Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(19.00 hodin)
(pokračuje Petr Hladík)
Tohle prostě může porušovat evropské práva. Za to se omlouvám.
A teď pojďme k tomu zásadnímu. Já jsem se jako ministr a celé české odpadové hospodářství směřovalo k tomu, že budeme vytvářet jednotlivé IPR systémy. Přenesu odpovědnost výrobce na jednotlivé typy materiálu. My už je máme, máme je na obaly, máme je na baterie, máme je na pneumatiky, máme je na bílé, černé elektro, do budoucna takto bude na nápojové obaly, bude na textil, bude na velkoobjemový nábytek a další a další prostě typy materiálu. Tento návrh jde ale zásadním způsobem proti tomuto trendu, který není jenom v České republice a myslím si, že výrazným způsobem by to zamezilo modernizaci odpadového hospodářství v České republice.
Zákaz vertikální integrace je nepodložený a pokrytecký. Pro nás jako pro KDU-ČSL, tak vlastně tento pozměňovací návrh, já jsem to ukázal na příkladu v zemědělství, ale můžu tady hovořit o jiných typech hospodářství, kde vertikální integraci také máme. Monopolizaci bez kontroly je obrovské riziko.
A za třetí akcionářská struktura musí odpovídat plátcům systému. Já jsem tady o tom hovořil, že současná akcionářská struktura pokrývá zhruba 10 procent plátců. To je špatně. Ale pokud novela zasahuje do vlastnické struktury akcionářské společnosti, musí být jasně stanoveno, jaká nová akcionářská struktura odpovídá skutečným plátcům systému. Vy vlastně nově zavádíte, že bude 30 akcionářů, že se to nějak podělí, nemůže to být více jak 33 procent, ale neřeší to, že třeba tady ta akcionářská struktura zase bude postihovat jenom třetinu plátců a dvě třetiny budou stát vedle. Tohle je prostě, tohle je prostě špatně. Dochází k oslabení principu rozšířené odpovědnosti výrobců a k netransparentnímu ovlivnění trhu.
Já si teď pomohu se stanoviskem vlády, které k návrhu paní poslankyně Peštové vydala sama vláda. Když se začteme do toho stanoviska vlády a doporučuji to všem kolegům, tak sice vydala souhlasné stanovisko, nicméně doporučila zohlednit v dalším legislativním procesu celou řadu věcí. Budu citovat: „Navrhovaná úprava střetu zájmů by mohla přinášet aplikační potíže, neboť vymezený pojem vertikálně integrované skupiny je nejasný. Předložený návrh zákona pracuje s pojmem možného ovlivnění, ačkoliv tento pojem je podle zákona o obchodních korporacích vázán na fakticitu, tedy aby bylo možné o ovlivnění hovořit, musí k němu dojít. Není proto zřejmé, co je možností ovlivnění ve smyslu návrhu zákona má rozumět, když tento pojem není speciálně vymezen.
Vymezení současně pracuje s možností uplatnění vlivu, což je však definičním znakem ovládání, pro které je na rozdíl od ovlivnění... (Vystupují se obrací k předsedající pro zjednání klidu.)
Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Poprosím o klid v sále. Děkuji.
Poslanec Petr Hladík: Já se moc omlouvám, já jsem si myslel, paní kolegyně, že tady povedeme věcnou debatu. (Obrací se směrem k překladatelce Peštové.) Já tady předkládám jednotlivé argumenty, teď aktuálně cituji z vyjádření vaší vlády k vašemu návrhu. Ono je kritické. Chtěl bych, abyste se k němu vyjádřila. Děkuji.
Návrh zákona současně stanoví jako vyvratitelnou domněnku schopnosti ovlivnění existenci ovládání, což pojem ovlivnění i v jeho běžném významu vyprazdňuje. Pojem ovlivnění je používán nesprávně a je tak v návrhu zákona zbytný, neboť by postačilo hovořit o ovládání. Rovněž je jasné, že chápat požadavek uvedení v § 19 odst. 3 návrhu, podle kterého autorizovaná společnost musí být z hlediska své právní formy organizace vlastnické struktury a rozhodování nezávislá na odpadových podnikatelích, neboť zákon o obalech v současném znění stanoví autorizované společnosti ex lege formou akciové společnosti. Zároveň není jasné, co se rozumí pojmem zákazem podílet se na organizačních strukturách odpadového podnikatele, který je formulován v navrženém § 19 odst. 4 písm. a). Už samotný text je hutný, je právní, ukazuje na špatný návrh a jednoznačně říká, že takto formulovaná legislativa v České republice není možná. A znovu říkám, že tento návrh tím, že nebyl podroben diskusi na Legislativní radě vlády a nemohly se k němu hospodářské subjekty vyjádřit, tak přichází s tímto problémem.
Druhá připomínka. Návrh je v řadě případů formulován v rozporu s ustálenými legislativně technickými zvyklostmi a pak se navrhuje stanovit podmínku, která je obsažena již v úvodní části ustanovení § 18 odst. 4. Z hlediska by proto bylo vhodné revize návrhu zákona. Já se moc omlouvám, ale prostě jako já musím dát už teď návrh na přepracování té novely, protože přímo vládní legislativa říká a přímo vláda, všichni vaši ministři, že tento návrh je nevhodný a bylo by vhodné revize návrhu zákona. Já to čtu přímo ve vládním v tom, co je obsaženo prostě ve stanovisku vaší vlády.
Za třetí zhodnocení souladu návrhu s ústavním pořádkem v důvodové zprávě se nemusí jevit jako dostatečné, neboť podle předchozích ustanovení je za stanovených podmínek nutné, aby autorizovaná odpadová společnost snížila svůj základní kapitál a akcionáři se vzdali části svých podílů na společnosti, do které investovali.
Bylo by proto vhodné v dalším legislativním procesu vysvětlit přiměřenost dané úpravy ve vztahu k zásahu do vlastnictví těchto osob. Přímo vládní legislativa a přímo vláda říká, že tady může být tento návrh protiústavní, že může docházet k nepřiměřenému zasahování do stávajících vlastnických práv. A pak už je to technická věc, že nabytí účinnosti od 1. července je nutné pokládat již za zcela nereálnou.
Já bych se teď dál ve své řeči chtěl podívat na technický detail té dané novely. Prvně se podívám na procesní nepřijatelnost projednávání systémové změny formou poslaneckého návrhu bez mezirezortu a RIA. Předmětné je nutné zdůraznit, že novela nepředstavuje dílčí teoretickou úpravu zákona, ale systémový zásah do fungování rozšířené odpovědnosti výrobců v oblasti obalu.
Návrh zasahuje do postavení autorizované obalové společnosti, pravidel vlastnictví a rozhodování v autorizované obalové společnosti, možnosti vstupu dalších subjektů na trh, rozsahu činnosti autorizované obalové společnosti a tím i nákladů a právního postavení povinných osob. Taková úprava nemá být projednána jako izolovaný poslanecký návrh bez řádného mezirezortního připomínkového řízení, bez hodnocení dopadů regulace RIA, bez posouzení Legislativní radou vlády, bez vypořádání připomínek dotčených subjektů poslanecká forma navrhuje formálně možná, ale u takto systémové změny je věcně nevhodná a legislativně riziková. Absence RIA je zvlášť problematická proto, že návrh neobsahuje variantní posouzení. Není vysvětleno, proč lze sledovaných cílů dosáhnout méně invazivně, například posílením dohledu nad autorizovanou obalovou společností, zvýšením transparentnosti nákladů, úpravou pravidel governance, ověřováním systému dalších autorizovaných obalových společností nebo samostatným nastavením nových IPR segmentů mimo režim obalové autorizované společnosti. ***
