Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.00 hodin)
(pokračuje Vojtěch Munzar)
Lidé investují a naučili se investovat do podílových fondů, nemovitostních fondů, ETF fondů, akcií. A vy do toho chcete, do toho zlepšujícího se prostředí, které pomáhá ekonomice, protože přináší do ekonomiky peníze, tak vy do toho chcete hodit bombu ve formě zvýšení zdanění dividend? To odradí od investování, sníží výnosnost z těchto možností a z těchto nástrojů a tím odradí lidi, aby znovu těch možností kapitálového trhu využívali.
A nezlobte se na mě, když jsem tady vyjmenoval těch pět věcí, které útočí na soukromé vlastnictví, tak z toho je patrná jedna věc. Vaše politika vaší vlády je samostatnost potrestat a zdanit a vše centralizovat pod jeden stát a pod rozhodování státu. Proto ten můj bod se netýká zdanění investičních bytů nebo zdanění dividend, ale týká se toho, kterým směrem bude směřovat naše společnost. Jestli chceme malý stát založený na svobodném rozhodování a vlastní odpovědnosti, nebo velký stát, který bude jenom paternalistický a my mu budeme podléhat. Proto navrhuji bod Útok na soukromé vlastnictví jako politika této vlády jako druhý bod dnešního jednacího dne. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Další vystoupí pan kolega Hladík. Tak pane poslanče, prosím.
Poslanec Petr Hladík: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, krásný dobrý den. Chtěl bych mluvit o tématu, který pozná jednoduše každý řidič, když přijede k čerpací stanici a podívá se na cenu pohonných hmot. Proto jsem svůj příspěvek dnes nazval Cena pohonných hmot aneb Čí drahota to je?
Možná si ještě vzpomenete na rok 2022, na energetickou krizi, na ruskou invazi na Ukrajinu, na prudký růst světových cen pohonných hmot. A také na Andreje Babiše, který stál u tohohle pultíku 1. března 2022 a říkal: Benzín i nafta jsou v České republice po ruské agresi na Ukrajinu nejdražší v historii. Kolik stojí benzín a nafta? 40 korun za litr! A ptal se tehdy vlády, proč lidem nevrátí peníze. 40 korun. To byla podle tehdejší opozice katastrofa. Důkaz neschopnosti vlády. Hnutí ANO mluvilo o Fialově drahotě a jeho politici se fotili u čerpacích stanic
Podle aktuálních údajů průměrně v České republice stojí benzín 44 korun 22 halířů a 47 korun 79 halířů stojí litr nafty. Aktuálně.
Tak čí drahota je to dnes,? Když byl Andrej Babiš v opozici a benzín stál přes 40 korun, byla to vina vlády. Když dnes Andrej Babiš je v čele vlády a benzín a nafta stojí přes 44 korun, respektive necelých 48 korun, jednoduše slyšíme vysvětlení o světových trzích, o cenách ropy, o mezinárodní situaci, bla, bla, bla a tak dále.
A víte co? Ona to totiž je do značné míry pravda. Cena pohonných hmot opravdu záleží na mnoha mnoha parametrech. Na světové ceně ropy, na ceně ropných produktů, na kurzu, na daních, na maržích, na geopolitické situaci. Ne na tom, kdo sedí ve Strakově akademii.
Jenže jestli tohle platí dnes, platilo to už v roce 2022. Přesto Andrej Babiš říká a tehdy říkal, vládo, je to váš problém, udělejte něco, vraťte lidem peníze. Tak dobře. Dnes je Andrej Babiš premiérem. Tak ať použije stejný metr sám na sebe.
Naše vláda v roce 2022 zareagovala. Snížili jsme spotřební daň na pohonné hmoty o korunu padesát, začali jsme sledovat marže distributorů. Udělali jsme opatření pro dopravce a zrušili silniční daň pro vozidla nad 12 tun, do 12 tun. A ceny následně klesly. Pokud tehdy platilo to, co říkal Andrej Babiš, má to platit i dnes. Proto se ptám, proč vláda nechce vrátit lidem peníze? Pane premiére Babiši, dovolím si tedy dnes použít vaši otázku. Proč jim to nechcete vrátit? Pokud to platilo 2022, že vysoká cena benzínu je problém vlády, musí to platit i v roce 2026. Politika totiž nemůže fungovat tak, že když jsem v opozici, tak každý drahý litr benzínu je vina vlády. Ale když jsem premiér, je každý drahý litru vina světových trhů. Buď platí jedno, nebo platí druhé.
Já netvrdím, že vláda dokáže administrativním rozhodnutím udělat cokoliv a najednou snížit ceny pohonných hmot. Nedokázala to vláda Petra Fialy a nedokáže to ani vláda Andreje Babiše. Tvrdím ale, že vláda má odpovědnost za to, jak na krizi reaguje. Proto se znovu ptám, čí drahota to je, pane premiére? A možná je odpověď ještě jednodušší. Drahota nemá stranickou knížku, ale pokrytectví ano.
Já si dovolím, pane místopředsedo, přejít k druhému bodu. (Předsedající: Přejít k druhému bodu, ano.)
Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, chci mluvit o informacích. My totiž máme zákon 123 o právu na informace o životním prostředí. Hned v § 1 říká, že občané mají právo na včasné a úplné informace o životním prostředí a že stát má podporovat jejich aktivní zpřístupňování. Dokonce máme § 10a a ještě další, kdy povinným subjektům ukládá vytvářet podmínky pro aktivní zpřístupňování informací a že veřejnost má právo na souhrnný úplný údaj o činnosti, které mohou mít vliv na stav životního prostředí. A také na hodnocení rizik týkajících se životního prostředí, pokud jsou zpracována. Ano, já chci teď mluvit, a proto navrhnu bod, který se jmenuje Prášily: Veřejnost má právo znát pravdu.
Veřejnost má právo znát všechny informace o tom, co se aktuálně děje v Národním parku Šumava. Proto vyzývám znovu, aby v kontextu zákona 123 ministr zveřejnil všechny zprávy. Tu z roku 2021, 2023 i 2020. Ne jejich interpretaci, ne tiskovou zprávu ministerstva, ne vybrané tabulky. Zveřejněte celé zprávy. Všechny tři zprávy i tu, kterou jste si napřímo objednal za 32 milionů u společnosti DEKONTA letos v červnu. Včetně laboratorních analýz, včetně stavu jednotlivých látek.
Proč? Protože pokud tyto zprávy existují, tak podle českých platných zákonů na ně veřejnost má právo. Jediný argument, který jste včera v Událostech, komentářích, když jsem vás vyzval ke zveřejnění těchto zpráv, použil, byl, že by se veřejnost dozvěděla o přesné lokalitě a že by ji mohla začít navštěvovat A víte co je největší paradox? V grafice lidé přesně mohli vidět špendlík místa té události. Žádný argument nemáte, proč tyto zprávy nezveřejnit Naopak veřejnost podle českého práva má na ně zákon. (právo?)
Filip Turek dnes v rozhovoru na Aktuálně.cz označuje situaci za ekologickou a bezpečnostní katastrofu. Jestli je ekologická a bezpečnostní katastrofa, jestli to je pravda, potom snad neexistuje jediný rozumný důvod, proč by odborné podklady a jejich rozsah neměla znát veřejnost. Naopak, znovu opakuji, veřejnost z českých právních zákonů má na ně právo.
A nejde jenom o veřejnost, jde o lidi, kteří na Šumavě žijí, kteří tam hodlají jet na výlet, kteří tam provozují penzion nebo prostě jenom tak tam mají svoje domovy nebo chalupy. Včera jste mi, pane ministře, utekl z otázky, kdy o tom se dozvěděli starostové, Vodoprávní úřad, Česká inspekce životního prostředí, správy povodí, kraj a další instituce.
Pokud je pravda, že se jedná o ekologickou katastrofu, která má dopad na bezpečnost a zdraví lidí nejenom v České republice, jak jste nazval svoji tiskovou konferenci, pak se vás ptám: Aktivoval jste krizové plány, které česká legislativa zná? Dejte na stůl fakta. ***
