Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.20 hodin)
(pokračuje Jan Jakob)
To je, myslím, poměrně vyvážené. Spotřebitel nemůže uspět s pouhým obecným tvrzením. Poskytovatel se zase nemůže schovat za formulář, pokud přehlédl exekuci, nějaké další závazky nebo zjevný nepoměr mezi příjmy a splátkami. Pravidlo má chránit poctivého spotřebitele i poctivého poskytovatele, ne toho, kdo informace ignoroval, a ne toho, kdo se po letech snaží účelově zpochybnit úvěr, který byl od začátku zvládnutelný.
Za čtvrté, u nových forem úvěru musí platit přiměřenost. Nová evropská úprava dopadá také na bezúročné odložené platby a nákupy na splátky zdarma. Je správné připomenout, že ani úvěr zdarma není bez rizika. Spotřebitel může mít několik takových závazků současně a problém se objeví až při jejich souběhu nebo při prodlení. Současně však není rozumné posuzovat nákup telefonu na několik bezúročných splátek stejným způsobem jako velký a drahý spotřebitelský úvěr. Proto chápu snahu o zjednodušený režim i o krátké přechodné období.
Podpoříme také technická zpřesnění a návrh F2 týkající se překročení tedy nepovoleného debetu. Pokud evropská směrnice u tohoto zvláštního produktu nepožaduje odbornou způsobilost, nemá český zákon bez dobrého důvodu přidávat širší povinnost. Podpoříme také vyjasnění možnosti odstoupit od smlouvy uzavřené on-line. Spotřebitel má mít možnost využít jednoduchý elektronický postup i u spotřebitelského úvěru, pokud mu zákon právo odstoupit dává.
A k automatizovanému rozhodováním dodám ještě jednu věc. Je správné, že návrh zakazuje využívat citlivé údaje a informace ze sociálních sítí a že dává spotřebiteli právo na vysvětlení a lidský přezkum. Musíme však hlídat, aby vysvětlení nebylo jen další formální větou vytvořenou algoritmem. Právo na vysvětlení má cenu pouze tehdy, když je vysvětlení skutečně srozumitelné.
A konečně za páté, vyléčená nemoc nemá být doživotní finanční trest. Návrh zavádí takzvané právo být zapomenut u lidí, kteří prodělali onkologické onemocnění. Po uplynutí stanovené doby už pojišťovna nebude moci tuto diagnózu zohlednit při pojištění souvisejícím s úvěrem. Vládní návrh zvolil 15 let – to je nejdelší lhůta, kterou evropská směrnice dovoluje. Není to lhůta, kterou by nám směrnice přikazovala. 15 let je velmi dlouhá doba, člověk úspěšně dokončí léčbu, vrátí se do práce, pečuje o rodinu, platí daně, a přesto by měl ještě 15 let nést horší podmínky jen kvůli dávné diagnóze. Podporujeme proto zkrácení lhůty na 6 let, případně na 7 let, pokud ta šestiletá varianta neprojde.
A podporujeme také rozšíření tohoto práva na pojištění související s úvěry na bydlení. Právě u bydlení má tato ochrana největší praktický význam. Není důvod, aby člověk po překonané nemoci mohl získat spravedlivější podmínky u běžné půjčky, ale nikoliv u financování vlastního domova. Nejde o to popřít pojistné riziko, jde o to stanovit okamžik, kdy stará diagnóza přestává být spravedlivým důvodem pro dlouhodobé znevýhodnění.
Ještě mám poslední jeden bod a to je bod Pomoc má přijít před exekucí a ne až po ní, to je pozdě. Vládní návrh zavádí povinnost nabídnout ve vhodných případech přiměřené opatření před zahájením vymáhání. Může jít o odklad splátky, prodloužení doby splácení, snížení úroku nebo jinou změnu splátkového režimu. Zavádí také povinnost odkázat člověka ve finančních potížích na dostupné dluhové poradenství. To považuji za správné. Odpovědná ochrana spotřebitele nezačíná až u exekutora, začíná ve chvíli, kdy lze problém ještě řešit dohodou a kde lze zabránit tomu, aby se jeden nezaplacený závazek změnil v dlouhodobé předlužení.
Pozměňovací návrh G4 tuto logiku posiluje. Nestačí dát kontakt na poradnu někam do smlouvy. Informace musí být viditelná a nestačí žádat jednu konečnou částku. Dlužník musí dostat její srozumitelné vyúčtování.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, některé mé výhrady z prvního čtení drobně trvají. Budeme muset sledovat, zda nové informační povinnosti skutečně pomáhají a zda cenový strop neomezí legální nabídku a zda nové požadavky na algoritmické rozhodování povedou k reálnému vysvětlení (a) nikoliv k další formalitě. Ve třetím čtení však máme možnost zákon výrazně zlepšit. Podpoříme pozměňovací návrhy, které zpřehledňují cenu úvěru brání řetězení malých půjček, zastropují konečný dluh, vyvažují důkazní břemeno a posilují právo lidí po onkologické léčbě na spravedlivé podmínky. Podpoříme také technické úpravy, které odstraňují zbytečné nejasnosti a nepřiměřené povinnosti. Dobrá regulace se nepozná podle počtu paragrafů, pozná se podle toho, zda zabrání dluhové pasti, zda nechá prostor poctivému podnikání a zda člověku dává jasnou možnost rozhodovat se a napravit problém.
Každopádně ve finále zákon jako celek podpoříme. Děkuju za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane předsedo.
Opět došlo tedy k vystřídání předsedajícího. O vystoupení s přednostním právem požádal pan místopředseda Jan Skopeček.
Já bych s dovolením předtím ještě přečetl omluvu: od 12.30 hodin bez udání důvodu je omluven pan poslanec Petr Fiala.
Máte slovo.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já děkuju pěkně, pane místopředsedo. Paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já vás dlouho nezdržím. Nicméně protože jsem součástí skupiny poslanců vedle Vojtěcha Munzara, Karla Haase a Libora Turka, kteří předkládají pozměňovací návrh F3, tak bych rád poprosil o jeho podporu.
Já začnu trošku obecněji. Někdy dobré úmysly vedou často do pekel. Ne, že by chtěl nějakým způsobem tady trhat tento zákon na kusy. Osobně si myslím, že samozřejmě ochrana spotřebitele v oblasti financí má svůj velký význam, ale vždycky jde o to, jakým způsobem se ta hranice stanoví. A já mám pocit, že v některých těch případech už jdeme za tu hranici optimální, kdy ta ochrana spotřebitele spíše vede k něčemu, (čemu) říkáme morální hazard, a ta přílišná péče může motivovat některé jedince k spíše nezodpovědnému chování.
Tak to je první věc, na kterou bych chtěl reagovat, když bych uvažoval o zákonu jako celku. Nicméně já jsem podal alespoň jeden pozměňovací návrh, a sice ten, který reaguje, a už to tady bylo zmíněno, na tu maximální cenu, na maximální strop v podobě regulace úroku, který je podle toho návrhu ze strany vlády stanoven jako čtyřnásobek zákonného úroku z prodlení. Já jsem přesvědčen, že to je hranice, strop příliš nízký, který povede k riziku, velmi reálnému riziku toho, že jistá část naší společnosti nebo jedinci, kteří si chtějí půjčovat peníze, jsou rizikovějšími klienty, a tudíž od nich samozřejmě finanční instituce z logiky věci musí požadovat vyšší úrok. ***
