Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.30 hodin)
(pokračuje Jan Skopeček)
Tak pokud se těmto těmto jedincům nedostane té nabídky a možnosti vzít si takový úvěr byť s vyšším úrokem u standardních finančních institucí, u standardních poskytovatelů půjček a úvěrů, tak jim nezbyde jiná cesta než se obrátit na někoho z šedé nebo dokonce černé zóny, na lichváře, kteří se chovají tak, že samozřejmě tam o žádné ochraně spotřebitele není možné hovořit, naopak je to svět poměrně násilný a nebezpečný.
Já i z diskuse s trhem, se zástupci trhu, s lidmi, kteří mají zkušenosti tyto úvěry poskytovat, při pohledu na skladbu těch úvěrů a toho, jakým způsobem to funguje a za jaké úrokové sazby jsou ty úvěry poskytovány, tak bych vás chtěl poprosit o podporu právě pozměňovacího návrhu F3, který tu hranici ze čtyřnásobku zvyšuje na pětinásobek, což nepovažuju za optimální zvýšení, ale je to alespoň nějaký kompromis, ke kterému by podle mého názoru mohla dospět celá Poslanecká sněmovna.
A znovu říkám, vedeme mě k tomu pouze a jen to, abychom, jak se říká, s vaničkou nevylili i to dítě a abychom nedostali jistou část těch, kteří potřebují nebo chtějí si vzít úvěr, tak abychom je nedostali z toho oficiálního regulovaného trhu, kde mají velkou míru ochrany nebo jistou míru ochrany, tak abychom je nedostali na černý trh, což si myslím, že ten návrh zákona, tak jak je podán, v tuhle tu chvíli přináší. Děkuju za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A nyní tedy je v pořadí poslední vystupující, to je předsedkyně klubu Pirátů Olga Richterová. Já potom, jakmile nastoupí čas pro pana poslance Štěpána Slováka, tak ho odmažu, neboť pan poslanec je pryč. Jenom informace pro ty, co jsou v předsálí, kolik nás toho čeká ještě před námi.
A mám zde ještě omluvu, celý pracovní den z pracovních důvodů jsou omlouvá pan poslanec Matěj Gregor. Paní předsedkyně, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuju pěkně, pane předsedající. A co se týče teďka té debaty, která se chýlí ke svému závěru, tak já přece jenom si dovolím ji trošku shrnout, položit tam nějaké otázky, protože jde o přesně ten druh technického tisku, který má ve finále obrovské dopady na životy lidí. Je to prostě velice důležitá novela, byť za srdíčko úplně chytnout nemusí.
A právě proto, že jsme země, která má velikou potíž se statisíci lidmi v exekucích a s těmi zhruba 400 000 lidmi v nesplatitelných dluzích, tak si myslím, že právě proto je dobře, že se tomu věnuje taková podrobná pozornost, že jsme to projednávali zejména tedy na podvýboru pro ochranu spotřebitele, protože to tedy z mého pohledu je ten pohled, který je u takovéto úpravy zásadní, ochrana běžných lidí, kteří si půjčují peníze, protože jsou vždycky ve slabším postavení oproti té instituci, která ten úvěr poskytuje.
A já jsem i velmi ráda za to, že v té debatě figurovaly neziskové organizace expertně se věnující tomu, jak se třeba dělají různé kulišárny právě s těmi poskytovanými úvěry. A jsem ráda, že byť na začátku to vypadalo, že prostě hrozí nějaké rychlé schválení řešení, co by příliš zhoršilo situaci pro běžné lidi, tak nakonec by to mělo být snad vyvážené a kompromisní.
Paní ministryně na úvod zdůraznila to materiální posouzení té faktické schopnosti lidí splácet. S tím my jako Piráti samozřejmě souhlasíme. Jenom, a to zdůrazňuji, je potřeba zákony nastavovat tak, abychom nakonec zbytečně nezatížili soudy, aby prostě opravdu se eliminovala určitá možnost zbytečných kulišáren a aby nápad na soudy nebyl přehnaně velký. Nějaké věci u soudu skončí vždycky. A to byla i jedna z našich motivací, proč jsme tedy aktivně vstupovali do těch debat na podvýboru pro ochranu spotřebitele za Piráty.
Druhá věc je právě ta spolupráce s odborníky. To, že víme, kolik lidí se do dluhů dostalo prostě proto, že dnešní svět je velmi složitý a že nedokázali domyslet veškeré důsledky a souvislosti, a že dnes je obrovské riziko v takovém jako vmanipulování lidí do toho, aby si založili IČO, živnostenský list, a pak aby si vzali úvěr jako podnikatelé. Protože potom se na ně nevztahuje tato ochrana spotřebitelská, ochrana běžného člověka, který prostě často ten úvěr vůbec neměl dostat, protože neměl na jeho splácení, ale tváří se to jako, že šlo o podnikatele a že tam prostě musí být posouzeno samozřejmě větší riziko a je to akceptovatelné. Jenže ta situace u nás je opravdu specifická.
A já bych se proto ráda zeptala paní ministryně. Z těch debat na podvýboru víme, slyšeli jsme to tam, že jste dala jasné zadání, aby se právě tyto zastřené spotřebitelské úvěry řešily. A tak jak jsem poslouchala vaši úvodní řeč, tak jsem ale úplně si nebyla jistá, že byste toto zmínila a mně to přijde, že to je důležitá souvislost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, prosím, jenom... Pánové, jenom – pardon, paní poslankyně. Pánové, prosím snížit hlasitost rozhovoru. Děkuji.
Poslankyně Olga Richterová: Já nechci být dlouhá, jenom opravdu chci položit těch několik otázek. A ta první zní, jak to bude s řešením této veliké problémové praktiky s tím, když nějaký zprostředkovatel navede člověka v nouzi, který hledá půjčku k tomu, aby si založil ten živnostenský list. Ten úvěr se čistě formálně uzavře jako podnikatelský, ale nebylo tam žádné posouzení byznysplánu, nebylo tam skutečné prověření toho, zda ten úvěr na podnikání dává smysl, ale cílem bylo, že se ten poskytovatel toho úvěru snažil, aby ten člověk byl mimo ochranný režim spotřebitelského úvěru; zejména tedy mimo ta přísnější pravidla pro posouzení schopnosti splácet. Takže tohle je ta praktika.
Jako příklad chci uvést to, co popisovali Reportéři ČT a konkrétně Radek Hábl, kdy vlastně on byl svědkem případu, kde byla sjednána jistina 460 000 korun, klient fakticky obdržel 300 000 korun, ale byly tam takové ty poznámky pod čarou, maličkým písmem sepsané věci ve smlouvě, a po rychlém zesplatnění, naprosto bleskovém v řádu dnů, byla v exekuci požadována částka 1,5 milionu korun. To je prostě obchodní model, který nemůžeme připustit, ale přitom se děje.
Proto tedy tato otázka na paní ministryni. Chtěla jsem popsat, abyste viděli, jak závažné to je. A jde opravdu o velký problém.
Druhá věc. Ta úprava, jak ji dnes budeme přijímat a jak jsou indicie, že je to schválené, je opravdu opět ten krok dobrým směrem, jak jsem říkala, je tam ten kompromis. Ale i když bude schválen – a já doufám, že ano – ten pozměňovací návrh G5, který zavádí to druhé varování v reklamě nebo G4, čili to povinné vyúčtování dlužné částky a také uvedení informace o dluhovém poradenství. Takže tohle my klubu KDU-ČSL rádi podpoříme, protože si myslíme, že to je dobré řešení. A prostě přijde mi fér takhle takhle to tady říci, že to by bylo skvělé, kdyby se to schválilo.
Tak ale to neřeší – a to je druhá otázka na paní ministryni – chybějící peníze na zajištění té kvalitní a bezplatné pomoci se zbavováním se dluhů, s těmi takzvaně dluhovými poradnami. Ale ony jsou to poradny proti dluhové, aby se lidé dokázali z dluhů dostat. A opět z té směrnice evropské, kvůli které i měníme ten dnešní zákon, vychází, že je potřeba zajistit takovouto kvalitní, regionálně dostupnou a přitom bezplatnou pomoc, ale aktuálně prostě taková víceletá předvídatelnost na financování dluhových poraden neexistuje.
A proto tedy otázka na paní ministryni, jestli zvažuje Ministerstvo financí vyjednat s bankami něco, co už bylo v minulosti rozjednáno. A sice, aby z těch peněz, které jdou do úvěrů, vznikal postupně fond z maličkého podílu, aby z každé koruny úvěru spotřebitelského maličký podíl byl odváděn do fondu, z kterého by se pak hradily náklady za případnou sanaci, když se to nepovede. Tedy náklady na dluhové poradny. ***
