Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(19.20 hodin)
(pokračuje Petr Hladík)
Novela ani zde nic neodůvodňuje. Konstatování, že takto dojde ke zvýšení efektivity systému a povede k přímým přínosům pro obyvatele, je zcela vágní a ničím nedoložené. A znovu opakuji, tady nejsou žádným způsobem prokázány výhody pro obce, pro občany ani pro podnikatelský sektor.
Pokud má být činnost autorizované obalové společnosti nově kvalifikována jako služba obecného hospodářského zájmu, musí být konkrétně doloženo, jakými legitimními cíli je sleduje, proč je navržené již řešení vhodné a nezbytné, proč nestačí méně omezující opatření a jak bude zabráněno deformaci soutěže. Novela ani důvodová zpráva takový trest (?) nezbytnosti a proporcionality neobsahují. Rovněž neplatí, že by zavedení služeb obecného hospodářského zájmu bylo jakkoliv nutné z důvodu zajištění s právem Evropské unie. Právo Evropské unie po České republice nepožaduje, aby v oblasti nakládání obaly a odpady zavedlo službu OHZ. Také zde novela ani její důvodová zpráva nedokládá opak, neobsahuje žádné konkrétní informace.
Reálným a hlavním účinkem novely se tak jeví snaha reagovat na běžící řízení, které vede Evropská komise pod číslem AT40775 proti České republice ve věci podezření z porušování pravidel hospodářské soutěže. Podstatou výhrad je podle dostupných informací dlouhodobé výlučné postavení společnosti EKO-KOM a skutečnost, že v České republice, dosud nezískal autorizaci žádný alternativní subjekt. V takovém kontextu je problematické přijímat úvahu, která místo odstranění nedůvodných překážek vstupu soutěže současně postavení jediné autorizované obalové společnosti dále upevňuje.
Já se moc omlouvám, ale já jsem prostě... (Poslankyně Peštová reaguje od stolku zpravodajů.
Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Poprosím, abyste spolu nehovořili mimo mikrofon a nepokřikovali na sebe v sále, pane poslanče, prosím, pokračujte.
Poslanec Petr Hladík: Já jsem chtěl jenom vysvětlit, že Česká republika dlouhodobě komunikovala s Evropskou komisí v tom slova smyslu, že ne, že udělá monopolní řešení, ale že naopak odstraní ty překážky. A kdyby v minulém volebním období tady současná vládní většina, tehdejší opozice, nezablokovali projednání odpadové legislativy, tak by se tak již stalo.
Takže já chci deklarovat, že to, co se uvádí jako důvod, již mělo být odstraněno v minulém volebním období a nestalo se tak právě kvůli tomu, že Sněmovna v oblasti obalové a odpadové legislativy prostě byla zablokována. Tak si to přiznejme, vy jste prostě petky blokovali. Neumožnili jste prostě ani tuto změnu, kterou bychom tam vetkli jako takovou. Ten pozměňovací návrh byl napsán.
Účelové ex post doplnění konceptu služby obecného hospodářského zájmu do zákona by proto nemělo být vydáváno za řešení souladných výhrad Evropské komise. Naopak hrozí, že takový postup bude vnímán jako legislativní zakonzervování stávajícího centrálního modelu, nikoliv jako otevření systému transparentní a férové soutěže. Novela přitom pravděpodobně vychází z extenzivní a nesprávně zjednodušené interpretace rozsudku Soudního dvora – nebudu číst to číslo – který se týká slovenského systému EPR. Uvedený rozsudek lze chápat jako obecný souhlas SDU s tím, aby členské státy bez dalšího pověřovaly jednotlivé autorizované obalové společnosti službou obecného hospodářského zájmu, nebo aby prostřednictvím takové pověřené legislativy faktický monopol vytvářely.
Tohle je hrozně klíčové, protože právě důvodová zpráva, a mně je líto, že paní kolegyně Peštová o tom nehovořila, že se opírá vlastně ve své důvodové zprávě právě o toto řízení, které bylo uvedeno nebo které bylo vedeno proti slovenské... (Poslanec nesouhlasně reaguje na poslankyni Peštovou u stolku zpravodajů.)
Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Opět poprosím o nepokřikování v sále, paní poslankyně. Budete mít faktickou, jste tam přihlášená.
Poslanec Petr Hladík: Kdyby mně paní kolegyně chtěla pomoci, tak mně může donést vodu, protože mně z toho vysychá v krku.
Tak ano, tomuto slovinskému EPR systému. I pokud může být centralizovaný model v určitém konkrétním právním a skutkovém kontextu slučitelný s právem Evropské unie, neznamená to, že přípustný bez řádného odůvodnění testu proporcionality, vyhodnocení méně omezujících variant a posouzení dopadu na soutěž. Rozsudek interzero (?) tedy není bianco šekem k zavedení nebo upevnění monopolu současné autorizované obalové společnosti v České republice.
K řádnému fungování systému nakládání s obaly a odpady z obalů tak není potřebné definovat a do zákona zanášet službu obecného hospodářského zájmu, ani stávající AOS takovou službu pověřit. Pro zmiňované zefektivnění systému nakládání s obaly a odpady z obalů je naopak vhodné nezakládat žádný zákonný monopol ani na polyautorizované obalové společnosti a umožnit oddělení nových autorizovaných autorizací pro nové autorizované obalové společnosti. (?)
Novela navrhuje rozsáhlé doplnění limitací a podmínek pro fungování autorizované obalové společnosti, zapojení povinných osob dle zákona do akcionářské struktury. Smysl novely je nejasný, protože již dnes v zákoně takové limity a podmínky existují. Jde například o § 19 střet zájmů, § 20 nebo § 20a některá omezení autorizované společnosti. Samotné principy fungování autorizované obalové společnosti jsou tak detailně a velmi široce stanoveny v § 21 podmínky pro zajištění sdruženého plnění.
Lze připustit, že otázka reprezentativnosti akcionářské struktury a zapojení různých skupin povinných osob může být legitimním tématem odborné diskuse. To však neznamená, že přiměřeným řešením je plošné snížení maximálního podílu na tři procenta, pokud je cílem širší reprezentace povinných osob, měla by být řešena cíleně například pravidly Governments, transparentním přijímáním nových akcionářů, sektorovým zastropováním, posílením kontrolních orgánů. Děkuji mnohokrát. (Kolega přináší k řečništi vodu.) Auditem transparentnosti se zapojenými osobami nebo přesnější úpravou střetu zájmů.
Automatizace vlastnictví sama o sobě nezaručuje reprezentativnost ani efektivitu systému. A znovu opakuji, to, že dneska akcionářská struktura EKO-KOMu vlastně obsahuje jenom zlomek plátců, je správné ji řešit, ale ne takovýmhle způsobem. Proč to třeba neudělat sektorově? Proč prostě neposílit kontrolní mechanismy?
Z novely ani její důvodové zprávy nevyplývá, proč je navrhováno další zpřísnění daných limitací a podmínek a jakoukoliv konkrétní situaci by tato doplnění měla řešit. Požadavky na takové zpřísnění nevyplývají ani z práva Evropské unie, ani z vedeného řízení, o kterém jsem tady hovořil. Jediným smyslem těchto bodů se tak jeví další zkomplikování a znemožnění vstupu nových alternativních autorizovaných obalových společností na trh.
Typickým příkladem je návrh na snížení maximálního podílu na základní kapitál hlasovacích právech akcionářů navržených snížených (?) ze současných 33 na tři procenta, že se dosáhne toho, že již nebude existovat dostatek subjektů, které by mohly nebo byly by schopny vytvořit jakoukoliv alternativní autorizovanou obalovou společnost. ***
