Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(20.40 hodin)
(pokračuje Tomáš Goláň)
To není jenom taková jako bezvýznamná částka, tak aby přesně byla stanovená aktivace této výjimky, a to usnesením Bezpečnostní rady státu a za těch podmínek, které jsem tady vyjmenoval, to znamená: ohrožení svrchovanosti, územní celistvosti, fungování ústavního zřízení, ohrožení bezpečnosti obyvatelstva, kritické infrastruktury, závazků NATO a EU. To si myslím, že jsou dostatečně jasná kritéria pro to, kdy můžeme tuto doložku aktivovat. A myslím si, že pokryjou všechny situace, na které vlastně původně bylo zamýšleno, aby tato doložka byla aktivována.
Další podmínka, kterou paní ministryně samozřejmě jakýmsi způsobem zpochybnila, já to chápu, protože jste to tady schválili a paní ministryně je navrhovatelkou tady tohoto zákona, je předchozí projednání v rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny. Ten rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny má stejné složení jako složení celého pléna celé dolní komory. To znamená, že samozřejmě tam máte možnost hlasovat pro to, co vláda navrhne. Ale jde tu o tu parlamentní kontrolu, protože máme jasně danou ústavní dělbu, že rozpočet kontroluje Poslanecká sněmovna. A já si myslím, že vy se dobrovolně vzdáváte možnosti rozhodovat o těchto věcech.
Já teďka mluvím konkrétně na vás, ale uvědomte si, že ten zákon je tady i pro příští vlády. A já neviním vaši vládu z toho, že chce tohle zneužívat. Ale ten nástroj vy tady přijmete a kdokoliv jiný, kdo tady bude, a můžou nás ve volbách smést jakékoliv subjekty, může potom zneužívat, což já vůbec netvrdím, že připravuje tato vláda. Já si myslím, že tato vláda byla vedena skutečně bezpečnostními službami, návrhy a dalšími situacemi, které tady popsala paní ministryně Schillerová. Jinak když se tady bavíme o té bezpečnostní legislativě, to je jenom část. My máme velmi nedostatečně nastavenou bezpečnostní legislativu v případě jakéhokoliv ohrožení státu. A tady se bavíme jenom o jedné části.
Nicméně znovu akcentuju na to – jsme parlamentní demokracie a jako parlamentní demokracie bychom měli v rámci Parlamentu, tady ta dělba je taková v rámci dolní komory, kontrolovat vládu tady v těchto věcech. A znovu říkám, tato věc se do zákona dostane jenom jednou a když tam zůstane, tak žádná vláda, žádná, nebude mít chuť se zbavovat těchhle pravomocí. To myslím naprosto vážně a už jsme si to v minulosti mockrát vyzkoušeli, že málokdo se svých pravomocí zbavuje v okamžiku, kdy třeba to nebezpečí v okolí pomine anebo už vlastně v podstatě není ani reálné.
Teďka se dostanu k další části, a to je infrastrukturní úniková doložka. Už ten název „úniková doložka“ říká, že je to jakási věc, která by měla být používána ultima ratio, jak řekla paní ministryně. To znamená, opravdu, když to přeložím z latiny, v krajním případě, v krajním mezi. A tato úniková doložka ale přece nemá nic společného s investicemi. My přece jsme byli schopni investovat i bez této únikové doložky. A vláda, aby mohla v budoucnu investovat a zajistit si peníze na výdaje běžné, to znamená neinvestiční, přišla s institutem tady téhle právě únikové doložky. Ano, jednu doložku tady máme a my jsme proti ní vůbec nic neměli v Senátu, a to je doložka na obranu. Úniková doložka na obranu říká, že jakmile státní rozpočet překročí dvě procenta HDP, výdajů na obranu, ta částka, která převyšuje dvě procenta, se nezapočítává do sledovaného výdajového rámce. A přece toto tady máme, toto máme odzkoušeno. Tak proč stejným způsobem nefungovat v rámci investic? No proč? No protože ty investice by nám snižovaly množství peněz, které lze utratit v rámci běžného provozu a v rámci sledovaného rozpočtu, v rámci sledovaných rozpočtových pravidel, v rámci takzvaného fiskálního rámce. A pokud potřebujeme v rámci fiskálního rámce utrácet na běžné výdaje, nezbudou nám peníze v rámci fiskálního rámce na investice, a proto vytváříme tady únikovou doložku.
Senát, vědom si tohoto nebezpečí a vědom si toho, že vlastně naše budoucí generace, kdy tam někteří zástupci sedí nahoře, by museli splácet tyto nové dluhy, přijal podobné opatření, jaké máme u výdajů na obranu. Přijal strop jednoho procenta HDP. Strop jednoho procenta HDP dneska představuje částku 87 asi až 90 miliard, což jsou běžné právě výdaje, které – nebo běžné výdaje, já teďka, abych vás, neodborníky, neodvedl bokem – což jsou výdaje na investice, které běžně používáme. To znamená, musím to otočit. Nejsou to běžné výdaje, jsou to výdaje na investice, které dneska podle zákona o liniových stavbách běžně vydáváme na investice, nikoliv běžné výdaje. A právě tento rámec by měl být sledován. Tahle částka by měla být sledována, měla by být součástí právě sledovaného deficitu, kdy ten sledovaný deficit musí splňovat určitá kritéria. A tím, že jste přijali tuhle doložku bez omezení, tak jakékoliv výdaje na infrastrukturu by se dostaly mimo sledovaný rámec. To znamená, 1 + 1 by bylo 0,5.
Co je důležité říct, i když ty výdaje budou mimo sledovaný rámec, ony pořád budou výdaji. A celková výše rozpočtu bude skutečně i včetně té infrastruktury, kterou se vy snažíte dostat z toho sledovaného rámce, to znamená těch procent HDP, kdy můžeme ještě utrácet, kdy už nemusíme.
To jedno procento je pojistka i pro budoucí vlády, pro všechny vlády. To znamená, pokud budu investovat běžným způsobem a vydám na investice 87 miliard, tato částka se mi bude ve sledované části deficitu objevovat. Pokud budu natolik šikovný a aktivuju naše hospodářství, naše stavebnictví a naše samozřejmě nešťastné povolovací procesy u liniových staveb a podaří se mi je urychlit a seženu ty peníze a ty samotné stavební firmy a dokážu proinvestovat více, ano, potom tuhle částku dávejme mimo sledovaný výdajový rámec.
Já vím, že je to velmi složitá materie, a snažím se. Jsem z učitelské rodiny a říkám, že když to někdo nepochopíte, je to moje chyba. Takže snažím se všecko vysvětlit tak, aby vám to bylo srozumitelné. Pokud jste to nepochopili, říkám, je to moje chyba a to se samozřejmě projeví i v případném hlasování. Nicméně snažil jsem se na tři sta procent a to je jako aspoň pro mě nějaká představa, že to nějakým způsobem vám předávám. To je ta část, která mluví o infrastruktuře a o infrastrukturní únikové doložce. Znovu říkám, úniková doložka, už v tom názvu je něco, co je částečně jakýmsi účetním trikem.
Teď se dostanu k onomu zrušení zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění. Ano, samozřejmě, když ty peníze, které vyberu navíc z důchodového pojištění, utratím na něco jiného, tak pak s tím musím počítat, abych tu rezervu dotvořil. Samozřejmě. To je jasné. Když budu doma si spořit na budoucnost a na budoucí problematické výdaje, a najednou nebudu mít na dovolenou a vezmu si to z té rezervy, no tak samozřejmě pak si to budu muset půjčit. Tady ta situace vznikla již v minulosti. Ano, opravdu žádný důchodový účet neexistuje. Ale tohle je zvláštní účet rezervy, která se převádí v případě výběru vyššího důchodového pojištění včetně penále a dalšího příslušenství a převyšuje vyplacené důchodové dávky, tak se má převádět do dalšího roku. A paní ministryně má pravdu, protože když to utratí, tady ten větší výběr, no, tak pak si ho musí půjčit, aby to dotvořila.
Ale znovu říkám, pokud se chceme tvářit zodpovědně a šetřit si na budoucí důchody, protože demografický vývoj je naprosto neúprosný, tak bychom měli tyhle peníze neutrácet a nechávat si je bokem. Tato část, která se ruší, ten § 36 odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech také umožňoval v případě, že by některá z vlád přistoupila na velkou důchodovou reformu, do tohoto účtu zvláštní rezervy převádět peníze navíc, které by mohly pokrýt případné výpadky v důchodových reformách a v dalších změnách v důchodovém systému. ***
