Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.30 hodin)
(pokračuje Lucie Bartošová)
Nevyčítám vládě, že hledá příjmy, ale myslím si, že ten způsob, jakým to skládá dohromady, tak vlastně není vůbec jako šťastný. Nejdříve prohloubíme schodek o 79 miliard oproti letošku a pak vlastně lidem oznámíme to, že to zaplatí na těch daních, protože se jim pravděpodobně zvýší. Takhle se sliby neplní. A navíc ve chvíli, kdy máme ekonomický růst, tak si právě myslím, že toto není ta správná cesta, není toto správné se skládání tak, jak bychom my měli fungovat. My máme prostě šetřit ve chvíli, kdy ekonomika roste a inflace je nízká. Hypotéky nejsou levnější, energie zlevnily o čtyři stovky ročně na dluh, daně půjdou pravděpodobně nahoru. No, myslím, že na otázku, jestli je líp, si lidé odpovídají sami. A mám pocit, že Sněmovna by si ji měla položit také, proto navrhuji tento bod jako první bod dnešní schůze.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano Eviduji. Tak ještě jeden bod budete navrhovat. Tak dalších pět minut ano, tak prosím, můžete.
Poslankyně Lucie Bartošová: Tak děkuji. Navrhuji zařadit za pořad této schůze další bod s názvem Projídnání budoucnosti dalších generací a navrhuji ho zařadit jako druhý bod dnešního jednání. Opět se budu opakovat. Vláda navrhuje rozpočet na rok 2027 se schodkem 389 miliard. Vyšší byl jen v roce 2021 uprostřed pandemie, což bylo nějakým způsobem pochopitelné. Dnes ale žádná pandemie není, ekonomika roste, inflace i nezaměstnanost jsou nízké, a přesto si chce stát půjčit skoro 400 miliard korun. V tom reálu je to přes 400 miliard korun.
Podívejme se na jednu kapitolu, která se v žádné tiskové zprávě úplně neobjeví. Úroky ze státního dluhu – letos 110 miliard, v návrhu na rok 2027 je to 130 miliard. Za šest let trojnásobek. Celý rozpočet Ministerstva školství na příští rok je 292 miliard. Úroky jsou skoro polovina toho školství, což je teda naprosto šílený. A úroky jsou jiná položka, kterou vlastně nikdo nenavrhuje, o které se nehlasuje a která roste nejrychleji. Rostou proto, že dluh z doby nulových sazeb se dnes refinancuje za sazby kolem pěti procent. Průměrná sazba státního dluhu je nejvyšší od roku 2012. Každá miliarda, kterou si stát půjčí, přijde dráž než kterákoliv za posledních 15 let.
Vláda říká, že schodek je za investice. Investice rostou o 26 miliard, schodek roste o 79. Investice tedy vysvětlují třetinu nárůstu. Dvě třetiny jsou platy, rostoucí počet státních zaměstnanců a 18 miliard na dotaci elektřiny. Dluh na dálnici nebo jaderný blok se splácí tím, co přinese. Dluh na provoz se splácí z daní. Tedy mladý člověk z něj nemá ani metr silnice, má jen splátku. A předseda Rozpočtové rady dodal, že sama vláda ve svém fiskálním plánu s žádným mimořádným růstem do roku 2030 nepočítá. Argument o růstu vyvrací dokument, který vláda sama poslala do Bruselu.
Jsem jedna z nejmladších v tomto sále. A až se bude splácet tento dluh, budu to já a budou to moji vrstevníci. 130 miliard ročně na úrocích, schodek 389 miliard v době, kdy ekonomika roste. Proto navrhuji bod Projídání budoucnosti dalších generací jako druhý bod dnešního programu a prosím o podporu obou návrhů. Děkuji.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, paní poslankyně, my jsme se mezitím vystřídali v řízení schůze. Já vám přeju pěkný den. A poslední s přihláškou je paní poslankyně Renáta Zajíčková, která má dva body. Já – než sem přijde – přečtu omluvy s dovolením. Hana Ančincová od 12 hodin – z pracovních důvodů, Jiří Havránek celý jednací den – rodinné důvody, Zuzana Majerová od 13 hodin – pracovní důvody, Jindřich Reichl do 12 hodin – pracovní důvody a Robert Stržínek do 12 hodin – pracovní důvody. Malý moment, já vám musím spustit stopky a máte je tam.
Poslankyně Renáta Zajíčková: Dobré dopoledne všem, můj bod nese název Plošný zákaz mobilních telefonů a bude se týkat jednoho poměrně důležitého momentu, který zatím v debatě, která se vede o plošném zákazu mobilních telefonů na základních a střední školách, nehovoří. Já bych tady chtěla hovořit o speciálním typu našeho vzdělávacího systému, a to jsou víceletá gymnázia.
Víceletá gymnázia jsou považována v našem vzdělávacím systému jako střední školy. Přestože žáci toho nižšího gymnázia plní povinnou školní docházku, tak jsou ale studenty střední školy. Tak vlastně je po celou dobu na tyto žáky pohlíženo, počítá se, že tito žáci jsou vyspělejší, vyzrálejší, samostatnější, a proto víceletá gymnázia, ty nižší ročníky, nedostávají takovou systémovou podporu, jako dostávají běžné základní školy. Hovořím třeba o systémové podpoře školních psychologů. Počítá se tedy prostě s tím, že tyto děti už si svoje třeba problémy dokážou daleko lépe řešit, jak jsem řekla, že jsou vyspělejší, vyzrálejší. Ale najednou v momentu, kdy se tady hovoří o plošném zákazu mobilních telefonů pro teda děti školou povinné, se vlastně děti, studenti, žáci, abych byla úplně nejpřesnější, žáci těchto víceletých gymnázií hází do jednoho pytle s těmi žáky ze základní školy. Považuju to za velmi nešťastné a řeknu proč .Je to z mnoha důvodů. Ten jeden důležitý bod je, že vlastně ten mobilní telefon těm studentům slouží pro to, aby vlastně vůbec mohli fungovat jako plnohodnotní studenti toho gymnázia. Musíme vzít v potaz, že to jsou zpravidla žáci, kteří dojíždějí z větších dálek, nemají víceleté gymnázium za rohem tak, jako třeba žák základní školy, a i z tohoto důvodu, třeba z důvodu nějaké dopravní situace je pro ně důležité, aby mobilní telefon měli vlastně neustále u sebe. Musíme vnímat, že na středních školách, na víceletých gymnáziích ten mobilní telefon je často využíván jako pracovní nástroj a ne jako hračka. Ti studenti v průběhu třeba přestávek si připravují prezentace, protože mají možnost si dělat zápisky do tabletů, mají možnost využívat čtečky, dělají různé projekty. Ti učitelé pro výuku využívají QR kódy a podobně. A v momentu, kdy vlastně studentům víceletých gymnázií znemožníme používat mobilní telefony na školách, významně vlastně omezíme tu práci ve škole jako takovou. A já řeknu ještě jednu věc, která je velmi zajímavá, která vlastně – to je moje osobní zkušenost – my jsme měli na jaře letošního roku Českou školní inspekci a samotné inspektorky chodily mezi žáky našeho víceletého gymnázia a rozdávaly těm žákům QR kódy s tím, že vlastně přes ty QR kódy mají vyplnit, jaké je klima ve škole, jak se jim ve škole líbí, jak jsou motivovaní a podobně.
Já to tady říkám všechno pro to, protože si myslím, že až začneme hovořit o plošném zákazu mobilních telefonů na našich školách, měli bychom už mít prodiskutovanou vlastně otázku, zdali žáci víceletých gymnázií mají spadat také do této kategorie, pro kterou bude ten plošný zákaz mobilních telefonů na školách platit. Z tohoto důvodu navrhuji dnešní bod do našeho programu, ten bod nese název Má platit – tedy říkám, pane předsedající, název toho bodu Má platit plošný zákaz mobilních telefonů i pro žáky víceletých gymnázií? A pro tuto debatu bych ráda upozornila některé z vás – dostali jste do svých poslaneckých emailů dopis od Asociace ředitelů gymnázií, který jednoznačně tam vysvětluje, proč není žádoucí, aby žáci víceletých gymnázií nemohli používat ve školách telefony. A tím nemyslím jenom výuku jako takovou, ale tím myslím i přestávky. Tak to je první bod do dnešního programu.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: A ano, pardon, takže já to mám napsané teda jinak, než jak jste to měli teda původně vy. Takže... Má platit plošný zákaz používání mobilních telefonů i pro studenty na víceletých gymnáziích?
Poslankyně Renáta Zajíčková: Přesně tak. Proto jsem na to upozorňovala, protože to je jiný název, než jak jsem napsala.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: A teďka mám tady druhý bod Rozpočet MŠMT.
Poslankyně Renáta Zajíčková: Ano. A tady se to také bude jmenovat jinak, pane předsedající, ten bod druhý, s kterým přicházím, se jmenuje Nutná změna financování regionálního školství.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Nutná...
Poslankyně Renáta Zajíčková: Ano, Nutná změna financování regionálního školství. Ono to samozřejmě ten bod souvisí s rozpočtem, který je naplánovaný pro rok 2027, ale uvedu to. ***
