Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já nebudu nijak dlouhý, to vystoupení, protože padají tradiční otázky, odhaduji na 10 až 15 minut, velmi hrubým odhadem.

Druhá poznámka. Úvodem budu opravdu ryze odborný. Ta debata má být odborná. Tohle je odborný návrh, takže budu ryze odborný. Teď to říkám s úsměvem a láskyplně, tu správnou politickou debatu, a každý z našeho úhlu pohledu, jsme si s paní ministryní odbyli u EET ve středu. Takže dnes, paní ministryně, se nemusíte nijak bát těch věcí, které budu uvádět, já vím. Takže opravdu to bude ryze odborná debata a řekl bych, že nebude střetová, bude spíš o správném nastavení vlastně dvou klíčových institutů, které byly i předmětem debat na těch odborných fórech, která vy jste shrnula.

A poslední věc, kterou chci říct úvodem, než se dostanu k tomu prvnímu klíčovému bodu z návrhu zákona, je velké poděkování. A ono směřuje jak na současné vedení Ministerstva financí, tak na předchozí vedení Ministerstva financí, protože všichni aktéři, a kdo z vás, vím, že to nejsem zdaleka sám, kdo pocházíme, pracujeme s lidmi z finančního sektoru, a teď ze všech jeho součástí, tak ta debata i s trhem, a tak to má být, trvala, teď zaokrouhluji, téměř dva roky. Přesně tak. Tak jsme u toho počátku, a můžu to potvrdit, a ta debata byla i tím trhem vnímaná velmi pozitivně. Bylo nasloucháno. To, že se nakonec ta platforma třeba neshodne na jednom řešení, tak takový svět je. Takže velké poděkování za tu velmi dobrou a hlubokou diskusi odbornou i s trhem.

Ty klíčové body, které chci nějakým způsobem nasvítit, chci o nich tu debatu rozproudit, tak v zásadě jsou dva. Jeden, ten naprosto správně akcentovala i paní ministryně, posouzení úvěruschopnosti zákazníka, spolu související paragrafy 86, 87. Já nepřekvapím nijak asi odborné kolegyně, kolegy, kteří zůstali tady v sále, na toto odborné téma.

Já vlastně shrnu ty body, které jsem uváděl primárně na podvýboru kolegy pana místopředsedy Patrika Nachera, jeho prostřednictvím. Já jsem tady chtěl poprosit, a dobře vím, že vznikl pozměňovací návrh, na kterém je křehká kompromisní shoda. Nicméně já jsem chtěl poprosit, jestli by pořád ještě paní ministryně a ministerstvo nezvážilo to, že já jako opoziční poslanec prosím o to, abychom setrvali na tom vládním návrhu, tak jak přišel, paní ministryně, od vás z ministerstva, to znamená na tom nulovém sněmovním tisku. Velmi zjednodušeně řečeno na tom, že jsme v tom § 87, který popisuje důsledky nesprávného posouzení úvěruschopnosti, měli raději tu část věty za středníkem, která vyjadřovala materiální pohled na ty soukromoprávní důsledky posouzení úvěruschopnosti. Proč to říkám? Všichni, kdo jsme v té odborné debatě ponořeni, tak skutečně známe to, řekněme klíčové rozhodnutí Nejvyššího soudu, kdy Nejvyšší soud České republiky skutečně potvrdil, že ten přístup k posuzování toho - a občas se zapomíná na to, co je tím soukromoprávním důsledkem – to je vlastně nejtvrdší důsledek, který soukromé právo zná. To znamená vyslovení absolutní neplatnosti celé té smlouvy a rolování všeho nazpátek, to znamená vracení veškerých ...... ?, poskytnutých plnění a protiplnění.

Tak můj první argument je ten, že to jedno rozhodnutí Nejvyššího soudu, které já považuju za správné, ještě neznamená stoprocentní jistotu do budoucna, z následujících důvodů. Kdo jsme praktikující právníci a advokáti, právníci v jakýchkoliv pozicích, já vždycky jsem hrdý na to, že jsem 23 let dělník práva, tak víme, že judikatura českých vysokých soudů není neměnitelná, není neměnná a může se v budoucnu změnit. To je ten první nejzásadnější důvod. To znamená jedno rozhodnutí Nejvyššího soudu, byť ho považuju za správné, byť s ním ministerstvo správně argumentuje, tak já pořád bych raději nastavil to materiální hledisko posouzení důsledků úvěruschopnosti do zákona. To je ten nejjasnější důvod, který pro to uvádím. Druhá věc, kterou uvádím, je to, že zatím se ono zmíněné rozhodnutí Nejvyššího soudu nepropsalo, a já to za chviličku řeknu, ty počty.

A o tom, že ten problém je opravdu jako kapacitně velmi robustní, tak se nepropsalo úplně jednoznačně do rozhodovací praxe finančního arbitra. My jsme měli paní finanční arbitryni na všech těch platformách, na kterých to odborné jednání probíhalo. Skutečně jsme s paní finanční arbitryní, ona je velmi odborně zdatná na té své pozici, jsme tuto problematiku věcně probírali i z pohledu toho, jak jednotlivá rozhodnutí finančního arbitra ve věci posuzování úvěruschopnosti spolu ladí nebo neladí, jak ladí právě na toto klíčové rozhodnutí Nejvyššího soudu, jak rozhodovací praxe finančního arbitra ladí nebo neladí i na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, který je právě v posuzování úvěruschopnosti také velmi aktivní. A skutečně v tuto chvilku, a potvrdila to vlastně na těch odborných fórech i v debatě na dva páry očí, paní finanční arbitryně, že skutečně ta doposud publikovaná rozhodnutí finančního arbitra nejsou úplně jednoznačně souladná s tím rozhodnutím Nejvyššího soudu.

To je druhý důvod, proč prosím o podporu úplně prvotního sněmovního tisku, to znamená, té nulové verze, která přišla z Ministerstva financí.

Třetí důvod, proč prosím o podporu té nulové verze, to znamená zákonné zakotvení materiálního přístupu k posuzování úvěruschopnosti, tak třetí důvod je – už jsem to malinko nakousl – rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie. České vysoké soudy mohou rozhodovat, co chtějí. Finanční arbitr může rozhodovat, co chce. Třeba by i rozhodovaly v tomto trendu, takto do budoucna správně. Ale když nám bude soudní dvůr Evropské unie rozhodovat jinak a otázka spotřebitelských úvěrů je harmonizovaná na evropské úrovni, proto koneckonců implementujeme CCD dvojku směrnici, tak když nám Soudní dvůr Evropské unie bude rozhodovat jinak v té věci, a přiklonil-li by se Soudní dvůr Evropské unie k formálnímu pojetí úvěruschopnosti, to znamená, když to zase přeložím do lidštiny, k vyslovení neplatnosti celé smlouvy o spotřebitelském úvěru pouze na základě formálních pochybení, a já jinak neomlouvám toho poskytovatele spotřebitelského úvěru, tak pokud by se nám touto cestou vydala rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie, tak by české vysoké soudy, finanční arbitr, mohly dělat, co chtějí a nepřetlačíme to.

Nepřetlačíme to. A zákonná opora to samozřejmě také nepřetlačí. To bych byl pokrytec, kdybych tvrdil něco jiného. Ale rozhodně budou mít české vysoké soudy při jasné zákonné opoře v českém právu mnohem silnější pozici pro to, řekněme, správné rozhodování. A z mnoha – teď tady nebudu zdržovat, já bych mohl ten výčet udělat včetně citací, ale nebudu zdržovat, ta debata je odborná, tak si myslím, že kdo zůstal v tomto sále, tak ta klíčová nosná rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věcech posouzení úvěruschopnosti zákazníka, znáte, tak dobře víte, že ta rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie také nejsou jednoznačná.

Takže tolik tři konkrétní důvody, proč prosím o to, aby parlament, paní ministryně, setrvaly na tom nulovém tisku, to znamená na tom z ministerstva doručeném znění § 87. A to, že to není drobný, zanedbatelný problém, ale je to naopak robustní otázka, tak já to uvedu na posledních publikovaných počtech sporů u finančního arbitra. To totiž dokresluje to, že ten problém je robustní a snaha, a teď mluvím proti vlastní právnické profesi, snaha některých advokátů o to svézt se na slibech pro zákazníky – my vám uděláme spotřebitelský úvěr zadarmo, prosoudíme u finančního arbitra neplatnost a dokážeme vám vrátit veškeré řeknu zaplacené úroky a tak dále. Tak prostě to, že si z toho někteří advokáti, z mého pohledu predátoři na tom trhu, udělali živnost u finančního arbitra, tak to já tedy považuji za velmi kritikyhodný přístup. A počet těch řízení. Je to z výroční zprávy finančního arbitra za poslední uzavřený kalendářní rok, za rok 2025. V roce 2025 bylo u finančního arbitra zahájeno celkem 12 050 řízení a z toho 11 386, z 12 050 řízení 11 386, bylo zahájeno ve věci spotřebitelských úvěrů. To znamená, ten poměr je absolutně vysoce přes 90 procent.

A já, abych dokreslil to, že ty predátorské praktiky, a teď nemluvím proti finančnímu arbitrovi, nemluvím proti ministerstvu, mluvím proti těm predátorským praktikám některých právníků - to se vůbec ještě nebavím o vinklářích, kteří si na právnickou advokátní profesi jenom hrají a ještě na ni parazitují, – tak ten nárůst je možná ještě markantnější od roku 2023, a teď už se bavím jenom o té podmnožině, 11 386 řízení ve věcech spotřebitelských úvěrů v roce 2025, ještě více alarmující. ***