Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(19.20 hodin)
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji za dodržení času. V této chvíli je na řadě pan poslanec Michal Kučera. Připraví se poslanec Vlček. Tak vašich pět minut.
Poslanec Michal Kučera: Dobrý večer, dámy a pánové. Děkuju za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, už opakovaně tady z tohoto místa upozorňuju, jak ochotně se Poslanecká sněmovna vzdává svého práva kontrolovat vládu. Některá témata, která jsou absolutně důležitá pro Českou republiku, pro české občany, a tady bych zmínil zejména hospodářská témata, jdou naprosto mimo tuto Sněmovnu a Sněmovna nemá vůbec ambici si o těchto závažných tématech pohovořit, projednat, požádat vládu o informaci. Tato rezignace na kontrolní činnost Poslanecké sněmovny je opravdu udivující a tuším ještě v žádném volebním období nedošlo k takové degradaci Poslanecké sněmovny, jako to vidíme v tomto volebním období. Poslanecká sněmovna se stala pouze jakýmsi hlasovacím strojem pro prosazování zákonů vládní menšiny. Na svoji hlavní činnost absolutně rezignovala.
Už tady opakovaně zazněla témata, o kterých jsme se domnívali a domníváme, že je naprosto důležité se pobavit právě tady v Poslanecké sněmovně, aby si tady stoupl ministr průmyslu a aby řekl, jak to například bude se zestátněním ČEZ. Tam, pánové a dámy, potečou skutečně stovky miliard. Stovky miliard potečou státních peněz nebo peněz, ze kterých velmi slušně byl živ státní rozpočet, tak ty se přesměrují k minoritním akcionářům, tak aby byli vykoupeni ze společnosti ČEZ. Já nerozporuju, zda to je dobrá či není dobrá taktika či strategie. Ale v každém případě by o tom měli být informováni poslanci a poslankyně a v každém případě by o tom měla minimálně zaznít informace z úst ministra průmyslu Havlíčka. Mezitím tady vypouští kouřovou clonu ministr Macinka, trollí(?) Českou republiku a tato témata zapadají pod tímto mediálním nánosem.
Chtěl bych zmínit taky, že tato hospodářská témata jsou překryta jakýmisi vágními prohlášeními vlády České republiky, že budou investovat, že... (Poslanec Kučera se odmlčel pro hluk v sále.)
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak já vás poprosím vlevo, kolegové, kolegové z klubu SPD, poprosím o klid.
Poslanec Michal Kučera: Tak já děkuju, pane předsedající. Tady vláda tvrdí dlouho, jakým způsobem bude investovat, že investice porostou. Nicméně v poslední době schválila strategický dokument, který říká úplný opak. To znamená, že investice nebudou vyšší a nebudou návratné. To je věc taky, která šla mimo Poslaneckou sněmovnu. A je až zarážející, že Poslanecká sněmovna si nevyžádala debatu na toto téma. Já to určitě otevřu v hospodářském výboru a budu se snažit, aby toto téma doputovalo i na jednání Poslanecké sněmovny. To znamená rozpory mezi tím, co vláda prohlašuje, že bude mít vysoké investice, a strategickým dokumentem, který říká pravý opak.
Zmiňoval jsem další z těch témat, která tady opakovaně zmiňuju, a myslím si, že je velmi důležité, abychom se o něm pobavili, je to, že vláda úplně rezignovala na koncepci výstavby vysokorychlostních tratí. Tím zásadně ovlivnila budoucnost našich dětí, protože samozřejmě co se týká vysokorychlostních tratí, tak po nich se nesvezeme my, po nich se svezou naše děti, naši vnukové. Vláda jedním rozhodnutím s dodatkem „nemáme peníze“ shodila ze stolu tuto koncepci, která zajišťovala obslužnost regionu, nejenom těch hlavních sídel, ale taky těch regionů třeba příhraničních, jako je třeba Mostecko a Lounsko. Tímto, že vláda smetla tuto koncepci, znemožnila připravovat prováděcí studie, studie proveditelnosti, které jsou naprosto důležité k tomu, aby ta trať byla v budoucnu postavena. Upozorňuji, že se bavíme třeba o roce 2050. Takže dnešním krátkozrakým rozhodnutím vláda rozhodla tyto tratě zrušit. Proto bych navrhoval v tuto chvíli zařadit bod Koncepce výstavby vysokorychlostních tratí. Děkuju.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času, mám napsané. V této chvíli je na řadě pan poslanec Lukáš Vlček. Připraví se poslanec Jan Bureš.
Poslanec Lukáš Vlček: Tak já vám děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já tak jako před týdnem a jako před předchozími týdny zkouším opětovně přesvědčit Sněmovnu k tomu, aby na pořad jednání zařadila nový bod s názvem Strategie pro hospodářsky a sociálně slabé regiony.
Ptáte se proč? Já si myslím, že teď je ta vhodná doba ještě před parlamentními prázdninami, aby v situaci, kdy tedy je připravován státní rozpočet, tak abychom toto téma otevřeli, protože podle mého názoru bude velmi důležité, aby se toto téma určitě propsalo do návrhu státního rozpočtu na ten následující rok. U nás určitě to téma má velkou podporu a pokud tedy Sněmovna by o tomto byla ochotna diskutovat, tak my bychom to určitě hodně uvítali. Já věřím, že by to uvítala i řada těch kolegů a kolegyň, kteří ve svých volebních programech měli právě téma řešení problémů v hospodářsky a sociálně ohrožených regionech, hlavně s ohledem na neustálé rozevírání se pomyslných nůžek nejenom v těch makroekonomických údajích, jako je ekonomická vyspělost nebo respektive ekonomický výkon, ale samozřejmě i v takových věcech, jako je dostupnost lékařské péče anebo kvalita vzdělávání.
Tedy já opětovně tímto žádám plénum Poslanecké sněmovny, abychom zařadili na jednání tedy bod, jehož název zní Strategie pro hospodářsky a sociálně slabé regiony. Děkuji.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, pane poslanče. V této chvíli je na řadě pan poslanec Jan Bureš. Vidíte, já jsem u vás i zapomněl spustit stopky, a vy jste byl tak rychlý, že to nebyly ani dvě minuty. U vás na to nezapomenu, pane kolego. Tak pět minut.
Poslanec Jan Bureš: Já se toho neobávám, pane místopředsedo. Já vím, že vy na nás všechny máte stejný, nikoliv dvojí metr.
Takže, dámy a pánové, já bych si dovolil požádat o zařazení tisku číslo 103. Možná se už to stává takovou tradicí, že tady stojím a apeluji na vás ve věci jednoho konkrétního bodu. Opětovně a opakovaně žádám o zařazení sněmovního tisku 103. A dělám to proto, že jsem hluboce přesvědčen, že ignorování rozumných návrhů jen proto, že nejsou vládní, je luxus, který si tato země nemůže dovolit.
Dovolte mi začít od konce, od výhrad, které k tomuto návrhu zazněly z úst vlády. Vláda ve svém stanovisku zmiňuje obavy z diskriminace občanů Evropské unie nebo technickou nepřipravenost systému. A já se ptám, kdy jindy o těchto obavách chceme mluvit než právě v otevřené rozpravě? Moje opakovaná žádost o zařazení tohoto bodu není tvrdohlavost. Je to nabídka k dialogu. My jako předkladatelé nejsme hluší k odborným argumentům. Pokud existuje riziko kolize s unijním právem, pojďme ho v druhém čtení vyřešit pozměňovacím návrhem. Pokud má Digitální a informační agentura personální kapacity, které vyžadují delší náběh, upravme účinnost. Ale proboha neshazujme tento návrh ze stolu dřív, než o něm vůbec začneme věcně jednat.
Pojďme se podívat na to, co tisk číslo 103 přináší v rovině bezpečnosti. Často zde slyšíme, a to zejména od kolegů z koalice, volání po zpřísnění kontroly vyplacených dávek. Tisk 103 je přesně tím nástrojem, který vnáší světlo do komunikace s cizinci, kteří jsou příjemci státní podpory. Zavedením povinných datových schránek pro tuto skupinu osob končí éra fiktivních adres a nedohledatelných příjemců. Stát získá garantovaný kanál, kterým může doručovat rozhodnutí, výzvy i kontroly. Je to opatření ve výsostném zájmu. Chceme skutečně efektivní kontrolu sociálního systému, nebo o ní chceme jenom mluvit v předvolebních spotech? Pokud ji chceme opravdu, musíme tisk číslo 103 pustit do dalšího projednávání.
Dalším rozměrem, který nesmíme opomíjet, je čistá ekonomická racionalita. Každý rok vyhazujeme stovky milionů korun za papírové obálky, za poštovné, za administrativní sílu, která tyto obálky lepí, eviduje a následně řeší jejich nedoručení. V době, kdy se bavíme o každé miliardě v rozpočtu, zde máme na stole návrh, který digitalizuje proces u statisíců subjektů. Je to modernizace, která se zaplatí sama během prvních měsíců fungování. ***
