Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(9.50 hodin)
(pokračuje Jan Bureš)
Odstraníme tak úřední alibismus. Zásadní rozhodnutí při nedohodě získá potřebnou politickou a celospolečenskou legitimitu, protože ministr a potažmo vláda za něj ponesou také plnou odpovědnost. Zároveň chápeme, že v mnoha regionech mohla být v minulosti narušena důvěra. Proto v novele zavádíme dvouleté přechodné období od nabytí účinnosti. Během této lhůty mohou zástupci samospráv nebo naopak i jmenovaní členové požádat o nové projednání klíčových dokumentů schválených v minulosti. Pokud na nich panuje shoda, projdou přece hladce znovu. Pokud ne, poskytne to samosprávám garanci, že jejich nově posílená role platí i pro tyto existující plány.
Vážené kolegyně a kolegové, tento návrh nebude mít žádný dopad na státní rozpočet ani na rozpočty obcí a krajů, nevyplývají z něj nové povinnosti pro občany ani firmy. Jde o procesní úpravu, která podle našeho názoru vrací do hry zdravý rozum a férovost. Dejme dnes prosím obcím a městům v národních parcích jasný signál, že s nimi počítáme jako s rovnocennými partnery. Žádám vás tedy o zařazení sněmovního tisku číslo 261 jako třetí bod na dnešní pořad této schůze. Jedná se o novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji. A nyní vystoupí pan poslanec Munzar. Prosím.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážené paní ministryně, já si dovolím navrhnout 2 body, ten první už jsem tady vlastně tento týden potřetí a je to bod pod názvem Fiskálně strukturální plán aneb plán bez plánu. To, že jsem tady potřetí, tak to není nějaká moje svévole, ale tento dokument je velmi závažný, protože ukazuje trajektorii, kterou bychom měli kvůli evropské, nejenom kvůli nám, zejména kvůli nám, kvůli našim veřejným financím, ale také kvůli tomu, co po nás požaduje Evropská unie dodržovat – snižování salda veřejných financí. A vlastně tento plán by měl nám určit, jakým způsobem to budeme dělat. Já tomu rozumím, že to je subtilní materiál, ve kterém jsou jenom ta konečná čísla. Nicméně není tam ani náznak toho, jakým způsobem bychom to chtěli dělat, respektive jaká vláda má připravena konkrétní opatření.
Už jsem tady říkal, že jsme to projednávali několikrát na rozpočtovém výboru, kde jsme se na to konkrétně zástupců Ministerstva financí ptali a byly nám zodpovězeny vlastně 2 věci. První věc, že takto byla nastíněna čísla. Ne proto, ne proto, že máme taková opatření a tak se k tomu dostaneme, ale právě proto, aby to akceptovala Evropská unie. Takže jsou to jenom konečná čísla. A na otázku, jaké tedy opatření nás k tomu povede, tak jsme na to nedostali odpovědět.
Já jsem včera i v této souvislosti interpeloval paní ministryni financí a dozvěděl jsem se k mému vlastně smutku, že ta opatření zatím úplně nejsou známá, ale zejména jsem se dozvěděl ke svému smutku to, že my vlastně prezentujeme veřejně v plánu čísla – saldo veřejných institucí, které posíláme do Bruselu. A není to jenom kvůli Bruselu, ale ukazujeme to ekonomické veřejnosti, ukazujeme to investorům, ukazujeme to ratingovým agenturám. A vlastně ta čísla, saldo sektoru vládních institucí jsou už po odečtení té únikové doložky na obranu a kdoví, jak to bude v dalších letech, jestli bude započítána v roce 2028 úniková doložka, kterou jste si tady prohlasovali na dopravní infrastrukturu. Zkrátka ten fiskálně strukturální plán už dneska ani v těch číslech, které prezentuje, neodpovídá té skutečnosti, kterou vláda navrhuje ve veřejných financích a právě z toho důvodu si dovoluju navrhovat tento bod, protože když se budeme tvářit, že máme nějaká čísla a k nějakým číslům chceme dospět, ale vlastně k tomu nic nebudeme dělat, tak si akorát lžeme do kapsy my, lžete si do kapsy vy, lže si do kapsy tato vláda, lže do kapsy médiím, lže do kapsy ratingovým agenturám a našim a potenciálním investorům. A pokud máme jeden příklad, kdy to takhle už jedna evropská země dělala, že zkreslovala výsledky svého hospodaření a tvářila se, že na tom je lépe, než na tom skutečně je, a bylo to kdysi Řecko. A jak to tam potom vypadalo, víme všichni. Takže proto považuju tento dokument za závažný, protože má nám určit i nám Poslanecké sněmovně, jakým způsobem se máme rozhodovat o veřejných financích, jakým způsobem máme rozhodovat o budoucích rozpočtech a o zákonech, abychom se k těmto číslům, která jsou v tomto fiskálně strukturálním plánu navržena.
Proto považuju za velmi důležité, abychom tento plán neprojednali jen tak chvilku na rozpočtovém výboru, ale aby se to stalo samostatným bodem Poslanecké sněmovny, protože projednání tohoto plánu jako vlastně takového střednědobého výhledu musí předcházet, musí předcházet projednání rozpočtu na příští rok. Proto si dovoluji navrhnout tento bod pod názvem Fiskálně strukturální plán aneb plán bez plánu jako první bod dnešního jednacího dne.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji, to byl první, ještě jenom kolikátý bod jste říkal? (Poslanec Munzar: První.) První, tak ano. A ještě máte jednu přihlášku, jestli se nemýlím, tak prosím, můžete pokračovat.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. A druhý bod, ten může být trošku víc filozofický, nicméně postavený na základě konkrétních návrhů této vlády a tento bod má název Útok na soukromé vlastnictví jako politika této vlády. A já to hned vysvětlím, proč to navrhuji a co tím myslím. Jako červená niť se nese návrhy zákonů a vyjádření zástupců této vlády dokonce premiéra této země je právě omezování soukromého vlastnictví. Já vám tady dám několik příkladů. První příklad útok na soukromé vlastnictví je návrh na předkupní právo pro nájemce zemědělských pozemků. To útočí na vlastníky těchto zemědělských pozemků, na možnost zhodnocení při prodeji jejich pozemků.
Druhý bod je prolomení. Návrh na prolomení advokátního tajemství pro finančně analytický útvar. To je také útok na soukromí. Zákon o regulaci cen pohonných hmot bez faktické možnosti a příležitosti soudního přezkumu pro ty dotčené subjekty. To byl také útok na soukromé vlastnictví a nově se k tomu přidává ve vyjádřeních jak pana premiéra, tak paní ministryně financí, zdanění investičních bytů a to je přece také útok na soukromé vlastnictví. A druhá věc, která se také objevila ve vyjádřeních pana premiéra, je zdanění dividend.
A to je vlastně také útok a trestání soukromého majetku. Je to vlastně útok na lidi, kteří bez státu chtějí zajišťovat své majetkové zabezpečení na stáří, ale to bez státu. Je to útok na soukromé vlastnictví. Vy s velikou slávou přicházíte s lepším penzijkem a já nepopírám, že tam ve většině případů jsou skutečně změny k lepšímu v tom systému a zároveň těmito vyjádřeními a těmito návrhy vašimi dáváte najevo těm, kteří na ten stát nečekají, nečekají na jeho pobídky, nečekají na státní příspěvky, nečekají na rozhodnutí státu, tak vy jim dáváte najevo, že za jejich vlastní samostatnou snahu budou potrestáni u těch investičních bytů. Tak co jsou to investiční byty? Jsou to byty, které nabízejí bydlení těm, kteří z mnoha důvodů využívají nájemní bydlení a že se tím někomu hodnotí majetek, že do toho investoval místo něčeho jiného, že to neutratil třeba za dovolené, ale zakoupil investiční byt pro sebe, na stáří jako majetkové zabezpečení nebo pro své děti, tak za to je chcete trestat?
A zdanění dividend, to je vlastně ta samá písnička. Česká republika dlouhodobě trpěla nedostatkem využívání možností kapitálového trhu. To brzdilo a limitovalo naši ekonomiku a zároveň to limitovalo celou společnost, jednotlivé lidi, že nevyužívali možnosti zhodnocení vlastního majetku přes nástroje kapitálového trhu. Situace se zlepšuje, a to i podle dat České národní banky. Zase jsme o tom diskutovali na rozpočtovém výboru. Lidé se naštěstí učí využívat možnosti kapitálového trhu, který nabízí lepší zhodnocení než třeba spořicí účty. ***
