Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(15.50 hodin)
(pokračuje Michal Zuna)
A pak se vláda diví, že nemá důvěru. Vláda Andreje Babiše ráda říká, že myslí na lidi. Dobře, tak mluvme o lidech, kteří žijí v zemi, jejíž bezpečnost závisí na tom, zda budeme mít funkční a silnou armádu. Mluvme o lidech, kteří se spoléhají na to, že stát dokáže chránit hranice, základní i kritickou infrastrukturu, nemocnice, energetiku, letiště, železnice, data, komunikace. Myslí premiér i na lidi, jejichž děti budou muset splácet nejen finanční dluhy, ale i dluhy z promarněných investic do obrany? Protože rozpočtová neodpovědnost je v obraně mimořádně zákeřná. Její následky nejsou vidět, hned; neudělá díru do silnice přes noc nebo nezhasne lampu na náměstí, ale pomalu vyžírá schopnost státu obstát. Jedno odložené rozhodnutí, jeden podfinancovaný projekt, jeden chybějící nákup či rok stagnace. Výmluva na ekonomickou situaci nebo rozpočet, ve kterém se obrana zase někam odloží. A najednou zjistíme, že jsme roky mluvili o bezpečnosti, ale nebudovali ji.
Já vím, že vláda bude říkat, že opozice jen kritizuje, že nenabízíme řešení, že nevíme, jak těžké je sestavit rozpočet a že oni přece musí myslet na všechny. Ale právě proto navrhuji tento bod, abychom konstruktivní řešení poskytli. Ale řešení je ve skutečnosti jasné. Přestat lhát lidem, že bezpečnost lze mít zadarmo. Protože dnešní svět je tvrdý, neklidný a nebezpečný.
Autoritáři testují hranice, Rusko testuje odhodlání Evropy. Spojenci testují, kdo opravdu plní a kdo jen umí pěkně mluvit. A občané testují, jestli jejich stát myslí dál než k příštím volbám. A v tomto testu stávající vláda propadá. Propadá rozpočtově, bezpečnostně i jako alianční spojenec a my tady od toho jsme, abychom na to upozornili, Klidně znovu. Klidně tak dlouho, dokud vláda nepřestane předstírat, že obrana státu je jen nepříjemná položka na konci tabulky. Jestli chce vláda mluvit o silném Česku, tak s ohledem na situaci musí začít u obrany země. Ať vláda řekne, kdy přesně splníme své alianční závazky, které jsou navíc i pro TOP 09 jen absolutní minimum, protože my musíme cílit daleko výše, Ať řekne které modernizační projekty budou zajištěny a z čeho.
Tomio Okamura už prohlásil, že v mandátu vlády pro summit NATO máme, že se vláda v uvozovkách zasadí o zvýšení výdajů na obranu, nikoliv že to udělá. Takže v překladu vláda dává spojencům o naší obraně jen planá slova. A pak se k tomu ještě přizná. Vláda Andreje Babiše nabízí kombinaci populistického rozhazování, bezpečnostního alibismu a politické pomstychtivosti. A to je směs, která je pro Českou republiku nebezpečná.
Nemohu být spokojen s rozpočtem, který dává najevo, že obrana republiky může počkat. A nebudu mlčet v době bezpečnostní krize kdy vláda oslabuje naši důvěryhodnost v NATO. A nemohu se tvářit, že je normální, když vláda mluví o vlastenectví a zároveň podfinancovává jeho základní pojistku.
A nebudu se omlouvat za to, že připomínám rok 1938, protože ten rok je varování a srovnání nekulhá. Je to hlas, který nám říká, že když přijde doba zkoušky, nestačí mít pravdu. Musíte mít také sílu ji ubránit. Naši předkové v roce 1938 věděli, že obrana je otázkou existence. Dnes máme NATO, máme spojence, máme zkušenost, máme varování z Gruzie, varování z Ukrajiny. Máme dějiny, které nám dávají dostatek moudrosti k poučení, abychom si nemuseli prožít znovu. (?)
A přesto tu stojíme nad rozpočtem, který je z pohledu obrany ostudný. Hanba vlády, která mluví o národních zájmech, ale neumí je zainvestovat. A hanba vlády, která chce vypadat doma tvrdě, ale navenek působí nejistě, malicherně a především nespolehlivě. Začněte se konečně chovat jako vláda země, která není slabá, směšná, rozhádaná tam, kde je v zájmu všech domácí ideové spory odložit.
A když už rozhazujete, dejte alespoň to nejnutnější české armádě – ženám a mužům, kteří zajišťují naše bezpečí a naši suverenitu s nasazením vlastního života. Neposílejte je do toho rizika se špatným vybavením a s ostudou. O to vás prosím nejenom jako poslanec TOP 09, ale i jako občan, který má tuto zemi opravdu rád.
A proto navrhuji tento bod Bezpečnost státu na dietě: NATO ano, ale hlavně neplatit. A navrhuji ho jako první bod ve středu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Dobrý den, mám poznačeno. Další přihlášený s přednostním právem je pan předseda Martin Kupka. Máte slovo.
Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, vážené kolegyně, oč tu dneska půjde? Půjde tu o zelenou pro další neskutečné kolo rozhazování peněz v režii Andreje Babiše a Aleny Schillerové. My už jsme to zažili a Česká republika to těžce odnesla. Odnesla to totálním překročením všech kritérií zdravého hospodaření. Maastrichtská kritéria na konci vládnutí Andreje Babiše a Aleny Schillerové v tom předchozím volebním období končilo nad pěti procenty schodku veřejných institucí vůči HDP. Nad pěti procenty. Přitom teď Andrej Babiš a Alena Schillerová přebírali zemi ve stavu ekonomického růstu 2,6 procenta HDP, přičemž ten deficit veřejných institucí vůči HDP jako důležité kritérium, které ukazuje na zdraví ekonomiky, se podařilo snížit ke dvěma procentům. To jsou tvrdá čísla. To jsou tvrdé údaje o tom, v jakém stavu česká ekonomika byla.
Znovu to opakuji. Ekonomický růst 2,6 procenta HDP a zároveň snížení toho deficitu veřejných institucí vůči HDP na dvě procenta. Zároveň zákonný rozpočet, který počítal s deficitem 237 miliard korun a s únikovou položkou pro přímé výdaje na obranu ve výši 21 miliard korun tak, aby ve výsledku naše výdaje na obranu mohly dosahovat 2,34 procenta.
Co s tím udělala vláda Andreje Babiše a Aleny Schillerové? No, jednak říkala vám občanům, že je to spálená země. Česká republika, ve které žijete. Tak já chci jasně říct, není tomu tak. Česká republika je především díky vám, díky vaší práci, zemí poměrně úspěšnou a do poslední doby hospodařící velmi odpovědně. Ty konkrétní důkazy jsem zmínil před malou chvílí. Deficit veřejných institucí vůči HDP dvě procenta je hluboko pod maastrichtským kritériem tří procent a zároveň znamená, že Česká republika může dál spoléhat na stabilizovanou inflaci, může dál směřovat k tomu, aby snižovala svoje schodky.
Odpověď vlády Andreje Babiše? No, první krok zvýšení toho schodku na 310 miliard. A k tomu přidala změnu zákona o rozpočtové odpovědnosti. To je opravdu hanebné otevření dveří ještě vážnějšímu zadlužování. ***
