Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.20 hodin)
(pokračuje Jana Patková)
Posledním bodem, který kritizujeme, je obrovské množství nasbíraných dat. Do tohoto systému se má podle odhadů zapojit 600 000 podnikajících. My budeme jako stát shromažďovat masivní a velmi detailní on-line balík informací o nákupním chování v celé České republice. Zabezpečení těchto dat a naprostá garance, že je stát nezneužije k nadbytečné a šikanózní kontrole drobných živnostníků, pro nás nejsou v tomto návrhu dostatečně přesvědčivé.
Závěrem chci říct, že Piráti chtějí silnou, moderní a digitální ekonomiku, ve které platí rovná pravidla, ale tento návrh EET 2.0 záchranou rozpočtu opravdu není. Je to bič ušitý primárně na ty, kteří se nemohou efektivně bránit, na lidi na vedlejší činnosti, na kreativní tvůrce, na seniory, na rodiče na rodičovské dovolené. Na těchto se stát opravdu hojit nemá. Z tohoto důvodu Piráti tento zákon v tomto znění nepodpoří. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji paní poslankyně. Poprosím poslankyni Pivoňku Vaňkovou, která je na řadě. Připraví se Jiří Havránek a Karel Haas, který propadl dozadu. Ano, máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já zde přicházím ve třetím čtení, abych znovu požádala o podporu mého pozměňovacího návrhu, který předkládám společně s kolegy z rozpočtového výboru, který modernizuje podporu rodin s malými dětmi. Jeho cílem není snižovat pomoc rodinám, ale nastavit ji spravedlivěji, jednodušeji a tak, aby odpovídala tomu, jak dnes české rodiny skutečně žijí.
Současný systém totiž zvýhodňuje především sezdané páry, zatímco samoživitelé, nesezdaní rodiče nebo nízkopříjmové pracující domácnosti, na stejnou podporu často vůbec nedosáhnou. To považujeme za nespravedlivé. Proto navrhujeme zrušit slevu na manžela či manželku a místo ní zvýšit daňové zvýhodnění na každé dítě do tří let věku o 1 000 korun měsíčně. V rodinách, kde je jeden z rodičů držitelem průkazu ZTP, pak navrhujeme zvýšení o 4 000 korun měsíčně, aby byla zachována odpovídající míra podpory. Podpora se tak nebude odvíjet od toho, zda jsou rodiče oddáni, ale od toho nejdůležitějšího, od péče o malé dítě. Navíc bude dostupná i formou daňového bonusu, takže pomůže také rodinám s nižšími příjmy, které dnes slevu na manžela často vůbec nemohou využít.
Stejně důležité je, že odstraňujeme jednu z dlouhodobě kritizovaných bariér – návrat rodičů na trh práce. Dnešní příjmový limit 68 000 korun ročně totiž znamená, že při jeho překročení rodina skokově přijde o daňovou podporu. To mnoho rodičů, nejčastěji matek, odrazuje od částečných úvazků nebo postupného návratu do zaměstnání. Na tuto demotivaci dlouhodobě upozorňují odborné analýzy a návrhy reformy „Chytřejší daně“. Náš návrh tuto překážku odstraňuje a dává rodičům větší svobodu rozhodnout se podle své životní situace, nikoliv podle nastavení daňového systému.
Zároveň nejde o vytváření nové nefinancované výdajové položky. Jedná se především o přesměrování stávající podpory tam, kde dává větší smysl. Čistý dopad na veřejné rozpočty je relativně nízký a nezahrnuje pozitivní efekty vyšší zaměstnanosti rodičů, které lze v budoucnu očekávat.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, naším cílem je podpora rodin, která bude spravedlivá, motivující a nebude rozlišovat mezi dětmi podle toho, v jaké formě soužití vyrůstají, v jaké formě soužití jsou jejich rodiče. Podporujme děti a rodiče, kteří o ně pečují, ne administrativní status jejich vztahu. Proto vás žádám o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, paní poslankyně. V této chvíli je na řadě Jiří Havránek, kterého teďka tady nevidím. Vy se mi tam střídáte, kolegyně, kolegové. Tak ho dám zase nakonec, tudíž se do popředí dostává... (Poslanec Havránek přichází do sálu.) Už je tady, ale já už jsem to přehodil. Musíte být v sále. V této chvíli teď je na řadě Karel Haas. Připraví se Štěpán Slovák, pak Jiří Havránek.
Poslanec Karel Haas: Vážený pane místopředsedo, děkuju mnohokrát za slovo. Dovolte mi relativně stručné vyjádření v rámci třetího čtení EET 2.0. Jedna rámovací poznámka, pak několik konkrétních věcných výhrad. Včetně toho, že jedna z konkrétních věcných výhrad bude lehce smutně úsměvná nebo – dokonce ji mám v poznámkách – bizarní. Ta rámovací poznámka. Už to tady říkal někdo z předřečníků, ať si to takhle zarámujeme.
Ta debata je o tom, jestli chceme malý nebo velký stát. Stát, který kontroluje, dohlíží, anebo stát, který důvěřuje, podporuje, věří v individualitu, věří v odpovědnost lidí a tak dále. To je přece úplně klíčová otázka nebo klíčová červená nit, která se táhne celou debatou o EET. Takže takto stručně to uvádím. To je základní rámec, jestli chceme kontrolu, dohled – to jsou zastánci EET – nebo jestli chceme důvěru, víru v člověka, víru ve svobodu lidí, víru v odpovědnost lidí. Já se kloním k té druhé variantě. To znamená, budu hlasovat proti EET 2.0, protože si myslím, že malý stát, který důvěřuje lidem, důvěřuje podnikatelům, věří, řeknu, v pozitivní věci, nevidí loupežníka na každém rohu, za každým rohem a v každém člověku, tak takový stát budu podporovat.
Teď klíčové body, které chci shrnout za ODS. Mám tady, jestli se nepletu, čtyři poznámky. Pak ta poslední bizarní se netýká ódeesky. Za ODS jsme se snažili pozměňovacími návrhy nejít po kazuistikách typu vánoční kapři a vánoční stromky – to bude poslední zmínka – ale jít po věcech zásadních. Takže, když to vezmu opravdu i podle priorit, tak první, co zdůrazňujeme, je protiústavnost. Takhle to zase pojmenujme pravými slovy, protiústavnost evidence bezhotovostních plateb.
Já jsem tady ve druhém čtení ocitoval... Nebojte, mám tady samozřejmě celý nález Ústavního soudu z prosince 2017, kdy Ústavní soud posuzoval EET v první variantě. Ústavní soud k bezhotovostním platbám, cituju z bodu 96. Jsou to opravdu jenom dvě věty. Nebojte, nebudu vás zdržovat. Cituji z bodu 96, odůvodnění tehdejšího plenárního nálezu Ústavního soudu 26/16: „Stát tak sám musí dodržovat jisté informační sebeomezení, může-li jím zajišťované funkce zabezpečit i jinak. Tímto prizmatem musí být posuzovaný zákon nahlížen a aplikován i v budoucnu.“ Tečka, konec citace.
To znamená, Ústavní soud k evidenci bezhotovostních plateb jasně vzkázal: Tudy, státe, ne. Toto není cesta. Můžeš si bezhotovostní platby zjistit i jinak. Nepochybně to není tak jednoduché, jako když budou evidovány v elektronické evidenci tržeb. Musí k tomu správce daně vynaložit nějaké konkrétní kroky, stojí ho to nějakou aktivitu, ale Ústavní soud jasně řekl: Státe, ty jsi tady od toho, aby sis poradil, nikoliv aby sis zjednodušoval cestu, když se hrabeš jiným subjektům v soukromí. Takhle jednoduchý vzkaz Ústavního soudu je. Nejdůležitější věta je opravdu ta, že takto musí být elektronická evidence tržeb nahlížena i v budoucnu.
Proč takhle zdůrazňuju nález Ústavního soudu? Za 10 let se princip bezhotovostních plateb přece vůbec nijak fakticky nezměnil. Jinými slovy, já bych ještě jako právník dokázal pochopit, že bychom nemohli plenární nález Ústavního soudu aplikovat, pokud by se změnily reálné vnější podmínky nebo by se změnil svět kolem nás. To znamená, změnily by se východiska, okolnosti, věcné předpoklady, na kterých nález Ústavního soudu stál. Ale na bezhotovostních platbách se nezměnilo fakticky od prosince 2017, kdy Ústavní soud rozhodoval, vůbec nic. Takže protiústavnost.
K tomu směřují nosné pozměňovací návrhy ódeesky, kolegy Vojty Munzara a dalších kolegů. Nebudu je všechny jmenovat. Oni vědí, kdo to odpracovali. ***
