrubý dluh sektoru vládních institucí nahoře je jasně ten celkový, ale saldo sektoru vládních institucí, vy jste sama tady řekla, že tam nezapočítáváte ty únikové doložky. Takže ten pokles 2,8 na 2 procenta, jestli si to vykládám dobře, tak když vy aplikujete i únikovou doložku na dopravní infrastrukturu na rok 2028, tak se budeme tvářit, že nám klesá saldo sektoru vládních institucí, ve skutečnosti nám tolik klesat nebude. Jestli jsem dobře pochopil vaši odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Tak prosím paní ministryni.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Hrozně nás honí čas, pane poslanče, ale budu se snažit být co nejstručnější. Nebudu aplikovat žádnou únikovou doložku ze současně účinného národního zákona o pravidlech rozpočtu. Žádnou. Aplikuji pouze únikovou doložku evropskou, o kterou požádala vaše vláda v roce, to jsem říkala, myslím, že to bylo – ano, v létě 2025. Ta bude jediná aplikována, to znamená, že národní doložky aplikovat nebudeme. My dodržíme evropské pravidlo toho fiskálně-strukturálního plánu. To znamená, my jsme pod 3 procenty a aktivujeme vámi vyjednanou evropskou doložku KOFO (COFOG?), která je vlastně stanovena ve spolupráci s Ministerstvem obrany, spočítána, zahrnuta, a ta bude jediná aktivována na tu celkovou výši 3,5 procenta. Víc času nemám, abych to blíže vysvětlovala.

Národní doložka, na kterou jste se ptal, žádná z národních doložek únikových, tak jak jsme se tady o ně hádali několik měsíců nebo týdnů, kdy se tady projednával zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, šestkrát jsem byla v Parlamentu s tím zákonem, tak ta aplikována v rozpočtu roku 2027 nebude. Nebude!

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji paní ministryni. Nyní dávám slovo poslanci Štěpánu Slovákovi, který byl vylosován na 9. místě, k přednesení ústní interpelace na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Máte slovo.

 

Poslanec Štěpán Slovák: Vážený pane ministře, centralizaci skutečně vysoce specializované péče podporuji tam, kde máme data, která jasně ukazují, že vyšší počet výkonů a větší zkušenost pracoviště znamenají lepší výsledky pro pacienty. Avšak nelze ignorovat argumenty části regionálních nemocnic, které se bojí o prodloužení části čekacích lhůt a částečného zhoršení dostupnosti zejména v oboru onkourologie, kdy v rámci centralizace postupně do roku 2030 plánujete přesun nějakých 2246 výkonů z regionálních nemocnic do center.

A vzniká tam zásadní otázka, protože dnes jsme v médiích dozvěděli, konkrétně v článku Zásadní operace už jen někde. Vojtěch chce vyřadit ze hry dvě třetiny nemocnic. Část, která se týká dat u urologických pracovišť, protože v tom článku se objevuje formulace pana poradce Hauera, který za to nepochybně nemůže, protože spolupracuje se všemi velmi dobře a komunikačně mu nelze nic vytknout, že Ministerstvo zdravotnictví nemá u jednotlivých urologických pracovišť k dispozici výsledková data, tedy například data o komplikacích nebo přežití pacientů. A pak já se ptám, na základě jakých konkrétních dat chcete rozhodnout, které nemocnice budou tyto operace dál provádět a které o ně přijdou, pokud neznáte tady tahle data jednotlivých pracovišť  u onkourologie.

A druhá otázka: Jste připraven před touto zásadní centralizací onkourologie nejprve zveřejnit srovnatelná data o kvalitě jednotlivých pracovišť a prokázat, že navržená změna skutečně povede k lepším výsledkům a ke zlepšení dostupnosti pro pacienty? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a zatím se na svou interpelaci může připravovat paní poslankyně Lenka Martínková Španihelová.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, pane poslanče Slováku, děkuji za tu interpelaci na velmi důležité téma centralizace vysoce specializovaných zdravotních služeb, vysoce specializované péče, což je téma, které, jak jste správně řekl, aktuálně hýbe veřejnou debatou, tak já bych velmi stručně, než se dostanu k té onkologii, vůbec chtěl znovu vysvětlit princip té centralizace.

My zdaleka necentralizujeme veškerou operativu. Pokud se bavíme o té centralizaci v rámci onkochirurgie, jde v souhrnu všech operací, operativních výkonů v České republice o někde kolem 3-4 procent výkonů. To znamená, tady ta debata o tom, že malé nemocnice přestanou poskytovat péči, protože všechno se bude operovat v centrech, někteří hovoří o tom, že se všechno bude operovat v Praze a tak dále, tak není úplně skutečně korektní. Bavíme se o těch nejnáročnějších operacích, kde víme na základě dat a na základě i mezinárodních studií, to není otázka nějakého názoru jednoho ministra, jednoho ministerstva ani jednoho poradce. To je otázka skutečně dlouhodobých dat i z jiných zemí, že koncentrace těchto velmi náročných výkonů, často život zachraňujících v centrech vede k vyšší kvalitě, k vyššímu bezpečí pacientů, k lepším výsledkům, ke snížení mortality.

Je to poprvé vlastně, co dochází k takovéto docentralizaci, přestože to není nic nového, protože centra už tady fungují řadu let, v některých případech 10, 12 let. A my pouze chceme, aby se ta pravidla dodržovala. To, že tady někdo ta centra udělal a pak nedohlédl na to, jestli skutečně se ty operace v centrech poskytují, nebo se poskytují někde v okresních nemocnicích v řádu jednotek výkonů, tak to je prostě chyba i na straně zdravotních pojišťoven a celého systému.

Takže my chceme pouze dodržovat pravidla, aby centrová péče se skutečně poskytovala v centrech, protože to je ve prospěch pacientů. A my nechceme, aby pacient, který žije v nějakém regionu, kde prostě je nemocnice, která nemá tu zkušenost, měl horší péči než pacient v Praze nebo v nějakém jiném městě. My chceme skutečně, aby ti pacienti se dostali do těch center, která mají zkušenost, mají erudované týmy, protože ono to není o jednom operatérovi. Ono to je o celém multidisciplinárním týmu, je to o posouzení toho pacienta ze strany multidisciplinárního týmu. A když se podíváme na ta data i třeba u těch prostat nebo u těch ledvin nebo karcinomu měchýře, tak dneska vidíme, kolik třeba z těch okresních pracovišť, která to operují, vykáže posouzení pacienta multidisciplinárním týmem, což mimo jiné je i podmínka pro úhradu ze strany zdravotních pojišťoven. A to je třeba 10 procent. To znamená, 10 procent pacientů projde standardně multidisciplinárním týmem před tím, než je jim vlastně provedena třeba prostatektomie, operace tedy karcinomu prostaty, což je prostě nedostatečné a není to pak dostatečná kvalita a posouzení toho pacienta ze strany klinického onkologa, patologa a tak dále. Takže nestačí jenom operovat, je to o tom multidisciplinárním týmu.

A pokud jde o tu onkourologii, tak správně jste řekl, že už dnes 74, 75 procent je v centrech. My chceme koncentrovat tedy do těch center zbývajících zhruba 25 procent. Jsou to asi dva pacienti na centrum a týden, takže i ta představa o tom, že se najednou ta centra zahltí a budou větší čekací doby, tak není pravdivá. Mimo jiné, my poprvé v historii u těch center sledujeme čekací doby. Teď už je to vlastně i u té slinivky a jater, u té hepatopankreatobiliární chirurgie, kdy od 1. září tedy máme poprvé docentralizaci, a ta centra nám musí každý týden hlásit, jak se čeká u nich na operace. Mají maximálně termín 3 týdny od diagnostiky toho karcinomu po operaci, a pokud by někde se ta lhůta prodloužila, tak ten pacient je referován do jiného centra, kde ho odoperují. A takto to chceme dělat i u těch prostat i u těch ledvin, abychom v reálném čase sledovali čekací doby a pacienti nečekali.

A znovu říkám, není to otázka našeho názoru, je to podloženo i mezinárodními studiemi, které jednoznačně prokazují, že počet provedených výkonů má vliv na kvalitu a výstupy té péče a přežití pacientů. Díky.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu ministrovi a vidím, že se ani nemusím tázat. Pan poslanec Štěpán Slovák přichází.

 

Poslanec Štěpán Slovák: Děkuju, pane ministře. Já jsem to nepochybně nesměřoval vůbec k těm jícnům a slinivkám, protože tam tu centralizaci nezpochybňuji. Já jsem se zaměřoval v tomhle vystoupení na tu onkourologii, protože již na výboru jsme se bavili o tom, jakým způsobem by ta centralizace měla proběhnout, tedy i v rámci jisté decentralizace zdravotnictví, aby ta centralizace do budoucna mohla být úspěšná, nedošlo k rozpadu těch regionálních týmů, a který by byl v daném případě nevratný. Ale přiznám se, že tu odpověď ohledně dat týkajících se onkourologie jsem nedostal, protože ne všechny – vy jste vyjmenoval nějaké extrémy, kdy se někde dělají dva tři výkony ročně nebo deset, to nepochybně takové centrum existovat nemá, ale jsou tady nemocnice, které těch výkonů mají hodně, a těch se to dotkne v daném případě taky. Takže prostě tenhle problém s onkourologií, který se odsouvá až do funkčního období té příští vlády (Předsedající: Čas!), tak ten podle mě je v tomhle problému hlavní. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Prosím o reakci pana ministra.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Děkuji za slovo. Znovu, vycházíme v tomto směru samozřejmě za prvé z názoru odborné společnosti urologické, ale i z mezinárodních dat, kdy NIKEZ, což je vlastně institut, který sleduje tyto mezinárodní studie, tak zpracoval souhrnnou analýzu už v dubnu tohoto roku vycházející prostě z řady mezinárodních studií ze Španělska, Německa, Švédska, Nizozemska a jednoznačně u těchto výkonů, o kterých se bavíme, nejsou to všechny výkony; znovu, bavíme se o rakovině prostaty, o rakovině ledvin a o rakovině močového měchýře. To jsou jediné výkony v oblasti onkourologie, které se mají centralizovat, tak je tam jednoznačná souvztažnost mezi počtem provedených výkonů a přežitím daného pacienta po operaci v daném centru. Třeba u radikální cystektomie, to znamená operace karcinomu močového měchýře, každých 10 výkonů navíc provedených v dané nemocnici znamená snížení mortality o 20 procent.

To znamená, skutečně ta korelace mezi počtem provedených výkonů, zkušeností, opera toho týmu prostě má vliv na to, jestli pacient přežije a nebo nikoliv. A pro nás v tomto směru kvalita a výstupy péče jsou zásadní, ale zároveň samozřejmě budeme hledat i cestu pro regionální pracoviště, budeme komunikovat s Asociací českých a moravských nemocnic o tom, že bychom případně mohli vytvořit určitou druhou vrstvu těchto onkourologických center i v některých nemocnicích, které jsou navázány na ta takzvaná regionální onkologická centra. Takže to je něco, co nás čeká, ta debata tak, abychom i některé menší nemocnice zapojili (Předsedající: Čas.), ale už teď počítáme s 23 centry. (Předsedající: Čas.).

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní dávám slovo poslankyni Lence Martínkové Španihelové pro přednesení ústní interpelace na ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelku.

 

Poslankyně Lenka Martínková Španihelová: Já děkuji za slovo a přeji vám krásný dobrý den. Já bych chtěla interpelovat téma odborných kapacit Úřadu práce. Jde mi o to, že složka na živobytí, která je jednou ze čtyř součástí superdávky, tak tato dávka slouží k pokrytí základních životních potřeb domácnosti, jako je jídlo, oblečení a hygiena. Tuto složku posuzuje expert poradce a jeho úkolem je i sestavit podpůrný plán klienta, který tuto dávku pobírá. A já předpokládám, že tento plán má vést k tomu, aby se situace člověka stabilizovala a on byl postupně schopen situaci zvládnout samostatně. Mám tady čtyři otázky na pana ministra: Tou první je, jaká je odbornost těchto expertních poradců, v jakých tématech a kdo je vzdělává, zda existuje metodika, podle které tyto podpůrné plány probíhají? A moje poslední, čtvrtá otázka je: Kolik sociálních pracovníků Úřad práce zaměstnává?

Proč je to všechno důležité a proč se na to ptám? Protože sociální pracovník, kterým jsem i já, pomáhá lidem překonávat těžké životní situace, chrání jejich práva a pomáhá jim znovu získat soběstačnost a stabilitu v běžném životě. Musí mít vysokoškolské vzdělání a je povinen se dále celoživotně vzdělávat. U expertních poradců nevíme, jaké jsou jejich kompetence pro výkon této práce, a proto budu ráda za odpověď na tyto své čtyři otázky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Jenom pro doplnění. Paní poslankyně byla vylosována jako desátá. Slovo má ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka a zatím se může s interpelací připravit paní poslankyně Renáta Zajíčková. (Ministr Juchelka začíná hovořit: Já budu tady...) Paní Renáta... – Jana Černochová. (Poslankyně Černochová reaguje z lavice.).

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Já budu tady velmi stručný. Vážená paní poslankyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, odbornost těchto poradců jako pozice sociálního pracovníka je dána § 110 zákona stoosmičky, zákona o sociálních službách, to znamená, že i všichni experti, kteří dělají ty podpůrné plány, tak mají samozřejmě tady toto vzdělání.

My v tuto chvíli podpůrné plány připravujeme, už funguje aplikace na ty podpůrné plány, ta funguje velmi dobře. Dokonce probíhalo i několikrát školení, protože to teprve v tuto chvíli na úřadech práce se implementuje, začíná se s tím a skutečně máte pravdu, že to bude dělat celistvou, takovou bych řekl ochranu a pomoc pro jednotlivého klienta nebo žadatele o jakoukoliv pomoc.

Takže začínáme s tím, máme aplikaci, která je funkční a která funguje, teď to testujeme. Metodika samozřejmě už existuje, proto ty lidi na podpůrné plány v tuto chvíli školíme. A kolik těch sociálních pracovníků je? Tak Úřad práce v České republice má celkem 1 331 služebních systemizovaných míst sociálních pracovníků. A mám tady celou tabulku, kterou vám potom můžu předat podle jednotlivých pracovišť, kde ti sociální pracovníci jsou rozděleni – například v Brně jich je 147, ve Zlíně 95, v Plzni 67, v Příbrami 101, v Karlových Varech 32, 108 jich je v Olomouci, 238 jich je v Ostravě a v okolí.

Takže určitě podpůrné plány ano, metodika existuje, všechny v tuto chvíli školíme, existuje aplikace jako digitální zázemí právě pro tyto podpůrné plány a máme 1 331 systemizovaných míst sociálních pracovníků.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A vidím, že paní poslankyně přichází s doplňující otázkou.

 

Poslankyně Lenka Martínková Španihelová: Já moc děkuji za tuto podrobnou, konkrétní odpověď – vážím si toho. A mám prosbu, jestli myslíte, že bych tu metodiku mohla vidět. Je to možné? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Slovo má pan ministr.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Já si myslím, že žádná metodika na žádném ministerstvu není tajná, že jsou všechny otevřené určitě, samozřejmě ano, ale ten podpůrný plán vychází z nějakého zákonného rámce, kde vlastně se musí prostě definovat problém, to, jakým způsobem podpoříme člověka na tom Úřadu práce, zdali má skutečně existenční problémy, například u indexu spotřebitelských cen, který navazuje na životní a existenční minimum, tak tam budeme dělat – v tuto chvíli mám na stole – tři návrhy a budeme příští měsíc na Ministerstvu práce a sociálních věcí dělat, že po desítkách let budeme měnit spotřebitelský koš, který se změnil ve 21. století a který navazuje na životní a existenční minimum, kde vlastně máme spotřebitelský koš i jiný pro seniory, jiný pro pro občany. Takže vlastně tady celý ten, bych řekl, systém, nějak na něm pracujeme, ale to se týká konkrétně těch podpůrných plánů, tak jsme v začátku, je to v plenkách, metodika ale existuje a určitě vám ji ukážeme.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní dávám slovo poslankyni Janě Černochové pro přednesení ústní interpelace na ministra obrany Jaromíra Zůnu, který není přítomen z důvodu služební cesty.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený nepřítomný – opět nepřítomný – pane ministře Zůno, premiér Andrej Babiš veřejně řekl, že o vaší plánované cestě do Číny nebyl informován a vláda vám žádný let neschválila. Vy přesto do Pekingu míříte, podle všeho komerční linkou, abyste to před premiérem utajil. To samo o sobě vyvolává otázku, jak vlastně děláte zahraniční politiku této vlády?

Ministr obrany členské země NATO jede na citlivou bezpečnostní akci do Číny a premiér tvrdí, že o tom neví. Ještě podstatnější je ale, proč tam vůbec jedete? Xiangshanské bezpečnostní fórum rozhodně není akce, na kterou naši západní spojenci posílají ministry obrany. Nikdo. Přesto tam chcete Českou republiku reprezentovat právě vy, vicepremiér a ministr obrany. A sotva téměř týdenní cesta do Soulu, šupky hupky chystáte další výlet opět do Asie.

Proto se vás úplně jednoduše ptám: Pane ministře, co přesně má Česká republika získat tím, že ministr obrany členské země NATO osobně pojede dělat vysokou kulisu bezpečnostnímu fóru v autoritářské Číně? Jaký k tomu máte mandát, s kým tam chcete jednat a co konkrétně chcete přivézt zpátky – kromě fotografií, které se budou velmi hodit čínské propagandě? A pokud za vaší osobní účastí žádný mimořádný český zájem není, fakt vám nestačil týden v Soulu a potřebujete si ještě pár dní zavýletovat v Pekingu?

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. V souladu s jednacím řádem vám bude odpovězeno do 30 dnů.

Nyní dávám slovo poslankyni Renátě Zajíčkové, která má interpelaci na z pracovních důvodů nepřítomného ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagu.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Dobrý den. Já jsem přišla s interpelací, která se týká tématu, který v posledních dnech poměrně dost rezonuje ve veřejném prostoru, je to téma financování neveřejných škol čili financování soukromých a církevních škol. Ve veřejném prostoru se objevila úvaha pana premiéra Babiše, že je vlastně dobré se podívat na financování neveřejných škol, protože se na ministerstvu takhle válí vlastně 20 miliard, které by mohly sloužit jiným účelům, než jsou neveřejné školy.

Já bych jenom chtěla tady zdůraznit, že podle zprávy OECD z roku 2023, ale potvrzují to zprávy i z let minulých, tak z této zprávy jednoznačně vyplývá, že neveřejné školy v České republice, protože tam dochází v té zprávě ke srovnávání zemí napříč tedy touto organizací, tak neveřejné školy v České republice vychází zhruba o 40 procent levnější než školy veřejné. Takže pokud úmysl byl získat tedy do veřejných rozpočtů vyšší příjmy, tak si myslím, že se to úplně míjí účinkem, protože destrukce neveřejného školství, snížení počtu soukromých škol povede akorát k tomu, že se budou navyšovat výdaje do veřejných škol, protože studenti, žáci, kteří dnes sedí v těch mateřských, základních, středních soukromých školách, někam budou muset chodit, budou muset tedy chodit do veřejných škol – a to bude znamenat samozřejmě náklady jak státu, tak zřizovatelů.

Takže já vlastně vůbec nechápu, kam vlastně tenhleten nápad směřoval, k čemu směřuje. Chtěla bych jenom ještě upozornit, že... – (Otáčí se vpravo.) aha, on už není čas. (Předsedající: Čas.) – Takže položím jednu jedinou otázku: Jaký byl záměr a cíl úpravy zákona číslo 306 a jestli se vůbec ta úprava bude konat? Děkuji. (Otáčí se k předsedajícímu.) Omlouvám se.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Taky děkuji. Ušetřili jsme si doplňující otázku. To je pravda. Nyní dávám slovo poslanci Samuelu Volpemu, který byl vylosovaný na 13. místě k přednesení ústní interpelace na ministra vnitra Lubomíra Metnara.

 

Poslanec Samuel Volpe: Děkuji panu místopředsedovi za slovo. Vážená paní ministryně, vážení páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, nazval jsem tento bod, zda jsme připraveni na Rusy, toť z důvodu, protože v posledních týdnech jsme svědky celé řady incidentů v evropských zemí, které ukazují, že ruské hybridní operace už nejsou pouhou otázkou kyberprostoru, ale stále více se dotýkají také fyzické bezpečnosti a kritické infrastruktury evropských států. Německá vláda v uplynulých dnech připsala Rusku odpovědnost za pokus o útok dronem na letiště Lipsko v Halle. Současně německé úřady vyšetřují další případy sabotáží energetické infrastruktury včetně zásahu proti elektrickým rozvodnám. To podle mého názoru ukazuje na zásadní změnu bezpečnostního prostředí, na kterou se musíme připravit i v České republice.

Nejde přitom pouze o ochranu jednotlivých elektráren, letišť nebo železničních uzlů. Útok na kritickou infrastrukturu může velmi rychle ovlivnit běžný život statisíců nebo milionů občanů.

Proto se vás chci zeptat, pane ministře, jak konkrétně Ministerstvo vnitra vyhodnocuje riziko, že se podobné ruské sabotáže mohou odehrát i na českém území a jak toto naše území ochránit a konkrétně jaké systémové kroky stát v současnosti podniká, aby ochránil českou kritickou infrastrukturu? Především bych se chtěl také zeptat, zda ministerstvo v reakci na současný vývoj plánuje další posílení ochrany energetické infrastruktury, letišť, železnice (Předsedající: Čas.) a dalších strategických objektů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Slovo má ministr vnitra Lubomír Metnar. A zatím se může s žádostí připravit pan poslanec Marian Jurečka.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar: Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové, pane poslanče, děkuji za dotaz. Bude to trošku malinko obsáhlejší, možná to stihneme v těch dalších dotazech, ale ať to nezdržuji. My se připravujeme neustále, abychom byli opravdu připraveni. Sám dobře říkáte, bezpečnostní situace je poměrně turbulentní, vyvíjí se různými směry, ale já bych vás chtěl ujistit, že Ministerstvo vnitra opravdu bedlivě sleduje a zabývá se situací v okolních státech v souvislosti s nárůstem incidentů spojovaných s podezřením na sabotáže či hybridní působení cizí moci, a v této souvislosti samozřejmě dochází k tomu kontinuálnímu vyhodnocování bezpečnostních hrozeb relevantních pro Českou republiku a pro české území. Na aktuální vývoj reagujeme přijímáním konkrétních opatření, která ale opravdu a teď toto není platforma, že já vám budu říkat ta konkrétní opatření tady na mikrofon, takže zůstanu v této míře obecnosti, protože by okamžitě ztratila relevanci tato opatření.

Ale já bych chtěl říct, že naše bezpečnostní zpravodajské složky, pardon, jsou v úzkém kontaktu s evropskými partnery a koordinují i svou činnost v rámci řady institucionálních i ad hoc pracovních těles zabývající se bezpečnostními hrozbami i s hybridním působením. Na národní úrovni problematiku zajišťuje zejména Bezpečnostní rada státu a její pracovní skupiny, v rámci kterých se vámi dotazovanou problematikou zajímá zejména odborná pracovní skupina pro hybridní hrozby či společná zpravodajská skupina. Mám to tady poznačené, abych to říkal názvově a terminologicky přesně dále je to například štáb Národního kontaktního bodu pro terorismus pod Národní centrálou proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě. Na úrovni Policie České republiky a zpravodajských služeb samozřejmě existují platformy ke sdílení strategických i operativních informací, které zajišťují včasné sdělení a vyhodnocení potřebných poznatků.

Vzhledem k národnímu charakteru současných hrozeb nechceme opomenout ani spolupráci na té mezinárodní úrovni, na které existují kromě bilaterální spolupráce a výměny informací též analytické projekty, například ty na úrovni Interpolu, Europolu. Evropskou koordinaci v uvedené oblasti na úrovni Rady zajišťuje k tomuto účelu speciálně zřízená horizontální pracovní skupina pro posílení odolnosti a boji proti hybridním hrozbám. V dlouhodobém měřítku lze upozornit také například na nové podněty Evropského štítu proti demokracii, přestože tyto a další iniciativy či opatření, která v rámci ochrany bezpečnosti našeho státu a našich občanů činíme, nejsou vždy plně viditelná či veřejná, mám za to, že konáme adekvátní kroky k tomuto, abychom byli na případné incidenty a související působením té cizí moci opravdu připraveni. Jsou věci a konkrétní příklady, které bych vám řekl, ale určitě ne na mikrofon. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Vidím, že pan poslanec má doplňující otázku.

 

Poslanec Samuel Volpe: Pane místopředsedo, je to přesně jak říkáte. Já děkuji panu ministrovi za zodpovězení původní otázky. Zároveň věřím tomu, že jak vy, tak celé Ministerstvo vnitra je připraveno na to zasáhnout v případě potřeby. Doufejme, že ne, ale jak jste sám říkal, situace je značně neklidná, turbulentní a nevíme, co teď v budoucích dnech, týdnech, měsících můžeme ještě očekávat. Abych stihl čas, tak bych se chtěl zeptat: Česká republika poměrně nedávno přijala nový zákon o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a Ministerstvo vnitra samo označuje posílení odolnosti kritické infrastruktury za jednu ze svých hlavních priorit. Tak proto se, pane ministře, zeptám, zda jste přesvědčen, že současná úroveň ochrany české kritické infrastruktury odpovídá hrozbě, které dnes v Evropě čelíme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Prosím pana ministra.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar: Jo, děkuji za slovo. Opět díky za dotaz, za doplňující dotaz. Řeknu tak: Co se týče řekněme ochrany, nikdy není řekněme tento proces uzavřený. My na té ochraně musíme pracovat dál, protože to je neustálý vývoj nejenom z hlediska modifikace a proměny (?)těch hrozeb, ale i z hlediska technologického pokroku. Já se domnívám, že ten legislativní rámec je velmi dobrý rámec, na kterém my celou tady tuto ochranu stavíme. Ale to není to, že bychom se zastavili a teď byli spokojení. Ne, tohle bude proces, řekněme, nekonečný a neustále se to bude měnit a budeme tu ochranu rozvíjet, protože to je, řekněme, ať už hovoříme o těch objektech kritické infrastruktury, ať už hovoříme proti dronové ochraně a dalších věcech. Víte sám, že teď zrovna připravujeme ten nový zákon proti té dronové ochraně, což je důležité, jak se to ukazuje, nabývá to stále na významu, takže my v tom budeme dál pokračovat. Ale já bych si tady nechtěl dávat nějaký deadline, co bychom chtěli splnit, protože podle mého názoru to nejde ani naplnit. My musíme furt pracovat, vyhodnocovat ta rizika a stále jak se říká zkvalitňovat tu ochranu.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní dávám slovo poslanci Marianovi Jurečkovi k přednesení ústní interpelace na ministryni financí Alenu Schillerovou. A zatím se může připravit paní poslankyně Lucie Bartošová.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, vážená paní ministryně, já se chci zeptat, protože vy jste vládní materiál, který byl schválen, prezentovala na roky 2028, 2029 a 2030 poměrně výrazně rychlé tempo snižování deficitu zhruba až na hodnotu 1,2 procenta HDP v roce 2030.

Když to vezmu velmi zevrubně, tak to znamená konsolidaci někdy kolem roku 2028 a 2029 zhruba o nějakých 140 miliard korun meziročně a potom o dalších 40 miliard korun plus minus, nemusíme se přít o miliardy a o jednotky, to není předmětem interpelace. Já se vás chci zeptat, abyste tady zkusila reálně popsat, jak ten plán chcete naplnit? Dneska máme deficit 310 miliard korun pro letošní rok schválený, na příští rok navrhujete 389, tak jak chcete tak rychle dokázat buďto snižovat výdaje na straně státu, jestli to budou nějaké zásadní reformy, které chcete předložit, protože já si umím představit dramaticky třeba 50 miliard korun by se asi dalo snížit mandatorní výdaje a to by hodně bolelo. To by vyžadovalo velkou politickou odvahu. Při vší úctě tu u vás žádnou nevidím. Anebo by to znamenalo docela zásadní zvýšení příjmů. A zkuste tady popsat, kde konkrétně to zásadní zvýšení příjmů vidíte. Neříkejte, prosím, obecné formulace, že se podíváte na hazard. To mohou být stovky milionů, maximálně jednotka miliard. To nemůže být ani (nesrozumitelné) ani nějaké další věci. To budou zase desítky, maximálně stovky milionů korun.

Paní ministryně, zkuste tady pro především ty, kteří nás budou i sledovat, říci, kde a jak reálně chcete dokázat výrazně zvýšit ty příjmy pro státní rozpočet nebo jakými reformami zabezpečit to snížení výdajů, protože hospodářský růst ten to fakt nezajistí.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má ministryně financí Alena Schillerová.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo, je to úsměvné, říkala jsem to už vašim spolustraníkům, úsměvné od člena strany, jejíž předseda vždycky řekne, neptejte se mě na nic, my na tom pracujeme a s Benem jsme si řekli, že nic říkat nebudeme a tak dále. Takže to je opravdu úsměvné, ale vaše otázka je legitimní. Máte na to právo. Interpelujete mě v souladu s jednacím řádem a já bych chtěla říct, že my se nezříkáme závazků a my jsme tvrdě vyjednávali s Evropskou komisí a velice to byly tvrdé debaty o každou položku v makroekonomické predikci, až jsme přesvědčili Evropskou komisi a ona to doporučila, což bylo samozřejmě takové malé vítězství, ten začátek té cesty, abychom začali s tím vyšším deficitem. No, protože jste nám nechali dědictví, velké dědictví, ať už se podíváme do zdravotnictví, do školství. Samozřejmě já kvituju (nesrozumitelné) tady můj ctěný kolega, pan ministr dopravy a kvituji, že je vysoká rozestavěnost dopravní infrastruktury. Nakonec s tím začala naše vláda. Vy jste pokračovali, akorát jste zapomněli, že je potřeba tam dodat peníze, že pane ministře, jestli se mohu takhle na vás obrátit. Takže on by vám řekl pan ministr, jak jsme, co tam musíme dávat, jaké peníze, které chyběly ve vašem rozpočtu.

Takže my rozhodně – ne, že bych se vám nechtěla dívat do očí, ale já se dívám do svých poznámek, abyste si nemyslel, že vám uhýbám pohledem – takže my rozhodně nechceme konsolidovat veřejné finance způsobem, který by v jednu chvíli znamenal plošné škrty. To bychom museli udělat, kdybychom se drželi vámi nastaveného fiskálně strukturálního plánu, tak bychom zastavili všechny stavby. Dokonce pan ministr mi na projednávání o rozpočtu na mou naprosto laickou otázku, ne že bych tak chtěla jít tou cestou, tak jsem se ho ptala: Kolik by tak, pane ministře, stálo, kdybyste ty stavby všechny zakonzervoval? Teoreticky. Nechci chraň Bůh něco takového někdy navrhovat. A pan ministr mi říkal zhruba 60 miliard jste říkal? 60 miliard bychom takhle vyhodili z okna, aby se občané dívali na ty zakonzervované silnice.

No to my nebudeme dělat, nebudeme zastavovat investice nebudeme bezmyšlenkovitě najednou zvyšovat tady nějakou zátěž pro firmy. Nebudeme dělat plošné škrty. Kam jsme se podívali? Já mám za sebou, já teď znám každý řádek toho rozpočtu, protože jsem s panem ministrem se sešla třikrát, že pane ministře? Stavby mi všechny donesl, ty seznamy, ukazoval mi to, tady se musí to dokončit, tady pokračovat. Takže my skutečně jsme neměli jinou šanci než začít na tom velkém deficitu. Teď to budeme poslouchat, samozřejmě, ale nedá se nic dělat. Hlavně my nebudeme lhát. My nebudeme říkat, vymýšlet si příjmy jako vy, nedávat výdaje, notabene ani vy jste tam neměl všechny mandatorní výdaje, ale to je starý příběh. To už necháme být.

Takže my chceme výrazně lépe vybírat daně, které už dneska máme nastavené. Máme EET  2.0,  máme KOBRU 26. KOBRA až se rozjede s těmi legislativními úpravami, které jste dávno mohl prosadit, pane ministře, pro lepší činnost České správy sociálního zabezpečení a Inspektorátu práce, kdy vlastně až jsme zjistili, že nemáme pořádný nástroj, abychom vybrali z úřední povinnosti sociální pojištění. Asi vás to netrápilo. Mě to teda trápí moc. Takže tady už je ta úprava, je to součástí platformového zaměstnávání. A tam odhaduje třeba jenom NKÚ 20 miliard. Evropská komise dokonce řekla, že nám na černé práci utíká až 90 miliard. Já si myslím, já jsem pragmatik, já to vidím někde uprostřed. Takže to je základ – vybírat řádně daně. Boj s šedou ekonomikou, transformové nové ceny. Já jsem to řekla nepřesně, vztah matka – dcera, to znamená prostě to jsou všechno věci, které jsme teď rozjeli, nastavili a účinné nástroje opět, které za vás trošku bych řekla, že skomíraly.

A ta konsolidace musí být dlouhodobý proces. To znamená, ona se bude skládat z celé řady opatření od provozu státu přes dotace, jednotlivé výdajové programy, změny fungování veřejných institucí až po revizi příjmové strany veřejných rozpočtů. A to všechno my debatujeme. Debatujeme, připravujeme, rezorty, to dělají. Vy jste zmínil, dneska tady padalo několikrát školství. Ano, i tam se bavíme o reformě. Velice zásadní. Pan ministr na tom pracuje, na něčem pracuje na něčem pracovat začne. To znamená, my se zaobíráme a chceme nastavit veřejné finance tak, aby byly dlouhodobě udržitelné. Třeba i to lepší penzijko, o kterém, které tady už je, jsme před prvním čtením. (Předsedající: Čas!) A my se chceme zaobírat velkými strukturálními výdaji státu. Nestihla jsem jsem všechno, ale...

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji. Vidím, že pan poslanec přichází s doplňující otázkou.

 

Poslanec Marian Jurečka: Paní ministryně. Já jsem se díval na časmíru. Tři a půl minuty jste to vyplňovala prázdnými frázemi. Já jsem se ptal úplně jednoduše. Řekněte mně, když na příští rok plánujete deficit minus 389 miliard, co z toho na rok 2028 ukrojíte? Těch 140 miliard, které slibujete, že ukrojíte, co z toho bude díky reformám na straně příjmů a na straně výdajů? Neřekla jste vůbec nic, paní ministryně.

Odkazujete se znovu na nás. Ve vašich volební novinách jste psali na druhé straně, přečtěte si ty vaše volební noviny, nebudeme se vymlouvat na vládu Petra Fialy ani na Brusel. Zase se tady vymlouváte. Vy jste byla předtím čtyři roky ministryně v první vládě Andrej Babiše. Proč jste ty věci neudělala tenkrát? Proč jste je neudělala? Teď tady jako říkáte, že jsem něco neudělal. Já jsem udělal celou řadu věcí a díky tomu vy jste na vašem sněmu říkala: Hrajeme extraligu, Ligu mistrů, jsme ve 25 procentech nejlepších zemí světa. Tak co platí? Hrajeme teda tu extraligu, jsme nejlepší ve 25 procentech nebo nejsme?

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Prosím o reakci paní ministryni financí.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Nekřičte na mě, pane předsedo, já se vás nebojím, to se spolehněte. Takže můžete zvyšovat hlas, jak chcete. Argumentačně to rozhodně hodnotu svých slov nezvednete. Takže my pracujeme na reformách na rozdíl od vás. Nevyčítejte mi rok, dobu, kdy jsem byla poprvé ministryní financí. Dva roky jsem bojovala s covidem. Vy jste tady chodil, támhle jste seděl, pamatuju si to jak dneska, vždycky jste na mě křičel: Málo dáváte těm firmám, málo! Pak jsme zase zadlužili a tak dále. Takže vy jste velmi tady manipulujete slovy, velmi manipulujete slovy. Já uznávám, že jste udělali nějaké dílčí reformy. Určitě ano, ale nejsou dostačující. Vy jste prostě naprosto třeba, když se tak chlubíte důchodovou reformou, tak jste to udělali jenom na úkor těch lidí, jenom v prvním pilíři. Proč jste nešli do třetího pilíře? Báli jste se penzijních společností? Já věřím, že ne a věřím, že se to ukáže až tady budeme probírat lepší penzijko, že budete jeden z prvních který bude volat a podporovat tady tuto naši klíčovou reformu, která vlastně přispěje k tomu důchodovému systému.

A reformy my představíme. Bude to celá řada legislativních reforem. Vy dobře víte, že musíme pro reformu třeba mandatorních výdajů, které dneska máme 97 procent, takže musíme udělat reformy, musíme přijmout ty zákony. A my prostě je připravujeme a tady bezesporu o nich budeme debatovat. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní dávám slovo poslankyni Lucii Bartošové k přednesení ústní interpelace na ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagu, který je pracovně mimo, to znamená že vám bude odpovězeno ve lhůtě 30 dnů. Máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Bartošová: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, podle Národní správy PISA za rok 2025, kterou zveřejnila Česká školní inspekce, cítí čeští žáci menší podporu ze strany učitelů než jejich vrstevníci v rámci OECD. Za mě učitel, který sám nemá podporu, ji těžko předává dál.

Vaše ministerstvo se ve fiskálně-strukturálním plánu na rok 2027 až 2030 hlásí k provázejícím učitelům, k adaptačnímu období a s uvádějícím učitelem a k podpoře ředitelů jako pedagogických lídrů, což je za mě správně. Určitě to podporuji, abychom toto nastavovali, protože si myslím, že to náš český systém potřebuje.

Česko ale bohužel nemá kariérní systém, který by zatraktivňoval povolání pedagoga, přinesl do toho motivační systém pro učitele, aby se více vzdělávali, byli lépe ohodnocení a tak dále. Tohle jsou věci, které dle mého názoru pomůžou našim učitelům k tomu, aby byli těmi nejlepšími průvodci školní docházkou českým žákům a aby byli jejich oporou, která bude budovat důvěru a obecně lepší atmosféru ve škole tak, aby právě žáci cítili podporu ze strany učitelů a toto se mohlo zlepšovat.

Proto se vás chci zeptat, jestli je podpora učitelů pro vládu opravdu prioritou? Pokud ano, tak jestli vaše vláda plánuje předložit nějaký systém pro učitele nebo jakýkoli jiný podpůrný program? A třetí otázka: Kolik peněz je v návrhu rozpočtu na rok 2027 vyčleněno na provázející a uváděcí učitele a na vzdělávání ředitelů. Moc vám děkuju za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Jenom doplním, že paní poslankyně Lucie Bartošová byla vylosovaná na 15. místě.

Nyní dávám slovo paní poslankyni Olze Richterové, která byla vylosována na 16. místě k přednesení ústní interpelace na ministryni financí Alenu Schillerovou. A zatím se může připravovat paní poslankyně Pivoňka Vaňková.

 

Poslankyně Olga Richterová: Dobrý den. Já se chci zeptat paní ministryně financí, proč berete Čechům a Češkám vyšší platy? Proč chcete takzvaně ušetřit na podpoře v nezaměstnanosti, ale chcete šetřit na pracujících lidech, na těch, kteří si to předplatili do poslední koruny, totiž peníze na to takzvané pojistné, na tu podporu v nezaměstnanosti odvedli. Je to 32 miliard za letošní rok, které jsou tam rozpočtované. A vy víte, že vám z toho určitě aspoň 10 miliard stejně do rozpočtu zbude. Tak proč chcete těmto lidem ještě vzít až 10 000 korun měsíčně každému pracujícímu na možnosti najít si lepší práci?

O co jde? Jsou to mámy po rodičovské, lidé třeba po péči o nemocné blízké. Jsou to lidé, kteří si do poslední koruny tu pojistku na podporu v nezaměstnanosti předplatili. A proč ta reforma, pro kterou i celé hnutí ANO hlasovalo, byla nedávno zavedena? No, aby si člověk pod existenčním tlakem nehledal rychle, honem nějakou práci, která ale nebude odpovídat jeho možnostem, aby měl trochu čas najít si dobrý džob, protože data ukazují, že změna místa i po krátké nezaměstnanosti přináší 10- až 12procentní růst mezd. Proto jste pro to ostatně také vy hlasovali.

A u průměrného platu to znamená co? 60 000 korun ročně navíc do rodinné peněženky a 36 000 korun ročně navíc na odvodech pro stát. To znamená ten 10procentní růst mzdy. Tak významné to je. A toto by mohlo přibýt do státní kasy. Ale nepřibyde, protože vy tu reformu chcete škrtnout. Je to strašně krátkodobý tupý škrt. Nechápu proč, když jste hlasovali pro ten vyvážený kompromis, nějaké zpřísnění a toto zlepšení pro lidi, když si to lidé předplácejí a když tam jsou ty budoucí jasné příjmy státního rozpočtu, jak je možné, že lidem chcete to plošné plnění z pojistky, které prostě je fér a oni si ho zaplatili, snížit. Až 10 000 korun měsíčně jim berete.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Čas. Děkuji za dodržení času. Slovo má ministryně financí Alena Schillerová.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, já samozřejmě vám odpovím. A je interpelován, se dívám, na podobné téma nebo na stejné téma i můj ctěný kolega ministr práce a sociálních věcí posléze, takže bezesporu on na mě naváže a vysvětlí to expertně ještě podrobněji, protože je to jeho gesce.

Tak vy ve své interpelaci tvrdíte, že revize podpory zaměstnanosti povede k chudnutí země. Ptáte se, proč bereme lidem vyšší platy. Návrh předložený mým kolegům ministrem práce a sociálních věcí a schválený naší vládou, protože už vlastně je to součástí platformového zákona, zasazuje výši podpor do kontextu reálné situace na českém trhu práce, který je dlouhodobě stabilní, s velmi nízkou nezaměstnaností, nejnižší v celé Evropské unii. Proto my nevidíme důvod k poskytování tak vysoké podpory v nezaměstnanosti, která ve svém důsledku může motivovat příjemce k delšímu setrvání v evidenci úřadů práce.

Smyslem této dávky je totiž překlenutí doby bez práce, která by měla být co nejkratší, a to i díky nástrojům, kterými disponuje Úřad práce. Příliš štědré a dlouho poskytované dávky nejsou ekonomicky efektivně a v tomto případě mohou vést i k morálnímu hazardu, kdy si příjemce začne reálně hledat novou práci až ke konci podpůrčí doby, nebo minimálně až těsně před koncem vypršení první fáze, ve které lze nyní pobírat až 80 procent předchozího výdělku, samozřejmě zastropovaného.

Tento strop se sice snižuje z nynějších zhruba 38 500 korun na zhruba 29 000 korun, což je podle mého názoru stále velmi důstojná záchranná síť. Systém musí být spravedlivý také vůči těm, kteří jej svými daněmi financují. Snížením podpory dáváme jasný signál, že pasivita se nevyplácí.

V různých článcích v médiích je zmiňováno, když to zjednoduším, že vyšší podpora v nezaměstnanosti povede k větší odvaze zaměstnanců při vyjednáváních o pracovních podmínkách a o výši platu, kteří následně těchto vyšších platů dosáhnou a tím se také zvýší příjmy státního rozpočtu. Myslím, že nějak v tom duchu jste možná mluvila i vy. Ale je nutné si uvědomit, že tyto předpoklady se vůbec nemusejí naplnit. Nikdo nedokáže říct, že vyšší podpora bude dostatečným motivátorem pro zcela zásadní změnu v chování lidí.

A vy jste dvakrát zmínila, že pro dotyčný pozměňovací návrh hlasovalo i hnutí ANO v minulém volebním období. No, tak na to mám asi dvě odpovědi. Byla nějaká ekonomická situace, do jaké vaše vláda dostala tuto zemi a občany – inflace, energetická krize, krize s pohonnými hmotami, respektive s jejich cenou – a tak můžu pokračovat. No a také jsme netušili, jaké dárečky jste nám nachystali v tom rozpočtu, pro který jste bezesporu i vy, paní předsedkyně, hlasovala.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Vidím, že paní poslankyně přichází s doplňující otázkou.

 

Poslankyně Olga Richterová: Paní ministryně, vy víte, že berete lidem vyšší platy a že to povede k chudnutí země dlouhodobě, protože víte, že to byla data propojující údaje z tehdejšího Úřadu práce a České správy sociálního zabezpečení ukazující, že i za minulých podmínek lidem vzrostly mzdy prokazatelně o 10 až 12 procent při krátkém pobytu na Úřadu práce. Krátký pobyt, to jsou ty dva až tři měsíce. Ale co je hlavní, spousta lidí tam vůbec nešla a rychle si práci našla, i když to byl špatný džob, prostě proto, že ty peníze byly příliš malé.

Co ukazuje Dánsko, Holandsko a další země, je, že když se odšpuntuje trh práce a lidé mají tu pojistku, kterou si předplatili v povinných odvodech, alespoň dva měsíce vyšší, a to je přesně to, co jsme my zavedli s vašimi hlasy, tak si prostě najdou lepší džob, mají na to ten prostor. A vy tohle škrtáte. Je to politický zločin. Je to jediná skutečná reforma trhu práce za posledních 20 let. Je mi strašně líto, že tohle chcete udělat. A je to opravdu obrovská škoda. Byla na tom shoda napříč zaměstnavateli, odbory a politiky. Vy jste tohle zrušili.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Prosím o reakci paní ministryni financí.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Paní předsedkyně, já jsem teď trošku rozpačitá. Jestli někdo sáhnul lidem na vyšší platy, tak to byla vaše vláda. Největší propad reálných mezd v zemi OECD. Vždyť my ještě pořád nejsme s vývojem mezd na úrovni roku 2021. To zavinila vaše vláda. A to nemluvím o veřejném sektoru, kde došlo k propadu mezd zhruba o 30 procent, protože jste jim zvyšovali jenom dvakrát – až na výjimky někde v ozbrojených složkách, kde si to paní ministryně tehdy prostě vydupala. To jste dopustili. O tom mlčíte.

Já bych se styděla na vašem místě nám něco vyčítat. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní dávám slovo paní poslankyni Pavle Pivoňka Vaňkové, která byla vylosována na 17. místě k přednesení ústní interpelace na ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelku.

 

Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Tak děkuji za slovo, vážený pane předsedající. No, los a osud tomu zřejmě chtěl, že pokračujeme v tom stejném tématu a já bych se obrátila přímo tady na pana ministra. Šetřit se určitě musí, ale jak na kom. Možná je to proto, že premiér Babiš říká, že nechce, aby lidé dostávali vysokou podporu a nepracovali. Jenže tady mícháte dvě úplně odlišné skupiny lidí. Podpora v nezaměstnanosti není dávka pro lidi, kteří dlouhodobě pracovat nechtějí, pobírá ji jen část nezaměstnaných a lidé ji mohou čerpat jen omezenou dobu. Především si na ni ale předtím vydělávali a odváděli pojistné ze své práce.

Od ledna přitom platí reforma, kterou již tady zmiňovala moje kolegyně, kterou jste sám podpořil. Její princip byl jednoduchý. Větší flexibilita pracovního trhu pro zaměstnavatele musí být vyvážena větší jistotou pro zaměstnance, když o práci přijdou nebo ji mění. Nemůžeme si z flex security nechat jen tu flexibilitu pro zaměstnavatele a jistotu pro zaměstnance po pár měsících zase škrtat.

Pane ministře, od ministra práce očekávám, že se podívá na data. Odborně si své opatření obhájí a pokud funguje, postaví se za něj i před premiérem. Ne že premiér něco prohlásí a ministerstvo začne hledat, jak podle toho přepsat zákon. Proto se vás ptám, jaká data máte po několika měsících fungování reformy, která dokazují, že je potřeba ji právě teď osekávat. A pokud taková data máte, měňte ten zákon, ale ne v této situaci jen na základě jednoho výroku předsedy vlády. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Zatím se může připravovat s interpelací pan poslanec Vítězslav Schrek.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Já děkuji velmi, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená ctěná kolegyně Pivoňko Vaňková, já v tuto chvíli ta data mám, není to vůbec na základě nějaké, bych řekl, věci, kterou si tady vymyslel třeba pan premiér nebo my na vládě a tak dále, ale opíráme se i o ta data, která jsou krátkodobě samozřejmě k dispozici.

Cílem úpravy podpory v nezaměstnanosti z roku 2025 bylo primárně rozhýbat český trh práce a posílit tak frikční nezaměstnanost. Tento efekt se však právě v roce 2026 neprojevil. Struktura registrované nezaměstnanosti se v meziročním srovnání prakticky nezměnila.

Tady jsou ta data. Podíl krátkodobé nezaměstnanosti, to znamená té do šesti měsíců evidence, meziročně mírně poklesl z 46 na 45 procent v období mezi březnem a srpnem. Naopak mírně narostl podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob a mírně vzrostla také doba jejich evidence. U ukončených evidencí došlo k prodloužení nezaměstnanosti v červenci z 221 dnů na 236 dnů a podíl osob hledajících zaměstnání déle než rok vzrostl v červenci meziročně na 35 procent z 33 procent.

Souběžně se ani výrazněji nezměnila struktura těch volných pracovních míst podle jejich neobsazenosti a podíl mezi krátkodobě neobsazenými pracovními místy a těmi dlouhodobě místy meziročně totiž zůstává taktéž shodný. Tam se taktéž nic nezměnilo.

Nezvyšuje se tedy frikční nezaměstnanost, naopak mírně roste nezaměstnanost dlouhodobá. Navíc střednědobý výhled čerpání podpory v nezaměstnanosti naznačuje výrazný nárůst výdajů. A to je velmi důležité si říct. Zatímco v roce 2025 bylo na podporu v nezaměstnanosti vyčerpáno necelých 15 miliard korun, predikce pro rok 2029, tudíž o čtyři roky později, počítá s objemem až 30,5 miliardy korun.

A to je, o čem se bavíme, že meziročně při té stabilní nezaměstnanosti vzrostly náklady na podporu v nezaměstnanosti o 5 miliard korun. Takže v situaci, kdy je trh práce stabilizovaný, nepovažujeme takto vysokou podporu za nezbytnou. Smyslem podpory v nezaměstnanosti je především pomoci lidem překlenout období bez práce, což zůstává zachováno, a současně motivovat uchazeče k co nejrychlejšímu návratu na trh práce. My to dáváme zpět, ale ne všechno. Ta naděje v tuto chvíli je samozřejmě v tom, že jednáme o tom, že bychom nějakým způsobem ještě upravili právě pro ty bych řekl nezaměstnané, kteří tam jsou v určité krizové situaci, například co se týká věku. Víme, že opravdu máme například 55+ u žen, tak je tam velký problém jim sehnat nějaké zaměstnání. Tím pádem na ně také budeme pasovat v rámci aktivní politiky zaměstnanosti rekvalifikace.

Co se týká obecně nezaměstnaných, tak chceme dělat celoživotní dlouhodobé plány, podpůrné plány právě pro každého člověka, aby mohl se vzdělávat v průběhu svého pracovního života a mohl si lépe samozřejmě najít práci a tak dále. To znamená, že to jsou vždycky spojené nádoby, nějaký ten kontext sociální i na tom trhu práce jako takový. Nestačí jenom takhle zvednout podporu v nezaměstnanosti, protože ta data to neukazují.

Po změně parametrů došlo k výraznému nárůstu počtu nově evidovaných uchazečů o zaměstnání. K 31. červenci 2026 evidoval úřad práce celkem 367 346 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 37 845 více než loni. Současně se meziročně zvýšila průměrná délka ukončené evidence uchazečů s podporou z 86 na 97 dní. To jsou údaje za červenec. Ke konci července bylo inzerováno celkem 101 000 volných pracovních míst bezmála oproti stejnému období v roce 2025, kdy počet inzerovaných volných pracovních míst byl 95 000.

Z údajů je patrné, že počet uchazečů o zaměstnání roste i přestože se zvyšuje počet volných pracovních míst a zaměstnavatelé se i nadále potýkají s nedostatkem pracovní síly.

Pak můžu říct, jak zaměstnavatelé na úřadu práce, a máme to přesně uděláno, jakou oni mají poptávku po zaměstnancích, v jakých oborech a co přesně požadují.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji panu ministrovi a přichází s doplňující otázkou paní poslankyně.

 

Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Děkuji za odpověď. Vychrlil jste tady spoustu dat. Já vím, že jste se na to pečlivě připravil. Ano, chtěla jsem je a budu ráda, když mi je doručíte, protože zatím ta data k opozici nedoputovala.

A ano, on počet uchazečů o práci roste, ale proč roste? Protože se nám ta nezaměstnanost zvyšuje, ne nějakým tempem, které by bylo nějak zarážející, ale zvyšuje se. Takže ta data vycházejí z nějaké aktuální situace a dobře, že tady zmiňujete ty rekvalifikace. No, tak to bych tady být vámi vůbec nezmiňovala, protože to, kolik připravujete těch finančních prostředků právě na rekvalifikace, na to, aby se lidé na tom trhu práce mohli rekvalifikovat v těch profesích a mohli si právě najít tu práci, která ne je jim k dispozici na první dobrou, ale když práci ztratí a jsou kvalifikovaní, tak potřebují nějaký čas na to, aby si mohli najít práci jinou. (Předsedající upozorňuje na čas.)

Takže už nemám otázku, ale chci říct, že doufám, že nám ta data doručíte a že to je úplně vlastně jako mimo to, co si plánujete, ty vaše argumenty.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak prosím, pane ministře.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Tak já děkuji své ctěné kolegyni paní poslankyni Pivoňka Vaňkové. Takže chtěla jste data, data jste dostali a teď ještě říkáte tady jako na mikrofon, že jste je nedostali včas. Já vám je samozřejmě poskytnu, to není jakoby nic tajného, tady toto.

Jenom jste se ptala na interpelacích, takže jsem vám normálně odpověděl. Chtěla jste data, předložil jsem vám data.

Rekvalifikace v roce 2026. Máme jich 11 950 zrealizovaných, to je datum k 31. 8., máme dnes první třetinu září, takže data za září ještě nemám. Další kurzy samozřejmě průběžně probíhají.

V rámci dalších projektů je v databázi rekvalifikací a dalšího vzdělávání zaevidováno dalších 250 kurzů, které jsou průběžně od září firmám i osobám jednotlivě nabízené. My v rekvalifikaci chceme dělat změnu, protože chceme jít přímo za těmi zaměstnavateli, abychom věděli, co oni potřebují. My jsme tady měli přes 4 miliardy korun z evropských peněz na rekvalifikace v tom minulém období. Je to velmi prostě bych řekl tristní, protože máme pořád stejnou nezaměstnanost. Vůbec jsme za ty 4 miliardy nezlepšili vzdělanost u těch, kteří jsou v evidenci úřadu práce, nějaký jejich posun k tomu, aby si našli nějaké zaměstnání.

Ty peníze některé jednoduše byly ušetřeny velmi, velmi neefektivně. Nebudu tady říkat například, já nevím, tady máme některé bych řekl až bizarní názvy právě z těch evropských peněz, za co byly proplaceny na té minulé vládě různé věci, jako jsou fitness trenér například, aby byl rekvalifikován, a různé další. Byli tam tatéři, byli tam střihači psů. To ještě můžu pochopit, O.K. Ale byly tam různé další rekvalifikace (Předsedající: Čas.), které si myslím, že vyletěly komínem. Takže my to chceme dělat efektivně se zaměstnavateli. Data vám dám samozřejmě.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Tak než pozvu dalšího interpelujícího, tak mám tady omluvu. Od 16 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan ministr Boris Šťastný. A nyní tedy dávám slovo panu poslanci Vítězslavu Schrekovi, který byl vylosovaný na 18. místě s interpelací k přednesení ústní interpelace na ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelku. Máte slovo.

 

Poslanec Vítězslav Schrek: Děkuju za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, já jsem tady před pár dny, konkrétně 25. srpna, navrhoval při zahájení schůze Sněmovny zařazení bodu do programu s názvem Dofinancování chybějících čtyř miliard korun v sociálních službách v roce 2026. Můj návrh přijat nebyl. Chápu, že jste měli v programu jiné priority. Nicméně ta záležitost mě i nadále nenechává chladným a naopak mě znepokojuje především z toho důvodu, že jsem si opatřil v tuto chvíli konkrétní data za Vysočinu, kde nám do konce roku chybí zhruba 200 milionů korun. Pokud jsem správně zaznamenal informace z krajů a požadavky, tak to dělalo nějaké čtyři miliardy. Nevím, jestli to číslo je nebo není aktuální. Zaznamenal jsem vaše vyjádření, že víte, kde vezmete jednu miliardu. Pořád nevím, kde se vezmou ty zbývající. V tom vašem mediálním výstupu zaznělo, že jste snad dohodnut nějakým způsobem na spoluúčasti krajů s hejtmany. Mně se tedy nepodařilo nic takového ověřit a byl bych nerad, protože by to byl další zářez do krajských rozpočtů, protože už takhle jsme přišli o peníze na silnice a pokud bychom měli doplácet ještě sociální služby, tak by to určitě nebyla dobrá zpráva. Mimochodem stalo se tak navýšením platů rozhodnutím vlády, to znamená vaším přičiněním, a pak jsou tam nějaké externí vlivy, jako je rozšiřování objemu péče a ukončování individuálních projektů.

Můj dotaz. Ptám se, zda máte v tuto chvíli k dispozici prosím pěkně aktuální čísla? Kolik na dofinancování služeb pro tento rok v tuto chvíli chybí na základě požadavků krajů? Jak bude ten finanční deficit vyřešen, to znamená, z jakých zdrojů se peníze vezmou? A zda skutečně počítáte s tím, že stejně jako v případě těch silnic, kdy jste nám sebrali krajům peníze z prostředků SFDI, přehodíte tentokrát i tuto odpovědnost za chybějící peníze na regiony, čímž byste zvýšili jejich finanční zátěž? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Slovo má ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka a předtím než začne mluvit, tak se může připravovat paní poslankyně Michaela Šebelová na svoje vystoupení.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený a můj ctěný kolego, pane poslanče Schreku, dofinancování sociálních služeb v roce 2026; 500 milionů korun jde z rozpočtu MPSV. Probíhá v tuto chvíli dofinancování krajských sociálních služeb dle směrných čísel. Krajům již byly vystaveny dodatky k rozhodnutím. To znamená, tady toto už běží a to vím, protože v tuto chvíli jedu z Asociace krajů, kde jsem přijel, dneska dopoledne jsem měl jednání právě toho výboru sociálního, který je při Asociaci krajů, jehož předsedou je pan hejtman Petr Koleta. Dalších 500 milionů půjde z Ministerstva financí, to je přislíbeno během října a listopadu. Dneska jsme to probírali taktéž. A 440 milionů z toho půjde na áčkovou síť sociálních služeb, to znamená přímo pro ty kraje, a 60 milionů půjde na tu nadregionální béčkovou síť. Poté samozřejmě byly mimořádné dotační tituly, které k tomu taktéž patří a pomáhají i krajům i obcím, nám všem v tom, abychom tu oblast A doplnili například o služby péče pro osoby, které jsou například z ukrajinské diaspory tady. Zveřejnění výzvy bude v měsíci září tohoto roku. To v tuto chvíli teď běží. Oblast B, tak tam je osobní asistence u osob, jejichž potřeba péče přesahuje více než 80 hodin měsíčně. Tento titul je už taktéž vypsaný a bude zveřejněn nebo už je zveřejněn taktéž na září 2026. Oblast C, to je mimořádné situace, to znamená, to je, když někomu se stane v sociálních službách, vyhoří střecha nebo něco takového, tak tam ta vyhlášená výzva bude do 20. 11. 2026. MPSV intenzivně jedná s Ministerstvem financí o možnostech financování sociálních služeb prakticky v průběhu celého našeho mandátu. Hledá možnosti právě pro zajištění těch dostatečných finančních prostředků, a to i pro rok 2027 a financování sociálních služeb probíhá postupnou transformací.

Co se týče těch platů, když jste to tady zmínil, protože to je samozřejmě ten největší kámen úrazu u všech těch rozpočtů krajských, tak my jsme samozřejmě netušili, že to minulá vláda přehodí na tu novou vládu, protože se měly vyjednávat platy ještě za mandátu té minulé vlády Petra Fialy právě s odbory u platů ve veřejné sféře, protože to vždycky probíhá jako v tuto chvíli na podzim toho předchozího roku, aby věděli například pracovníci v sociálních službách, sociální pracovníci, uklízeči, kuchařky a tak dále, na čem jsou, tak to musela udělat až tady tato nová vláda a udělala to od dubna. Právě proto to tam takhle naskočilo. My jsme vlastně byli domluveni s kraji nebo respektive s Asociací krajů přes tady tento sociální výbor, že my dodáme miliardu a zbytek dodají kraje, že to nějakým způsobem zvládnou, protože jsme se dostali právě do té situace, že jsme v první třetině roku museli navýšit za tu minulou vládu právě ty platy v sociálních službách a ta minulá vláda ani nealokovala žádné prostředky navíc v áčkové ani v béčkové síti. Zůstaly úplně stejné z roku 2025, takhle zůstaly i na rok 2026. Tam nebylo vůbec žádné navýšení. V roce 2027 to navýšení máme. Já jsem dokonce i z evropských peněz 1,4 miliardy dal krajům jako možnou výzvu na dofinancování projektů.

Takže takhle bych mohl pokračovat dál a dál. Snažili jsme se prostě nějakým způsobem ty finanční prostředky přeskupit z evropských peněz, z národního rozpočtu i uvnitř rezortu tak, abychom co nejlépe sanovali tu áčkovou síť sociálních služeb. Ale to rozpočtování zůstalo stejné – 2025 i 2026. Bude se navyšovat v rámci sociálních služeb pro kraje až v roce 2027.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Pan poslanec Schrek má doplňující otázku.

 

Poslanec Vítězslav Schrek: Moc děkuju za popovídání si vzájemné, to by nám šlo určitě, pane ministře, dobře nám dvěma. Přesto se pokusím zeptat ještě jednou, protože úplně nejsem si jist, že jsem zaznamenal tu odpověď na dotaz, který jsem měl. Máme v tuto chvíli vyčíslen deficit, který chybí krajům na dofinancování sociálních služeb v tomto roce? A já kvituju, že jste sehnal miliardu. To je skvělé, že jste polovinu našel ve svém rezortu, polovinu na Ministerstvu financí. Přesto jsem přesvědčen o tom, že tam je další deficit a nevím, jestli je to miliarda, dvě nebo tři. Zajímá mě, z jakých zdrojů to vezmeme a jestli skutečně tu chybějící část podle vaší představy mají zaplatit kraje si samy. To byl ten dotaz. Děkuju pěkně.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji a prosím o reakci pana ministra.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: To financování vždycky funguje tak, že jsou požadavky krajů, které přijdou na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Za rok 2026 ty požadavky krajů byly ve výši 39 miliard korun, které chtěly jednotlivé kraje na svou áčkovou síť sociálních služeb. Bylo jim dáno 26,157 miliardy korun opakovaně v roce 2025 a 2026, na rok 2027 přišlo 43 miliard korun jako požadavků z krajů. Takže vždycky se ta potřebnost nějakým způsobem mapuje právě na tom Ministerstvu práce a sociálních věcí.

Co se týká toho samotného dofinancování. Vláda dává 1 miliardu, 500 milionů MPSV, 500 milionů Ministerstvo financí, zbytek si dofinancují kraje. Je to i díky tomu, že jsme ty peníze našli kvůli zvyšování platů, které bylo za naší vlády, protože ta minulá na to neměla odvahu nebo nechtěla navyšovat platy v sociální oblasti, ani u kuchařek, ani u uklízečů. A my jsme ještě k tomu doplnili vedle té 1 miliardy a toho samotného(?) áčkové sítě sociálních služeb 1,4 miliardy z evropských fondů, z evropských peněz, které jsme taktéž dali krajům v rámci dotací, plus jsme ještě přerozdělili – takzvané to byly specifické projekty, kde bylo 620 milionů, které jsme také takhle přilili do té áčkové sítě právě proto, abychom to nějakým způsobem sanovali.

Ale ten rozpočet jsme prostě převzali v takové situaci, v jaké byl. Byli jsme v rozpočtovém provizoriu, navyšovali jsme platy, snažili jsme se najít ty finanční prostředky de facto, kde se dalo. To jsme udělali, splnili, dofinancovali 1 miliardou, dneska to padlo i na té schůzce s kraji. Takže v tuto chvíli rok 2026 je pro Ministerstvo práce a sociálních věcí uzavřen. Musíme se teď bavit pro rok 2027.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Než přijde paní poslankyně, tak tady mám další omluvu: od 17.30 hodin z pracovních důvodů se omlouvá paní ministryně Alena Schillerová.

Nyní tedy dávám slovo poslankyni Michaele Šebelové, která byla vylosovaná na 20. místě. Pokud si někdo všiml mezery mezi 18 a 20, je to tak. Poslanec vylosovaný na 19. místě se účasti v ústních interpelacích vzdal. A je to interpelace na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Máte slovo.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení páni ministři, já nemohu nereagovat na dosavadní průběh debaty a shrnula bych to asi takto: Vláda Andreje Babiše naprosto kašle na regiony a lidi, kteří v nich žijí. Nedofinancováváte sociální služby, teď jsme to tady slyšeli v odpovědi na interpelaci od pana ministra Juchelky (Ministr Juchelka: Právě že dofinancováváme.) Nedofinancováváte dostatečně, pane ministře, nepokřikujte na mě. Zjevně jste z toho nervózní, že nedáváte dost peněz sociálním službám (Ministr Juchelka: To není pravda.) tak, jak jste slíbili. A ministr dopravy nedal letos žádné peníze krajům na opravy krajských silnic druhé a třetí třídy. Je to naprosto skandální.

Já ale interpeluji pana ministra Vojtěcha (Ministr Juchelka pokračuje v nesouhlasné reakci.) a já bych byla ráda, kdyby...

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, promiňte, já vám potom ten čas dám.

Já jsem taky chtěl požádat, jestli bychom si reakce nenechali na čas, kdy je k tomu určena doba pro ministry. Děkuji.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Je vidět, že pan ministr Juchelka je nervózní z mých slov, protože celou dobu tady na mě zezadu pokřikuje.

My bychom rádi, kdybychom předešli problému, že v regionech nebude dostupná zdravotní péče, protože v poslední době řešíme otázku centralizace. A ona ta debata je složitá, ona se misí. Nikdo nerozporuje, pane ministře Adame Vojtěchu, to, že chcete ty superspecializované výkony centralizovat do těch center, která jsou. Ale zveřejnil jste plán do roku 2030, který ukazuje, že některé výkony, jako třeba výkony v urologii, byste chtěli centralizovat tak moc, že ty tisíce výkonů, které se provádějí ročně, nebudou moci být prováděny v regionálních nemocnicích.

A můj dotaz na vás je jednoduchý. Máme tady celou řadu nemocnic, které investovaly v minulosti, investovaly do svého rozvoje, chtějí předvídatelnost a nyní hrozí, že nebudou moci například v té zmiňované urologii tu péči poskytovat.

Já podporuji váš plán na centralizaci, ale třeba ve Středočeském kraji takové centrum by nevzniklo ani jedno. Můj dotaz je tedy konkrétní: Uvažujete o tom, že pro nemocnice, které jsou vybavené, vytvoříte druhou vrstvu center, takzvaných regionálních center, která třeba nebudou muset splnit všechny ty podmínky jako vysoce specializovaná centra, ale samozřejmě budou muset splnit vámi dané podmínky, ale budou moci tu péči nadále poskytovat například v oboru urologie. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Poctivě jsem vám vrátil ten čas (poslankyně Šebelová: Děkuju.), o který jsem vás připravil, a nyní má slovo ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

A zatím se může na interpelaci připravovat pan poslanec Jan Berki.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, zbývající páni poslanci, paní poslankyně, vážená paní poslankyně Šebelová. No, já jsem tady už částečně o tom hovořil v té jedné interpelaci pana poslance Slováka, kdy jsem tedy vysvětlil ten princip centralizace a proč k tomu přistupujeme. A samozřejmě ta stejná filozofie je i u onkourologie, kde, jak jsem říkal, není to otázka nějakého názoru nebo to, jestli někdo něco chce nebo nechce. Je to otázka důkazů. Já jsem si tady (zdvihá avizovaný dokument) dokonce vytiskl vlastně z NIKEZu, z Národního institutu kvality a excelence zdravotnictví, který provádí tyto analýzy, tak zpracoval už v dubnu tohoto roku komplexní revizi vědeckých důkazů na úrovni doporučených postupů systematických rešerší studií z řady zemí, které jsou právě podkladem pro centralizaci onkourologické péče. A bavíme se skutečně pouze o výkonech na prostatě, na ledvinách a na močovém měchýři, kdy v tuto chvíli tedy je 23 center, která operují tyto výkony.

Zhruba 74 procent výkonů, znovu opakuji, je už dnes centralizováno. To znamená, (že) to už je. A to, co se má přesunout do těch center, je asi tedy 25 procent, to znamená někde kolem 2 000 výkonů. Takže nejsou to úplně tisíce, jsou to 2 000 výkonů, které jsou aktuálně poskytovány nebo operovány na 55 pracovištích. Když si vezmete tu granualitu, tak je to asi 41 případů ročně na pracoviště.

Takže skutečně nejsou to nějaké obrovské počty, které chceme centralizovat, a v některých těch diagnózách, jako je právě třeba radikální cystektomie, to znamená operace karcinomu močového měchýře, což je velmi náročná operace, tam jednoznačně je korelace mezi počtem výkonů a nižší mortalitou, jak jsem o tom hovořil – každých 10 výkonů ročně navíc snižuje mortalitu u těch pacientů o 20 procent. Takže pokud nechceme, aby pacienti umírali třeba na rakovinu močového měchýře, tak dává smysl, aby byli operováni v centrech.

Ano, my v tuto chvíli samozřejmě sledujeme i tu debatu s těmi některými krajskými a okresními nemocnicemi a ano, jsme připraveni i k určité diskusi o řekněme druhé vrstvě pro například nebo zejména tedy – netýká se to měchýřů, ale týká se to prostat, potažmo ledvin, kdy si dokážeme představit nějakou debatu o provazbě na takzvaná regionální onkologická centra. Protože teď chceme, aby ten pacient byl tedy operován v centru, které je vázáno na komplexní onkologické centrum, což má také své důvody. U těch regionálních onkologických center, už jsem také to vysvětloval, jde o to, aby ten pacient byl komplexně posouzen (multidisciplinárním) týmem, kde bude klinický onkolog, kde bude patolog a další. Nejde jenom o ten chirurgický zákrok.

Ale ta regionální onkologická centra jsou jednou z možností, ale nebude to tak, že v těch 55 pracovištích, která dneska nejsou centry, by se to dál operovalo. Bude to tak či tak centralizováno a představa, že by to bylo skutečně v každé okresní nemocnici, tak není ve prospěch pacientů.

A tady já musím říci, že je to bohužel i na těch některých krajích, které ne úplně koncepčním způsobem se rozhodly, že všude bude se operovat všechno, že se všude budou kupovat roboti a podobně, byť víme třeba i podle zase studií, že třeba u operací na robotech má být minimální počet výkonů na operatéra 50 ročně. A tady jsou nemocnice, které takových výkonů třeba dělají 17, 20 ročně. Takže ani nesplňují ta kritéria pro operace na robotech. Takže je to i o těch krajích, jak si nastavili koncepci, ale my jsme připraveni a ta debata bude pokračovat o té druhé vrstvě vázané na regionální onkologická centra. Kdyby tedy těch center finálně mohlo být o něco víc, než je aktuální počet 23. Díky.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Vidím, že paní poslankyně má doplňující otázku.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Děkuji za slovo. Chtěla bych zareagovat na pana ministra. Děkuji za tu jasnou odpověď. Myslím, že všichni chápeme, že nemůže být všude všechno, nikdo to ani nechce. Nikdo nechce, aby se operovalo někde v Horní Dolní, ale bavíme se tady... Nikdo ani nechce, abyste zachovali tu onkourologickou péči v 55 nemocnicích. Ale v tom systému tak, jak jste to naplánovali, zůstává odhadem třeba 12 nemocnic, v některém kraji to může být jedna, v některém to můžou být dvě nemocnice, kde kdyby došlo k ukončení té péče, tak to bude mít vazbu na další věci, na vzdělávání lékařů, na to, zda budou moci získat nové zkušené lékaře.

Bavíme se o regionech, kde žije třeba milion lidí. Je tam spádovost nemocnice 250 000 obyvatel. Ty kraje mají od vás souhlas přístrojové komise, tedy nevymyslely si to sami. Bavíme se o nějaké předvídatelnosti a kontinuitě. Já jsem vlastně od vás tady dneska chtěla slyšet garanci, že opravdu o těchto věcech budete jednat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Prosím o reakci pana ministra.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Ano, jak jsem říkal, budeme jednat a určitě zvažujeme nebo plánujeme v tomto směru i změny týkající se právě specializačního vzdělávání. Protože toto je jeden z příkladů nějaké potřebné restrukturalizace nemocniční sítě, jak jsem už o tom také hovořil při předchozí odpovědi na interpelaci. Počet výkonů, o kterých se bavíme, je celkově asi 17 000 ročně. To je skutečně zlomek v poskytované péči v České republice.

My budeme muset samozřejmě dělat i další změny v rámci restrukturalizace sítě. Z tohoto důvodu musíme i adaptovat specializační vzdělávání lékařů tak, že třeba umožníme, aby nemocnice mohly vzdělávat lékaře v určitých klastrech, protože dnes je to nastaveno tak, že ta nemocnice zkrátka sama musí získat akreditaci pro vzdělávání, musí splnit veškeré obory, které jsou pro to potřeba. To vidíme do budoucna jako ne úplně realizovatelné u všech nemocnic.

Naopak, pokud by ty nemocnice mohly vzdělávat dohromady, třeba že by mělo sdílenou akreditaci několik nemocnic, tak by každá nemusela dělat všechno. Každá by nemusela úplně splnit ty podmínky, ale ten mladý lékař by se vlastně vzdělával třeba v rámci vícero pracovišť. Takže to je něco, co připravujeme v rámci specializačního vzdělávání a mělo by to pomoci i těm, řekněme, okresním nemocnicím, které do budoucna nesplní veškeré podmínky samy o sobě, aby mohly tedy vzdělávat a dostaly akreditaci a mohou se spojit v rámci třeba krajských sítí s vícero nemocnicemi.

Takže, ano, je to součástí, ale transformace sítě bezesporu bude pokračovat. Centralizace specializované péče – znovu říkám a znovu opakuji – je ve prospěch pacientů, je ve prospěch kvality péče, je ve prospěch toho, aby pacienti měli větší šanci na přežití. (Předsedající: Čas.) Díky.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane ministře. Nyní dávám slovo panu poslanci Janu Berkimu, který byl vylosován na 21. místě k přednesení ústní interpelace na ministra školství, mládeže a tělovýchovy, který není přítomen. Proto v souladu s jednacím řádem odpoví do 30 dnů písemně. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Berki: Děkuju, pane místopředsedo. Mě mrzí, že na rozdíl od kolegů si tady nebudu moct popovídat hned, ale i ta písemná odpověď mi bude stačit. Týká se budoucnosti takzvaných ONIVů. Před volbami jsme v zásadě slyšeli, že jsme udělali s převodem velkou chybu a že pan ministr je vrátí zpátky. Budeme projednávat státní rozpočet. Tedy mě zajímá, jaká ta vize s těmi ONIVy je.

Zároveň se na to ptám i z toho důvodu, že jeden nejmenovaný anonymní účet na Xku, který bych řekl, že komentuje téměř cokoliv, tak kolem ONIVů také šíří ne úplně správné informace. Takže mě vlastně zajímá, jestli se budou vracet, případně v jakém rozsahu, nebo jestli budou nahrazeny jiným nástrojem – což byla i naše původní úvaha – případně v jaké výši se plánuje, že v rozpočtu tomto nebo následujících budou podpořeny. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní dávám slovo panu poslanci Benjaminovi Činčilovi, který byl vylosován na 23. místě k přednesení ústní interpelace na... Tak vidím, že pan poslanec Činčila tu není. To znamená, že nám nepřednese interpelaci. Dávám tedy slovo panu poslanci Jiřímu Horákovi, který byl vylosovaný na 24. místě k přednesení ústní interpelace na ministra obrany Jaromíra Zůnu, který je na pracovní cestě. Proto v souladu s jednacím řádem odpoví do 30 dní.

 

Poslanec Jiří Horák: Krásný dobrý den. Myslím, že kolega Činčila je na cestě, ale asi na cestě zůstal. Vážený pane předsedající, páni ministři, dámy a pánové, má interpelace směřuje na ministerstvo na pana ministra obrany alespoň takto, touto cestou, a to na střednědobé financování obrany po roce 2027. Na úvod chci říci, že kvituji návrh státního rozpočtu na příští rok, kdy ministerstvo počítá s 2 procenty HDP na obranu. To považuji za důležitý výchozí bod. Rád bych se však dotázal na střednědobý výhled rozpočtu.

Dnes vyšel dobrý rozhovor s náčelníkem generálního štábu Hlaváčem a ten velmi konkrétně popisuje, co armádu čeká. Dokončení těžké brigády, zahájení modernizace střední brigády, nábor dalších vojáků, zavádění nových technologií, digitalizace a tak dále. Zejména ovšem posílení protivzdušné obrany. Víme, že ta sama o sobě v nějaké střední variantě může stát, řekněme, kolem 300 miliard korun, ve střední variantě. S tím, že by měla být dokončena, řekněme, realizována do roku 2030. I vláda říká – je to koneckonců i v programovém prohlášení vlády – že tato protivzdušná obrana je jednou z priorit.

Mým dotazem je, jestliže tedy ta 2 procenta jsou v podstatě udržovací na stávající rozjeté projekty, jak bude vypadat rozpočet a co může armáda plánovat v letech 2828, 29 a 30, aby mohla realizovat i nové projekty, jako je třeba ta protivzdušná obrana. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní dávám slovo panu poslanci Jakubu Krainerovi k přednesení ústní interpelace na ministra dopravy Ivana Bednárika. Dopředu avizuji, že nechám tuto interpelaci dojít do konce.

 

Poslanec Jakub Krainer: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, jsem moc rád, moc si toho vážím, že jste počkal. Můj dotaz směřuje na železnici Brno-Znojmo. Znojemsko je opravdu region se 100 000, 116 000 obyvateli. To napojení, které se prověřovalo v roce 2019, vycházelo velmi dobře i z hlediska nějakých ekonomických ukazatelů. Návratnost je 8,96 procenta, jestli si vybavuji. Byla by to věc, která by pomohla celému regionu jihozápadní Moravy. Moravské Budějovice by tam měly spojení do Brna 65 minut, Znojmo 25 minut, Hrušovany nad Jevišovkou 20 minut, Pohořelice dokonce 10 minut. Byl by to opravdu veliký přínos.

My zároveň tady ve Sněmovně řešíme témata Brna – přelidnění, školky, školy, nedostatečné kapacity v prstenci, v samotném Brně, lékařská péče. Tak i tam směřuje můj dotaz, jestli by státu dávalo ekonomicky smysl těch 30 miliard, kterých tam byly předpokládané náklady, vynaložit, protože by tím řešil dva problémy zároveň. Děkuji moc za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji a prosím pana ministra dopravy Ivana Bednárika.

 

Ministr dopravy ČR Ivan Bednárik: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane poslanče, k vašemu dotazu ve věci železničního spojení Brna a Znojma si dovoluji uvést následující. Mimo jiné jsem odpověděl i panu hejtmanovi Grolichovi, myslím i zastupitelstvu v předchozích dnech. Ale ať to zkusím vysvětlit.

Jednou z možností, jak do budoucna železniční spojení Brno – Znojmo výrazně zlepšit, je novostavba železniční tratí, nejen kterou jste vzpomněl, ale také mezi Urkovnicemi, Unkovicemi a Hrušovany nad Jevišovkou. Předpokládané náklady na realizaci této stavby nejsou tedy 30 miliard. Předpokládaná hodnota zakázky je 20 miliard na základě ceny peněz v roce 2025.

Při rozhodování o pořadí jednotlivých investic je proto nezbytné zohledňovat nejenom dostupné finanční zdroje, ale také náklady a časovou náročnost přípravy a následně realizací jednotlivých staveb, ať to zrychlím.

U nové trasy je zároveň třeba počítat s náročným projednáním jejího vedení v území. U nové trasy je zároveň další skutečností, prostě ať to zjednoduším, dneska to není naplánováno, není to zaneseno do území, tam musí i kraj nebo samospráva něco odpracovat. A pak já budu muset rozhodovat, jestli to v těch prioritách smysl skutečně má ekonomicky, nebo nemá. Můžu vás ujistit, že pro Znojmo, nebo pro jižní Moravu uděláme, co budeme moci udělat. Takže není to tak, že bych měl výhrady vůči tady té investici, i když obchvat Znojma je také dneska rozpracován, myslím, že velice výhodně pro Znojmo, jenom se čeká teď na potvrzení stavebních povolení. Ale to neznamená, že by otázka budoucího kvalitního železničního spojení Brna a Znojma nebyla řešena.

Dneska za klíčový první krok považuji především stabilizaci územní rezervy navržené trasy v rámci Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje, takzvané ZÚR, a jakmile bude tento krok zajištěn, bude možné na něj navázat dalšími kroky projektové přípravy a průběžně vyhodnocovat možnost dalšího postupu.

Vedle toho pokračuje příprava opatření na stávající železniční trase Brno – Znojmo. Aktuálně je dokončována projektová příprava projektu elektrizace a modernizace trati Břeclav mimo Znojmo včetně, a to projednání dokumentace pro záměr projektu, související doprovodné dokumentace a zpracování oponentního posudku. Je naším zájmem postupně zlepšovat kvalitu železniční dopravy v regionu Znojemska a vytvářet podmínky pro její další rozvoj. Také to pomůže – ty kamionové ... (nesrozumitelné), což určitě znáte, protože pokud tam nemáme dostatečně kvalitní železniční infrastrukturu, tak nám to jinak než po asfaltce nemůže jezdit. Takže jo, chápu vaši interpelaci, děláme, co můžeme s rozpočtem, který máme.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Ptám se pana poslance, zda požaduje doplňující otázku. Ano.

 

Poslanec Jakub Krainer: Děkuji moc za tu vstřícnost a za ta slova, myslím si, že mluvím za celý jihomoravský region že tedy budeme pokračovat v přípravách a rádi vykonáme, co bude potřeba. A potom byl rád, kdyby to opravdu vycházelo v nějakém ekonomickém srovnání, pokud ty studie posuzují dopady do toho území, není to, jak říkám, jenom Znojemsko, těch 116 000 obyvatel, ale i ty bližší regiony, a to zkrácení vlakové dopravy na čtvrtinu je prostě obrovský dopad pro celý ten region. Vidíme to přelidnění Brna na jedné straně, ze Znojemska zase mladí lidé odcházejí, že jo, vylidňuje se. Tak myslím si, že by to byl i obrovský ekonomický přínos. Pomohlo by to vyrovnávání, řekněme hospodářskému, zaostalého regionu. Tak jestli bychom na tomhle mohli mít nějakou spolupráci v průběhu volebního období, tímto nabízím, že budeme velmi aktivní a budeme se snažit... (Předsedající: Čas.) ... aby to dopadlo. Děkuju moc.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Prosím pana ministra o případnou reakci.

 

Ministr dopravy ČR Ivan Bednárik: Pane předsedající, děkuji za slovo. Co dodat? Tady se bavíme o nějakém horizontu pěti šesti let, ať tomu rozumíme. Dneska musí také Jihomoravský kraj něco odpracovat, protože to je ten první krok. Centrální komise Ministerstva dopravy vždycky posuzuje každou jednu investici podle vnitřních výnosových procent, jinými slovy, jinou formu multiplikačního efektu posuzujeme. Pokud to přijde na centrální komisi, tak to budeme posuzovat. Ale potřebujeme ten první krok. Děkuju moc.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Konstatuji, že jsme pro dnešní jednací den ukončili projednávání ústních interpelací.

Jelikož jsme již o návrhu na vyřazení zbývajících neprojednaných bodů schváleného pořadu 30. schůze Poslanecké sněmovny hlasovali, konstatuji, že jsme v tuto chvíli vyčerpali schválený program 30. schůze Poslanecké sněmovny, a já tuto schůzi končím.

Připomínám, že zítra, to je v pátek 11. září 2026, bude v 9 hodin pokračovat 29. schůze Poslanecké sněmovny.

Ještě úplně na závěr pro zápis: od 14.30 z pracovních důvodů je omluven pan poslanec Jan Síla.

To už bylo opravdu všechno. Pěkný večer a zítra tady v sále na shledanou!

 

(Schůze skončila v 18.05 hodin.)

Aktualizováno 12. 9. 2026 v 0:51.