Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.10 hodin)
(pokračuje Jan Skopeček)
U osob, které s těmito daty pracují z titulu své funkce nebo přístupu k systému, má být odpovědnost samozřejmě přísnější. Ochrana dat nesmí být pouze deklarace v důvodové zprávě k předloženému zákonu, ale musí existovat konkrétní právní povinnosti a vymahatelnost takových povinností i za cenu uvalení sankcí.
Další pozměňovací návrh, a tam, pokud dobře vím, bude možná shoda i s poslanci vládní koalice, je to, že navrhujeme zvýšit limit, od kterého vzniká povinnost podávat daňové přiznání, a to ze současných 50 tisíc na 100 tisíc korun za rok. Cílem je snížit administrativní zátěž u drobných přivýdělků, typicky u přivýdělku například důchodců, rodičů na rodičovské nebo zaměstnanců z vedlejší činnosti. Pokud je fiskální dopad těchto skupin obyvatel marginální, nemá stát vytvářet zbytečnou administrativní povinnost, která se tomu státu ani nějak výrazně z hlediska fiskálního pohledu nevrátí.
Další pozměňovací návrh je pozměňovací návrh, který reaguje na to, že pro některé činnosti a některé oblasti podnikání je EET zkrátka nepřiměřeným nástrojem, který nemá z titulu podoby toho podnikání jakýkoliv smysl. Jsou to například lékaři, u kterých se dají předpokládat drobné platby za vystavování nejrůznějších potvrzení. A jsou to i některé kulturní, sociální, tradiční činnosti, kde ta administrativní zátěž z titulu EET by byla větší než reálný přínos pro správu daní.
To jsou pozměňovací návrhy, které předkládá klub ODS, respektive které předkládáme spolu s některými mými kolegy a moc vás prosím o zvážení jejich podpory, jakkoliv klub ODS bude hlasovat proti této zbytečné normě, která i po těch 10 letech je ještě více zbytečná, než byla před těmi 10 lety. A znovu jedno číslo, před deseti lety 40 % podíl bezhotovostních plateb, 60 % hotovostních plateb. Dnes je ten podíl úplně opačný, dnes je 80 až 85 % podíl bezhotovostních a podíl hotovostních plateb pouze 15 %. Je to fakt naprosto zbytečný zákon, naprosto zbytečná regulace, naprosto zbytečně drahý systém, který stát bude muset vybudovat a jehož význam bude v čase klesat tak, jak roste každým rokem podíl bezhotovostních plateb. A jak už jsem znovu říkal, je to cca o 8 % ročně. Fakt to nemá jakýkoliv smysl. K žádnému narovnání podnikatelského prostředí to nepovede a bude to pouze udržovat v české společnosti tu dlouho podporovanou a rozvíjenou tezi, hypotézu, že podnikatelé jsou ti, kteří nějakým způsobem český stát obírají, kteří podvádějí a kteří žijí na úkor ostatních daňových poplatníků. Přitom je to úplně naopak. Jsou to podnikatelé, kteří tuto zemi posouvají dopředu. Jsou to podnikatelé, kteří dominantně platí daně v České republice, které tady my politici můžeme přerozdělovat a bez nich bychom tady nepřerozdělili ani 1 korunu.
A v tomto smyslu já se podnikatelů soukromého sektoru chci (zastat?) proti rozpínavému státu, který se rozpíná od prvních měsíců vlády hnutí ANO, kdy rostou deficity, kdy roste přerozdělování a kdy se ordinuje na podnikatele další nová administrativní regulující zátěž. Na jedné straně tu máme stát, který si chce rozvolnit rozpočtová pravidla, utrácet víc na úkor zadlužení a na úkor dalších generací. A ta stejná vláda, která sama sobě chce rozvázat ruce pro větší utrácení, tady chystá na podnikatele další administrativní zátěž, a to administrativní zátěž zbytečnou, která se v čase vyčerpala tím, jak narostl podíl bezhotovostních plateb.
Je to zbytečný zákon, zvažte vaše hlasování a nehlasujte pro zákony, které jsou pro Českou republiku zbytečné, nadbytečné. Děkuju za pozornost. (Silný potlesk jednoho poslance ODS.)
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak, já děkuji za toto vystoupení. V této chvíli nemám žádnou faktickou ani s přednostním právem. Na řadě pan poslanec Karel Haas, který tady zatím není, takže ho dám na konec. A nyní tedy se do popředí dostala paní poslankyně Jana Patková, připraví se paní poslankyně Pivoňka Vaňková. Tak, máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Patková: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, vážené kolegyně. Dobrý den, vážení kolegové, když jsme se minule bavili o rozpočtové odpovědnosti, upozorňovali jsme na obrovské schodky a účetní triky vlády. Dnes tu před námi leží zákon o EET 2.0, o kterém paní ministryně Schillerová mluví jako o záchraně příjmů státního rozpočtu.
Za Piráty chci rovnou říct, a to na rovinu, že my nemáme problém s narovnáním podnikatelského prostředí. Vláda ve verzi 2.0 naštěstí odstranila řadu nesmyslů, které jsme dříve kritizovali. Už není nutné vydávat šikanózní stvrzenky. Vyjmuli jste z toho eshopy a řemeslníky s fakturami, za to jsme rádi. Ale pokud se podíváme na zákon jako celek, vychází z toho naprostý nepoměr mezi tím, co vláda slibuje a tím, na koho reálně to dopadne. Paní ministryně říká, že EET 2.0 vybere 14,4 miliardy korun. Centrum veřejných financí je trošku střízlivější a počítá s necelými 14 miliardami korun. Budiž, bereme to číslo. Problém je ale v tom, co se na tento zákon doslova přilepilo z daňových výjimek.
Tento balíček záchrany rozpočtu totiž obratem vysaje ze státní kasy zhruba 7 miliard korun postupně v dalších letech, mimo jiné i přes územní samosprávy, které to zaplatí ze třetiny. Změny u zaměstnaneckých benefitů nebo selektivní sleva na studenta, která zasáhne jen minimum lidí, to jsou opatření, která by si zasloužila samostatnou debatu a ne je přilepit k zákonu o evidenci tržeb, aby se naoko ukázalo, že vláda něco dává.
Když se podíváme na reálný přínos, po odečtení všech vašich daňových dárků jsme na jednotkách miliard. Vedle toho ale vláda seká schodky přes 300 miliard a ruší rozpočtová pravidla. Vydat EET 2.0 za záchranu veřejných financí je zkrátka laciné marketingové divadlo.
Druhý, a pro nás zásadní, problém je dopad na ty nejmenší. Paní ministryně nás tu přesvědčuje, že kdo nechce řešit byrokracii a být v EET, může se takzvaně vykoupit a přejít do režimu EET off. To má ale jeden významný háček. Podle vlády musí tento člověk vstoupit do režimu paušální daně a připlatit si k ní dalších1 500 korun měsíčně navíc. Pominu teď fakt, že celková částka by se tak pro živnostníka vyšplhala na 11 500 korun za měsíc, což je pro někoho s drobným přivýdělkem možná i likvidační.
Ten hlavní a absurdní legislativní paradox je totiž ještě horší. Osoby podnikající na vedlejší činnost do paušálního režimu podle zákona vůbec vstoupit nemohou. Ano, tahle slavná možnost úniku, to velkorysé výkupné z EET pro stovky tisíc lidí s drobným přivýdělkem prostě legálně neexistuje. Senioři, kteří si drobně přivydělávají třeba tím, že vaří marmelády, maminky na rodičovské dovolené nebo lidé s vedlejšími příjmy po práci spadli do vládní pasti. Necháváte jim jen dvě možnosti. Buď si na vlastní náklady pořídí systém pro kódování tržeb a po večerech řeší státní byrokracii, anebo s tím svým drobným podnikáním prostě musí seknout.
Zahraniční data mluví v tomto jasně. Například studie publikovaná v roce 2019 na příkladu Maďarska dokazuje, že zavedení v elektronické tržbě má likvidační dopad zejména na reportované tržby těch nejmenších subjektů, zatímco u velkých hráčů je vliv téměř nulový. A my tu teď stejnou sekeru házíme pod nohy drobným obyvatelům České republiky. Proto naše kolegyně Vendula Svobodová a Veronika Kovářová předložily za Piráty pozměňovací návrh, který by od povinnosti zavést EET vyvázal právě osoby podnikající na vedlejší činnosti s příjmy do 400 tisíc korun ročně. Zbytečnou byrokracií zabíjíte aktivitu lidí, kteří by si rádi přivydělali, udrželi si pocit užitečnosti anebo si jenom vylepšili rodinný rozpočet a ty peníze navíc by okamžitě vrátili zpět do ekonomiky. ***
