Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(17.30 hodin)
(pokračuje Petr Bendl)
Proto považuji za nutné, aby se návrh podrobně projednal ve výborech, zejména s důrazem na následující otázky.
Za prvé, přesné rozlišení evropského minima a české nadstavby. Za druhé, dopady na malé servisní firmy, živnostníky, odborné profese. Za třetí, kapacity a náklady školení a obnovování znalostí. Za čtvrté, rozsah nového reportingu, zejména vůči certifikovaným osobám, dodavatelům F-plynů a přibližně 1 100 certifikovaným právnickým osobám. Za páté, přiměřenost kontrolních pravomocí, zejména požadavku na aktiva, pasiva a vlastnickou strukturu. Za šesté, způsob určování tržní hodnoty pro účely alternativních sankcí. Za sedmé, ochranu osobních údajů a obchodního tajemství. Za osmé, dopady na zdravotnická zařízení v souvislosti s evidencí použití desfluranu. Za deváté, odstranění všech legislativně technických vad, včetně neúplných odkazů na evropská nařízení. Za desáté, jasný harmonogram a kapacitní plán školení tak, aby se nestalo, že stát uloží povinnost, ale trh nebude mít dostatek míst, termínů, lektorů nebo hodnotících subjektů.
Na závěr chci dodat ještě jednu politickou poznámku. Tento konkrétní návrh nebyl původně schválen současnou vládou Andreje Babiše, ale současná vláda ho ve Sněmovně ponechává, hájí a nese za něj politickou odpovědnost. Pokud vláda tvrdí, že chce méně byrokracie pro podnikatele, pak má přesně tady příležitost – vlastně už ji měla – to ukázat. Ne v tiskových prohlášeních, ale v konkrétním zákoně. Vláda říká, že chce méně byrokracie. Tady má praktický test. Norma, která se může dotknout více než 20 000 odborníků a servisních pracovníků, nesmí být schválena stylem, ono se to nějak zvládne. Musíme vědět kdo, kdy, za kolik a podle jakých pravidel.
My za ODS budeme připraveni věcně jednat o tom, co je nutné pro splnění evropských povinností a ochranu životního prostředí, ale budeme velmi důsledně hlídat, aby pod hlavičkou evropské implementace nevznikla další česká administrativa navíc. Proto podporuji důkladné projednání tohoto návrhu ve výborech a prosím pana ministra, aby uvedené otázky a, řeknu, odpovědi na ně předložil při jednání ve výboru pro životní prostředí, kam věřím, že ten materiál přijde. Děkuji za pozornost i za delší pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí pan poslanec Hladík. Načtu dvě omluvy, než dorazí. Paní poslankyně Pipášová Barbora se omlouvá od 17 hodin z rodinných důvodů a pan ministr Juchelka od 17.20 z pracovních důvodů.
Zatím poslední přihlášený, pan poslanec Hladík. Prosím.
Poslanec Petr Hladík: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, krásné dobré odpoledne. Já chci na úvod potvrdit to, co tady už zaznělo i od paní kolegyně Fialové. Ta norma byla zpracována ještě za minulé vlády. Vládou prošla opakovaně. V minulé Poslanecké sněmovně se nikdy nedostala na pořad schůze, respektive nebyla projednána. Z tohoto důvodu byla ještě vládou Petra Fialy vrácena znovu zpátky Poslanecké sněmovně. Učinili jsme to tak u všech norem, které nebyly v minulé Poslanecké sněmovně projednány, pouze u těch, které byly čistou implementací.
Moje politické zadání jako ministra byla čistá implementace. Otázky, které jsou tady vnášeny, jsou relevantní. Na druhou stranu tahle norma nevznikla nahodile. Tahleta norma vychází z evropské legislativy a tahleta norma byla podrobena poměrně širokému mezirezortnímu připomínkovému řízení, relativně dlouhým vyjednáváním s jednotlivými svazy a řešení s celou řadou podkladových materiálů. Samozřejmě je vhodné a potřebné v debatách – dává smysl toto posunout do výboru – debatovat jednotlivý text. Na druhou stranu, když se podíváte do té směrnice, do toho anglického i českého překladu, tak on celou řadu záležitostí přebírá vlastně Ctrl+C, Ctrl+V. To znamená, tam není vlastně nějaká kreativita.
Zároveň jsme už po nějaké lhůtě implementace – to znamená, jsme v nějaké fázi – a drtivá většina evropských zemí již tuto legislativu má implementovánu. To znamená, že i pro potřeby České republiky je možné se podívat... To je rozdíl vůči tomu, kde jsme byli před rokem, protože já jsem tu legislativu sem předkládal už někdy před rokem a půl zhruba, někdy, nevím, v únoru nebo v březnu loňského roku. Takže je možné se podívat také do implementačních norem jednotlivých členských států. To znamená, nemusíme se opírat jenom o českou legislativu, ale můžeme si to porovnat s legislativou již platnou v jiných členských státech.
Já ale chci zakončit pozitivně a chci zakončit pozitivně v tom, že ozonová díra byl obrovský problém. Vy všichni si pamatujete, jak ještě před dvěma desítkami let v každém letním zpravodajství o počasí byla informace o tom, jak velká je ozonová díra, jak se chránit, jakým způsobem se nevystavovat nebezpečnému slunečnímu záření.
Světe div se, je to první a jediný globální problém, který tady vzešel kvůli člověku – to byla ozonová díra – tak také globální dohodou všech zemí na světě se problém ozonové díry dokázal vyřešit. To na základě zákazu celé řady látek, které poškozují ozonovou vrstvu. Tak chci upřít pozornost k tomu, že cíl a smysl této legislativy, této společné legislativy na základě celounijního práva, tak směřuje k definitivnímu vyřešení tohoto problému.
Chci ještě podotknout o jedné věci. Já o tom mluvím velmi často na výboru pro evropské záležitosti. Co se týká podnikatelského prostředí, tedy toho, jakým způsobem jsou výrobky vyráběny, uváděny na trh, servisovány, jakým způsobem je nakládáno například s chladivy – protože to, co je tady podstatou této legislativy ve své implementační praxi, jsou především chladiva, chladiva do různých typů zařízení, včetně tepelných čerpadel – tak tyto podmínky by měly být ve všech evropských zemích stejné.
Jestli něco dělá problém ve vnitřním obchodu evropské sedmadvacítky, tak je to právě nejednotnost ve vztahu k výrobcům, nejednotnost ve vztahu k distributorům a servisním technikům. Protože tato nejednotnost potom ve výsledku nutí jednotlivé výrobce certifikovat, notifikovat, upravovat své výrobky na jednotlivých trzích evropské sedmadvacítky a tyto náklady jsou potom ve výsledku zbytečné.
Takže volám po jednoduché věci. Tady je potřeba si uvědomit, že Česká republika je jednou z největších výrobců tepelných čerpadel v evropské sedmadvacítce, tak abychom ty technické parametry, nařízení směřující k jednotlivým výrobkům anebo tady konkrétně k chladivům, měli harmonizovány přes celou evropskou sedmadvacítku. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Zatím jste poslední přihlášený do obecné rozpravy. Ptám se, zda se někdo jiný hlásí? Jestli tomu tak není, končím obecnou rozpravu. Ptám se zda je zájem závěrečná slova? (Zpravodajka: Ne.) Není tomu tak. (Ministr Havlíček: Ano.) Tak pan ministr. ***
