Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(17.50 hodin)
(pokračuje Berenika Peštová)
S ohledem na termín pro implementaci nařízení o bateriích a délku legislativního procesu je nezbytné, aby navrhovaný zákon nabyl účinnosti co nejdříve. První datum, které máme mít na mysli, je už 19. srpna 2026. Od tohoto data se použije přímo použitelné ustanovení čl. 13 odst. 2 nařízení o bateriích. Já vám děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, paní poslankyně, za zpravodajskou zprávu. (Hluk v sále.) A otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první hlásí pan poslanec Bureš. A znovu poprosím kolegy zejména v levé části sálu, aby se ztišili, protože projednáváme tento tisk. Děkuju.
Poslanec Jan Bureš: Děkuji, pane místopředsedo. Před malou chvílí jsme zde zdárně dokončili projednávání sněmovního tisku číslo 14, u kterého jsem také opakovaně usiloval o jeho pevné zařazení na náš program. Nyní se konečně věnujeme dalšímu klíčovému materiálu, který všichni známe jako sněmovní tisk 58. Já podotýkám, že jsem teď dostal pochvalu od paní předsedkyně Peštové, že jsem šikovný. O zařazení a předřazení tohoto tisku jsem totiž opakovaně usiloval s velkou vytrvalostí.
Považuji za nutné připomenout jednu zcela zásadní věc. Jedná se o vládní návrh novely zákona, kterou připravila a do legislativního procesu poslala naše vláda, tedy vláda Petra Fialy. Nyní sice vládne vláda Andreje Babiše, ale to nic nemění na tom, že tato legislativa je nezbytná pro konkurenceschopnost našeho průmyslu, a je to dluh, který máme vůči našim podnikatelům, ale také i životnímu prostředí.
Proč jsme tolik tlačili na včasné projednání? Nejde totiž o běžnou transpozici, u které máme velký manévrovací prostor, ale o nutnou adaptaci českého právního řádu na přímo použitelné nařízení Evropské unie, přičemž náš časový prostor je již v tuto chvíli velmi omezený. Za poslanecký klub ODS chci potvrdit, že tento návrh podporujeme, protože přináší několik klíčových a pozitivních změn.
Za prvé, konec free ridingu. Řešíme problém subjektů, které na trh dodávají tisíce tun baterií, inkasují zisk, ale nepodílejí se na nákladech na jejich recyklaci.
Za druhé, řešení solární zátěže. K prosinci roku 2024 bylo v České republice přes 211 000 solárních elektráren a náklady na budoucí likvidaci jejich baterií přesáhnou 1,4 miliardy korun v cenách roku 2024. Novela nastavuje stabilní systém financování, aby tento účet nezaplatily naše děti nebo státní rozpočet, což je vlastně totéž.
Za třetí, dlouhá životnost. Podporujeme pravidlo pro snadnou vyjímatelnost a vyměnitelnost baterií, což umožní lidem delší používání spotřebičů. Přestože jde o kvalitní výsledek práce naší vlády, jedná se o vysoce technický text s obrovským množstvím novelizačních bodů, které se dotýkají celého řetězce subjektů – od výrobců až po konečné uživatele. Jsme si vědomi, že návrh obsahuje několik sporných bodů, kterým se budeme muset velmi podrobně věnovat v rámci práce ve výborech. Dovolte mi na ně v tuto chvíli upozornit.
Tak, za prvé, gold plating u viditelného příspěvku v e-shopech. Návrh počítá s povinností uvádět náklady na recyklaci odděleně i u e-shopů přímo u prezentace ceny výrobku. Je to z legislativního pohledu nejcitlivější bod, protože jde nad rámec nařízení Evropské unie. Může to být vnímáno jako překážka volného pohybu zboží a návrh musí projít technickou notifikací u Evropské komise. Lze očekávat tlak na zmírnění, abychom se vyhnuli konfliktům s unijním právem.
Za druhé, stanovení minimální výše příspěvku ministerstvem. Novela dává ministerstvu pravomoc stanovit vyhláškou minimální výši recyklačního příspěvku, a to zejména u solárních panelů a průmyslových baterií. Jde ovšem o poměrně výrazný zásah státu do tržního prostředí a také cenotvorby. Čeká nás, domnívám se, diskuse, zda by tuto výši neměl určovat výhradně trh a pojistné mechanismy.
Za třetí, zpřísnění pravidel pro finanční rezervy. V reakci na podezření ze zpronevěry rezerv u solárních panelů se zásadně zpřísňuje nakládání s penězi. Provozovatel bude muset držet rezervu na zvláštním vázaném účtu a nesmí k tomu využít úvěry. Musíme zvážit, jak velká to bude administrativní zátěž a zda to nezpůsobí neřešitelné problémy s cash flow některých kolektivních systémů.
Za čtvrté, zrušení osvobození od emisního poplatku pro osoby blízké. Navrhuje se zrušit osvobození od emisního poplatku při převodu vozidla na osobu blízkou, protože to úředníci údajně nedokážou v reálném čase prověřovat. Mnozí to ale mohou také právě vnímat jako čistě fiskální tah státu, který postihne peněženky běžných občanů při převodech ojetých aut v rámci rodiny.
Za páté, povinné kolektivní plnění versus individuální systémy. Zavádíme sice povinné kolektivní plnění, ale je zde výjimka pro výrobce baterií obsahujících olovo. Bude naší úlohou se ptát, proč právě olověné baterky dostaly tuto výjimku a zda je omezení individuálního plnění pro ostatní typy skutečně nutné – nebo zda se už nejedná o přílišnou regulaci.
Vážené kolegyně a kolegové, právě pro tyto zmíněné okruhy otázek tento tisk nutně potřebuje tolik žádoucí prostor pro věcnou rozpravu a kvalitní legislativní práci v dalších fázích projednávání. Včasné a systematické projednání je nezbytnou podmínkou k tomu, abychom návrh mohli zpřesnit a odstranit případná rizika. Poslanecký klub ODS tento návrh podporuje a doporučuje jeho propuštění do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane poslanče. A nyní vystoupí pan poslanec Hladík... je tady. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Hladík: Vážený pane předsedající, vážený ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, krásné dobré odpoledne. Stejně jako u minulé legislativy, tak i tuto normu – a chci to tady takto pojmenovat – připravila jako implementační normu minulá vláda. My jsme nedokázali tuto projednat v minulé verzi Poslanecké sněmovny. Z tohoto důvodu jsme hned po volbách poslali tuto implementační normu sem do Poslanecké sněmovny.
Já tady budu hodně plédovat za to, abychom to projednali, protože celá řada trhů, ať už se to týká bateriového úložiště, ať už se to týká výrobce, ať už se to týká otázky fotovoltaických panelů a jejich IPR systémů a další otázky, které jsou v legislativě řešeny, tak právě průmyslová odvětví tuto normu očekávají logickým způsobem jako implementace.
Chci tady zmínit jednu věc, že i moje zadání jako ministra bylo v tom slova smyslu, že to má být čistá implementace evropské legislativy tak, jak byla dána do systému. Jak už jsem zmínil minule, norma byla podrobena mezirezortnímu připomínkovému řízení a poměrně detailním jednáním se svazy, včetně AKU-BATu, který tam považuji za nejstěžejnější profesní organizaci v této legislativě. A samozřejmě při debatách na výboru tak by bylo dobré případně, kromě úředníků, tak vycházet z evropské legislativy a také z poznatků jednotlivých oborových svazů. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní je na řadě přihlášen pan poslanec Bendl, připraví se pan poslanec Kučera. Prosím.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, pane ministře, milé kolegyně, kolegové, já budu tentokrát kratší, ale aspoň pár vět bych rád k tomuto materiálu řekl. Projednáváme novelu zákona o výrobcích s ukončenou životností. Na úvod chci říct: Princip odpovědnosti výrobce za výrobek, který jednou doslouží, je správný. Není možné aby stát, obce nebo občané nesli všechny náklady na odpad, recyklaci a ekologickou likvidaci výrobků, zatímco výrobce by po prodeji výrobku už nenesl žádnou odpovědnost. To je princip, který smysl dává. Platí u elektrozařízení, baterií, pneumatik, vozidel a dalších výrobků. Máme zájem na tom, aby se více materiálů vracelo zpět do oběhu, aby nebezpečné složky nekončily v přírodě a aby systém sběru a recyklace skutečně fungoval.
Ale právě proto musíme být, řeknu, důslední, možná i opatrní. Protože tento zákon není jenom technická norma o odpadu, je to také zákon o penězích – a ne o malých penězích. Kolektivní systémy dnes vybírají od výrobců miliardy korun. Tyto miliardy se nakonec promítají do cen výrobků, které platí občané. Každá nová ekologická povinnost nakonec někam dopadne. A velmi často dopadne právě na spotřebitele, na malé podnikatele, na obce, na firmy, které se snaží pravidla poctivě dodržovat. ***
