Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.40 hodin)
(pokračuje Jan Papajanovský)
Například u nás v Ústeckém kraji, ze kterého já pocházím, síť sociálních služeb je zavřená už asi sedm let, jestli se nepletu. A znamená to, že nemůže vzniknout jakákoliv nová sociální oddlužovací poradna, aniž by byla financovaná z evropských fondů.
Takže já se chci zeptat vážené paní ministryně na druhou otázku, protože to je téma, které je v gesci Ministerstva financí, zda uvažujete o tom, že byste reformovali financování sociálních služeb například přechodem na víceleté financování tak, aby bylo možné začít financovat vznik nových sociálních služeb tam, kde je to potřeba, aby bylo možné začít financovat vznik nových oddlužovacích poraden, vznik nových občanskoprávních poraden? Například u mě doma v Ústeckém kraji. Protože bez toho nevyřešíme problém těch 400 000 osob v těch mnohačetných neřešitelných exekucích.
Je pravda, že o té reformě se tady mluví dlouho. Mluvila o ní předchozí vláda. Myslím, že o ní mluvila i ta vláda předtím. Ale bohužel ta reforma tady pořád není. A máme-li řešit problém exekucí v České republice a problém předlužených osob v České republice, tak pak skutečně potřebujeme reformu financování sociálních služeb, protože to je druhá stránka jedné mince, a bez toho, aniž bychom ji vyřešili, se dopředu nepohneme.
Takže budu rád, pokud paní ministryně bude na moje dotazy reagovat. A jsem připraven na další diskusi o tomto tématu. Děkuji vám, kolegyně, kolegové, za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní zde máme faktickou poznámku – pan poslanec Karel Haas. A s přednostním právem se může připravit pan místopředseda Nacher.
Poslanec Karel Haas: Velmi rychlá jenom faktická i v debatě, kterou tady možná vnímáte, že vedeme napříč sálem, ti z nás, kdo se o to téma odborně zajímají.
Já jsem se to snažil vysvětlit už v tom svém hlavním vystoupení, ten náš přístup ke stropům. Já podporuju na prvním místě, a považujeme ho za správné nastavení, ten náš pozměňovací návrh, to znamená vyšší hranici stropů. Podle nás je v souladu s českou judikaturou, která se týká lichvy, která se týká spotřebitelských úvěrů a tak dále. A je bezpečnější, že v našem nastavení stropu udržíme více lidí v té regulované zóně.
Nicméně tím svým vystoupením, proto jsem tam myslím použil slovo, že nechci být pokrytec a chci to vysvětlit, dokážeme žít, považujeme naše řešení za lepší, ale dokážeme žít i s tím nastavením, které je kompromisní ve vládním návrhu.
Tolik jenom dovysvětlení. To znamená na prvním místě považujeme za správnou tu o něco vyšší hranici stropů na náklady, které máme v našem pozměňovacím návrhu. Nicméně dokážeme žít i s tou výší, která je kompromisní ve vládním návrhu. Tolik jenom to dovysvětlení. A on to zmiňoval právě, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, i pan kolega Papajanovský. Děkuju.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. A nyní tedy s přednostním právem místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher. Máte slovo.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Děkuji za to, že jste si tam sedl nahoru místo mě. Vážená paní ministryně, dámy a pánové, já bych na tomto místě nejprve chtěl shrnout a poděkovat jak paní ministryni, tak úřadu, ministerstvu, tak opozičním politikům, koaličním, předsedovi rozpočtového výboru, protože to si myslím, že tohleto je typický příklad, kdy byť třeba na to stropování můžeme mít rozdílný názor, tak tady docházelo k pravidelné komunikaci, k projednávání na podvýborech pro bankovnictví, pro ochranu spotřebitele, dělali jsme ne kulaté stoly, ale dělali jsme taková odborná sezení tady, u mě v kanceláři, na ministerstvu, všude. A myslím si, že tohleto jsme probrali skutečně zleva, zprava. Zrovna třeba ten pozměňovací návrh 1150, kde jsme podepsáni jako dva Patrikové, já – moje maličkost – a Patrik Pařil, tak byla prosím pěkně 42. verze. Takže skutečně jsme na tom, musím říct, zamakali.
A já bych chtěl znovu fakt jako poděkovat. Takhle by ta legislativa se měla tvořit. Neznamená to, že tam je souhlas koalice opozice ze sta procent, nebo dokonce souhlas i v koalici, nebo i v rámci opozice, jak jsem teďka poslouchal, ze sta procent, ale že jsme si opravdu poslední půlrok vyměňovali v tomhletom ty názory a argumenty.
Já začnu tím zastropováním. Těch 48 procent PA, mně přijde, že to je nějaký kompromis, který se tady vlastně začal tvořit ještě za předchozí vlády, co si pamatuju. Skutečně jsme o tom rok tady jako debatovali. Dovedu si představit, že by to mohlo být klidně trochu výš, možná trochu níž. Teď je otázka, kde hledat tu hranici. Příklad Slovenska je extrém, kde to je extrémně nízko. Na druhou stranu, když se podíváte, těch 48 procent je spíše vyšší průměr v rámci Evropské unie. Kdyby to bylo 50, já bych se jako nerozčiloval, nezlobil, ale těch 48 mně přišlo, že nakonec je to po těch kulatých, hranatých a já nevím jakých stolech nějaký kompromis, který vlastně, jsou s ním, jak se říká, v míru jak poskytovatelé, ti seriózní, finančních institucí, tak i spotřebitelské organizace.
A pak tu máme dva pozměňovací návrhy, ke kterým bych se chtěl vyjádřit a o kterých mluvila i paní ministryně. Nejprve ten, na kterém si myslím, že je shoda napříč, to je ten pozměňovací návrh, kde je připodepsán i Vojtěch Munzar, který teďka zrovna, když ho chválím, nedává pozor. (Jmenovaný si povídá s kolegou z ODS.) A to je vlastně zjemnění těch podmínek pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele pro ty, kteří poskytují vlastně podle nového pohledu Evropské unie i úvěr, ti, kteří vlastně dávají něco na splátky, poskytují, to znamená, je to poskytnutí, já bych řekl, je to úvěr bez navýšení, je to bez úroku, typicky mobilní operátoři.
V momentě, kdybychom to nějakým způsobem nevyřešili, tak v té chvíli by nastal problém, že ti, kteří dneska jsou zvyklí, že dostanou ten mobil na splátky, tak bychom to těm mobilním operátorům zkomplikovali, vlastně bychom z nich udělali kvazi banky, a pak by vlastně ta větší ochrana paradoxně dopadla, že by to zhoršila spotřebitelům. Pod tímto pozměňovacím návrhem jsou podepsáni zase dva Patrikové, Vladimír Pikora a Vojtěch Munzar, abych to přečetl všechno.
A vlastně je tam ten důležitý § 86, ta změna je ten odst. 7, který popisuje to zjemnění, co všechno oni potřebují vědět v rámci zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, a vlastně se to pro ně zjednodušuje. Já to tady citovat a číst nebudu. Víte, že nerad jakoby čtu. Kdyby to někoho zajímalo, tak jsou tam prostě tři písmena A, B, C, údaje ze systému evidence jednotného měsíčního hlášení, informace o platebním účtu, údaje z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti – prostě úplně nějaké základní věci. Nechceme to komplikovat těm, kteří nejsou ve skutečnosti banky. Ale vlastně bohužel ta evropská legislativa se na ně dívá, jako že to je poskytnutí úvěru. Takže tolik tahleta problematika.
Pak je tam ta druhá, a to je to, jak jsme se s tím potřebovali popasovat. O tom mluvila paní ministryně i Karel Haas mluvil o té judikatuře, o tom rozhodnutí. To jsou, řekněme, ty šikanózní žaloby, kdy někdo něco splácí, nebo dokonce splatil, a přesto je chycen nějakými advokáty, že mu vymůžou zpátky ty úroky a bude platit tu jistinu podle svých možností. To je to zkoumání té bonity postavené na nějakém formálním pochybení na začátku. To znamená, ten člověk by byl a je úvěruschopný, ale ta finanční instituce se třeba někam nepodívala, nebo nevyžádala nějaký dokument, a na této formalitě by se to mohlo shodit a najednou vlastně člověk, který splácí, tak splácet nemusí.
Já jsem se schválně díval, mě inspiroval Karel Haas, do výroční zprávy finančního arbitra. A je faktem, že skutečně jako důkaz toho, že to takhle je, jsou ty počty. Ty jsou úplně neuvěřitelné. Když se podíváte, tak ta témata se spotřebitelským úvěrem, to je to posouzení té úvěruschopnosti, tak ta narostla úplně neuvěřitelně. Ještě v roce 2020 tam bylo 781 podání v rámci tématu spotřebitelského úvěru, zákona, 2021 – 1 286, 2023 – 2 097, a teď pozor, 2024 – 5 187, to je dvouapůlnásobek, a loni 11 386. To znamená každý poslední rok se ten počet podnětů před finančním arbitrem zdvojnásobil. Zdvojnásobil! ***
