Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!


(10.40 hodin)
(pokračuje Renáta Zajíčková)

V roce 2020 došlo v našem regionálním školství k poměrně velké reformě. Těch reforem v našem vzdělávacím systému neproběhlo zase tolik, ale v tom roce 2020 to reforma byla, a to byla reforma financování regionálního školství. Do té doby naše školy byly financovány tak, jak je to všude jinde ve světě běžné – na žáka. Čili žák dostal do baťohu peníze, a ty si přinesl do té konkrétní školy, do které chodil. Od roku 2020 je naše vzdělávání financováno úplně naprosto unikátním způsobem, kdy se opustilo od toho kritéria žák a kritériem pro financování je počet odučených hodin. Říkám to velmi zjednodušeně, on samozřejmě ten výpočet je o něco složitější – on nám tam taky hraje roli počet žáků – ale tím hlavním kritériem jsou počty odučených hodin.

Jak jsem řekla, je to světový unikát, je to velmi drahé a se ukazuje, že žádný ministr, zdůrazňuji, žádný ministr nebude schopen nikdy vyjednat dostatečný počet finančních prostředků pro svůj rezort školství a je to způsobeno právě způsobem toho financování. Ty takzvané PHmaxy, což je tedy to kritérium právě té odučené hodiny, totiž způsobují neustále zvyšující se požadavky na rozpočet Ministerstva školství. A je to dáno tím, že ty PHmaxy umožňují ředitelům škol například dělit žáky na skupiny. Ano, mohlo by se říci učit v menších skupinách je určitě výhodné pro žáky samotné, pro toho učitele. Ano, do jisté míry ano. Ale ze studií, které udělala několikrát Velká Británie, jednoznačně vyplývá, že ten efekt, který přináší výuka v menších skupinách, není tak velký, jak by se očekávalo a je neúměrný k tomu, kolik taková výuka stojí.

A navíc je tady ještě další důležitý faktor. Učitel, který neučí dobře, neučí dobře 25 dětí, ale neučí dobře ani 12 dětí. Takže ty PHmaxy vedou nebo nutí toho ministra školství chtít stále více a více peněz a samozřejmě těch peněz se nedostává.

Navíc dnešní výsledky, spisy jednoznačně ukazují, že dražší škola neznamená chytřejší děti. Příkladem je Lucembursko, které leje miliardy peněz do (svého?) vzdělávání, a přesto ve výsledcích žáci Lucemburska propadli.

Bohužel pan ministr Plaga narazil na to, co sám zavedl. Dneska ho změna financování dobíhá jak bumerang a výsledkem tedy je, že v roce 2026 ze státního rozpočtu šlo na vzdělávání 11,7 procenta a v roce 2027 to bude pouhých 11,3 procenta. (V sále narůstá ruch, zatímco poslanci hromadně vchází do sálu.) Sám pan ministr školství Robert Plaga říká, že mu schází minimálně 6 miliard, z toho jsou to peníze na soukromé školy...

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já poprosím o klid. Pardon, paní poslankyně. Kolegyně, kolegové, co jste přišli do sálu na moji výzvu, protože se bude hlasovat, tak vás poprosím o ztišení. (I pana...)

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Takže sám pan ministr Plaga si stěžuje, říká, že mu schází 6 miliard, z toho 3 miliardy na soukromé a církevní školy, pak to jsou peníze na ostatní pedagogy, což jsou právě ti školní psychologové, sociální pedagogové, speciální pedagogové, a pak to jsou peníze na investice na výstavbu třeba svazkových škol, jak jistě víme, že svazkové školy jsou nějakou cestou pro zefektivnění naší vzdělávací soustavy, ale taky asi víme, že malé obce nejsou schopny postavit školu za miliardu.

Přestože tedy je tenhleten fakt, vláda navíc naši republiku zadlužuje, víme tedy, jak to s rozpočtem školství vypadá. A já právě proto, aby další ministři neměli takové peklo při tvorbě rozpočtu kapitoly Ministerstva školství navrhuji bod, který nese název Nutná změna financování regionálního školství. Oba dva body navrhuju zařadit jako první a druhý bod. Děkuji. (Potlesk od ODS.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak já vám děkuji.

Já jsem vás nechal dopovědět, protože jsem to přerušil kvůli tomu hluku. Mám to všechno napsané. Všechny jsem tady svolal, nikdo další přihlášen k programu schůze není.

Nechám tedy o těch navrhovaných změnách hlasovat. Nejprve vás všechny i bez ťukání odhlásím. Přihlašte se svými identifikačními kartami. A v této chvíli začneme hlasovat podle toho pořadí, jak byly ty změny navrženy.

Já poprosím o ztišení.

 

Tak první návrh byla změna, se kterou přišla předsedkyně klubu ANO Taťána Malá – předřadit sněmovní tisk 145, novela zákona o spotřebitelském úvěru dnes jako první bod.

Zahajuji tedy hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 63, bylo přihlášeno 136 poslanců, pro 80, proti 5. Návrh byl přijat.

 

Druhý návrh Taťány Malé bylo dát nový bod na tuto schůzi – sněmovní tisk 270, důchodové pojištění. Nejprve o tomto budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 64, bylo přihlášeno 139 poslanců, pro 80, proti 21. Návrh byl přijat.

 

Nyní tedy budeme hlasovat podle návrhu Taťány Malé, že by to byl dneska poslední bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 65, bylo přihlášeno 139 poslanců, pro 81, proti 4. Návrh byl přijat.

 

Jako třetí návrh je návrh předsedy Jana Jakoba – sněmovní tisk 181 jako nový bod do této schůze o volbách do zastupitelstev obcí.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 66, přihlášeno 139 poslanců, pro 55, proti 80. Návrh nebyl přijat.

 

Dále zde máme návrh pana předsedy Matěje Ondřeje Havla – sněmovní tisk 135, Zakotvení České republiky v EU a NATO do Ústavy. Budeme hlasovat o zařazení tohoto nového bodu.

(Zahajuji hlasování.) Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 67, bylo přihlášeno 140 poslanců, pro 58, proti 81. Návrh nebyl přijat.

 

Další návrh je návrh pana poslance Petra Sokola s názvem Postoj vlády k evropským daním.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zařazení tohoto nového bodu do této schůze? Ať zvedne rukou a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 68, přihlášeno 141 poslanců, pro 56, proti 79. Návrh nebyl přijat.

 

Další návrh je pana poslance Jana Berkiho – sněmovní tisk 200, Souhlas s ratifikací Mezinárodní úmluvy proti dopingu zařadit jako nový bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

hlasování číslo 69 bylo přihlášeno 141 poslanců, pro 61, proti 78. Návrh nebyl přijat. ***


Související odkazy


Videoarchiv10:40


Přihlásit/registrovat se do ISP