Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(15.40 hodin)
(pokračuje Boris Šťastný)
To znamená, že tomu dramatickému růstu v dobách covidu, který už se nikdy nezastavil, by měla asi odpovídat i dostupnost a kvalita péče. Ono se to bohužel neděje, protože chybí některé strukturální změny, o kterých tady hovořil pan ministr zdravotnictví i někteří z vás, které je ale potřeba skutečně zopakovat. Jsem přesvědčený, že se nebudeme schopni zastavit v nalévání peněz takto – já to říkám otevřeně, ať se na mě kdokoliv zlobí – nesystémovým řešením, nesystémovým zalepováním děr prostřednictvím navyšování plateb za státní pojištěnce.
To, co dělá tady ministr zdravotnictví, je reakce na deficitní úhradové vyhlášky z minulého období. On nemá vlastně v tuto chvíli žádný jednoduchý, efektivní, rychlý nástroj, jak to udělat jinak. Ale my si musíme přiznat, že to nemůže být takto trvale. Dělaly to vlády před námi, dělá to bohužel už podruhé naše vláda, protože nemáme jiné řešení. Jsme šest měsíců po volbách. Sněmovna funguje tak, jak funguje. Dobře víte, že nejsme příliš efektivní, ale budeme muset přijít s nějakými strukturálními změnami.
Já za základní strukturální změnu pokládám skutečně podívat se na to, zda by bylo možné zvýšit konkurenci zdravotních pojišťoven mezi sebou. To znamená, nenavyšovat spoluúčast pacientů, nezavádět žádné experimenty se spoluúčastí pacientů, zachovat ten benefit, tu obrovskou devizu, kterou čeští občané mají, a to je fakticky bezplatné zdravotnictví, které nám může svět závidět, ale dokázat v tom systému s penězi, které do něj dáváme, v podstatě získat víc z toho systému.
Skutečně jednou z hlavních cest je konkurence zdravotních pojišťoven a následně samozřejmě napojení systémů a procesů, které dokáží na straně poskytovatelů v komunikaci s pacienty zefektivnit celou zdravotní péči. To nás čeká.
Digitalizace. O tom jsem hovořil. To je bez diskuse. Restrukturalizace lůžkového fondu. Kolikrát jsme to tady říkali, ale vzpomeňte si všichni. Teď je před komunálními volbami. Ano, zeptejte se každého komunálního politika, zeptejte se svých hejtmanů, jestli jsou ochotni restrukturalizovat lůžkový fond. Kdo z krajů dneska přijde tady k ministrovi zdravotnictví a řekne ano, jsem ochoten ta a ta lůžka zrušit, protože jsou neefektivní, protože nejsou dostatečně obsazena. Pane ministře, pojďte, změníme to. Jsem přesvědčený, že žádný z hejtmanů to v tuto chvíli neudělá. Ale věřím, že do budoucna je to možný krok, ale bude to vyžadovat tvrdou souhru na úrovni krajů, municipalit a Ministerstva zdravotnictví.
Poslední věcí je – tam bude naprosto nezbytná součinnost ministra zdravotnictví a ministra práce a sociálních věcí – dlouhodobá péče. Musíme propojit zdravotní a sociální péči do jednoho celku. Musíme zajistit, aby existencí zákona o dlouhodobé péči to nebylo jenom na papíře, jak to vzniklo v minulosti, jak tu byla minulá vláda.
Minulá vláda přišla se snahou o sociální zdravotní lůžka nebo zdravotně sociální pomezí, ale udělali jste to jenom proto, protože jste si potřebovali sáhnout, nebo země si potřebovala sáhnout, na strukturální fondy, které byly na to navázány. Protože to bylo jednou z podmínek pro to, aby bylo možné jednotlivá lůžka financovat, tak samozřejmě tam byla nějaká kosmetická změna zákona, která vlastně ale nepřinese nějakou zásadní úsporu. Ale když nám se podaří zdravotní a sociální služby propojit do jednoho systému, tak tahleta věc bude fungovat.
Já jsem slíbil pět minut. Tím chci říct jednu věc. Nemám radost z toho, že tady hlasujeme pro změny systému, toho vzorce, toho automatu, který se týká platby za státní pojištěnce. Já si myslím, že z toho nemá radost vlastně nikdo. Nemá z toho radost ani pan ministr zdravotnictví, jak jsem měl možnost s ním o tom hovořit. Nemají z toho radost mí kolegové napříč politickým spektrem. Všichni víme, že to není dobře, že správné by bylo ten automat mít nastavený a už na něj nikdy nesahat. Ale to samozřejmě bude vyžadovat nějaké změny a jsem přesvědčený, že ty změny je možné udělat silou anebo nějakou rozumnou akceptací ze strany opozice.
Já jsem tady chtěl moc poprosit, aby změny, které z pera ministra zdravotnictví a vlády budou přicházet, byly takto vnímány, aby opozice – vím, že mí kolegové, kteří jsou ve zdravotním výboru, znám je dlouhá léta, možná desetiletí, a rozumí tomu – tak na straně opozice k nim budou přistupovat konstruktivně a podaří se nám alespoň nějaké strukturální změny v systému českého zdravotnictví prosadit. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Máme zde dvě faktické poznámky. S první přichází pan poslanec Vlastimil Válek. (O slovo se hlásí poslanec Hřib.) Byl dřív. S druhou pan předseda Zdeněk Hřib. Než přijde pan poslanec Válek. Od devíti do 14 hodin z pracovních důvodů byla omluvena paní poslankyně Michaela Řehková a od 16 ze zdravotních důvodů se omlouvá poslanec Martin Záhoř. Nyní vaše dvě minuty.
Poslanec Vlastimil Válek: Já se, pane předsedající, vaším prostřednictvím, panu předsedovi Hřibovi omlouvám. Byť starší, mám rychlejší ruku, zřejmě. Nicméně slova pana ministra Borise Šťastného – on mě neposlouchá, teď už jo – vítám. Já si myslím, že je historická šance v Poslanecké sněmovně, aby se zdravotnictví nestalo soubojem levice a pravice, ale aby se stalo soubojem opravdu o tom, jaká koncepce může vést k tomu, že se restrukturalizuje. Já to štěstí neměl.
Určitě nebudu útočit na pana ministra, už vůbec ne lámanou češtinou, a urážet ho – k tomu nemám nejmenší důvod – a nebudu citovat některé z těch vět, které jsem tady zažíval. Protože si myslím, že řada věcí, které byla naplánovány – znovu se k tomu vracím – už v předchozím období, které se prostě nepodařilo realizovat, protože přišel covid – pan ministr to velmi dobře ví – tak já je ve zdravotním výboru, tehdy v opozici, podporoval. Podporoval jsem to intenzivně. Podporoval jsem elektronický recept a řadu dalších věcí.
Myslím si, že pan ministr Šťastný má v řadě věcí naprostou pravdu. Abych to ukončil pozitivně a odlehčeně, stejně tak pravdu má i pan ministr Adam Vojtěch. Ono je koneckonců vidět, že jsou oba dva bývalé děti ODS.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Teď si nejsem jistý... (Poslanec Hřib: S přednostním právem.) Přednostní právo. V tom případě mám tady přednostní právo, kde jsem byl požádán, jako zástup za předsedu ODS, místopředseda, přednostní právo. Mám ho tady papírově... (Poslanec Hřib se stále hlásí o slovo. Žádá o faktickou poznámku.) Dobře, faktická z místa.
Poslanec Zdeněk Hřib: Děkuji. Já jsem chtěl jenom upozornit. Já jsem pečlivě poslouchal tady pana doktora Šťastného. Jenom upozorňuju, že to, že je to reakce tady, nutnost nějak jako dolévat ty peníze, že je to reakce na deficientní úhradové vyhlášky, to jsme slyšeli už u těch osmi miliard, předtím. Fakt nevím, jak dlouho chystáte tady tenhle kousek hrát dokola, ale prostě nelze se na to vymlouvat donekonečna.
Co se týče restrukturalizace lůžkového fondu. Já si myslím, že to nelze dělat z pozice komunálu. To prostě musí se udělat tlak ekonomický ze strany zdravotních pojišťoven, bez nějakého velkého humbuku, tak, jak se to dělo, prostě už roky se to děje, a nijak jinak to vlastně dělat nejde.
Ale chtěl jsem se zastavit u toho, co bylo zmíněno, jako třeba nominální pojistné nebo možnost doplatit si rozdíl v té kvalitnější variantě. Tak já bych to třeba podpořil a vlastně nevidím tady úplně v opozici strany, které by to chtěly nějak torpédovat. Nebo asi nečekáte, že ODS zrovna tady bude torpédovat nominální pojistné. Tak já vlastně si myslím, že jediná strana, která by to tak byla schopna torpédovat, je ANO nebo možná SPD ještě. Byly by to schopné torpédovat nějakými ne úplně logickými úvahami a, řekněme, lehce manipulativními tvrzeními o tom, že se vytváří nějaké zdravotnictví jenom pro bohaté a tak podobně. ***
