Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

A co v něm vidíme? Každý rok je plánováno deficitní hospodaření. Tak kde je slibované směřování k vyrovnanému rozpočtu? Kde je plán, jak dostat veřejné finance do dlouhodobě udržitelného stavu? Jedna věc jsou politická prohlášení, druhá skutečné kroky a zatím to bohužel vypadá, že vláda mluví o rozpočtové odpovědnosti, ale plánuje další roky života na dluh. Ponechávám teď stranou otázku, do jaké míry je plán reálný a jestli skutečnost nebude výrazně horší.

Nepředstavuji si, že je možné schodkové hospodaření státu z roku na rok změnit na přebytkové. Já chápu a respektuji, že ke změně trajektorie je potřeba více času. Ale čísla zveřejněná ve fiskálně strukturálním plánu na směřování k vyrovnanému hospodaření vůbec nevypadají. Plán naopak říká, že hrubý dluh zvýšíte ze 44,3 procenta HDP v roce 2025 na 46,4 procenta HDP v roce 2030. Dokonce oproti původní verzi plánu počítáte s vyššími schodky. Přitom předpokládáte pokračování hospodářského růstu, stabilizaci vnějšího prostředí a odeznívání části geopolitických a energetických rizik.

Byla bych proto ráda, paní ministryně, kdybyste mohla tento rozpor mezi programovým prohlášením vlády a vývojem veřejných financí načrtnutým ve fiskálně strukturálním plánu vysvětlit. Obávám se, že tomu v tuto chvíli nerozumím nejen já, nejen naši voliči, ale ani vaši voliči. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní poslankyně, za dodržení času a paní ministryně Schillerová s odpovědí.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážená paní poslankyně, ráda vás uvedu do obrazu. Začnu s dovolením tím, co přesně máme napsané v programovém prohlášení vlády. Je to kapitola číslo 2 Finance a hospodaření státu. Je to moje kapitola, takže o ní mám velmi dobrý přehled. Cituji: Veřejné finance České republiky budeme udržovat blízko vyrovnané bilance, a to bezpečně pod hranicí tří procent deficitu požadované Paktem stability a růstu. Díky masivním investicím do dlouhodobého ekonomického růstu, důslednému naplňování hospodářské strategie, úsporám provozu státu dosáhneme postupného snižování deficitu veřejných financí. V delším časovém horizontu pak i fakticky vyrovnaného či přebytkového hospodaření, podobně jako v letech 2016 až 2019. V delším časovém horizontu.

Takže takto zní náš závazek a teď se, prosím, pojďme podívat do návrhu Fiskálně strukturálního plánu České republiky, tak jak ho v červnu schválila naše vláda. V naprostém souladu s programovým prohlášením vlády počítáme s postupným snižováním deficitu a tedy zlepšováním hospodaření veřejných financí naší země. I v prvním roce nového plánu, kdy se ještě efekty vládních opatření logicky nemohou naplno projevit, nastavení respektuje cíle vlády v nepřekročení hranice deficitu sektoru vládních institucí ve výši tří procent HDP. Zcela konkrétně: v roce 2027 počítáme s deficitem 2,8 procenta HDP veřejných financí samozřejmě. V roce 2028 máme tam dvě procenta HDP. 2029, myslím veřejných financí 1,6 a 2030 1,2  procenta HDP veřejných financí. Fakticky to znamená, že počínaje rokem 2028 budeme snižovat strukturální saldo zhruba o půl procentního bodu ročně.

Je evidentní, že Česká republika podle tohoto plánu zůstává mezi rozpočtovými jestřáby evropské sedmadvacítky, tedy mezi naprosto nejzodpovědnějšími státy v celém horizontu tohoto plánu. Na rozdíl od plánu minulé vlády, jehož podobu jsme museli přejednat, plán zohledňuje záměry vlády v oblasti investic a prorůstových reforem a nepovede ke kolapsu české ekonomiky, jejího zdravotnictví ani obranyschopnosti.

Opravdu zde nevidím ani náznak toho, že bychom neplnili naše programové prohlášení a jsem ráda, že i vy sama uznáváte, že ze schodku více než 300 miliard, které jste nám po sobě zanechali, nemůžeme vykouzlit přebytek z roku na rok. Považuji za naprosto logické, že opatření nabíhají postupně, i když jsme při jejich zavádění neztratili ani den. EET 2.0 spustíme v lednu 2027. Kobra 26 ke svému stoprocentnímu fungování také vyžaduje ještě nějaké legislativní úpravy. Integrace umělé inteligence ve finanční správě je také v běhu. Výběr daní se zlepšuje, což jasně ukázalo včera zveřejněné pokladní plnění státního rozpočtu. Prorůstová opatření, která spustíme letos nebo na začátku příštího roku, také ponesou své ovoce postupně. Vláda nemá kouzelnou hůlku a stát není motorový člun, ale spíš trajekt.

Opatření potřebují svůj čas. Přesto jsem přesvědčena, že náš fiskální strukturální plán je jasnou a nezpochybnitelnou deklarací rozpočtové odpovědnosti, která přesně odpovídá závazkům a slibům, které jsme dali našim voličům. Také jsme na něm s Evropskou komisí, respektive jejími zástupci pracovali velmi intenzivně od dubna a teď jsme ve fázi, kdy čekáme předběžné schválení do konce července a oficiální už potom technické schválení někdy v průběhu, na přelomu září, října. Děkuji vám.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní ministryně. A paní poslankyně s doplňující otázkou.

Poslankyně Marie Kršková: Já děkuji, paní ministryně. Je vidět, že jsme čerpali úplně z těch stejných dat a ze stejné části programového prohlášení. Já mám za to, že programové prohlášení se týká období vlády tudíž čtyř let. A potom pokud tam píšete v delším horizontu, tak očekávám, že to je na konci vašeho plánovaného období. A pokud tedy vidíme ve strukturálně fiskálním rámci, že se píše, že do roku 2030 každý rok jsou schodky a za celé ty čtyři roky zvýšíte státní dluh o dvě procenta v době hospodářského růstu, tak je to ekonomicky nezodpovědné.

Všichni ekonomové říkají, že v době hospodářského růstu je potřeba stabilizovat veřejné finance a mít je vyrovnané anebo přebytkové. A vy plánujete hospodářský růst, dobrou ekonomickou situaci, ale státní dluh se neustále bude prohlubovat.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní poslankyně. A paní ministryně odpoví.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Paní poslankyně, já jsem patřila mezi ministry financí stejně jako Andrej Babiš když byl ministr financí, kteří měli přebytkové, mírně přebytkové nebo vyrovnané rozpočty. No nicméně stalo se mnoho věcí, covidem počínaje, hospodařením vaší vlády, opravdu ty čtyři roky teda potěš nás pánbu pokračovalo a teď jsme v nějaké situaci. A vy jste nám tady zachovali nebo nechali po čtyřech letech navýšení zadlužení o 1,2 miliardy. Vyjednali jste fiskálně strukturální plán, podle kterého bych měla mít schodek příští rok 150 miliard a ten další rok 126, takže my to teď postupně dáváme do pořádku. A my jsme vždy řekli, že budeme to držet pod trajektorií tří procent. Tomu odpovídá fiskálně strukturální plán. Že musíme začít někde výš, to je logické, protože potom by to odneslo zdravotnictví, školství, investice a všechny další důležité segmenty ekonomiky. Obranou, samozřejmě o obraně nemluvě, na kterou také musíme příští rok myslet, a tak můžu pokračovat.

A v delším časovém horizontu znamená postupně a když jsme tam dali tu trajektorii, která je a bude znamenat ještě určité strukturální reformy, která je postupná, je zhruba o půl procentního bodu, tak je to proto, abychom ekonomiku nezaškrtili a nenechali ji ve stavu, v jakém vy jste nám ji předali. Děkuju.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní ministryně. Nyní s další interpelací paní poslankyně Olšáková a interpeluje paní ministryni Mrázovou. Paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Eliška Olšáková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážení členové vlády, vážená paní ministryně, kolegové, kolegyně, moje interpelace se týká stavebního zákona. My budeme zítra, možná v příštím týdnu hlasovat ve třetím čtení o zásadní reorganizaci stavební správy. A přitom jsme teprve včera nebo v minulých dnech schválili zákon o státní službě, která (?) s touto změnou úzce souvisí. Přesto poslanci dosud nemají k dispozici základní informace o jejich (?) personálních, právních ani finančních dopadech.

Odborový svaz státních orgánů a organizací navíc upozorňuje, že navržený přechod zaměstnanců podle § 338 zákoníku práce může být v praxi nerealizovatelný. Poukazuje na rozdílné kolektivní smlouvy, pracovní podmínky a také benefity zaměstnanců, kteří budou přecházet ze stovek obcí a krajů. A také tento svaz varuje před rizikem rozsáhlých soudních sporů.

A já se vás proto, paní ministryně, ptám, můžete jednoznačně potvrdit, že navržený způsob přechodu zaměstnanců je plně v souladu s novelou zákona o státní službě i se zákoníkem práce? Pokud ano, disponuje ministerstvo právní analýzou, která tento závěr potvrzuje? A pakliže tato analýza je, tak proč nebyla předložena poslancům této Sněmovny ještě před třetím čtením, abychom se s ní mohli při svém rozhodování seznámit?

Dále žádám o sdělení, kolik zaměstnanců bude nová soustava stavební správy celkově potřebovat, kolik zůstane stavebních úřadů a jaké budou celkové finanční dopady této reorganizace na státní rozpočet. A konečně, kolik koordinátorů ministerstva k dnešnímu dni působí v území, s kolika stavebními úřady jednali a jaké hlavní problémy nebo doporučení z těchto jednání ministerstvo obdrželo? Domnívám se, že většina informací by byla standardní součástí podkladů pro rozhodování, pokud by materiál prošel mezirezortním připomínkovým řízením. Tedy informace bychom měli automaticky. ***